• 14.8.2003

    Lékaři intenzivně vyšetřují jedno ze tří iráckých dětí, které se léčí v pražské nemocnici v Motole. Mají totiž podezření, že je dítě infikováno nakažlivou tuberkulózou, informuje čtvrteční Mladá fronta Dnes (MfD). Již v úterý přemístili lékaři do izolace jednoho z malých pacientů, kteří byli do Prahy převezeni z české polní nemocnice v Basře minulý týden. Podle MfD jde o ročního chlapečka Muhammada. "Po rentgenovém snímku to zatím nelze vyloučit ani vyvrátit. Faktem je, že jedno z dětí nemělo snímky udělané v Basře, ač jsme to požadovali," cituje list ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka. Kdyby se ještě v Iráku zjistilo, že dítě trpí tuberkulózou, nemělo vůbec opustit zemi, připomíná deník. Tvrzení, že chlapec nebyl před odjezdem z Iráku zrentgenován, potvrdil MfD také mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha. Podle něj není česká polní nemocnice vybavena speciálním úchytným zařízením pro malé děti, které by umožnilo jejich rentgenové vyšetření. Podle Vladimíra Palána z odboru komunikačních strategií ministerstva lékaři v Basře nic nezanedbali. "Rentgen plic nebyl proveden z technických důvodů a na základě informací z nemocnice Motol, že případné chybějící snímky provedou její odborníci v Praze," sdělil ČTK.

  • 14.8.2003

    O případné arbitráži, ve které chce firma European Media Ventures (EMV) žádat od českého státu miliardu korun kvůli zmařené investici do bývalé televize TV3, se rozhodne zřejmě až v září. ČTK to ve čtvrtek řekl mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič. Původní termín, kdy měla vypršet šestiměsíční lhůta pro nalezení smíru, byl 17. srpna. Ministerstvo se podle Dědiče s protistranou dohodlo, že jednání v srpnu ještě zůstanou otevřená. Spor kolem televize TV3 vznikl převodem vysílací licence z fyzické osoby Martina Kindernaye v roce 2001 na jeho firmu RTV Galaxie. Mediální rada tehdy ještě mohla nechat licenci převést na lucemburskou společnost KTV, kterou Kindernay sice vlastnil, ale neměl v ní žádná práva. Rada se rozhodla pro RTV Galaxii, v druhém případě by podle svého tvrzení musela zahájit správní řízení o odejmutí licence. Volba rady se ale nelíbila EMV.

  • 13.8.2003

    Ve věku 107 let zemřel v sobotu v Praze nejstarší legionář z první světové války Alois Vocásek. Jako legionář bojoval v bitvě u Zborova a v poslední době marně usiloval o obnovení procesu, v němž byl po druhé světové válce odsouzen na doživotí podle Benešových dekretů za údajnou kolaboraci s nacismem. Rozhodl se proto stěžovat si na postup českých soudů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

    Vocásek se narodil 13. dubna 1896 v Pečkách u Kolína. Za první světové války působil na východní frontě jako rozvědčík. Československá legionářská obec ho ale do svých řad nepřijala. Vyčítala mu, že za druhé světové války spolupracoval s fašisty. Sám Vocásek nikdy nepopíral, že byl určitou dobu členem nacistické organizace Vlajka. Tvrdil ale, že nikomu neublížil. Za spolupráci s nacisty byl bývalý legionář v roce 1946 odsouzen k doživotnímu žaláři. Ve vězení ale strávil jen osm let. V únoru 1954 byl propuštěn na základě prezidentské amnestie.

    Vocásek za svůj život třikrát ovdověl. S první manželkou žil společně 48 let. V 97 letech se oženil počtvrté. Přežil nejen svého jediného syna, kterého měl s první ženou a který zemřel v 69 letech, ale i jednu svou vnučku a pravnučku.

