• 13.8.2003

    Pivovaru Budějovický Budvar se letos podařilo proniknout do sítě stylových restaurací Conran Restaurants v Londýně a do nejoblíbenějšího soukromého klubu Groucho Club, který navštěvují hlavně spisovatelé a hudebníci. Mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová řekla, že ležák z Českých Budějovic se také stal nejprodávanějším nápojem v Home Baru, který si oblíbila například zpěvačka Kylie Minogue.

    Jako jediný český pivovar byl Budějovický Budvar pozván k účasti na největších britských pivních slavnostech The Great British Beer Festival, které se konaly tento měsíc. Zúčastnilo se jich přes 200 britských a stejný počet zahraničních pivovarů z Česka, Německa, Itálie, Belgie, Nizozemí, Ruska i Spojených států amerických.

  • 13.8.2003

    Vrcholící horké klima na několika místech republiky pokořilo dosavadní nejvyšší teploty. Rekordy padaly v podstatě po celé republice. Naštěstí se současná vedra nepodepsala ve větší míře na zhoršení zdraví lidí ani na úmrtnosti. Stále více obcí však kvůli riziku vzniku požáru zakazuje vstup do lesů.

    V pražském Klementinu, kde naměřili 36,8 stupně Celsia, byl o dva stupně překonán rekord z roku 1861. Tato středeční teplota je zároveň nejvyšší, kterou od roku 1775 evidují pro srpnové dny. Při rekordní teplotě v Plzni-Bolevci se teploměr vyšplhal až 38,5 stupně Celsia, v Českých Budějovicích naměřili 36,9 stupně Celsia. Absolutní moravský rekord byl již vyrovnán na Břeclavsku, kde se rtuť teploměrů vyšplhala v Brodě nad Dyjí na 38,2 stupně Celsia. Srpnový rekord padl i v Kopistech nedaleko Mostu, kde naměřili 38,9 stupně Celsia.

  • 12.8.2003

    Většina lidí z vyplavených bytů v obecních domech v pražském Karlíně by se měla vrátit domů do konce letošního roku. Na odstranění následků loňské povodně už radnice Prahy 8 vynaložila zhruba miliardu korun, tedy dvě třetiny z celkového odhadu škod na obecním majetku. Stamilióny dává na opravy v těchto měsících. "Snažíme se o to, aby Vánoce už lidé mohli oslavit doma," řekl ČTK starosta Josef Nosek.

    Z Karlína a Libně bylo při povodni evakuováno asi 20.000 lidí. Na návrat do obecních bytů nyní čeká podle údajů radnice zhruba 700 nájemníků. V sousední Libni se už lidé do nově opravených bytů stěhují. Prvních 50 poškozených domů v Karlíně bude po rekonstrukci připraveno k návratu obyvatel koncem září, stejný počet o měsíc později. V Libni povodeň zasáhla asi 40 obecních domů, v Karlíně 130. Celkem v těchto čtvrtích zaplavila 1100 budov. Oprava osmi karlínských obecních domů, které jsou nejhůře staticky narušené, se podle vedoucího odboru pro obnovu Karlína a Libně Filipa Kouckého protáhne do příštího. O tom, jak to vypadá se soukromými domy, nemá radnice přesné zprávy. Někteří majitelé se prý snaží, někteří ne. Koucký ví o třech trestních oznámeních nájemníků na majitele domů, kteří se je údajně snaží vystěhovat.

    Mezi soukromníky zatím radnice rozdělila asi 50 milionů korun z povodňového programu ministerstva pro místní rozvoj. Na další peníze z celkem požadovaných 258 milionů čeká. Na opravy svých domů bude radnice tyto dotace čerpat, až budou žádosti soukromých majitelů uspokojeny, podotkl Nosek. Loňská povodeň velmi zkomplikovala ekonomickou situaci radnice. Přes různé dotace a půjčky se jiné než povodňové investice podle Noska odložily, provádějí se jen nutné opravy. Jako příklad uvedl zateplení panelových domů v Bohnicích. "Osmička je stotisícové město, není to jen Karlín a Libeň," upozornil starosta. Několik desítek rodin se už do Karlína nikdy nevrátí. Čtyři domy se tu zřítily nebo musely být strženy. Podle Noska je však čtvrť lukrativní - zejména díky velkému rozvojovému území. "Jakmile se rozjede výstavba na Rohanském ostrově, Karlín se zdvojnásobí," uvedl. Loňskou povodeň v Karlíně a v Libni si mohou zájemci připomenout na výstavě několika desítek fotografií z té doby. Bude otevřena od středy v Grabově vile v úřední hodiny radnice. Expozice bude přístupná, dokud o ní bude zájem.

