Zprávy

Zdravotní pojištění by měli podle nedělní dohody koaličních lídrů v Kolodějích platit i pracující důchodci a studenti, kteří si přivydělávají. Zaměstnavatelé jim budou strhávat z výdělků stejné srážky jako ostatním zaměstnancům, řekl na tiskové konferenci na závěr jednání předseda vlády Vladimír Špidla. Koalice se rovněž shodla na stoprocentním přerozdělování vybraného pojistného mezi zdravotními pojišťovnami pojišťovnami. Ministr páce a sociálních věcí Zdeněk Škromach řekl, že mají stejné odvody z výdělků vést k rovnému postavení všech na trhu práce.

Koaliční lídři, kteří zahájili jednání o stabilizaci zdravotnického systému v letošním roce, jsou zajedno, že je třeba přijmout taková legislativní opatření, která by ke konci roku vedla k vyrovnanému finančnímu hospodaření, řekla ČTK ministryně zdravotnictví Marie Součková. Jedním z nich podle ní má být "narovnání" vztahů mezi zdravotními pojišťovnami. Jde například o stoprocentní přerozdělování pojistného mezi nimi. Přihlížet by se mělo k věkovým kategorií pojištěnců a k takzvaným drahým pacientům, uvedla Součková. Nyní se přerozděluje 60 procent pojistného.

Součková rovněž navrhuje snížení provozních fondů, rezervního fondu a také sjednocení režimů fondu prevence a zdravotně pojistných plánů pojišťoven. To je podle ní možné změnit novelami zákonů, které již projednává parlament. Koaliční devítka se podle Součkové rovněž shodla na tom, že je potřeba, aby vláda co nejdříve projednala předlohy zákonů o zdravotní péči a o úhradových režimech.

Lídři vládních stran se při nynějším jednání o zdravotnictví, které trvalo asi hodinu, podle Škromacha vyhnuli sporným bodům. Ty odložili až na úterý 10. února, kdy se nad zdravotnickými problémy opět sejdou.

Novou koncepcí, kterou Součková vypracovala, ani závěry, které vzešly z jednání společné koaliční zdravotnické komise, se nezabývali. Ministryně přiznala, že zatím není shoda například na platbách za recepty, nebo na placení za zdravotně sociální lůžka. Podle Součkové je potřeba udělat pořádek v situaci, kdy zdravotnická zařízení poskytují sociální hospitalizaci a naopak sociální ústavy zdravotní péči.

Obce u jaderných elektráren by mohly získat určité finanční kompenzace, řekl premiér Vladimír Špidla při návštěvě Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Peníze na vyrovnání většího zatížení, které plyne z blízkosti jaderného zařízení, by měly být součástí některého z chystaných zákonů o energetice. Podle předsedy vlády by měl být návrh připraven ještě v tomto volebním období. Výše peněžních náhrad by podle něj zřejmě klesala se vzdáleností od jaderného zařízení. Uvažuje se i o tom, že by příspěvek mohly získat všechny obce, které musejí nést určitou zátěž kvůli blízkosti velkých energetických zařízení, nejen u jaderných elektráren. Premiér tak reagoval na dar tamního starosty Vladimíra Měrky. Představitel města, které leží ve dvacetikilometrovém havarijním pásmu jaderné elektrárny Dukovany, mu předal jodidové tablety a příručky, které musejí obce v pásmu pro občany zajišťovat pro případ havárie. "Těžce neseme, když zástupci ČEZ říkají, že v havarijním pásmu o nic nejde," zdůvodnil Měrka. Podle něj elektrárna produkuje čtvrtinu tuzemské energie, ale její okolí patří k nejchudším regionům.

Návrh na zavedení poplatku z jaderných elektráren předložily obce z okolí Dukovan a Temelína na ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině letošního září. Podle něj by si zhruba 175 obcí z bezpečnostních pásem ročně rozdělilo na 200 milionů korun. Částka podle obcí odpovídá výši sponzorských darů, které ještě před deseti lety do regionu plynuly ze společnosti ČEZ, navýšené o inflaci. Podle nich náklady, které tím společnosti ČEZ vzniknou, se budou pohybovat do jednoho haléře na každou kilowatthodinu vyrobenou v jaderných elektrárnách, zatímco náklady na reklamu, které ČEZ každý rok vynakládá, jsou několikanásobně vyšší.

Spotřeba elektřiny v České republice v minulém roce meziročně stoupla o více než dvě procenta na historicky nejvyšší úroveň 54,8 terawatthodin (TWh). Na rekordní úroveň vzrostla i celková výroba elektřiny, meziročně o devět procent na 83,2 TWh. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Energetický regulační úřad. Za posledních dvacet let stoupla tuzemská spotřeba elektřiny zhruba o čtvrtinu, přičemž domácnosti užívají zhruba o 130 procent elektrické energie více. Nejdynamičtější nárůst spotřeby loni vykázal sektor podnikatelů, domácnosti meziročně odebraly o 2,7 procenta elektřiny více, mírnějším tempem navýšili využití elektřiny velkoodběratelé, kteří na jejím celkovém objemu zabírají více než polovinu. Při započtení elektřiny nutné na její produkci a ztrát v sítích vzrostla celková poptávka o 3,2 procenta.

Dosavadního maxima čistá spotřeba elektrické energie dosáhla v roce 1996, tehdejší úroveň loňská spotřeba překonala zhruba o jedno procento. Na nejvyšší úroveň loni stoupl i ukazatel odběru elektřiny na jednoho obyvatele, na nejvyšší úroveň za posledních šest let stoupla spotřeba elektřiny na hlavu v domácnostech. V mezinárodním srovnání je spotřeba elektřiny na hlavu v České republice zhruba na úrovni Německa, Dánska, Nizozemí či Španělska. Nižší ji mají například Maďaři, Portugalci či Řekové, na opačném pólu je naopak Švédsko či Spojené státy s více než dvojnásobnou spotřebou.

Liberečtí záchranáři se po měsíci v pořádku vrátili z íránského Bámu, kde pomáhali lidem postiženým na konci prosince ničivým zemětřesením. "Z Bámu vyjeli ve středu a domů dorazili v pátek pozdě večer. Víkend si nechali na relaxaci, aby se po náročné práci v zemětřesením postiženém městě i na cestě trochu vzpamatovali," řekla ČTK koordinátorka mise Pomoc pro Írán Eva Čejková. Liberečtí dobrovolníci odjeli z Íránu v době, kdy tam končila i řada dalších humanitárních misí. Během posledních pěti dní přispěli liberečtí dobrovolníci k dokončení toalet a umýváren pro obyvatele ve zničeném městě. Pracovali v dětské lékařské ordinaci. Češi, zdravotní sestra a ošetřovatel, děti ošetřovali společně s lékaři z ukrajinské polní nemocnice.

V Bámu a okolí zahynulo při zemětřesení na konci prosince kolem 40.000 lidí. Otřesy o síle až čtyř stupňů Richterovy škály zaznamenávala česká mise i v době svého pobytu. Skupina tří terénních automobilů s devíti dobrovolníky a humanitární pomocí vyrazila do Íránu na Silvestra. Na místo dojela 9. ledna. Konvoj dopravil do Bámu především centrálu na výrobu elektřiny, zdravotnický materiál, dezinfekční prostředky a přípravky na úpravu vody, aby byla pitná. Informace o misi a fotografie z ní jsou na internetové adrese www.helpforiran.wz.cz