Zprávy

Investice do letecké základny v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku v nejbližších čtyřech letech převýší jednu miliardu korun. Kromě národních zdrojů na modernizaci základny přispěje 400 miliony korun Severoatlantická aliance. Právě peníze NATO byly podle ministra obrany Miroslava Kostelky rozhodujícím argumentem pro zachování základny. "Byl to trochu boj, po akcích, které proběhly v jiných regionech," uvedl Kostelka. Pro základnu, které v polovině minulého roku hrozilo zrušení, jsou podle něj vysoké investice zárukou udržení dlouhodobého provozu. O příspěvku na modernizaci českých leteckých základen v Náměšti nad Oslavou a v Čáslavi rozhodl příslušný výbor NATO s konečnou platností 27. ledna. Základny v Náměšti by se podle Kostelky neměly dotknout ani případné další koncepční změny, protože vláda už nemůže výrazně snižovat prostředky na armádu. "Tato armáda, až bude v cílovém stavu, bude na minimálních počtech," zdůvodnil.

Ministr v sobotu na základně provázel premiéra Vladimíra Špidlu. "To, co bylo předvedeno vidím jako velmi rozumné, jako koncepci, která je založena na dobré úvaze a má perspektivu," zhodnotil předseda vlády. Podle něj je nejdůležitější role základny při obraně státu. "Mě těší, že tu bude mít obživu 1800 lidí," dodal.

Koncem loňského listopadu z Náměště odešli vojáci základní služby a byla zrušena 32. základna taktického letectva. Nahradila ji 22. základna letectva, která se stala první profesionální leteckou základnou české armády. Pod nově vzniklý útvar spadá 500 lidí, proti loňskému roku o 700 méně. Koncem roku 2006 se ale má do Náměště přestěhovat vrtulníková základna z Přerova a počet pracovníků se má zvednout na 1800.

Podle velitele základny Martina Hejry budou plochy krátkodobě využívat i vojáci NATO. "Dají sem peníze právě proto, že v budoucnu budou chtít využít část základny pro svoje účely," zdůvodnil. Podle něj aliance dá peníze například na zlepšení parametrů přistávací dráhy a na vybudování potřebného zázemí. Česká strana bude investovat především do infrastruktury, skladišť nebo autoparků.

Čeští zemědělci mohou být v čerpání peněz z fondů Evropské unie podobně úspěšní jako řečtí farmáři, domnívá se ministr zemědělství Jaroslav Palas. "V předvstupním programu Sapard, který byl přípravou na strukturální fondy, jsme byli nejúspěšnější z kandidátských zemí," řekl Palas ČTK během své návštěvy Řecka. Řecko dokáže čerpat z EU vysoký podíl peněz. Obecně jeho příjmy z unijního rozpočtu mnohonásobně převyšují odvody. Asi 45 procent získaných peněz směřuje do zemědělství. Na druhé straně Řecko musí při zpětných kontrolách nemalou část peněz vracet, hlavně kvůli nedokonalé evidenci.

Čeští rolníci mohou podle Palase využít zkušenosti právě ze Sapardu. Navzdory zpoždění se zahájením programu byly veškeré přidělené peníze v Česku vyčerpány se značným převisem poptávky nad finančními možnostmi. Počet projektů v tuzemsku přesáhl tisíc, zatímco v jiných kandidátských zemích se počítal spíše na desítky. Do zemědělství poplynou peníze ze strukturálních fondů prostřednictvím Horizontálního plánu rozvoje venkova a Operačního programu. Ministerstvo zemědělství ale zatím nemá ve své kapitole veškeré peníze potřebné na spolufinancování zdrojů z EU. Na zmíněné dva programy chybí asi 1,1 miliardy korun. "Ty peníze chceme v postupných krocích přečerpávat z rozpočtové rezervy do kapitoly MZe," uvedl Palas. Nyní podle něj resort připravuje pro vládu materiál, v němž požádá z rozpočtové rezervy o 400 milionů. Řešení zdrojů na spolufinancování Palas označil za prioritu.

Expedice pěti českých polárníků v sobotu odcestovala do Antarktidy. Během pětitýdenního pobytu budou na ledovcích zkoumat změny klimatu za posledních 10.000 let. Přispět chtějí k diskusi o tom, do jaké míry za ně odpovídá člověk. "Jsme po třiceti letech první samostatnou českou expedicí v této části světa," řekl ČTK její šéf Petr Mixa. Cílem českých vědců je ostrov James Ross, který leží mezi Antarktidou a Jižní Amerikou a je z 80 procent pokrytý ledovcem. Průměr má zhruba 70 kilometrů a jeho nejvyšší vrchol ční do výšky 1609 metrů. Lidé na něm nežijí. Těšit se ale budou moci z pestré společnosti tučňáků, lachtanů, tuleňů, rypoušů sloních, albatrosů, racků a buřňáků. S vegetací je to horší. Rostou tam jen mechy, lišejníky, sinice a řasy. Polárníci budou zatím bydlet ve stanech, protože polární stanice se bude stavět až příští sezonu. Cestou si v Chile koupí generátor na dobíjení baterií do satelitních telefonů a elektroniky, protože to bude také jejich jediné spojení se zbytkem světa. Zpět do Prahy by se měli vrátit 10. března.

Jedenáctiletý David Podškubka se stal letošním vlčnovským králem. V dívčím kroji a s růži v ústech sice bude čelu průvodu vévodit až na konci května, kdy se 195. ročník Jízdy králů ve Vlčnově na Uherskohradišťsku uskuteční, oficiálně představen ¨byl ale již na tradičním Krojovém plese. Krále si každoročně vybírají odvedenci, kterým se ve Vlčnově říká legrúti. Ti jej pak při jízdě také doprovázejí. Králem se může stát pouze chlapec, kterému není více než dvanáct let. Této cti se přitom může vybraný hoch těšit jen jednou za život. "Jsem hrozně rád, že si vybrali zrovna mě," řekl David s tím, že nabídku přijal již v listopadu. Zvýšený zájem děvčat či spolužáků ze sportovní třídy základní školy v Uherském Brodě ale zatím nezaznamenal.

O poznání více starostí ale způsobuje Davidovo letošní kralování jeho rodičům. "Je to časově i finančně hodně náročné, ale jsme rádi. Rozhodně si nestěžujeme," poznamenal otec Ladislav, který se v roce 1985 sám Jízdy králů jako legrút zúčastnil. Nejméně starostí přitom mají rodiče paradoxně se svým synem, který je členem folklorního souboru Šohajek. "Kroj má, jen boty ho trošku tlačí," vysvětlil Ladislav Podškubka. Ostatní členové královy rodiny sice také mají své kroje, řadu nezbytných doplňků ale museli shánět po příbuzných. "Jde vesměs o velmi cenné věci, které lidé neradi půjčují. Naštěstí máme velkou rodinu," vysvětlil Ladislav s tím, že problém nebyl ani se sháněním dívčího kroje, ve kterém David jízdu absolvuje. "Ten máme také doma," dodal.

Podle legend má Jízda králů původ v přijímání chlapce mezi bojovníky. Jiné zase vyprávějí o tom, jak český král Jiří z Poděbrad pronásledoval svého uherského zetě Matyáše Korvína, který prchal v ženském přestrojení. V ústech měl růži, aby se ani řečí neprozradil.