• 11.2.2004

    Soud prvního pražského obvodu ve středu v plném rozsahu zprostil obžaloby švagrovou bývalého prezidenta Václava Havla. Dagmar Havlová byla v souvislosti s koupí paláce Lucerna stíhána za porušení povinnosti v řízení o konkurzu. Podle žalobce se tohoto trestného činu dopustila tím, že odmítla spolupracovat se správcem konkurzní podstaty zkrachovalé společnosti C.H.R. Právě od této dceřiné firmy Chemapolu Havlová v roce 1999 koupila polovinu Lucerny. Soudkyně Šárka Šantorová odůvodnila zprošťující verdikt tím, že Havlová sice neposkytla správci konkurzní podstaty veškerou dokumentaci, kterou požadoval, ale v sepsání majetku mu nebránila. Nemařila tedy podle ní konkurzní řízení. Proti verdiktu se ale na místě odvolal státní zástupce Pavel Suchánek, takže případ bude ještě projednávat pražský městský soud. Dagmar Havlová odcházela od soudu ve viditelně dobré náladě. Novinářům řekla, že osvobozující rozsudek očekávala. Podle ní správce konkurzní podstaty zahrnul Lucernu do konkurzu neoprávněně, proto proti tomu také podala takzvanou vylučovací žalobu, kterou nyní v občanskoprávním řízení projednává pražský městský soud.

  • 11.2.2004

    Bývalá televizní moderátorka Tereza Pergnerová byla ve středu odsouzena k podmíněnému trestu za distribuci drog. Obvodní soud pro Prahu 8, který ji loni obvinění zprostil, jí ve středu uložil trest vězení na jeden rok s ročním odkladem. Kauzou se soud první instance zabýval podruhé, protože mu ji vrátil odvolací soud. Odvolání k pražskému městskému soudu podala státní zástupkyně, která pro Pergnerovou žádala právě podmíněný trest. Viní ji z toho, že nejméně pětkrát dala pervitin bývalé družce svého bratra Gabriele Černé.

    Tereza Pergnerová, kterou k soudu ve středu doprovodila její matka a tříletý syn Samuel, se na místě odvolala. Samuel, jenž prý přišel svou maminku k soudu chránit, jí stál při vyhlašování rozsudku po boku. "Domnívám se, že jsem nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu. Jsem o něco silnější, o něco starší a i když by to možná bylo pohodlnější přijmout podmínku, tak nepřijímám," řekla novinářům. Obžaloba stála na výpovědi korunní svědkyně Černé. Před rokem se Černá snažila Pergnerové u soudu pomoci. "Fetovaly jsme spolu, ale Tereza mě do drog nikdy nenutila, já sama jsem byla v té době těžký feťák," prohlásila tehdy. Vysvětlovala, že jí Tereza několikrát finančně vypomohla a ona sama si za nevratnou půjčku pořídila pervitin.

  • 11.2.2004

    Od počátku příštího roku nebudou v Hradní stráži, stejně jako v celé armádě, sloužit vojáci základní služby. Podle velitele jednotky Vlastimila Picka se stráž jako profesionální útvar zmenší proti současnosti přibližně na dvě třetiny. Vojáci budou mít pracovní uniformy stejné jako zbytek armády, o své typické stejnokroje vytvořené na počátku 90. let výtvarníkem Teodorem Pištěkem však nepřijdou. "Jde o sjednocování stejnokrojů v rámci celé profesionální armády," řekl ČTK mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha. "Určité úpravy budou, abychom ušetřili. Ale audienční uniformy, tedy ty pro slavnostní chvíle a na pevných strážních stanovištích zůstanou stejné," uvedl Picek. Podobu uniforem kritizoval loni po svém nástupu na Pražský hrad nový prezident Václav Klaus. Tehdy se výtvarník s prezidentovou kanceláří dohodl, že problém bude odložen a vyřeší se právě až v souvislostí se vznikem profesionální armády, a tedy i profesionální Hradní stráže.

