Zprávy

Ochutnávkou specialit proslulé maďarské kuchyně v romantické čárdě Bugac v rozlehlé podunajské nížině jižně od Budapešti ukončil ve čtvrtek prezident Václav Klaus třídenní státní návštěvu Maďarska. Uskutečnila se na pozvání maďarského prezidenta Ference Mádla, který byl v České republice v září 2001. Klaus dopoledne zavítal do města Kecskemét zhruba 70 kilometrů jižně od Budapešti, které je politicko-společenským centrem středního Maďarska. Na setkání s primátorem města a místopředsedou župy Bács-Kiskun oba vyslovili pro širší regionální spolupráci.

Česká republika a Maďarsko se dohodly na uzavření dohody o vzájemném uznávání certifikátů k průmyslovým výrobkům. Dohoda umožní, aby v případě vzájemného vývozu průmyslových výrobků nebylo nutné opakovat předepsané bezpečnostní zkoušky v druhé zemi jako doposud.

Vláda bude napodruhé rozhodovat o tom, zda bude pokračovat v započaté reformě veřejných financí tak, aby Česko mohlo nahradit korunu eurem v roce 2009 či 2010. Pokud kabinet schválí Strategii přistoupení České republiky k eurozóně, která s přijetím eura zhruba za šest let počítá, zaváže se tím k pokračování již nastartovaných reforem ještě v tomto volebním období. Ty by se měly týkat důchodového systému, zdravotnictví či veřejné správy.

Dokument definitivně potvrzuje, že Česko nebude moci přijmout euro v nejbližším možném termínu, v roce 2007, a to i přes chystanou reformu. Schodky veřejných financí zůstávají navzdory snaze o jejich snížení stále největší překážkou přijetí eura. Podle dokumentu i názoru analytiků musí mít české hospodářství prostor, aby se více "sladilo" s ekonomikami eurozóny. Přiblížit se musí hlavně struktura hospodářství či ekonomický cyklus. Šest až sedm let by na to mělo stačit. Rychlejší přijetí eura by mohlo ekonomiku poškodit například vysokou inflací a následným propouštěním v podnicích.

Hlavní výhodou přijetí eura má být podle dokumentu větší stabilita prostředí pro podnikání a tím i vyšší růst ekonomiky. Mezi rizika přijetí eura řadí dokument případné příliš velké dopady výkyvů ekonomiky eurozóny na domácí hospodářství. Centrální banka také ztratí možnost ovlivňovat inflaci a úrokové míry, a pomáhat tak domácí ekonomice. Hlavní slovo bude mít Evropská centrální banka.

Ombudsman Otakar Motejl zaslal v pondělí prezidentovi Václavu Klausovi dopis, v němž ho žádá o schůzku. Jejím tématem by měla být kritika hlavy státu, která v uplynulých dnech dopadla na úřad veřejného ochránce práv. Klaus jej totiž nazval dobrou trafikou s mizivě nízkou výkonností. Motejl je ve funkci veřejného ochránce práv od poloviny prosince 2000. Za tu dobu se podle svých slov s kritikou jeho úřadu, směřovanou z vrcholných politických míst, nesetkal.

Klaus komentoval činnost ombudsmanovy kanceláře v rozhovoru pro Český rozhlas. Řekl, že vždy bojoval proti úřadu veřejného ochránce práv. Prezident prohlásil, že funkce ombudsmana je úřadem, který nic nepřinesl, ničemu nepomohl. "Je to docela dobrá trafika pro někoho," poznamenal v rozhlasovém interview. Posláním veřejného ochránce práv je chránit občany před byrokracií a nečinností státních úřadů a institucí. Jen od ledna se na Motejla obrátilo s nejrůznějšími podněty 3000 lidí. Asi 55 procent těchto stížnosti spadalo do působnosti ombudsmana. "Ani ty ostatní podněty nenecháváme bez povšimnutí. Neodchází od nás jediný, k němuž bychom alespoň nedodali, jak může občan ve svém sporu dál pokračovat, kde má hledat pomoc," dodal Motejl.

Děčínský okresní soud zamítl žalobu, kterou se František Kinský domáhal na ministerstvu vnitra vydání loveckého zámečku Tokáň u Jetřichovic. Advokát Kinského Jaroslav Čapek ČTK řekl, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Soudkyně Jana Havlová ve svém odůvodnění sice uznala, že František Kinský byl majitelem areálu loveckého zámečku Tokáň, ale s odkazem na Pařížskou dohodu o reparacích z roku 1945 a dekrety prezidenta Edvarda Beneše žalobu zamítla. Připomněla, že podle reparační dohody připadl tehdejšímu Československu německý majetek a bylo povinností vlády zajistit, aby se nevrátil do německých rukou. Františku Kinskému pak byl areál zámečku Tokáň konfiskován podle dekretu prezidenta Beneše číslo 12, vyplynulo z odůvodnění rozsudku.

Děčínský okresní soud zamítl také žalobu, kterou se František Kinský domáhal vydání restaurace na Jedlové hoře a dalšího majetku od obce Jiřetín pod Jedlovou.