Zprávy

Známá česká herečka Jiřina Bohdalová sice u soudu vyhrála spor s ministerstvem vnitra kvůli své evidenci v seznamech spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti, vymazána z ní ale nebude. Neexistuje totiž zákon, který by to umožnil. Advokát Bohdalové Josef Lžičař je připraven případ dotáhnout až k Ústavnímu soudu. Kauza by se tak mohla stát precedentem. "Ten zákon je tak nedokonalý, já sice jsem dokázala, že nejsem vrah, ale v materiálech budu mít, že jsem přece jenom vrah, tak tomu nerozumím," řekla novinářům po verdiktu herečka. Soudkyně pražského městského soudu Dagmar Stamidisová rozhodla, že evidence herečky v seznamech StB je neoprávněná. Uložit vnitru, aby Bohdalovou z evidence vymazala, však nemohla. Odvolala se na novelu zákona o zpřístupnění svazků StB. Vnitru ukládá, aby evidenci tajných spolupracovníků zveřejnilo, nehovoří ale o tom, co udělat s evidencemi neoprávněnými. Podle Lžičaře zřejmě bude u jména herečky hvězdička s odkazem na to, že vyhrála spor. Se zákonem, který neumožňuje výmaz z evidence, nesouhlasí ani ministr vnitra Stanislav Gross. "Mrzí mě, že jsme v situaci, kdy nás zákon prosazený poslanci proti vůli vlády i ministerstva vnitra nutí vést tento nesmyslný spor, který může zanechat velkou lidskou škodu," uvedl v prohlášení zaslaném ČTK. Podotkl, že sněmovnu opakovaně na "nebezpečnou formulaci" zákona upozorňoval, ale bezvýsledně. Dodal, že osobně verdikt soudu vítá, protože si herečky jako člověka váží.

Právní zástupkyně ministerstva vnitra Eva Jíchová sama neví, jak v praxi naložit s verdiktem o neoprávněné evidenci. "Zatím nemáme k dispozici žádný pravomocný rozsudek, takže ta věc je otevřená," řekla. U soudu zatím podle ní skončilo deset až 15 případů, kdy lidé s evidencí svého jména nesouhlasili. Některé z procesů pokračují, některé již vnitro vyhrálo. Pouze v jednom případě zatím padl pravomocný verdikt o neoprávněné evidenci, a to u pražského vrchního soudu. "V tomto případě jsme ale podali dovolání k Nejvyššímu soudu," dodala. K pražskému vrchnímu soudu se dostane také spor s Bohdalovou, protože herečka se hodlá odvolat. Na dotaz novinářů, zda nebude kontaktovat kvůli problematickému zákonu některé poslance, uvedla, že to není špatný nápad. "To bych mohla, ale ještě se poradím s panem advokátem," dodala. Ministerstvo vnitra se proti verdiktu odvolávat nebude. Jíchová sama v závěrečné řeči uvedla, že při jednání oprávněnost evidence prokázána nebyla. Upozornila, že ministerstvo při sestavování seznamů vycházelo z archivních materiálů, které má k dispozici. "Nemůžeme ale zkoumat, zda je evidence oprávněná, to musí určit soud," vysvětlila. Podle Lžičaře soud rozhodl správně a v souladu se zákonem, ale ten je podle něj potřeba změnit. "Připadá mi absurdní, že by tato státní moc měla zachovávat něco, co je lživé a nepravdivé. Kdyby ten zákon zůstal v této podobě, znamená to, že čest a osobnost občana je statkem, kterého si stát neváží," prohlásil advokát. Zákon podle něj ukazuje špatnou práci a nedostatek úvah při jeho tvorbě. "Když někdo vyhraje spor, tak negativní následky, které mu neoprávněná evidence přinášela, by měly být do všech důsledků odstraněny," dodal Lžičař. Bohdalová se v evidenci StB ocitla v roce 1959, v době, kdy byl její otec ve vězení. Podle herečky ji agenti kontaktovali jen jednou. Chtěli po ní, aby jim donášela na kolegy herce Jana Wericha a Miroslava Horníčka. Herečka se tehdy prý označila za nespolehlivou pro takovou práci a agenti jí dali za pravdu. Po schůzce podepsala prohlášení, že o ní nebude nikde mluvit. "Slib spolupráce s StB jsem ale nikdy nepodepsala," uvedla Bohdalová před soudem. A soudkyně jí dala za pravdu: "Svazek neodpovídal předpisu, podle nějž by měl být zařazen do evidence spolupracovníků..., a nebylo prokázáno, že by se (Bohdalová) zavázala jinak." Herečka si novinářům postěžovala, že jí zveřejnění seznamů loni na jaře velmi zkomplikovalo život. Začaly jí chodit anonymní dopisy, neznámí lidé jí i volali domů. "Jednou vzal telefon vnuk a dotyčný na něj řval: 'Vy udavačské svině.' To jsem se rozhodla, že to tak nemůžu nechat," uvedla herečka.