  • 13.8.2003

    Šéfa Českých aerolinií Miroslava Kůlu má nahradit bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Píše to internetový deník Euro OnLine. Podle jeho dobře informovaného zdroje z finančních kruhů vláda při řešení situace kolem ČSA a Aero Vodochody chystá odvolání dosavadního prezidenta a předsedy představenstva ČSA. Není vyloučeno, že už v září dojde k výměně celého představenstva, tvrdí server. Jedna varianta řešení spočívá v tom, že novým prezidentem ČSA se stane Tvrdík.

  • 13.8.2003

    Aktivisté Greenpeace odebrali poblíž pardubické chemičky Synthesia první vzorky pro monitoring znečištění Labe chemickými podniky. Během kampaně "Labe Tour 2003" odeberou zhruba v deseti různých lokalitách po celém toku řeky vzorky vody a sedimentů. Jak řekl mluvčí Greenpeace Václav Vašků, ekologové mají vytypované spektrum toxinů, jejichž obsah v řece budou zjišťovat. Letošní monitoring má podle Vašků ukázat, jak dramaticky se změnil obsah toxických látek v Labi po loňských povodních.

    Na podobnou průzkumnou plavbu se ekologičtí aktivisté vydali již v roce 1997. Odebírali vzorky odpadních vod u největších znečišťovatelů v úseku od Děčína po Kolín. Tehdy zjistili, že podnik Synthesia Pardubice bez jakéhokoli čištění legálně vypouští přímo do řeky toxické látky. Když chemička o rok později vypouštění těchto látek ukončila, ucpali aktivisté symbolicky výpusti. Po pěti letech se sem vrátili pro vzorky.

  • 13.8.2003

    Dosud největší sbírkou společnosti Člověk v tísni se v její více než desetileté historii stala výzva "SOS Povodně" na pomoc lidem postiženým loňskými záplavami. Za rok vynesla 269 milionů korun a drobné dary stále přicházejí. Peníze šly přímo rodinám, jejichž obydlí velká voda poničila, na obnovu veřejných budov i na menší projekty. "Přestože v Čechách kultura dárcovství teprve vzniká, tak to ukázalo, že Češi jsou ve chvílích, kdy jsou přesvědčeni o tom, že je to potřeba, ochotni dávat," řekl hlavní koordinátor pomoci Šimon Pánek. Při záplavách na Moravě v roce 1997 společnost získala kolem 25 milionů korun. Podle Pánka to ale bylo dáno i tím, že Člověk v tísni byl tehdy znám jen pomocí do zahraničí.

    Z nyní shromážděných peněz šlo zatím asi 152 milionů korun na příspěvky domácnostem. Dar dostalo 3170 rodin a jednotlivců a pohyboval se od 10.000 do 350.000 korun. Na 132 vybraných projektů veřejného zájmu společnost vyčlenila 99 milionů korun. Jde o opravy škol, domovů důchodců, sociálních domů, knihoven či mostů.

    Jak dodal Šimon Pánek, při loňské povodni pracovaly státní úřady mnohem lépe než při záplavách na Moravě v roce 1997. Jeho kritiku si však instituce vysloužily za činnost po katastrofě: nedokázaly prý obyvatele dostatečně informovat. Lepší činnost úřadů při samotné povodni přičítá Pánek novému zákonu o integrovaném záchranném systému, který vznikl právě v reakci na zkušenost z roku 1997. Jednotlivé složky systému prý byly lépe provázané. Lze to dokumentovat na počtu obětí, kdy na Moravě jich bylo při o něco menších záplavách 56, loni kvůli povodni zemřelo 17 lidí, dodal Pánek.