  • 12.8.2003

    Automobilce Škoda Auto stoupl v červenci v meziročním srovnání tuzemský prodej o 9,2 procenta na 6559 vozů. S prodejem superbů, octavií a fabií dosáhla v tomto měsíci tržního podílu 52 procent. Automobilka o tom informovala ve zprávě, kterou zaslala ČTK. Zvýšení prodeje automobilka přičítá prodejním a reklamním kampaním z uplynulých měsíců. Největší podíl na prodeji v České republice měla v červenci modelová řada Fabia, z jejíchž karosářských variant hatchback, combi, sedan či praktik si vybralo nový vůz 4985 zákazníků. Firma dále prodala 1243 octavií a 331 superbů. Mladoboleslavské automobilce Škoda Auto klesl v pololetí celosvětový prodej o 0,9 procenta na 226.300 vozů. V tuzemsku klesly prodeje o osm procent na 36.702 vozů. Podíl na domácím trhu se snížil v pololetí na 48 procent.

  • 10.8.2003

    Varovnými výstřely do vzduchu se v neděli museli bránit čeští vojáci v jihoirácké Basře. Rozvášněný dav místních Iráčanů se totiž snažil zabránit v průjezdu automobilové koloně vezoucí ve dvou cisternách pitnou vodu. ČTK to faxem sdělilo české ministerstvo obrany s tím, že všichni vojáci se vrátili v pořádku na základnu. Kolona čtyř vozidel vezla ráno vodu na českou základnu 7. polní nemocnice, když cestou narazila na zátarasy a její osazenstvo se muselo bránit útoku davu.

    Další incident se odehrál při vyvážení odpadu z prostoru základny. Jeden Iráčan se při vykládce odpadu pokusil naskočit na vozidlo s kontejnerem, ale těžce se zranil. Přes okamžitou lékařskou pomoc poskytnutou v polní nemocnici svým zraněním podlehl. Česká vojenská policie nehodu vyšetřuje.

    Podle českého ministerstva obrany se bezpečnostní situace v jižním Iráku v posledních dnech zhoršila. Vysoké teploty, nedostatek elektrické energie a pohonných hmot vyvolaly nepokoje mezi místním obyvatelstvem. Na vozidla spojeneckých sil a humanitárních organizací házejí nespokojenci kameny a byla zaznamenána i střelba. Velitel 7. polní nemocnice plukovník Mojmír Mrva proto dočasně zastavil příjem místních obyvatel na základnu v rámci humanitární pomoci. Přijal další bezpečnostní opatření ohledně výjezdů vozidel, ochrany objektů a protipožární kontroly. Zajistil doplnění zásob pitné vody a nařídil úsporný režim při její spotřebě. V nemocnici je v současnosti hospitalizováno několik britských vojáků.

  • 8.8.2003

    S případnou žádostí o prodloužení pobytu české vojenské nemocnice v Iráku to vláda ve sněmovně nebude mít lehké. Opoziční poslanci, které ČTK oslovila, upozorňují, že armáda už působí v několika zahraničních misích a současně se reformuje. Předseda branného výboru Jan Vidím (ODS) řekl, že občanští demokraté byli k zahraničním misím vždy velmi vstřícní, ale teď už budou "každou korunu obracet velmi pečlivě". Ministr obrany Miroslav Kostelka chce požádat parlament, aby prodloužil pobyt české polní nemocnice v jihoirácké Basře. Původně zákonodárci rozhodli, že vojáci budou v Iráku do konce letošního roku. Kostelka zvažuje, že by se jejich působení prodloužilo asi o dva až tři měsíce. Komunistický místopředseda dolní komory Vojtěch Filip si myslí, že Česká republika si to v současné době nemůže dovolit, byť chápe humanitární rozměr této operace. "Nechť nám to někdo zaplatí," uvedl. Vláda by se podle něj měla rozhodnout, jakým směrem chce vést reformu veřejných financí - "jestli tím, že budeme platit mise v zahraničí, nebo tím, že budeme pracovat na změně situace v České republice".

