• 10.2.2004

    Spolková země Horní Rakousy a protitemelínské občanské iniciativy v alpské republice požadují od české vlády záruku, že před komerčním spuštěním jihočeské jaderné elektrárny Temelín budou vyřešeny všechny technické problémy. Připomínají, že dosud se nepodařilo odstranit nedostatky ohledně ventilů a vysokotlakého potrubí.

  • 10.2.2004

    Zastupitelstvo Jihočeského kraje odmítlo záměr dostavět třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Temelín a vybudovat na území kraje hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. V přijatém usnesení vyzývá vládu, aby zastavila veškeré aktivity směřující k těmto záměrům. Stanovisko kraje, které je fakticky doporučením, bude mít podle jihočeského hejtmana Jana Zahradníka (ODS) takovou váhu, jakou mu bude chtít dát vláda a další příslušné orgány.

    Vláda má podle premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) obecnou odpovědnost, proto nemůže zastavit předběžné vyhledávání trvalého úložiště jaderného odpadu. Jako podporu svých alternativních návrhů k vládní energetické koncepci, která uvažuje o dostavbě Temelína nebo o nové elektrárně, přijal naopak usnesení Jihočechů ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Česko by podle něj mělo ustoupit od výstavby dalších jaderných elektráren. Obce by měly být podle ministra účastníky správních řízení a mít při nich právo veta. Atomových elektráren není mnoho, proto není podle Ambrozka nutné stavět úložiště v každé zemi. Středoevropské země by se mohly shodnout na jednom úložišti. Mezinárodní debatu o společném úložišti zcela nevyloučil ani Špidla. Má ale pochybnosti, že by vedla k nějakému výsledku. "Nedovedu si představit, že by Maďaři třeba souhlasili s tím, že k nim povezeme náš jaderný odpad z Temelína," dodal.

  • 9.2.2004

    Šéfové vlád Německa, Česka a Polska Gerhard Schröder, Vladimír Špidla a Leszek Miller oslaví rozšíření Evropské unie společně 1. května na trojmezí svých zemí mezi Žitavou (Zittau), Hrádkem nad Nisou a Bogatyní. Po neformálních setkáních s občany všech tří zemí odletí zřejmě společně z Žitavy na slavnostní summit EU do irského Dublinu, informovala agentura DPA. Informaci o setkání tří premiérů, jejichž země se prvního máje společně sejdou v Evropské unii, ČTK potvrdila i mluvčí české vlády Anna Veverková.

    V České republice se vpředvečer vstupu chystá slavnostní představení v pražském Národním divadle. Vystoupit mají členové opery, činohry i baletu. O půlnoci pak vypukne ohňostroj, který odstartuje první den členství v unii. Národní divadlo požádalo o záštitu akce prezidenta Václava Klause, který se však ještě nerozhodl, zda se večera vůbec zúčastní.

  • 9.2.2004

    Z Fondu soudržnosti Evropské unie budou moci veřejné či soukromé subjekty financovat projekty za více než deset milionů eur (asi 330 milionů Kč). Peníze jsou určeny na projekty v oblasti životního prostředí a dopravy. Do roku 2006 může republika získat až zhruba miliardu eur (33 miliard Kč). Materiál vládě ve středu předloží ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Minimální částka, kterou republika podle ministerstva získá v každém případě, je zhruba 837 milionů eur (asi 27,8 miliardy Kč). Ministerstvo je řídícím orgánem tohoto fondu. Odpovídá mimo jiné za naplnění cílů a transparentní využití pomoci. "Naším úkolem je také koordinovat činnost zprostředkujících orgánů, tedy ministerstva dopravy a ministerstva životního prostředí," uvedl mluvčí ministerstva Petr Dimun. Podmínkou pro čerpání peněz z Fondu soudržnosti je hrubý domácí produkt na obyvatele nižší než 90 procent průměru EU. "Česká republika toto kritérium splňuje, protože HDP dnes činí zhruba 61 procent průměru EU," poznamenal Dimun. Peníze tak lze využít na projekty po celém území republiky.

    Fond soudržnosti navazuje na nástroj předvstupní pomoci Ispa, za kterého republika čerpá peníze od roku 2000. Pro období 2004 až 2006 Evropská unie počítá s podporou České republice ve výši celkem 2,327 miliardy eur (asi 74 miliard Kč). V roce 2004 může Česká republika požádat zhruba o 658 milionů, o rok později o 734 milionů a v roce 2006 o 936 milionů eur.

  • 9.2.2004

    Žádné věrohodné signály o hrozbě hromadné romské migrace v souvislosti s rozšířením Evropské unie nejsou podle českého premiéra Vladimíra Špidly k dispozici. Spekulace části britských médií o přílivu Romů do jejich země, mezi nimiž by měli být i občané České republiky, jsou tak hysterií, kterou vyvolala některá "přihlouplá" média, řekl Špidla v pondělí ve Zlíně. "V České republice se dává ročně do pohybu několik stovek romských spoluobčanů, což je vzhledem k jejich celkové populaci zanedbatelné," dodal Špidla s tím, že to vnímá jako problém nikoliv nevýznamný, ale rozhodně ne klíčový. "Jestliže migrace překročí únosnou mez, je to nebezpečné. Věrohodné signály o tom, že něco takového hrozí, ale zatím nemáme," dodal.

    Podle některých teorií, které se objevily především v britském bulvárním tisku, čeká na otevření hranic Velké Británie 1,6 milionu Romů z východní Evropy. Čeští a slovenští odborníci, kteří o víkendu jednali v Luhačovicích na Zlínsku na konferenci Luhačovice Vlada Čecha 2004, sice migraci Romů označili za celoevropský problém, informace britských médií jsou ale podle nich dramaticky nadnesené. "Takové prognózy jsou absolutní demagogií," řekl již dříve ČTK Roman Krištof z Mezinárodní organizace pro migraci.

