Zprávy

Bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi byl udělen Řád kanady. Ze 109 oceněných tímto nejvyšším kanadským vyznamenáním je letos jediným cizincem. Havel získal titul čestného společníka Řádu Kanady. Ten je oceněním za celoživotní zásluhy. U českého politika Kanaďané především ocenili, že se angažoval za dodržování lidských práv a prosazoval mezinárodní dialog. Řád uděluje guvernérka, která v zemi vykonává moc britské královny Alžběty II. a která Havlovi a ostatním chce předat řád před koncem roku. Havlova kancelář sdělila, že bývalý prezident navržené vyznamenání přijal. Nyní se jedná o tom, kdy a kde řád převezme, uvedla kancelář. Na otázku, zda se tak stane v Kanadě, odpověděla, že vše je po této stránce zatím velmi nejasné. Havel není prvním Čechem, který Řád Kanady dostává. V roce 1981 byl řádem oceněn za ekologické zásluhy i československý emigrant, zpravodajec československého odboje, přírodovědec a ekolog Vladimír Krajina, v roce 1992 spisovatel Josef Škvorecký, již v roce 1971 podnikatel Tomáš Baťa, ale i další rodáci z bývalého Československa

Počet státních úředníků, učitelů, vojáků, hasičů a dalších zaměstnanců veřejné sféry má do roku 2006 klesnout o 34 tisíc z dnešních 484 tisíc lidí. Rozhodla o tom vláda. Snižování stavu státních zaměstnanců je součástí reformy veřejných financí. Největší propuštění se má týkat organizací v působnosti ministerstva školství, tedy například škol. Ministerstvo dnes "zaměstnává" celkem 238.747 lidí, z toho ministerských úředníků je pouze 250. Do roku 2006 by mělo ze školství odejít 14.325 osob, tedy každý rok 4775 lidí. V procentním vyjádření reforma nejvíce dopadne na zaměstnance ministerstva obrany, které by mělo propustit 17 procent z nynějších 47.256 lidí. Výrazně snižovat stavy bude i ministerstvo financí, a to zejména na úkor celníků, kterých Česká republika po vstupu do Evropské unie již nebude tolik potřebovat. Počet zaměstnanců ministerstva financí se má do roku 2006 snížit z dnešních 29.184 lidí téměř o deset procent. Zatímco původní reformní návrh počítal s poklesem počtu zaměstnanců veřejné sféry o šest procent do roku 2006, současný návrh je o něco razantnější a počítá se snížením stavu o sedm procent. Na druhou stranu vláda některým ministerstvům povolila najmout další úředníky v souvislosti se vstupem země do Evropské unie.

Vicepremiér Petr Mareš má do konce října předložit vládě návrhy na odškodnění sudetských Němců žijících v České republice. Vláda o tom rozhodla při projednávání zprávy o loňské situaci menšin v Česku, s níž Mareš tuto otázku spojil. Jindřich Marek z tiskového oddělení Úřadu vlády sdělil během jednání kabinetu, že Mareš má do konce října předložit kolegiu ministrů návrhy opatření směřujících ke zmírnění křivd, na které si stěžují Němci žijící v České republice a podání Chorvatů žijících v České republice. Podle Marka jde o enklávu Chorvatů, která žila v první republice na jižní Moravě. Kabinet měl tuto otázku projednat již na konci června, ale odložil ji. Mareš by nyní měl zmapovat počet a sociální situaci lidí, kterých by se případné humanitární gesto vlády týkalo. Čeští Němci by měli finanční kompenzaci dostat například proto, že na nevysídlené Němce, kteří přišli o československé občanství, se po válce vztahovala pracovní povinnost. Přitom jim bylo z platu sráženo 20 procent, tyto peníze však nebyly započteny do důchodů. Poškození mají být rozděleni do dvou až tří kategorií.

Zpráva o stavu národnostních menšin za rok 2002 detailně mapuje situaci Romů, Slováků, Poláků, Maďarů, Němců, Chorvatů, Rusů, Rusínů, Ukrajinců či Židů, kteří trvale žijí na území České republiky. Podrobně rozebírá politiku státu vůči jednotlivých etnikům, přístup krajských i obecních samospráv, možnosti vzdělávání v rodném jazyce a další otázky soužití s většinovou společností.

Tisíce mladých lidí, kteří přijeli z různých koutů světa na festival YMCA, zaplavily Prahu. Když se zrovna neúčastní některého z velkého množství programů, které pro ně pořadatelé největšího setkání této křesťanské organizace připravili, objevují krásy hlavního města. Většinu dne se ale baví, debatují a sportují na Letenské pláni, kde stojí ohrazené stanové městečko nabízející spoustu aktivit. Většina z více než 7000 lidí se přijela do Prahy pobavit, poznat nové přátele a také programy, které YMCA organizuje v jiných zemích. "Je to moc pěkné a užijeme si spoustu legrace," řekla ČTK Kristina z Norska. Patnáctiletá dívka zpívá a tančí v jedné z takzvaných Ten singových skupin, které patří v YMCA k nejoblíbenějším programům.

Festivalu zatím přeje počasí a vypadá to, že vydrží až do konce setkání 9. srpna. Na rozpálené Letné se procházejí skupinky mladých lidí, odpočívají v trávě nebo připravují písčitou plochu na odpolední turnaje ve volejbale, basketbale či fotbale. Ve stínu stromů sedí se skupinkou přátel dívka s cedulí: "Dej mi pusu, mám narozeniny". Kolemjdoucí jí ochotně vyhoví a všichni se dobře baví.