• 6.2.2004

    Česká republika vstoupí do Evropské unie bez Miroslava Kalouska ve vládě, myslí si bookmakeři. Ještě koncem ledna se přitom přikláněli k možnosti, že nedávno zvolený šéf lidovců posílí vládní tým Vladimíra Špidly nejpozději do 1. května, kdy se Česko spolu s dalšími devíti kandidátskými zeměmi stane součástí rozšířené unie.

    Za stokorunu vsazenou na Kalouskův vstup do vlády vyplatí pobočky správně tipujícím dvojnásobek, stejná částka na opačnou variantu může vynést o čtyřicet korun méně. Minulý měsíc byl přitom poměr kurzů obrácený. "Kurzy jsme přehodnotili především na základě toho, jak lidé sázejí. Většina z nich si myslí, že pan Kalousek zatím do vlády nepůjde," uvedl mluvčí loterijní společnosti Lubomír Ježek.

    Přesto se ale podle něj najdou mnozí, kteří v Kalouskovo vládní angažmá pevně věří. Nejvyšší částka vsazená na tuto možnost představovala 100.000 korun, uvedl Ježek.

    Kalousek od svého listopadového zvolení opakuje, že do vlády nechce a stačí mu funkce předsedy vlivného rozpočtového výboru sněmovny. Část sociální demokracie v čele s jejím místopředsedou a ministrem vnitra Stanislavem Grossem však dala několikrát najevo, že by měl mít i vládní odpovědnost. Lidovecký předseda nicméně tvrdí, že nikdy nepožadoval ministerské křeslo a nemíní nic takového iniciovat po dobu trvání současné vlády.

    Nátlak na vstup Kalouska do kabinetu považují někteří pozorovatelé i politici za důsledek vnitrostranického boje uvnitř sociální demokracie. Zároveň se začalo spekulovat o tom, jaké ministerstvo a na čí úkor by měl Kalousek získat. Gross poté veřejně podpořil ministra zemědělství Jaroslava Palase z ČSSD, o jehož výměně na úkor lidoveckého předsedy se hovořilo.

  • 5.2.2004

    Historicky první volby do Evropského parlamentu se v České republice uskuteční v pátek 11. a v sobotu 12. června. Termín voleb vyhlásil ve čtvrtek prezident Václav Klaus. Strany a hnutí tak musejí do 6. dubna předložit ministerstvu vnitra své kandidátky pro evropské volby. O 24 křesel, která jsou ve více než sedmisetčlenném Evropském parlamentu přidělena českým poslancům, se chtějí utkat všechny současné parlamentní strany a řada mimoparlamentních uskupení.

    Vládní sociální demokraty povede ve volbách Libor Rouček, někdejší mluvčí vlády Miloše Zemana, lidovce senátorka Zuzana Roithová a unionisty také senátorka Helena Rögnerová. Jedničkou opoziční ODS bude její místopředseda Jan Zahradil a lídrem komunistické kandidátky zase místopředseda Miloslav Ransdorf.

    Ve volbách chce kandidovat například i mimoparlamentní Strana zelených a společně s uskupením někdejšího pražského primátora Jana Kasla, tedy s Evropskými demokraty, rovněž senátor a exministr zahraničí Josef Zieleniec. O kandidatuře uvažují také senátor a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, někdejší šéf Harvardských investičních fondů Viktor Kožený, bývalý republikánský poslanec Miroslav Sládek a za komunisty se o přízeň voličů bude ucházet i československý kosmonaut Vladimír Remek.

    Podle posledních průzkumů chce zatím v Česku k volbám do Evropského parlamentu přijít asi 60 procent voličů. Odborníci si však myslí, že konečná účast bude nižší. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění chtějí lidé vybírat europoslance podle osobních kvalit kandidátů, stranická příslušnost prý bude méně důležitá.