    Vidím řekl, že ODS, ačkoli momentálně v opozici, zaujímala k podobným žádostem o vyslání vojáků vždy vstřícný postoj. Na druhou stranu to ale musí odpovídat ekonomickým možnostem země. Čeští vojáci podle něj působí v Kosovu, v Iráku a uvažuje se o posílení makedonské mise. "Prostě je toho nějak moc a ta armáda je teď ve velkém ekonomickém útlumu," prohlásil. Není si proto jist, zda bude ODS tentokrát k iniciativě ministra Kostelky "tak vstřícná". Vidím dodal, že jde o jeho osobní názor, a také Filip řekl, že komunisté o této věci zatím nejednali. Místopředseda poslanců ČSSD Libor Rouček věří, že v sociálnědemokratickém klubu získá případná žádost většinovou podporu. Rouček byl s Kostelkou v Iráku. "I po té nejčerstvější zkušenosti, to znamená návštěvě Basry, bych jeho (Kostelkova) slova podpořil," uvedl. Česká nemocnice je podle něj v tomto jihoiráckém městě velmi potřebná. "I pomocí té nemocnice si Česká republika na území jižního Iráku dělá velmi dobré jméno," dodal. Kostelka v Iráku řekl, že Američané o pokračování české přítomnosti stojí. "Mají zájem (Američané), abychom zůstali jakýmikoli silami, nejen nemocnicí. Spojenci by uvítali jakýkoli další příspěvek," uvedl. Na dotaz ČTK, co si pod pojmem "jakýmikoli silami" představit, Rouček připomněl, že v oblasti jsou i čeští vojenští policisté. "I zkušenosti naší vojenské policie jsou velmi oceňovány," dodal.

  • 7.8.2003

    Advokát Aleš Pejchal se bude znovu ucházet o přízeň senátorů jako kandidát do Ústavního soudu. Prezident Václav Klaus jeho opakovanou nominaci oznámil den poté, co mu Senát zamítl tři ze čtyř dalších navržených adeptů. Prezident je přesvědčen, že Pejchal splňuje všechny předpoklady pro funkci ústavního soudce, řekl ředitel tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek. "Doktor Aleš Pejchal je respektovaným odborníkem jak po teoretické stránce, tak po stránce denní praxe, kterou prokázal při řešení složitých kauz," dodal. Poté, co Senát schválil jen politiky, chce prezident apelovat na zvážení odborných kvalit kandidátů, dodal Hájek. V tajné volbě horní komory uspěla ve středu jen senátorka za ODS Dagmar Lastovecká, právníci Vladimír Balaš, Václav Pavlíček a Klára Veselá-Samková nezískali dostatek hlasů. Klaus označil hlasování zákonodárců za skandální a zpolitizované. Pejchala senátoři odmítli již v červenci.

