• 28.1.2004

    Lékaři a pojišťovny odmítají plán ministryně zdravotnictví Marie Součkové posílit vliv státu v systému zdravotního pojištění. Některé její návrhy z koncepce reformy zdravotnictví, kterou má předložit do konce měsíce kabinetu, by se měly podle lékařů a pojišťoven uskutečnit, celkově však materiál považují za špatný. "Roli státu nehodlám měnit. Pokud mám z ústavy garantovat odpovědně dostupnou kvalitní péči, tak potřebuji mít nástroje," řekla ministryně. Lékaři i pojišťovny chtějí smluvní volnost a konkurenci mezi pojišťovnami v nabídce připojištění a mezi zařízeními v nabídce péče. Ministryně naproti tomu počítá s výraznějším vlivem státu na ceny péče a síť zdravotnických zařízení. Ve výběrových řízeních chce ovlivnit, které zařízení dostane smlouvu s pojišťovnou a bude čerpat veřejné prostředky.

  • 28.1.2004

    Za 17 let pediatrické praxe v Česku viděl lékař Stanislav Kusý umírat dvě děti. Dnes mu dvě děti umírají přímo před očima každý den. Už několik měsíců totiž v Zambii na jihu Afriky provozuje mobilní lékařskou ambulanci. Před čtyřmi lety začal navíc v hlavním zambijském městě Lusace prosazovat otevření polikliniky a výukového centra medicíny. Léčebné středisko, které vzniklo za podpory české vlády a soukromých investorů, bylo otevřeno vloni v březnu. Po otevření polikliniky byl Kusý dlouho jejím jediným zaměstnancem. Už tři měsíce se ale o pacienty stará i šest dalších českých zdravotníků, mezi nimi gynekoložka, internistka a rehabilitační sestra. I letos ale česká vláda vyčlenila na projekt více než čtyřmi miliony korun. Na černém kontinentu se Kusý snaží také o propagaci českých výrobků a firem nebo kultury. "Vloni v květnu jsme na zambijský filmový festival sehnali český film. Myslím, že Svěrákův Kolja měl celkem úspěch," uvedl lékař, který v Lusace uspořádal i výstavu o cestovateli Emilu Holubovi.

  • 28.1.2004

    Za velkou politickou i hospodářskou chybu považuje odchod českých podnikatelů z ruského trhu v uplynulých deseti letech známý politik a ekonom Věnek Šilhán. V rozhovoru pro ČTK uvedl, že o nápravu této situace se dnes musí snažit nejen podnikatelé, ale i politici. Jeden z protagonistů Pražského jara a signatář Charty 77 soudí, že Češi by měli vyvíjet v Rusku větší aktivitu. Profesor, který je předsedou představenstva jablonecké Preciosy, jež na ruském trhu úspěšně působí již téměř deset let, soudí, že čeští obchodníci si mohou v Rusku sami připravit solidní partnery. "Za deset let jsme neměli v Rusku žádný problém. Náš obrat je zhruba deset milionů dolarů a to jsou slušné peníze. Je to ale jen zlomek potenciálu, kterého můžeme dosáhnout."

  • 28.1.2004

    Náklady českého chemického průmyslu na přijetí jednotné chemické legislativy Evropských společenství se v současné chvíli odhadují na 1,8 až 5,6 miliardy korun. Předpokládá se, že výrobci a dovozci chemických látek budou muset tyto náklady vynaložit během asi 11 let. Vyplývá to z materiálu ministerstva průmyslu a obchodu. "Vyrovnání se s těmito vysokými dodatečnými náklady bude mít jednoznačně dopad na podniky, které mají široký sortiment výrobků," řekl prezident Svazu chemického průmyslu Pavel Švarc. Bude to prý například pardubická Synthesia, která bude muset drtivou většinu výrobků speciální chemie podrobit drahému testování.