  • 5.2.2004

    Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) ve čtvrtek ostře protestovalo proti tomu, že český prezident Václav Klaus užívá služební vilu, která byla po válce vyvlastněna původním německým majitelům. Považuje to za důkaz, že česká politika údajně nezvládla bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce. "Takový postup je symptomatický pro bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce a s nímž se česká politika dodnes nevyrovnala," uvádí se v dokumentu. SLÖ se cítí být "otřeseno skutečností", že se prezident Klaus nastěhoval do vily, "která je německým majetkem". SLÖ soudí, že "mezitím rozeznalo zřejmě i okolí prezidenta, který je znám jako tvrdý zastánce Benešových dekretů", že by bylo lepší porozhlédnout se po jiné nemovitosti. "Je to přiznání viny?" ptá se landsmanšaft.

    Jde o dům ve Slunné ulici v Praze 6, který až do konce války patřil německé rodině Lippertů, vlastnící známé lahůdkářství v centru Prahy. Její členové se za okupace hlásili k Hitlerově straně NSDAP a podporovali dary německou policii. Po válce byli vysídleni, vila jim byla vyvlastněna a nyní patří českému ministerstvu obrany, které ji Klausovi dalo k dispozici jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil.

    SLÖ v prohlášení připomíná také další údajně "temný případ", když rodina bývalé americké ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightové byla po válce odškodněna domem, zabaveným na základě dekretů německému továrníkovi Nebrichovi včetně inventáře a obrazů. Nebrichovi dědici si na obrazy činí nárok, Albrightová jej však s odvoláním na takzvané Benešovy dekrety odmítá.

    Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku napadají především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Vlastní odsun Němců však dekrety nezakotvují; jeho uskutečnění schválily vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci tehdejšího Československa. Česká republika dekrety považuje za součást svého právního řádu (stejně jako Slovensko) a o jejich rušení neuvažuje.

  • 4.2.2004

    Poslanec ČSSD a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se má stát prvním českým zástupcem v Evropské komisi. Vláda podle očekávání jeho nominaci schválila, a to navzdory námitkám lidovců a unionistů. "Hlasování dopadlo jednoznačně pro pana Kužvarta," řekl premiér Vladimír Špidla (ČSSD), který vládě jeho jmenování navrhl. Dodal, že Kužvart byl nominován na období od roku 2004 do roku 2009. Přitom například opoziční ODS předpokládá, že letos na podzim, před sestavením nové Evropské komise s pětiletým mandátem, se bude o českém favoritovi znovu jednat. Menší koaliční strany již předem daly najevo, že se jim Kužvart jako eurokomisař nezamlouvá, ale vyvolávat kvůli němu vnitrokoaliční roztržku nemíní. Kritici sociálnědemokratickému politikovi vyčítají, že nemá dostatek zkušeností na mezinárodní půdě, ani silnou pozici na domácí politické scéně. Špidla však tvrdí, že jako úspěšný ministr má Kužvart dostatek předpokladů uspět i v Evropské komisi. Česko bylo jednou z posledních přistupujících zemí, které své kandidáty do Prodiho komise zveřejnily. Původně se očekávalo, že vláda schválí nominaci do konce ledna, nakonec o této personální otázce rozhodla s několikadenním zpožděním. Třiačtyřicetiletý Kužvart je v seznamu dosud ohlášených komisařů benjamínkem. Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy působil v 80. letech v Ústředním ústavu geologickém v Praze a publikoval v samizdatových časopisech. Na ministerstvu životního prostředí pracoval v letech 1990 až 1994, poté působil jako poradce se zaměřením na systémy řízení ochrany životního prostředí. Do sociální demokracie vstoupil v roce 1995. Ministrem životního prostředí byl v letech 1998 až 2002.

  • 4.2.2004

    Evropská komise považuje nominaci Miloše Kužvarta na prvního českého komisaře za "skvělou volbu", sdělil mluvčí předsedy Romana Prodiho Reijo Kemppinen. "Jsme potěšeni, že česká vláda dospěla k rozhodnutí o svém kandidátovi. Domníváme se, že to je skvělá volba pro tuto práci," řekl Kemppinen v krátkém komentáři. Dodal, že nominace musí být ze strany EK potvrzena, což se stane, až se Prodi podívá na kompletní seznam 10 komisařů navržených vládami vstupujících zemí. Předpokládá, že to bude do konce týdne.