  • 13.8.2003

    Téměř dvoumetrová kamenná socha vodníka bude v sobotu odhalena na Podkrašovském mlýně u obce Bohy na severním Plzeňsku. Vodník sedící na vrbě bude připomínat loňské povodně, které historický mlýn na Berounce silně poničily. Mlýn je památkový objekt, který byl postaven v roce 1698 za plaského opata Troyera. Voda loni přesáhla o 35 centimetrů rysku na mlýnici, která označovala, kam až se dostala povodeň v roce 1872. Na celkovou rekonstrukci poničeného mlýna jsou zapotřebí více než čtyři miliony korun. V budoucnu se má stát místem setkávání vodáků a turistů.

  • 13.8.2003

    Česká pojišťovna kompletně vyřídila přes 94 procent pojistných událostí z loňských katastrofálních povodní. Škody klientů pojišťovny činí 9,1 miliardy korun. "Pracovníkům ČP prošlo rukama přes 53.000 pojistných událostí," informoval ředitel komunikace největší tuzemské pojišťovny Richard Kapsa. Celkem domácí pojišťovny vyplatily podle České asociace pojišťoven do konce června klientům postiženým loňskými srpnovými povodněmi 26,7 miliardy korun, což bylo 73,7 procenta nahlášených škod.

  • 13.8.2003

    František Oldřich Kinský bude po českém státu žádat také vydání několika stovek uměleckých a historických předmětů značné hodnoty. Dosud o ně nežádal proto, že nemá v České republice k dispozici objekt, kam by věci mohl bezpečně uložit. Právní zástupce Jaroslav Čapek jménem svého klienta zatím požádal jen o vrácení mramorové sochy Vlasta z roku 1842 od Emanuela Maxe. Plastika, kterou Kinští měli na zámku v Chocni na Ústeckoorlicku, je nyní součástí inventáře prezidentské kanceláře na Pražském Hradě.

    Mezi věcmi, které chce Kinský zpátky, je podle Čapka například soubor rytin Albrechta Dürera a historická knihovna v paláci Kinských na pražském Staroměstském náměstí o několika desítkách tisíc svazků, dále obrazy a historický nábytek v různých zámcích. Čapek za Kinského podal u různých soudů 157 žalob.

  • 13.8.2003

    České ženy to na trhu práce mají stále těžší než muži. Ve srovnání s nimi pobírají pouze tříčtvrtinový plat, který neospravedlňuje ani průměrně kratší pracovní doba. Na ženy také více doléhá nezaměstnanost, zároveň nemají podmínky pro skloubení práce a péče o děti. Málo žen je i nadále na důležitých pozicích, uvedl Český statistický úřad. Zatímco po mužích česká společnost v práci vyžaduje především vzdělání, schopnosti a umění nebát se a prosadit se, u žen je to především vzhled, spolehlivost a pracovitost, upozornil ČSÚ.

    Průměrný měsíční výdělek muže v ČR přesahuje 21 tisíc korun, ženy ale pobírají o 5,5 tisíce méně. Při stejném vzdělání i náplni práce tak jsou ženy ohodnoceny podstatně hůře. Největší platové rozdíly lze nalézt v peněžnictví a pojišťovnictví, kde ženy ve srovnání se svými mužskými kolegy dostávají pouze polovinu peněz. Velké rozdíly jsou také v průmyslu, pohostinství, školství a zdravotnictví.

    Největší podíl žen na rozhodovacích pozicích byl zjištěn mezi soudci Nejvyššího soudu a v kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu. I zde však tvořily pouhou čtvrtinu týmu. Ve vrcholovém managementu podniků mají muži převahu 92 procent, velmi málo žen najdeme i mezi senátory nebo v Bankovní radě České národní banky. Mezi hejtmany není žena ani jedna.

    Zaměstnanost žen je v ČR již tradičně vysoká a dosahuje 51 procent oproti 69 procentům u mužů. Podle mezinárodních průzkumů pracují Češky nejen často, ale dokonce nejdéle ze všech, bez ohledu na mateřství. Výrazně méně jsou zaměstnané pouze mezi 20. a 34. rokem života, kdy tráví čas na mateřských dovolených a výchovou dětí.

Pages