    Návrh jednotné chemické politiky unie schválila Evropská komise loni v říjnu. Cílem nové úpravy je, aby se vyráběly a užívaly látky, u kterých jsou posouzena rizika pro zdraví a životní prostředí. Návrh označovaný jako Reach nahradí čtyři desítky rozmanitých právních aktů.

  • 28.1.2004

    Rozhlasové a televizní poplatky možná budou platit všechny domácnosti, bez ohledu na to, zda vlastní televizní či rozhlasový přijímač. S tímto návrhem při jednání kulturního výboru sněmovny přišli poslanci ODS. Současně navrhli zachovat nynější výši poplatků, tedy 37 korun měsíčně za rozhlas a 75 korun za televizi. Vládní politici jejich iniciativu v debatě výslovně neodmítali, přiznávali ale, že je zaskočila. Koalice dál žádá, aby se poplatky zvedly, a to na 45, respektive 95 korun měsíčně. Sněmovna má o poplatkovém zákonu rozhodnout na únorové schůzi.

    Dnešní praxe je taková, že koncesionářské poplatky platí domácnosti, které mají televizní a rozhlasový přijímač. Řada lidí to ale obchází. Prokázat někomu, že televizi má, a přesto neplatí, je totiž obtížné, podle některých téměř nemožné. Návrh ODS by tedy znamenal zcela nový princip, někteří poslanci hovoří o nové plošné dani. Občanští demokraté tvrdí, že na současný stav doplácejí poctiví lidé, kteří platí. Podle odhadů ČT nyní poplatky neodvádí kolem 400.000 domácností, a televize tak ročně přichází o 360 milionů korun.

  • 28.1.2004

    První ročník sbírky Světluška na pomoc zrakově postiženým vynesl 6,4 milionu korun. Nadační fond Českého rozhlasu, který sbírku organizuje, proto už loni v prosinci mohl pomoci 62 jednotlivcům a neziskovým sdružením. "Myslím si, že první ročník sbírky dopadl dobře," řekla ředitelka nadace Martina Kaderková. Stovky dobrovolníků se na podzim roku 2003 vydaly do ulic v kostýmech světlušek a prodávaly světélkující přívěšky. Uskutečnily se desítky benefičních koncertů, her, besed a prožitkových dílen přibližujících svět zrakově postižených.

    Do konce roku 2003 organizátoři rozdělili mezi potřebné přes 5,5 milionu korun. Přes milion korun získala například Společnost pro ranou péči, která podporuje rodiče zrakově postižených dětí a usiluje o to, aby nevyrůstaly v ústavech, ale v přirozeném prostředí svých rodin. V dubnu sdružení zahájí projekt, kdy speciální instruktoři budou dojíždět do rodin a radit, jak nejlépe uspořádat prostředí zrakově postižených dětí a stimulovat zbytky zraku. Sdružení Okamžik zase získalo peníze na práci týkající se osobních asistentů nevidomých lidí. Celkem 31 jednotlivců, většinou dětí, obdrželo peníze na čtecí přístroje, osobní asistenty, vodicí psy, stipendia a podobně.

  • 28.1.2004

    Tomáš Baťa junior, kanadský podnikatel a zlínský rodák z generace nejznámějších ševců, podstoupil v Baťově krajské nemocnici ve Zlíně operaci šedého zákalu. "Místo operace si vybral sám. Po asi dvacetiminutovém zákroku si bez cizí pomoci zavázal tkaničky na botách a odešel z očního oddělení," řekla mluvčí nemocnice Petra Všetičková. Devětaosmdesátiletého Baťu operoval nejnovější metodou pomocí mikrořezu primář oddělení Pavel Stodůlka. Pro celý zákrok, včetně implantace umělé čočky, stačí odborníkům otvůrek menší než dva milimetry. "Po šetrném ambulantním zákroku oko začíná ihned vidět. Vše se provádí při plném vědomí, pouze při lokálním umrtvení," dodala mluvčí. Se zlínskými lékaři se Baťa pravidelně potkává i v Torontu, kde zrovna žije. Lékaři tam pravidelně dojíždí na mezinárodní konference, kde o novinkách informují ostatní odborníky.

