• 4.6.2002

    V případě, že by se Unie svobody- DEU podílela na sestavení nové vlády, dovedla by si lépe představit koaliční partnerství s ČSSD. "Došli jsme k tomu na základě analýzy, vycházející z toho, že našimi prioritami je vstup do EU a dokončení decentralizace státu," řekl v úterý novinářům v Liberci místopředseda Senátu Jan Ruml. "Před čtyřmi lety bych to nikdy neřekl," poznamenal. Jak dodal, do budoucna nebude možné společnost polarizovat na levici a pravici, nýbrž hledat programové kompromisy.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.6.2002

    Bezproblémový průběh celoplošné zkoušky zpracování výsledků voleb, kterou v úterý prováděl Český statistický úřad (ČSÚ), narušilo odpoledne anonymní oznámení o uložení bomby na Městském úřadě v Benešově. Místní radnice je jedním z 496 míst, odkud se výsledky hlasování v jednotlivých okrscích posílají elektronicky do pražské centrály ČSÚ. Přivolaní policisté budovu vyklidili a při dvouhodinovém hledání žádnou nálož nenalezli.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.6.2002

    Zhruba 850 Romů, kteří byli za druhé světové války z rasových důvodů diskriminováni a perzekvováni, si mohou v těchto dnech vyzvednout na českých poštách finanční odškodnění. Při vyřizování žádostí jim při tom pomáhají terénní spolupracovníci společnosti Člověk v tísni. Podle Dariny Sedláčkové z Česko-německého fondu budoucnosti tak bude poprvé odškodněna velká skupina romských žadatelů, kteří byli odvlečeni do koncentračních či pracovních táborů nebo byli nuceni opustit své domovy. Fond vyřizuje platby z prostředků německé nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost.

    Českým obětem nacismu je určeno 432 miliónů marek (asi 6,3 miliardy korun) z německé nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost. Kromě toho se některá německá města rozhodla sama odškodnit lidi, kteří v nich byli za války nuceně nasazeni.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.6.2002

    Novou vlnu žádostí o politický azyl od Romů z České republiky i ze Slovenska právě prožívá největší skandinávská země Švédsko. Jen za květen tu o azyl požádalo 74 českých Romů, což je přibližně stejné množství jako za celý loňský rok. Nárůst ze Slovenska je dokonce ještě výraznější: v květnu Švédové zaznamenali celkem 206 slovenských žádostí.

    Podle sdělení Migračního úřadu v Norrköpingu, nikomu z českých ani slovenských žadatelů nebyl azyl udělen, a to ani letos, ani v loňském roce. Od ledna zatím ve Švédsku o azyl požádalo 111 českých a 421 slovenských Romů. Za celý loňský rok přitom srovnatelné počty činily 79 osob s českými a 349 se slovenskými pasy.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.6.2002

    Česko a Slovensko v užívání počítačů a internetu výrazně převyšují průměr v kandidátských zemích, ale stejně výrazně zaostávají za průměrem v členských zemích Evropské unie. Vyplynulo to ze statistiky, kterou v úterý v Bruselu zveřejnila agentura Eurostat. V České republice bylo v roce 2001 téměř 14 počítačů na sto obyvatel, přičemž průměr v 13 kandidátských zemích je sedm počítačů a v EU 30,4 počítače na sto obyvatel. Nejhůře z kandidátů je na tom Rumunsko s necelými čtyřmi počítači na sto osob a nejlépe Slovinsko s 27,5 počítače na sto lidí. ČR je na 7. místě hned za SR se 14,8 počítače na sto obyvatel.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.6.2002

    Nové prostranství Evropy otevřel v úterý ve Frýdku-Místku vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian. Město vybudovalo toto prostranství během půl roku a z městské pokladny za něj zaplatilo 12,5 miliónu korun. Dominantou celého prostoru se stala socha Europy. Osm let ji tvořil sochař Ladislav Dryák, který v roce 1969 emigroval do Německa. Na sochu musel vypracovat zhruba 30 návrhů tak, aby její podoba vyhovovala všem zemím Evropské unie.

