Zprávy

Zlepšení přebytku obchodní bilance se zeměmi Evropské unie o 43,3 miliardy korun je odrazem rostoucí konkurenceschopnosti českých firem na těchto trzích. ČTK to řekl generální ředitel vládní agentury CzechTrade Martin Tlapa. Zahraniční obchod ČR dosáhl loni svého nejlepšího výsledku od roku 1999, podle ČSÚ skončil se schodkem 71,2 miliardy korun. "Vývoz do Německa se zvýšil o více jak 50 miliard korun, zvýšilo se i aktivum s Rakouskem, Nizozemskem a Velkou Británií, snížil se deficit s Itálií," připomněl Tlapa. Přebytek zahraničního obchodu se státy EU vylepšuje celkovou obchodní bilanci ČR.

Prohlubující se deficit ve vzájemném obchodě s Ruskem, Čínou a rozvojovými zeměmi je podle Tlapy způsoben především dovozem surovin a klíčových komodit. Rusko i Čína mají být v tomto roce prioritními teritorii, na které se zaměří vládní proexportní politika.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve čtvrtek varoval, že přetahování českých politických stran o to, kdo bude evropským komisařem, nebude v zahraničí vnímáno pozitivně a ani to neposílí autoritu člověka, který bude jako komisař vybrán. "To nemůže mít dobrý dopad," řekl ČTK a České televizi k okolnostem, které zatím v Česku výběr komisaře provázejí. Podobné varování pronesl i před členy sněmovního výboru pro evropskou integraci. Svoboda poznamenal, že některé jiné země již vybrali kandidáty, kteří v těchto státech mají jasnou podporu celé politické reprezentace. "A to těm kandidátům dává vítr do plachet," řekl šéf diplomacie. České politické strany se na komisařovi nemohou dohodnout. Vše zatím naznačuje, že ČSSD možná ve vládě přehlasuje koaliční partnery a jako kandidáta prosadí svého poslance a exministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Lidovcům a unionistům se ale Kužvart nelíbí. Lidovci navrhli někdejší poslankyni a pak soudkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivanu Janů. US kandidáta nenavrhla, ale líbil by se jí třeba diplomat Alexandr Vondra nebo velvyslance ČR v Bruselu Pavla Teličky. Opoziční ODS navrhla bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana.

Svoboda se k žádnému ze zvažovaných kandidátů nechtěl vyjadřovat. Obecně poznamenal, že komisař by měl splňovat několik kritérií. Měl by to být podle Svobody člověk, který zná problémy a fungování EU. "Měl by se opírat o některý z důležitých politických proudů v Evropském parlamentu, protože EP bude mít velký vliv na složení budoucí Evropské komise," uvedl.

Necelé čtyři měsíce před vstupem do Evropské unie ještě Česká republika nepřijala 81 zákonů, které souvisejí se slaďováním zákonodárství Česka a EU. Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve čtvrtek členům sněmovního výboru pro evropskou integraci řekl, že 53 z nich už projednávají obě komory parlamentu. Zbývajících 28 ale vláda ještě neprojednala. Na dotaz ČTK, zda jejich případné nepřijetí do vstupu země do EU může mít negativní dopad na postavení ČR v EU, Svoboda odpověděl: "Je to také obraz, jak bereme věci vážně, jak bereme vážně naše závazky, které jsme vyjednali, schválili, podepsali." Poslancům předtím řekl, že na kolegy ve vládě apeloval, aby své závazky splnili. Někteří ale prý už dali najevo, že by chtěli, aby zákony platili až po 1. květnu.

Po vstupu do Evropské unie podraží také dětské plenky. Ty dosud podléhají pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty, Brusel je však požaduje v základní sazbě, která nyní činí 22 procent. Na čtvrtečním jednání rozpočtového výboru to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Zároveň potvrdil, že žádné další výjimky již stát vyjednat nemůže. V ČR se rodí stále méně dětí a vláda to chce změnit. Kvůli změnám v DPH však právě rodiče zaplatí za pleny, ale třeba i školní jídelny a menzy více peněz.

Česká republika si v Bruselu vybojovala několik daňových výjimek. Do konce roku 2007 si může ponechat nižší sazbu DPH na stavební práce spojené s bydlením a na dodávky tepla. Firmy budou platit DPH jen tehdy, pokud jejich roční tržby překročí milion korun. Výjimku na restaurační služby se tento týden nepodařilo prosadit. "Dnes řada z nás může skřípět zuby, proč politická reprezentace nevyjednala ty či ony výjimky, ale těžko můžeme tu situaci změnit," podotkl předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Kvůli přesunům do vyšší sazby DPH tak podraží od května také jídlo a nealkoholické pití v restauracích, ale i ve školních jídelnách, menzách, cukrárnách nebo na stáncích. Více peněz lidé nechají rovněž u kadeřníka, v čistírně nebo opravně obuvi. Levnější by naopak mohly být káva, čaj, cukrovinky nebo žvýkačky.

Jednání koalice o změnách sazeb DPH se údajně již blíží k závěru. Stále více argumentů hovoří pro zachování dvou sazeb, což by mimo jiné zdražilo potraviny. Politici včetně Sobotky totiž chtějí, aby změny platily již od vstupu do EU. Podle dřívějších informací tisku by mohla snížená sazba vzrůst z pěti na sedm procent a základní klesnout pod 20 procent. Sobotka před poslanci řekl, že základní sazba klesne "o několik procent". Sblížení dvou sazeb podporují i ekonomové.