Případ plánované vraždy novinářky Sabiny Slonkové nekončí. Kauzou se nyní bude zabývat Nejvyšší soud. Nejvyšší žalobkyně totiž podala dovolání proti rozsudkům nad bývalým generálním sekretářem ministra zahraničí Karlem Srbou a trojicí jeho spoluobžalovaných. "Nejvyšší státní zástupkyně podala dovolání ve prospěch i v neprospěch obviněných," řekla ČTK mluvčí zastupitelství Alena Blažková. Podle žalobkyně se pražský vrchní soud dostatečně nevypořádal s odvoláním českobudějovického státního zástupce. "Napadený rozsudek v rozporu se zákonem neobsahoval výroky, jimiž by bylo výslovně rozhodnuto o odvoláních státního zástupce podaných v neprospěch obviněných," uvedla Blažková. Tím podle ní soud vystavil obviněné stavu právní nejistoty, proto se žalobkyně dovolává i ve prospěch obžalovaných.

Za plánování vraždy novinářky byl Srba koncem října odsouzen k osmiletému vězení. Pražský vrchní soud označil za prokázané, že to byl Srba, kdo si u své přítelkyně Evy Tomšovicové vraždu objednal. Chtěl novinářce zabránit v tom, aby dále odhalovala podezřelý způsob, jakým nabýval majetek, který zřejmě pochází z úplatků. Tomšovicová dostala u soudu šest let vězení, vimperští podnikatelé Michal Novotný a Petr Volf, které na vraždu najala, šest a čtyři roky. Jiřímu Slavíkovi, který jim sehnal semtex, soud potvrdil podmínku.

Vrchní státní zastupitelství v Praze navrhlo dovolání kvůli trestům pro Srbu, Tomšovicovou a Novotného. Nelíbilo se mu, že je soud uložil pod hranicí zákonné sazby za vraždu, která stanoví minimálně desetileté vězení. Na otázku, zda nejvyšší žalobkyně návrh akceptovala a dovolala se také kvůli výši trestů, Blažková uvedla: "Nepřímo se to týká i trestů". Kromě této trojice, podala nejvyšší státní zástupkyně dovolání také kvůli Volfovi. S dovoláním se na Nejvyšší soud obracejí také obhájci Srby a Tomšovicové, kterým se zase tresty zdají příliš přísné. "Mám za to, že trest by mohl být nižší," řekl již dříve ČTK advokát Tomšovicové Vladimír Jiřena. Obhájce Srby Vít Široký již dovolání podal. "Myslím, že toto (odsouzení) je justiční omyl," prohlásil Široký po vynesení rozsudku. Pokud neuspějí u Nejvyššího soudu, obrátí se na Ústavní soud, případně i Evropský soud pro lidská práva.

Srba tvrdí, že si vraždu novinářky u Tomšovicové neobjednal. Jeho advokáti postavili obhajobu na zpochybnění věrohodnosti korunní svědkyně Tomšovicové. Tomšovicová, Volf a Novotný se v podstatě doznali, ale tvrdili, že ve skutečnosti smrt Slonkové nechtěli. Na vraždu trojice najala vimperského recidivistu Karla Rziepela zvaného Citron. Rziepel ale vše oznámil policii. Srba, Tomšovicová a dalších sedm lidí čelí ještě obvinění z korupce kvůli zakázkám na ministerstvu. Kauza přípravy nájemné vraždy novinářky zasáhla nepřímo i vojenskou rozvědku, kde padaly hlavy na nejvyšších místech. Srba podle médií pro tajnou službu pracoval pod krycím jménem Salima.

Praha 5 dostala od ministerstva pro místní rozvoj další část dotace z povodňového fondu. Částku ve výši zhruba sedmi milionů korun rozdělila žadatelům o příspěvek, kteří nebyli uspokojeni z přidělené první části dotace. "Bohužel, tyto prostředky stát vyplácí nárazově. My je dostáváme také nárazově a lidé nejsou moc spokojeni, že nedostávají celou částku najednou, ale po kouscích," řekl novinářům starosta Prahy 5 Milan Jančík.

Praha 5 dostala z povodňového fondu loni 18 milionů korun. To je podle starosty asi 40 procent z částky, kterou by městská část potřebovala na likvidaci povodňových škod. "Přeci jenom je to už dlouhá doba od povodní, stále se to vleče a my bychom to chtěli mít už vyřízené," dodal Jančík. Prahu 5 ve srovnání s jinými částmi metropole poškodily předloňské záplavy málo. Radnice vyčíslila povodňové škody na 60 milionů korun. Velká voda zalila především sklepy domů u Vltavy a zničila 25 obecních bytů.

Na 42 provozů v 16 potravinářských závodech chtějí v tomto týdnu navštívit inspektoři Evropské unie, kteří v úterý začali prověřovat plnění hygienických a veterinárních směrnic EU u zpracovatelů živočišných produktů. Zkontrolovat chtějí například jatka, bourárny, výrobny, mlékárny, sýrárny i závod na zpracování zvěřiny, řekl v úterý na dotaz ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Inspektoři podle něho chtějí tento týden vidět pět závodů v Praze, čtyři závody v Libereckém kraji, tři závody v Olomouckém a čtyři závody v Moravskoslezském kraji. Plán na příští týden bude znám v pátek, uvedl Duben. Šestičlenná mise z Bruselu zahájila svou práci v ČR v pondělí a skončit má 30. ledna. Pracuje ve dvou týmech, z nichž první se v tomto týdnu zaměří na Prahu a okolí a Liberecký kraj, druhý tým pojede do Olomouckého a Moravskoslezského kraje.