  • 11.2.2004

    V pražském kině Ponrepo ve středu začala přehlídka filmů Alexandra Hackenschmieda, legendárního fotografa a filmaře českého původu. Do 23. února mají zájemci možnost vidět šestnáct snímků, na nichž se Hackenschmied zejména ve 30. a 40. letech 20. století podílel jako autor, režisér, kameraman či jinak. Je mezi nimi i slavný film Erotikon Gustava Machatého z roku 1929. Sedmadevadesátiletého umělce, od roku 1947 amerického občana Alexandera Hammida, představují pořadatelé v Praze v těchto dnech také dvěma výstavami jeho fotografií. Negativy se po jeho odchodu z Francie do USA ztratily, ale rekonstrukce se podařila u snímků publikovaných v časopisech. Hackenschmied se během 30. let stal jedním z nejvýznamnějších českých filmařů. V Americe se později prosadil jako autor dokumentárních a experimentálních filmů.

    Přehlídka avantgardních filmů v pražské kině Kotva v listopadu 1930, v Čechách tehdy podle historiků průkopnická akce, umožnila Hackenschmiedovi, aby se projevil jako schopný organizátor a talentovaný filmař. V programu se totiž objevila i jeho vlastní poetická kinematografická studie Bezúčelná procházka. Její projekce je nyní připravena na 20. února.

    Postupem času z tohoto představitele fotografické avantgardy učinily profesionální všestrannost a náročnost vyhledávaného spolupracovníka filmařů. Pracoval jako střihač, byl kameramanem. Jeho budoucí kariéru zásadně ovlivnilo setkání s americkým dokumentaristou Herbertem Klinem, s nímž točil film Krize. Klin mu pomohl vyřídit formality potřebné pro odchod do USA a usnadnil mu tam pak rovněž počáteční profesionální uplatnění. Pověst zkušeného dokumentaristy Hackenschmied od 60. let obohatil o označení "invenční experimentátor s trojdimenzionálním filmovým obrazem".

  • 11.2.2004

    S cílem co nejlépe uspokojit potřeby hokejových fanoušků na nadcházejícím mistrovství světa v hokeji v Praze a v Ostravě otevírá Český rozhlas 7 - Radio Praha, vysílání do zahraničí, na svých webových stránkách elektronickou směnárnu vstupenek. Na internetu návštěvníci zjistí aktuální stav nabídky a poptávky na zápasy základní skupiny a budou moci vložit svůj inzerát a kontakt. "Směnárna vychází vstříc fanouškům, kteří si kvůli systému prodeje vstupenek museli zakoupit lístky i na zápasy, o něž neměli zájem, a na jiná utkání je naopak nesehnali. Elektronická směnárna jim umožní formou nabídky a poptávky takové vstupenky vyměnit," vysvětlila ČTK vedoucí Internet teamu Radia Praha Jitka Hrabánková. Směnárna bude spuštěna ve čtvrtek 12. února v pravé poledne na adrese www.radio.cz/hokej. Bude mít českou, anglickou, německou, francouzskou a ruskou verzi, aby ji mohli využít i hokejoví příznivci ze zahraničí.

  • 10.2.2004

    Vládní kandidát na evropského komisaře, poslanec za ČSSD Miloš Kužvart už vybral tři spolupracovníky, které s sebou hodlá vzít do Bruselu. Novinářům to řekl po schůzce s prezidentem Václavem Klausem na Pražském hradě. Jména tří Čechů a jejich politickou příslušnost prozradí prý do konce února. Kužvart dodal, že s Klausem mluvili také o svých názorech na Evropskou unii a v mnoha věcech se shodli. Půl roku od květnového vstupu země do EU nebude mít Kužvart, stejně jako jeho dalších devět kolegů z přistupujících zemí, vlastní resort. Bude ale úzce spolupracovat s některým z dosavadních komisařů.