  • 26.1.2004

    Spolková země Horní Rakousy zaslala českému premiérovi Vladimíru Špidlovi dopis, v němž požaduje definitivní objasnění plánů a úvah o případném rozšíření jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Oznámil to člen hornorakouské zemské vlády Rudi Anschober s tím, že dosavadní prohlášení a postoje českých představitelů v této záležitosti si odporují. Po nedávném rozvíření tématu možné budoucí dostavby Temelína premiér Špidla uvedl, že koncepce rozvoje české energetiky s dostavbou Temelína nepočítá, cituje z Anschoberova prohlášení agentura APA. Také české ministerstvo životního prostředí se vyslovilo proti dostavbě. Později však ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v rozhovoru pro tisk další rozvoj jaderné energetiky podpořil a v této souvislosti označil Temelín za nejvýhodnější lokalitu. Dopis hornorakouské vlády proto žádá Špidlu o vysvětlení, co platí. Kromě toho znovu požaduje umožnit rakouským občanům účastnit se jako plnoprávným členům řízení o ekologické přijatelnosti připravované energetické koncepce Česka.

  • 26.1.2004

    Výkupny zvěřiny v obcích Kobylnice a Strážovice a jatky Agroprim v Netvořicích na Benešovsku v pondělí navštívili inspektoři Evropské unie. Od minulého týdne prověřují, jak čeští zpracovatelé živočišných produktů plní hygienické a veterinární směrnice. O výsledcích kontrol budou informovat v pátek při závěrečném jednání na ministerstvu zemědělství, řekl ředitel středočeské veterinární správy Viktor Semaník. Z úvodní schůzky s inspektory má Semaník dobrý dojem. Jednal s nimi o odborné hygienické problematice, týkající se mimo jiné ochrany zdraví zvířat. Inspektoři se například zajímali o tuberkulózu skotu. Chtěli vědět, jak je v regionu zabezpečen monitoring nemocí zvířat, aby případný nález neunikl pozornosti, dodal. Inspektoři potom zamířili do firem, které splnily standardy Evropské unie a požádaly o schválení provozu. V úterý by inspektoři měli pokračovat v kontrolách na Kolínsku. Veterinární správa uzavřela do konce loňského roku 505 z celkem 4200 hodnocených provozů. Nesplňovaly totiž požadavky hygienických a veterinárních směrnic. Později se podařilo pěti provozům podmínky splnit a schválení získat, takže počet uzavřených je asi 500.

  • 25.1.2004

    Lídrem českých komunistů pro volby do Evropského parlamentu se stal podle očekávání místopředseda strany Miloslav Ransdorf. Do čela kandidátky ho zvolil Ústřední výbor KSČM. Druhým mužem kandidátky se stal první československý kosmonaut Vladimír Remek, což se také čekalo. Komunisté byli poslední velkou parlamentní stranou, která dosud neměla svého lídra určeného. O Ransdorfově zvolení ale nikdo z komunistů podle dostupných informací nepochyboval. Sečtělý místopředseda strany ovládá 14 jazyků a byl jediným nominovaným na eurovolební jedničku.

    Kandidáty na europoslance za ODS povede místopředseda strany Jan Zahradil, sociální demokraty poslanec ČSSD Libor Rouček, lidovce jejich senátorka Zuzana Roithová. US-DEU si do čela kandidátky vybrala také senátorku, nestraničku Helenu Rögnerovou a další senátor a nestraník Josef Zieleniec, někdejší ministr zahraničí, stojí v čele společné kandidátky Evropských demokratů a Sdružení nezávislých. Volby do Evropského parlamentu se budou konat na začátku druhé červnové dekády, pravděpodobně 11. a 12. června. Jejich termín ovšem musí v souladu se zákonem vyhlásit podle rozhodnutí Rady Evropské unie prezident Václav Klaus.

Pages