    Kužvart byl předposledním kandidátem, na kterého se ještě čekalo. Nejpozději ve čtvrtek by mělo být veřejně oznámeno poslední jméno kyperského komisaře, jímž bude podle diplomatů ministr financí Markos Kyprianu. Kužvartovu nominaci uvítala také poslankyně EP Ursula Stenzelová, rakouská spolupředsedkyně Parlamentního výboru přidružení EU-ČR. Poznala ho nejen jako člena tohoto výboru, ale také při vzrušeném a dlouhém jednání kolem temelínské elektrárny. "Jeho nominaci přijímám dobře. Byl vždycky velmi konstruktivní; v minulé vládě patřil k těm, komu velmi záleželo na vysoké úrovni jaderné bezpečnosti; nebyl zcela přesvědčen o nezbytnosti Temelína. Měl k jaderné energetice vyvážený a opatrný přístup." Podle Jeana-Christopha Filoriho, mluvčího komisaře Güntera Verheugena, má EK plnou důvěru v uvážlivost české vlády a věří, že do komise vyslala nejlepšího zástupce.

  • 4.2.2004

    Homosexuálové a lesbické ženy v Česku nemají ani po středečním jednání vlády důvod k radosti. Vláda stejně jako minulý týden návrh zákona o registrovaném partnerství vůbec neprojednávala. Normu odmítají hlavně lidovci. Podle předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska mezi nimi převažuje názor, že pokud sociální demokracie na návrhu trvá, bylo by vhodnější, aby ho předložili poslanci. Zákonodárci z Unie svobody se již nechali slyšet, že budou přípravu nového návrhu ve sněmovně iniciovat. Na poslance a poslankyně se chce obrátit také Gay a lesbická liga a Gay iniciativa. Představitelé homosexuální menšiny dnes netajili své rozčarování nad postojem kabinetu. Desítka aktivistů a aktivistek z Gay a lesbické ligy odpoledne přišla ministryním a ministrům před Úřad vlády dát najevo své zklamání. "Vláda zamítnutím návrhu zákona opět nesplnila jeden ze svých slibů. Lesby a gayové teď musí dál čekat na zákon, který by řešil důležité právní problémy jejich partnerského soužití," napsala liga ve svém prohlášení. Kladný postoj vlády by podle ní nijak heterosexuální většinu nepoškodil, zlepšil by ale život gayů a leseb i jejich rodičů a příbuzných. Podle předsedy Gay iniciativy Jiřího Hromady se veřejnost ke svazkům osob stejného pohlaví tak odmítavě jako politici nestaví. Podle loňského průzkumu G-Ligy a sdružení Interaktiv.cz přijetí zákona o registrovaném partnerství podporovaly tři čtvrtiny lidí. Zákon o registrovaném partnerství patří k jednomu z osmi požadavků EU k úplnému odstranění diskriminace menšiny homosexuálů a lesbických žen. Jednotlivé členské státy proto postupně právní úpravy svazků osob stejného pohlaví přijímají. Zatím platí v osmi z nich - v Belgii, Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Německu, Portugalsku, Švédsku a ve Francii.

  • 4.2.2004

    Česká republika stojí o uvolnění vízové povinnosti vůči Spojeným státům, řekl premiér Vladimír Špidla novému velvyslanci USA v Praze Williamu Cabanissovi. Diplomat Špidlu ujistil, že se zasadí o to, aby vízová procedura byla co možná nejprůhlednější a nejdůstojnější. Znovu uvedl, že smyslem vízové povinnosti rozhodně není izolovat Českou republiku. "Víza požadujeme od mnoha zemí po celém světě," řekl Cabaniss po setkání s premiérem. Cabaniss přicestoval do Prahy počátkem ledna. Od té doby se již setkal s prezidentem Václavem Klausem a šéfem Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem. Rovněž Zaorálek požádal Cabanisse o zjednodušení procesu udělování víz pro české občany. Zatímco Češi potřebují pro vstup na území USA víza, Američané pro cestu do tuzemska nikoliv.

