Zprávy

Již čtyři trestní oznámení obdrželo kvůli novému vysílání normalizačního seriálu Třicet případů Majora Zemana Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 8. Poukazuje se v nich na to, že televize Prima "majora Zemana" uvádí bez doplňující debaty, která by seriál zařadila do historických souvislostí, uvedla žalobkyně Hana Vrbová. "Oznamovatelé se domnívají, že pokud před nebo po odvysílání dílu není beseda, kde by se věci vysvětlovaly v kontextu, tak jde v podstatě o oslavování praktik StB," upřesnila Vrbová. Dodala, že o dalším postupu v této kauze zatím nerozhodla. "Je to úplně čerstvá záležitost," konstatovala. V roce 1999 vysílala seriál na svém prvním programu také Česká televize. Každý díl byl však součástí čtvrtečních komponovaných večerů. Jednotlivým částem předcházel krátký filmový sestřih dobových týdeníků, na ně pak navazoval třicetiminutový dokument vztahující se k tématům dílů a zhruba jednou měsíčně i beseda odborníků. Proti repríze seriálu se ale i tehdy zvedla vlna nevole. V souvislosti s jeho vysíláním lidé podali celkem 13 trestních oznámení, kterými se zabýval policejní vyšetřovatel Prahy 4. Všechna oznámení odložil s tím, že odvysíláním seriálu se pracovníci České televize žádného trestného činu nedopustili. Vyšetřování podle něj neprokázalo, že by lidé, kteří o jeho odvysílání rozhodli, chtěli úmyslně a vědomě propagovat komunistickou ideologii.

Jedno z aktuálních trestních oznámení podala Konfederace politických vězňů. "Tento lživý seriál je oslavou minulého režimu a jeho represivních složek, které potlačovaly lidská a občanská práva," řekla již v lednu předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová. Kromě trestního oznámení adresovaného státnímu zastupitelství zasílají političtí vězni také stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Romové nejsou připraveni na vstup České republiky do Evropské unie. Tvrdí to jeden z nich, třicetiletý Jan Husák, který zhruba rok pracuje na ústeckém magistrátě jako asistent primátora pro etnické menšiny. "Chybí nám vzdělání, a to i mladší generaci, neumíme jazyky a řada z nás spoléhá spíše na sociální pracovníky než sama na sebe," řekl ČTK Husák. Paradoxně se podle něj může postavení Romů po vstupu Česka do unie zhoršit. "Dokud se naše země ucházela o členství v unii, snažili se představitelé řešit alespoň nejkřiklavější případy diskriminace. Tato jejich snaha ale může po našem vstupu do unie skončit," poznamenal Husák. Obává se také toho, že unie nebude ve své nové členské zemi dohlížet na dodržování práv menšin tak, jako tomu bylo dosud.

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly čeká ve sněmovně tvrdý boj o prosazení změn sazeb daně z přidané hodnoty. Opozice sice snížení základní sazby daně ze současných 22 na 19 procent vítá, ale kritizuje záměr převést některé položky ze snížené pětiprocentní do této nové daňové sazby. Vláda chce tímto krokem dodatečně získat 17 miliard korun a přes státní rozpočet je vrátit lidem a firmách. Ke způsobu přerozdělení těchto příjmů má opozice také výhrady.

S vládní představou změn v DPH není spokojena ODS. Její ekonomický expert Martin Kocourek ČTK řekl, že strana sice vítá snížení daňové sazby na 19 procent, ale nelíbí se jí přesun některých položek do této sazby. "Pokud ten vládní koncept nebude směřovat ke sjednocování DPH v nějakém střednědobém horizontu, tak se pravděpodobně tento dílčí krok nesetká s naší podporou," soudí. ODS kritizuje také myšlenku rozdělit dodatečně získaných 17 miliard korun mezi občany přes státní rozpočet. "Těch dodatečných 17 miliard by případně mělo být občanům vráceno prostřednictvím snížení daně z příjmů fyzických osob," řekl.

Podobné výhrady má i KSČM. Poslanec Jiří Dolejš poznamenal, že komunisté nejsou proti nové sazbě 19 procent, ale varují před tlaky na přesun některých položek do této sazby. "Pokud by to mělo mít negativní dopad na lidi (vyšší zdanění některého zboží a služeb), tak budeme proti," řekl ČTK. K dodatečně získaným 17 miliardám poznamenal, že problém není v jejich přerozdělování lidem a firmám, ale v efektivnosti tohoto přerozdělování.

Vláda například plánuje, že na rodiny s dětmi půjde šest miliard korun a firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit nadále.

Část Strany zelených není spokojena s výběrem stranického lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Uvažuje proto o změně vedení a odstranění šéfredaktora Literárních novin Jakuba Patočky z čela kandidátní listiny. ČTK o tom informoval člen strany, politolog Pavel Pečínka. Další možnost pro zhruba 50 Patočkových kritiků podle Pečínky spočívá podpoře kandidátky Strany pro otevřenou společnost - Zelené a občanské alternativy.

Mezi asi padesátku opozičníků, usilující o "větší otevřenost vůči ekologickým iniciativám a o demokracii ve straně", patří podle Pečínky například Jan Wünsch, Ivan Dejmal, Jiří Guth, Ondřej Liška či aktivista Nesehnutí Milan Daniel. Tvrzení Pečínky odmítá místopředsedkyně strany Jana Ulbrychová. "Je to kupa nesmyslů. Pečínka byl nedávno vyzván městskou organizací v Brně, aby přestal poškozovat jméno SZ na veřejnosti," uvedla Ulbrychová. "Jeho základní organizace Brno-střed byla vyzvána, aby s ním buď vyjednala, že přestane porušovat stanovy, anebo aby mu ukončila členství," dodala.