• 30.1.2004

    Privatizaci hnědouhelných firem Severočeské doly a Sokolovská uhelná by měla vláda projednat za dva až tři týdny. Podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana jsou stále reálné čtyři scénáře vývoje privatizace. Buď vláda rozhodne na základě prosincového doporučení privatizační komise či zahájí exkluzivní jednání o ceně a podnikatelském záměru s firmami, které kabinetu komise doporučila. Třetí možností zůstává jednání se všemi účastníky soutěže, vyloučeno není podle ministra ani zrušení tendrů. Podle neoficiálních informací nabídla před více než měsícem za státní podíl v Severočeských dolech 6,83 miliardy korun společnost J&T, na druhém místě měla skončit česko-slovenská skupina Penta nabízející 5,4 miliardy a třetí skupina Appian Group s nabídkou 4,8 miliardy korun. Skupina Penta, která údajně nejlépe uspěla při hodnocení podnikatelských záměrů, však postupně nabídku zvýšila na 7,5 miliardy.

  • 30.1.2004

    Rakouský poslanec za stranu Zelených Peter Pilz v pátek přes varování německých politiků rozdával v Mnichově kopie tajné zprávy německé Společnosti pro bezpečnost jaderných reaktorů, která kritizuje bezpečnost německých jaderných elektráren. Za obzvláště nebezpečnou je v ní označena bavorská jaderná elektrárna Isar I. Výslovně se podle Pilze uvádí, že český Temelín je ve srovnání s elektrárnou Isar I "klenotem jaderné bezpečnosti". Německá strana Pilze varovala před možnými právními důsledky zveřejnění důvěrné zprávy. To může znamenat i nebezpečný "návod" pro teroristy, protože se v ní například uvádí, které reaktory v Německu jsou zranitelné útokem velkého letadla. Pilz varování odmítl s tím, že zpráva je již rok stará. Odpovědné úřady přesto nepodnikly nic k odstranění nedostatků.

  • 29.1.2004

    Z deseti přistupujících zemí do Evropské unie své možné budoucí členy Evropské komise (EK) navrhlo dosud sedm států, oficiální kandidáty zatím vedle ČR nemá Kypr a Maďarsko. Českým eurokomisařem by se mohl stát někdejší ministr životního prostředí a sociální demokrat Miloš Kužvart, vláda o jeho nominaci ale bude hlasovat nejspíš až příští týden. Třiačtyřicetiletý Kužvart je nejmladší v seznamu kandidátů zemí, které již oznámily své nominace na člena EK či se o jméně spekuluje. O rok starší je slovenský aspirant Ján Figeľ. Český kandidát je též jediným bývalým ministrem, většina zemí hodlá do Bruselu vyslat úřadující ministry, v jednom případě bývalého premiéra. Slovensko navrhlo člověka bez ministerské zkušenosti. V dosavadním seznamu jsou zatím tři ženy.

  • 29.1.2004

    Společnost Masokombinát Jičín, královéhradecký Interlov a Krajskou veterinární správu Hradec Králové kontrolovali ve středu inspektoři Evropské unie. Již v pondělí prověřili hradeckého zpracovatele vajec, firmu Agricol. "Domníváme se, že jsme v kontrolách obstáli," řekl ve čtvrtek ČTK ředitel hradecké Krajské veterinární správy Václav Dlauhoweský. Uvedl, že několik zjištěných nedostatků, které přitom neohrožují hygienickou bezpečnost potravin, bude možné odstranit. Nedostatky blíže nespecifikoval. "Žádný kostlivec na nás ze skříně nevypadl," podotkl ředitel s tím, že ve středu inspektoři svou práci v Hradeckém kraji ukončili.

    Téměř pět hodin inspektoři strávili na kontrole v Masokombinátu Jičín. "Zhruba polovinu času věnovali kontrole dokumentace. V provozu se soustředili na křížení toků suroviny a hygienu zaměstnanců. Odnesli si od nás pozitivní dojem," řekl ČTK ředitel masokombinátu Ladislav Adam. Jičínský podnik, který je s ročním obratem kolem 600 milionů korun druhým největším zpracovatelem masa v Hradeckém kraji, kvůli splnění norem investoval přes 110 milionů korun. Zhruba dvě třetiny sumy vydal na výstavbu úplně nové porážky prasat, dále investoval do čistírny odpadních vod, trafostanice, chlazení a dalších zařízení. Na hradecké Krajské veterinární správě inspektoři kontrolovali její činnost a systém práce. "Zajímalo je, zda jsme při našich kontrolách postupovali v souladu s novou legislativou," přiblížil Dlauhoweský.

    Při pondělní kontrole v Agricolu byli inspektoři podle ředitele závodu Pavla Štefky s jeho provozem spokojení. Podniku podle něj inspektoři vytkli pouze nedostatky, které bez výrazných nákladů dokáže rychle odstranit. Jedna z výtek směřovala například k seřízení stroje na zpracování vajec. Inspektoři se v Česku pohybují od minulého pondělí, kontroly ukončí v pátek 30. ledna. Cílem mise z Bruselu je prověřit stav potravinářských provozů, provést vyhodnocení a připravit zprávu pro Evropskou komisi.