    Napětí mezi Senátem a prezidentem Václavem Klausem roste. Poté, co horní komora ve středu odmítla tři ze čtyř hradních kandidátů na ústavní soudce, Klaus znovu navrhne advokáta Aleše Pejchala, kterého senátoři už jednou nezvolili. Zatím se zdá, že ani napodruhé nemá moc šancí uspět. Mnozí senátoři považují opakovanou nominaci za provokaci a výraz nedůvěry v práci parlamentu. Navíc se cítí uraženi výroky Klausových spolupracovníků, kteří jejich hlasování o ústavních soudcích označili za skandální a zpolitizované. Postup hlavy státu bez výhrad schvalují jen zástupci ODS. "Jestli je něco na této věci skandální, tak je to tento postup (prezidenta). Já to považuji za provokaci, je to pohrdání horní komorou," řekl novinářům místopředseda Senátu Jan Ruml. Výroky o politizaci rozhodování nechápe. "My jsme politici, jak máme rozhodovat jinak než politicky," dodal Ruml. Opětovnou nominaci Pejchala nepovažuje za šťastný krok ani Richard Falbr (ČSSD). "Jsem skoro přesvědčen o tom, že ho Senát znovu odmítne," uvedl. Také jemu se nelíbí výhrady, které vůči senátorům vznesla prezidentská kancelář. "Považuji za skandální, že Hrad označil chování horní komory za skandální. Urazil horní komoru parlamentu, a to velmi hloupě, protože my tu pravomoc máme a my jsme ji využili," prohlásil Falbr. Občanští demokraté kritizují zástupce vládní koalice, že se při výběru ústavních soudů neřídí odbornými kvalitami kandidátů. "Lidé, kteří patří k vládní koalici, demonstrativně panu prezidentovi doslova zařízli jeho kandidáty," prohlásil šéf ODS Mirek Topolánek. Připomněl, že v Senátu uspěli dva dosavadní ústavní soudci - Pavel Holländer a Vojen Güttler - a tři politici - Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Dagmar Lastovecká. Ostatní byli podle Topolánka ostentativně ignorováni. Lidovci Jiřímu Stodůlkovi připadá postup prezidentské kanceláře netypický a výtky vůči Senátu nemístné. "Senát by mohl tento akt považovat za vyjádření nedůvěry v jeho rozhodování," komentoval Stodůlka Pejchalovu nominaci. Senátoři ji začnou posuzovat zřejmě v září.

  • 7.8.2003

    Nový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes podpořil kandidaturu advokáta Aleše Pejchala na místo ústavního soudce. "Byl bych rád, kdyby (Pejchal) posílil naše řady," řekl novinářům Rychetský při svém uvedení do funkce. Advokáta Pejchala dnes už podruhé navrhl do Ústavního soudu prezident Václav Klaus; poprvé jeho jmenování zamítl Senát. Ačkoli Rychetský advokáta Pejchala podpořil, tvrdí, že senátoři kandidáty posuzují pečlivě, podle vysokých měřítek. Obává se však napětí, které kolem vrcholné soudní instituce může nastat. "Byl bych nerad, kdybychom byli na začátku jakési, nechci říci války, ale jakési neshody mezi Hradem a Senátem. Rozhodně nepřipustím, aby byl do toho ústavní soud jakkoli vtažen," uvedl. Předseda Senátu Petr Pithart uvedl do funkce nejen Rychetského, ale celé nově jmenované vedení Ústavního soudu, tedy i místopředsedu soudu Pavla Holländera. S nimi převzal talár také staronový soudce Vojen Güttler. Soud je nyní po necelém měsíci usnášeníschopný. Ústavní soud má v současné chvíli deset členů, je tedy ze dvou třetin obsazený. Není však jasné, zda soud může rozhodovat v plénu například o ústavnosti zákonů. V názorech se totiž liší sami soudci. Část soudců, mezi nimiž je i místopředsedkyně ústavního soudu Eliška Wagnerová, tvrdí, že k rozhodování v plénu stačí deset soudců. Jiná skupina soudců má za to, že nutná je přítomnost soudců dvanácti. Stoupencem rozšířené varianty je zřejmě Rychetský. "V plénu v některých případech je soud nezpůsobilý k jednání," řekl novinářům. V plném stavu podle něj soud bude až příchodem 12. soudce. Kolik soudců tedy může rušit zákony určí až zasedání nejbližší pléna. Předejde se tak podobným nejasnostem při příští obměně vrcholné justiční instituce. V rejstříku soudu se nyní vrší nové ústavní stížnosti, které (rejstřík) ani nezapisuje, protože nejsou vytvořeny senáty, uvedla Wagnerová. Dosud rejstříkové oddělení stížnosti náhodně rozdělovalo mezi čtyři senáty soudu a jednotlivé soudce. Ústavní soud tak od 15. července nevyhlásil žádný nález.