  • 10.2.2004

    Česká vláda požádala současných 15 členských zemí EU, aby otevřely své pracovní trhy českým občanům k 1. květnu, tedy k datu rozšíření unie. Žádost kabinetu tlumočil velvyslancům státní tajemník a první náměstek ministra zahraničí Jan Kohout. Většina nynějších členů EU se totiž okamžitému přístupu lidí z nových členských zemí na pracovní trh brání. Kohout ČTK řekl, že ČR bude přijímaná opatření v nynějších členských zemích sledovat, a pokud dospěje k názoru, že porušují podmínky přístupové smlouvy a české občany diskriminují, obrátí se na Evropský soudní dvůr.

  • 10.2.2004

    Vládní koalice zabránila tomu, aby Poslanecká sněmovna debatovala o problému rostoucí nezaměstnanosti v zemi. Debatu požadovaly obě opoziční strany - občanští demokraté a komunisté. S návrhem přišli den poté, co ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla na 10,8 procenta a dosáhla tak rekordní úrovně v historii země. Práci si na úřadech práce hledalo 569.474 osob. ODS chtěla, aby vláda sněmovnu informovala o důvodech rekordní nezaměstnanosti. KSČM zase požadovala od vlády zprávu o reakci na vývoj nezaměstnanosti. Koalice ale při hlasování zabránila tomu, aby se oba body dostaly na program sněmovní schůze.

  • 10.2.2004

    Téměř 42.500 metrů čtverečních území si mezi sebou díky úpravě státní hranice vymění Česká republika s Rakouskem. Umožní to ústavní zákon a mezinárodní smlouva o změnách státních hranic mezi oběma státy, které podepsal prezident republiky Václav Klaus. Důvodem k úpravě hranic je mimo jiné změna toků řek. Výměnu území na deseti místech upravuje dohoda, kterou zástupci obou zemí podepsali již v říjnu roku 2001. Hranice s Rakouskem měří 466 kilometrů a vyznačuje ji 6622 hraničních kamenů. Její třetinu tvoří řeky a potoky.

  • 10.2.2004

    Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a znovu schválila novelu zákona o Ústavním soudu. Předloha od dubna umožní občanům obracet se se stížností na Ústavní soud ještě před tím, než vyčerpají poslední opravný prostředek, tedy dovolání k Nejvyššímu soudu. Klaus se obával, že novela skrytým způsobem rozšiřuje pravomoci Ústavního soudu a vlády na úkor parlamentu. Jeho obavy poslanci nevzali v potaz, nicméně Klausovo veto přehlasovali až napodruhé a navíc nejmenším možným počtem hlasů, tedy 101. Nový zákon počítá s tím, že by se na Ústavní soud mohli obrátit se žádostí o obnovu soudního řízení také lidé, kteří uspějí u Evropského soudu pro lidská práva. Poslanci do novely vložili ustanovení, podle něhož se však má obnova procesu týkat pouze trestních věcí.

    Poslanecká sněmovna přehlasovala i veto prezidenta republiky Václava Klause u novely zemědělského zákona. Novela má zavést přísnější podmínky pro podnikání v zemědělství. Po vstupu Česka do Evropské unie mají podle nového zákona lidé, kteří chtějí podnikat v zemědělství, prokazovat svou bezúhonnost a odbornou způsobilost. Právě to se Klausovi nelíbilo. "Požadavek navrhovaného vzdělání a rozsah bezúhonnosti při výkonu zemědělské činnosti shledávám nepřiměřeným a neodůvodnitelným," zdůvodnil koncem ledna Klaus své veto. "Nevidím dostatečný důvod k tomu, aby ten, kdo ztratí práci, se nemohl živit zemědělskou výrobou, má-li pozemky. Nevidím dostatečný důvod k tomu, aby ten, kdo zdědí zemědělské hospodářství, nemohl v tomto hospodaření pokračovat," míní prezident.

Pages