  • 9.2.2004

    Veřejnost nejvíce důvěřuje prezidentu Václavu Klausovi. Věří mu 69 procent lidí, ukázal lednový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Klaus se tak poprvé dostal na první místo mezi českými politiky a předstihl dlouhodobě vysoce hodnoceného ministra vnitra Stanislava Grosse. Grossovi nyní důvěřuje 60 procent dotázaných. Popularita Václava Klause v porovnání s říjnem loňského roku stoupla o 14 procent. Před rokem, v lednu 2003, mu přitom podle CVVM věřilo jen 35 procent lidí. Na třetím místě žebříčku se umístil ombudsman Otakar Motejl, kterému důvěřuje 54 procent dotázaných. Ministryně školství Petra Buzková má stále důvěru téměř poloviny lidí, od loňského ledna však počet jejích příznivců klesl o deset procent.

  • 8.2.2004

    Ve středu by vláda měla rozhodnout o budoucnosti zbrojovky Aero Vodochody. Rozhodla se řešit současné hospodářské problémy firmy, která má vysoké dluhy a nedostatek zakázek. Návrh ministerstev financí a průmyslu a obchodu předpokládá udržení podniku při životě i za cenu miliardových dotací, dalším důležitým rozhodnutím bude otázka budoucího vztahu státu a americké firmy Boeing, která zbrojovku dosud ovládá. Ačkoli ministr průmyslu a obchodu Milan Urban počítá s rozchodem státu s Boeingem, mohla by podle něj americká firma ve zbrojovce zůstat jako menší akcionář. Za téměř nemožný považuje odchod Boeingu i ministr obrany Miroslav Kostelka, jelikož letoun L-159, který Aero vyrábí, je podle něj téměř z poloviny americký. I on se však vyslovil pro změnu smlouvy, na základě které Boeing firmu ovládá, i když nemá v Aeru většinový podíl.

  • 8.2.2004

    Moravská Dyje, která se u Dačic na Jindřichohradecku v týdnu vylila z břehů, již klesla pod hranici povodňových stupňů. Na nejnižším stupni bdělosti ale zůstávají Lužnice a Nežárka. Podle informací českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu by řeky měly dále klesat. Lužnice si udržuje první stupeň povodňové aktivity ve všech měřených místech, Nežárka jej dosahuje v Lásenici na Jindřichohradecku. Ostatní jihočeské řeky mají průtok nižší. Podle meteorologů by ani dnešní přeháňky neměly s řekami zahýbat, protože se ochladilo a srážky jsou již od středních poloh sněhové.

  • 7.2.2004

    Přesně o půlnoci se zastavil reaktor druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín. Příčinou je plánovaná odstávka bloku spojená s výměnou čtvrtiny paliva. V následujících zhruba 70 dnech technici elektrárny provedou také kontrolu a revizi zařízení reaktoru, bezpečnostních systémů a nejaderné části bloku, řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Pracovníci elektrárny a dodavatelských firem ihned po vypnutí reaktoru zahájili práce naplánované v rámci garanční odstávky. Podle Nebesáře bude v reaktoru vyměněno celkem 42 palivových souborů. Druhý blok je v provozu zhruba rok. Letos vyrobil již asi 0,86 terawatthodin elektřiny. Oba bloky vloni vyrobily celkem 12,12 terawatthodin elektrické energie, což je o zhruba 6,7 TWh více než v roce 2002. Letos má Temelín v plánu vyprodukovat téměř 13,3 TWh elektřiny. Výměna paliva čeká také první blok elektrárny, kde je odstávka naplánována na duben.

  • 6.2.2004

    Vláda se nechystá vyzvat USA, Velkou Británii a další země NATO, aby v Iráku, v Afghánistánu a na americké základně Guantanámo na Kubě dodržovaly mezinárodní úmluvy o válečných zajatcích a zabezpečení základních potřeb obyvatelstva. Vláda totiž nemá informace o tom, že by USA a Británie postupovaly v těchto lokalitách protiprávně. Uvedl to premiér Vladimír Špidla (ČSSD) v odpovědi na písemnou interpelaci šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka.

    Interpelace a odpověď budou jedním z bodů sněmovní schůze, která začne v úterý. Grebeníček totiž není s odpovědí spokojen, a tak ji projedná dolní komora. Buď odpověď schválí, nebo Špidlovi uloží, aby vypracoval novou. Na vládní politiku ale ani jedna z možností žádný přímý dopad mít nebude. Projednávání interpelace a odpovědí bude ale příležitostí k polemice mezi koalicí a opoziční KSČM, která přítomnost cizích vojáků hlavně v Iráku odmítá.

    Podle Grebeníčka porušují USA a Británie mezinárodní úmluvy nejen v Iráku a v Afghánistánu, ale i na americké vojenské základně Guantánamo, kde Američané drží stoupence svrženého afghánského vládního hnutí Taliban. Grebeníček uvedl, že USA a Británie opakovaně porušují Ženevské úmluvy o obětech války a dodatky k těmto úmluvám, hlavně o zacházení s válečnými zajatci.

    "Vláda nemá k dispozici relevantní informace o Vámi obecně udávaném mezinárodně protiprávním jednání Spojených států amerických a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska," napsal Špidla Grebeníčkovi v odpovědi.

    Záporně reagoval i na Grebeníčkův dotaz, zda vláda učinila nebo učiní diplomatické kroky k tomu, aby země NATO, zejména USA a Británii, vyzvala k dodržování úmluv, jež se týkají jak zajatců na Guantánamu, tak zabezpečení základních životních potřeb obyvatel v Afghánistánu a Iráku.

Pages