  • 7.8.2003

    Pokoje ve Fakultní nemocnici Motol pro Zajnab, Bídur a Muhammada z Iráku, které přivezl kolem půlnoci do Prahy ministr obrany Miroslav Kostelka, jsou již připraveny. Budou se zde léčit v programu humanitárních evakuací zdravotně postižených Iráčanů, na který vláda vyčlenila sedm milionů. "V nemocnici je vše připraveno pro to, aby malým pacientům byla poskytnuta nejlepší péče," řekla mluvčí nemocnice Eva Jurinová. Každé dítě bude mít vlastní pokoj, který bude k dispozici i pro doprovod. S dětmi by měl přiletět také tlumočník z arabštiny do angličtiny, v nemocnici však pracuje jako lékař Arab, který je připraven tlumočit přímo. Podle Jaromíra Morávka z tiskového oddělení nemocnice je zajištěna i vhodná strava. "Nejsou to první pacienti z tohoto teritoria, pro nás není problém jim zajistit vhodnou stravu, na jídelníčku jsou i jiná jídla, pokud by jim náboženské předpisy zakazovaly jíst vepřové maso," ujistil. Děti sice mají s sebou lékařské zprávy z vyšetření v české vojenské nemocnici v Basře, motolští lékaři však udělají ještě další vyšetření. Podle dosavadních informací potřebuje dvanáctiletá Zajnab Razaková operaci sleziny a desetiletá Bídur Abbásová by se měla podrobit operaci srdce. Operace čeká i ročního Muhammada Adžáda, který má potíže s močovými cestami. Dívky provázejí otcové, malého Muhammada matka. "Po důkladném vyšetření stanoví lékaři postup léčby, bližší informace o zdravotním stavu dětí se dozvíme příští týden," dodala mluvčí. Vláda 21. července schválila na léčení pacientů z Iráku sedm milionů korun, další tři dá na humanitární pomoc Iráku a dodávku léků a stejnou částku na zprovoznění tamních zdravotnických zařízení. Jedenáct pacientů bude v Motole na klinice dětské chirurgie, první a druhé dětské klinice a na dětské kardiochirurgii, jednoho přijme klinika plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Čeští lékaři již pečují o jedno irácké dítě, které s matkou zamířilo do Česka po svržení režimu Saddáma Husajna. Hasan Chaláf trpí dětskou mozkovou obrnou a léčí se rovněž v Motole.

  • 7.8.2003

    Vstup kandidátských států podpořilo 60 z 64 hlasujících zákonodárců, ruku proti zvedli jen dva senátoři - komunisté Jaroslav Doubrava a Rostislav Harazín. Další komunista Eduard Matykiewicz a pacifista Petr Smutný z ČSSD se hlasování zdrželi. Poslanecká sněmovna rozšíření aliance schválila již v červenci. Rozhodnutí horní komory sledovali přímo ve Valdštejnském paláci velvyslanci sedmi budoucích členských států NATO a Spojených států amerických Craig Stapleton. Po hlasování obdrželi diplomaté od zástupců Senátu pamětní stříbrné medaile. Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) i řada senátorů vyzdvihla historický význam přistoupení Slovenska, Slovinska, Bulharska, Rumunska, Lotyšska, Litvy a Estonska k alianci. Připomněli i březen 1999, kdy se členských státem NATO stala Česká republika společně s Polskem a Maďarskem. "V Evropě se rozšiřuje prostor bezpečnosti a stability," prohlásil například předseda senátorů ODS Jiří Liška. Jediný, kdo v diskusi vystoupil proti rozšíření, byl komunista Harazín. Řekl, že bude hlasovat proti vstupu sedmi nováčků, stejně jako byl proti členství České republiky v NATO. Soudí, že bezpečnost státu by mohla zajistit OSN. Komunistická strana je tradičním odpůrcem NATO. O rozšíření nyní devatenáctičlenné aliance rozhodl loňský summit v Praze. Po ratifikaci tohoto kroku v zemích NATO by noví členové mohli do aliance vstoupit na přelomu jara a léta příštího roku. Ve dvousetčlenné sněmovně byla proti rozšíření aliance skoro desetina poslanců, také z řad KSČM. Část komunistů nicméně pro rozšíření aliance hlasovala.

Pages