  • 4.2.2004

    O vízum do Austrálie by Češi v budoucnu mohli žádat elektronickou poštou, řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda, který je na návštěvě v Sydney. Ke zjednodušení styků s Austrálii by podle něho mělo přispět i otevření australského zastupitelského úřadu v Praze. Česká republika chce po vstupu do Evropské unie mít s Austrálii stejný vízový režim, jako mají současné členské státy. Jejich občané sice musí mít do Austrálie vízum, ale žádají o ně elektronickou poštou. Ke zjednodušení kontaktů by podle ministra mělo dojít i po otevření zastupitelského úřadu Austrálie v Praze. V současnosti totiž musejí čeští občané pro vízum do Vídně nebo Varšavy. "Českou republiku navštívila delegace australského parlamentu, která ve své písemné zprávě označila Českou republiku za nejlepšího lídra našeho regionu střední Evropy, a jasně požádala vládu Austrálie, aby byl otevřen úřad na území České republiky, tedy v Praze," řekl Svoboda.

    Šéf české diplomacie je na cestě už od konce ledna. Svou misi po Asii a Oceánii zahájil v Kazachstánu, odkud se přesunul na Filipíny. Po Austrálii ho čeká ještě Nový Zéland. Do České republiky se má vrátit 11. února.

  • 4.2.2004

    O výstavbě mešity v Orlové na Karvinsku rozhodnou tamní občané v průzkumu veřejného mínění. Rozhodlo o tom zastupitelstvo města. Starosta města Vladimír Farana novinářům řekl, že vyhlášení klasického referenda by bylo legislativně velmi složité. Průzkum veřejného mínění však zřejmě bude mít shodnou podobu jako referendum, a lidé tak půjdou asi v první polovině března hlasovat do volebních místností. "Je to složitá a důležitá otázka pro město Orlová, a proto by o ní měli rozhodovat občané města," řekl Farana. Výstavbu mešity chce v Orlové financovat Islámský svaz se sídlem v Saudské Arábii. Kromě mešity by součástí komplexu měla být i knihovna, prodejna potravin a exotického zboží a krátkodobé ubytovací zařízení. Součástí komplexu bude také park. Město původně na parcele, kde by mešita mohla vyrůst, chtělo vybudovat benzínovou čerpací stanici. Výstavba celého komplexu by měla stát zhruba 200 milionů korun. Islámský svaz však nemá v České republice zastoupení a finanční transakce by se tak uskutečnila prostřednictvím společnosti SLATGAME, která se podle obchodního rejstříku zabývá mimo jiné provozováním výherních automatů a reklamou. Jednání zastupitelstva se zúčastnila také řada občanů, jejichž názory na výstavbu mešity byly značně rozdílné. Zástupce investora Muhamed Gutiqi novinářům řekl, že vyčká na závěr průzkumu. Je však rozhodnut, že pokud se výstavbu mešity nepodaří prosadit v Orlové, pokusí se s návrhem oslovit jiné město. Mezi zástupci investora se hovořilo například o Ostravě. Pro Orlovou se investor rozhodl především proto, že leží v blízkosti lázní v Karviné a Klimkovicích na Novojičínsku, kam se jezdí léčit řada obyvatel arabských zemí.

  • 4.2.2004

    V maltské metropoli Vallettě byla v úterý večer odhalena pamětní deska studenta Jana Palacha. Význam slavnosti podtrhl svou účastí i maltský prezident Quido de Marco. Sdělily to zdroje z velvyslanectví České republiky v Římě, které rovněž zastupuje české zájmy na Maltě. Za ČR se odhalení desky účastnil kromě předsedkyně ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové (ODS) rovněž poslanec ČSSD Jan Kavan. Kavana pozval di Marco do Valletty především jako bývalého předsedu Valného shromáždění OSN, a to na schůzku, které se také účastní Kavanovi předchůdci ve funkci i nynější předseda VS OSN. Odhalení Palachovy pamětní desky přihlíželi i další maltští představitelé v čele s rektorem místní univerzity a studenti. Na Maltě existuje i česká krajanská komunita čítající asi 90 osob. Tu zastupoval její předseda Vítězslav Nezval, příbuzný slavného českého básníka stejného jména. Nezval žije na Maltě již několik desítek let a vyučuje na univerzitě ve Vallettě informatiku.

Pages