Zprávy

podporou Evropské unie vznikl v České republice informační systém pro zadávání veřejných zakázek. Jde o jeden z výsledků twinningového projektu, který ke konci srpna po téměř dvou letech končí. Rozpočet projektu činil 900 tisíc eur (zhruba 29 milionů korun) a byl plně financován z EU. Novinářům to řekl ředitel odboru veřejných investic ministerstva pro místní rozvoj Jaroslav Richter. "Hlavním cílem projektu bylo přispět k vytvoření transparentního a nediskriminačního systému zadávání veřejných zakázek v České republice, který je v souladu s legislativou EU," řekl Richter. Projekt byl také zaměřen na školení zadavatelů veřejných zakázek a přispěl k tomu, že zákon o veřejných zakázkách prošel prvním čtením parlamentu.

Projekt se uskutečnil v rámci programu Phare 2000 a partnery byli odborníci ze sousedního Německa. Podle Richtera se plánuje navazující projekt, ve kterém by EU pomohla se zavedením nového zákona v praxi. "Předpokladem je, že zákon o veřejných zakázkách vstoupí v platnost 1. ledna 2004," dodal Richter.

Zahraniční dluh vůči České republice se ke konci loňského roku snížil z 5,7 na tři miliardy dolarů. V korunovém vyjádření tak klesl o více než polovinu na 91,6 miliardy korun. Za poklesem dluhu o 113,4 miliardy korun stálo zejména vypořádání části pohledávky za Ruskou federací a kurzové rozdíly. Informace ČTK poskytlo ministerstvo financí. Rusko sice loni umazalo dvě třetiny svého závazku vůči České republice, stále však stojí v čele největších dlužníků. Za ním pak následuje Sýrie, Irák, Libye, Kuba, Alžírsko, Jugoslávie, Nikaragua, Súdán, Barma a Irán. Pohledávka za Ruskem ke konci loňského roku činila necelou miliardu dolarů, tedy 29,5 miliardy korun. Arabské státy celkem ČR dluží 1,5 miliardy dolarů, tedy 46 miliard korun.

Ještě v roce 2001 Rusko dlužilo České republice 3,6 miliardy dolarů. Poté, co pohledávku 2,5 miliardy dolarů koncem roku odkoupila od české vlády společnost Falkon Capital za zhruba 22 procent hodnoty, se ruský dluh snížil na 1,1 miliardy dolarů. Ta je postupně splácena dodávkami zboží, jejichž objem se každoročně dohaduje. V rozpočtu na letošní rok vláda počítá s tím, že z deblokace ruského dluhu získá 67,3 milionu dolarů, tedy zhruba 1,9 miliardy korun. Naopak dluh českého státu vůči zahraničí činil ke konci loňského roku 9,2 miliardy korun. Mezi největší věřitele ČR patří zejména mezinárodní instituce.

Řada domácích producentů nealkoholických nápojů by mohla vydělat na otevření evropského trhu po vstupu země do Evropské unie, domnívá se výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml. "Například pro výrobce ovocných šťáv se odstraněním celních bariér vytvoří nový prostor pro expanzi na trh států EU," řekl Huml ČTK. Pád obchodních bariér a lepší přístup na trhy se podle něj bude týkat vedle současných členských států unie také Maďarska a Polska. Ne zcela jasná je situace kolem budoucího vývozu limonád. Výrobci těchto nápojů totiž zatím nemají informace, jaký dopad bude mít vstup země do EU na český cukerný trh. Sama unie navíc zvažuje reformu své cukerné politiky, dodal.

Domácí legislativa upravující výrobu nealko nápojů je harmonizována s předpisy EU. Zásadní změnu by tedy neměli pocítit ani výrobci, ani spotřebitelé. "Sortiment i kvalita nápojů vyráběných v ČR je navíc plně srovnatelná se situací ve státech unie," uvedl Huml. Domácí produkce nealkoholických nápojů stoupá. Loni činila zhruba 2,631 miliardy litrů, což je asi třiapůlkrát víc než v roce 1993. Export loni podle odhadů činil kolem 300 milionů litrů. Více než 60 procent českého vývozu směřuje do Německa.

Stále větší prestiž získávají ve světě psovodi z armádní veterinární základny v Grabštejně. "Dobrý zvuk máme také díky misím v Kosovu a v Iráku," řekl ČTK zástupce velitele základny Marcel Rybář. V Iráku jsou se svými psy dva profesionální vojáci z Grabštejna, v Kosovu jeden. V Kosovu slouží ještě dva další čeští psovodi. Především tam hledají ukryté zbraně a drogy. Díky jejich výsledkům si je s sebou berou na akce i jednotky jiných zahraničních armád. "V jedné usedlosti lidé zapírali, že mají zbraně. Když jsme tam přivedli našeho psa, hned je dobrovolně vydali. Věděli totiž, že by je stejně našel," podotkl Rybář. V Iráku střeží grabštejnští psovodi českou vojenskou polní nemocnici. Jejich psi vzbuzují mezi místními obyvateli velký respekt.

V Kosovu jsou psovodi z Grabštejna už rok, v Iráku necelého půl roku. Střídají se pravidelně po půl roce. Ti, kteří mají odjet zhruba za měsíc, se již připravují mimo grabštejnskou posádku. Cvičí společně s jednotkami, s nimiž do zahraničí pojedou. "Je důležité, aby se co nejvíce stmelili," uvedl Rybář. Protože v Grabštejně chybí nyní kvůli zahraničním misím šest nejlepších profesionálních psovodů, nemůže základna předvádět veřejnosti výcvik psů. Spojuje ho vždy s velkými kulturními a zábavnými akcemi v areálu sousedního hradu.

V grabštejnské posádce procházejí výcvikem především němečtí a belgičtí ovčáci, ale také rotvajleři a další plemena. Dají se využívat v boji proti terorismu, protože dokážou najít také výbušniny. V polovině září se v Grabštejně uskuteční mezinárodní soutěž armádních psovodů, v říjnu odjedou psovodi na kynologický biatlon do Švýcarska. Zájem o zkušenosti českých psovodů projevila americká armáda, jejíž specialisté zřejmě ještě letos do Grabštejna přijedou.