  • 28.1.2004

    Senát schválil vyslání více než stovky profesionálních vojáků do Afghánistánu. Pro byli kromě zástupců vládní koalice také senátoři opoziční ODS. Kabinet musí ještě získat souhlas Poslanecké sněmovny. Vláda chce do Afghánistánu vyslat 108 příslušníků speciálních sil z Prostějova, kteří budou plnit úkoly v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda. V Afghánistánu by měli působit zhruba od poloviny dubna po čtyři až šest měsíců. Kromě prostějovských průzkumníků mají odjet ještě další profesionálové, kteří pomohou zajišťovat bezpečnost a provoz letiště v Kábulu.

  • 28.1.2004

    Bezpečnostní prověrky advokátů Národním bezpečnostním úřadem jsou podle verdiktu Ústavního soudu zbytečné. Mlčenlivost advokátů totiž nařizuje již trestní zákon a za její porušení stanovuje trestní sankce. Advokáti, účastnící se soudního jednání, kde se probírají tajné informace, tak bezpečnostní prověrku již potřebovat nebudou. Ústavní soudci akademickým verdiktem potvrdili názor přerovského soudu, že bezpečnostní prověrky advokátů porušují Listinu základních práv a svobod. Listina totiž obžalovanému zaručuje právo zvolit si svobodně obhájce.

  • 28.1.2004

    Český ministr vnitra Stanislav Gross chce začít postihovat osoby, které se do České republiky uchýlí v naději, že se vyhnou potrestání za federální zločin spáchaný ve Spojených státech. Řekl to českým novinářům ve Washingtonu, kde končí hlavní část své návštěvy USA. Při setkání s ministrem spravedlnosti Johnem Ashcroftem chce Gross jednat o uzavření smlouvy o policejní spolupráci, aby se i čeští policisté mohli podílet v ČR na vyšetřování zločinů, které se udály ve Spojených státech.

  • 28.1.2004

    Americký velvyslanec William Cabaniss zdůraznil, že vízovou povinností pro české občany nechtějí Spojené státy Českou republiku jakkoli izolovat. Novinářům řekl, že osobně je pro něj téma víz citlivou záležitostí. Podotkl, že víza pro Čechy stále jsou, protože počet zamítnutých žádostí překračuje ze zákona danou procentní hranici. V českém případě by jich nemělo být víc než tři procenta. Podle médií to je nyní mezi deseti a 20 procenty. Cabaniss nicméně doufá, že se někdy situace změní a Američané budou moci víza zrušit.

    Zatímco Češi vízum pro návštěvu USA potřebují, Američané pro cestu do tuzemska nikoli. Tato dlouhodobá nerovnováha začala nyní velmi vadit některým českým poslancům z řad vládní ČSSD. Navrhli podmínit plánovanou českou účast na operaci v Afghánistánu zrušením vízové povinnosti. Jiní čeští politici a diplomaté ale tento požadavek odmítají.

    České prostředí pro podnikání se výrazně zlepšilo, země se však stále musí soustředit na potírání korupce, soudí William Cabaniss. Korupci však nepovažuje jen za český specifický jev, neboť podle něj se na tento problém musejí soustředit i vlády jiných zemí.

  • 28.1.2004

    Ministr financí Bohuslav Sobotka nechce zvýšit daň z přidané hodnoty na potraviny nebo léky ani o procento. V pětiprocentní sazbě DPH by podle něj měly zůstat také knihy, časopisy, stavební práce spojené s bydlením, dodávky tepla a zdravotní pomůcky. Češi za jídlo a pití utratí každý rok přibližně 700 miliard korun. Zvýšení DPH o jediné procento by tak státní kase přineslo téměř sedm miliard korun, tedy v průměru téměř 700 korun ročně od každého.

    ČSSD prosazuje vedle snížené a základní sazby DPH vytvoření třetí sazby mezi deseti a 14 procenty, do které by patřilo jízdné, vstupenky do kin, divadel, návštěva aerobiku či posilovny, hygienické potřeby nebo dětské pleny. Základní sazba, která dnes činí 22 procent, by naopak mírně klesla. Pravicové koaliční strany i ekonomové tvrdí, že tři sazby DPH povedou k daňovým únikům a raději by ponechali dvě sazby a sblížili je. To by však zdražilo potraviny a léky.

  • 28.1.2004

    Na začlenění azylantů do české společnosti má tento rok směřovat z veřejných prostředků 16 milionů korun. Čtrnáct milionů mají prostřednictvím krajů získat obce na zajištění bydlení, dva miliony jsou určeny na bezplatné kurzy češtiny pro cizince. Společný záměr ministerstev vnitra a práce schválila vláda.

    Azylanti budou mít snazší cestu k bydlení. Až doposud buď přijali obecní byt, který jim byl nabídnut, nebo se jejich jméno posunulo na konec pořadníku. Navíc dotace na bydlení lidí, kteří získali v zemi azyl, dostávaly dosud pouze obce. Nyní má "aktivní" azylant, který si sám najde byt v lokalitě, která mu vyhovuje, dostat na toto bydlení příspěvek. Peníze však nebude dostávat přímo, ale prostřednictvím obecního úřadu. Pro jednotlivé kraje by i letos měly platit kvóty, kolika cizincům mají bydlení poskytnout. Celkem stát zajistí byty pro stovku azylantů.

Pages