    Autor: Eva Petržílková
  • 3.6.2002

    Vývojem hospodaření a finanční situací Českých drah se bude zabývat vláda na výjezdním zasedání v Olomouci. Odborové sdružení železničářů se podle místopředsedy Jiřího Kratochvíla obává nedostatku peněz na mzdy. Odbory poukazují na to, že dráhy jsou v tíživé finanční situaci vinou státu. Ten jim nehradí ztráty z osobní dopravy, kterou provozují ve veřejném zájmu. Správní rada drah minulý pátek tuto pohledávku vůči státu vyčíslila na 22 miliard korun. Finanční potíže přiznal i Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení drah. Současně dodal, že zaměstnanci železnice pokaždé mzdy dostali, přestože předseda odborového sdružení Jaromír Dušek čas od času tvrdí, že výplatní termín nebyl dodržen, a hrozí stávkou. Při jarních schůzkách s premiérem Milošem Zemanem a vicepremiérem Vladimírem Špidlou se zástupcům železnice a podnikatelů dostalo ujištění, že vláda pomůže finanční situaci drah řešit.

    Autor: Ivo Prokop
  • 3.6.2002

    Český vojenský dopravní letoun Tu-154 uskutečnil v pátek a v neděli další dva lety ve prospěch Severoatlantické aliance. Nejprve v pátek převezl 48 lidí z Bruselu do Budapešti. Na zpáteční cestě s ním letělo 55 osob. Od loňského 29. října tak desetičlenná posádka letounu vyčleněného pro potřeby velitelství sil vzdušné výstrahy NATO uskutečnila 69 letů. Za 116 hodin a 15 minut letového času při nich přepravila 1055 lidí a téměř 16 tun materiálu. Letadlo nabídla Česká republika jako část svého příspěvku do mezinárodního boje s terorismem.

    Autor: Ivo Prokop
  • 3.6.2002

    Za nepřijatelné označil předseda Okresní agrární komory v Kroměříži Jan Hašek podmínky, které nabízí českým zemědělcům pro vstup Evropská unie. Kvóty zemědělské výroby jsou podle něj menší než průměr v unii, což by mohlo vést až ke ztrátě zemědělské výroby. Například počet kusů velkého dobytka na 100 hektarů půdy je v EU 41, ale kvóta nabízená pro Českou republiku je 18 kusů. Skot, ovce a kozy jsou však třeba k likvidaci zelené hmoty. Pokud česká krajina zůstane bez dobytka, venkov ztratí zemědělskou výrobu, řekl Hašek. Zemědělci protestují také proti nabídce u přímých plateb. Podle Haška by čeští zemědělci přímé platby ani dotace nepotřebovali, pokud by je neposkytovala EU vlastním zemím. Ministerstvo zemědělství požaduje vstup do EU jako rovný s rovným, řekl ředitel Zemědělské agentury v Kroměříži František Chmelař. Agrární komora však říká, že pokud ne jako rovný s rovným, raději do EU nevstupovat, uzavřel.

    Autor: Ivo Prokop
  • 3.6.2002

    Pokud by se letos konalo referendum o vstupu České republiky do EU, pro by hlasovala zhruba polovina dotázaných a proti přibližně třetina. Pro přičlenění k unii by se vyslovilo 47 procent účastníků referenda, zhruba 31 procent by hlasovalo proti, dosud není rozhodnuta pětina lidí. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury TNS Factum. Z údajů TNS Factum vyplývá, že se vstupem do unie souhlasí převážně lidé do 29 let. S přibývajícím věkem roste podíl nerozhodnutých. Mezi mladými do 29 let je to desetina, ale u lidí starších 60 let třetina. Téměř jednoznačně jsou pro vstup do EU lidé s vysokoškolským vzděláním. Téměř polovina z celé populace by hlasovala pro vstup, necelá třetina proti. Lidé, kteří by se referenda zúčastnili, by hlasovali jednoznačně pro vstup do unie. Referenda by se zúčastnili převážně lidé ve věku 30 až 59 let, vysokoškoláci nebo lidé s maturitou. Z respondentů, kteří mají základní vzdělání, by se zúčastnila zhruba polovina. Hlasovali by spíše obyvatelé měst než venkova.

    Autor: Ivo Prokop

Pages