Zprávy

Zástupci obcí Semilska a ekologických organizací vystoupili na jednání krajského zastupitelstva v Liberci s námitkami proti záměrům kraje vést dálnici přes Český ráj. Ve svém stanovisku ke koncepci územního plánu totiž radní doporučili variantu, která podle obcí a ekologů rozdělí unikátní přírodní památku a navíc ohrožuje zápis Skalních měst Českého ráje na seznam památek UNESCO.

Starostové byli pobouřeni přístupem krajských radních, kteří takzvanou severní variantu schválili, bez ohledu na jejich názor. "Pokud kraj nebude akceptovat naše námitky, budeme se bránit všemi dostupnými prostředky," zdůraznil starosta Rovenska pod Troskami Pavel Koldovský. Nerad by se prý dočkal toho, že bude město přejmenovávat na Rovensko pod Mostem. Mluvčí odpůrců dálnice Markéta Kovaříková navíc upozornila, že s navrhovanou dálnicí nesouhlasí ani ministerstva životního prostředí a kultury, proti je i Správa Chráněné krajinné oblasti Český ráj a záměr nelíbí se ani zástupcům UNESCO.

Nová silnice má výrazně zrychlit a zkvalitnit dopravní spojení mezi Libercem a Hradcem Králové, kudy denně projede kolem 10.000 automobilů. Podle krajských radních vychází řešení, které podporují, ze záměrů státu. To však podle odpůrců není pravda. Ministerstvo dopravy počítá jen s investicí do současné komunikace a se zachováním dvoupruhu, upozornila předsedkyně občanského sdružení "S drakem rval se Michael" Martina Pokorná. Odpůrci proto stejně jako ministerstvo životního prostředí požadují, aby Liberecký kraj nechal ve spolupráci s Královehradeckým a Středočeským krajem zpracovat srovnatelné posudky všech variant, a teprve na jejich základě rozhodoval. Také zástupce libereckého hejtmana Luděk Suchomel (Unie svobody) se přiklonil na stranu odpůrců. "Domnívám se, že žádná z variant není dostatečně technicky připravena, aby mohla postoupit do dalších stupňů projednávání, je potřeba je důkladněji propracovat," přiznal Suchomel.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda v úterý odmítl, že by provoz českého muzea Jana Amose Komenského v nizozemském Naardenu měl platit jen jeho úřad. Muzeu hrozí uzavření kvůli nedostatku peněz na jeho provoz. "Problém je v tom, že ona budova a celé muzeum je ve vlastnictví místní samosprávy. To znamená, že stát a vláda nemá žádnou ingerenci, jak tuto věc řešit," řekl Svoboda. Dodal, že jak Nizozemsko, tak Česko mají zájem na dalším fungování instituce. "Není to otázka toho, zda ministerstvo zahraničních věcí má peníze na podporu tohoto muzea. Musíme najít definitivní řešení a to musí být řešení, které půjde z více zdrojů. Neexistuje definitivní řešení, že to bude platit české ministerstvo zahraničních věcí," podotkl ministr.

Naardenští radní se rozhodli, že muzeum, které funguje od roku 1992 při mauzoleu Komenského, přestanou financovat. Samotné pietní místo s Komenského hrobem by tak přestalo být turistickou atrakcí a otevíralo by se znovu jen po dohodě s radnicí.

Kaple se zapomenutým hrobem Komenského byla objevena v roce 1929 a v roce 1933 si československá vláda vnitřek kaple pronajala za symbolický gulden ročně. Interiér vyzdobili českoslovenští umělci. Od roku 1992 je v přilehlé nemovitosti expozice o životě a díle "učitele národů", kterou vytvořila Nadace muzea Komenského s přispěním české vlády. Kapli má pronajatou český stát, muzeum si pronajala v roce 1992 od naardenské radnice nadace. Komenského muzeum ročně spolkne přes 30.000 eur, tedy asi milion korun. Naarden chce tedy napřesrok zkrátit dotaci o polovic a v roce 2005 ji zrušit zcela.

Čištění naplavenin po loňských povodních v korytě řeky Radbuzy v Plzni se zatím odkládá kvůli výskytu vzácného mlže velevruba malířského. Protože jde o druh kriticky ohrožený, musí investor akce nejdřív požádat ministerstvo životního prostředí o výjimku. ČTK to ve středu řekla mluvčí magistrátu Zdeňka Kubalová. Čištění koryta mělo začít tento týden. Těsně předtím však objevili odborníci v okolí mostu na Americké třídě škeble. "Mlže jsme prozkoumali a určili dva druhy - většinou šlo o poměrně běžnou škebli říční, ale našlo se tu i několik exemplářů vzácného velevruba malířského," řekl Jindřich Duras z laboratoře Povodí Vltavy, které je investorem akce.

Nález ohrožených škeblí udělal firmě čáru přes rozpočet. Podnik má dostat na odstranění povodňových naplavenin v uvedeném úseku od Evropské investiční banky 1,1 milionu korun. Peníze ale musí utratit do konce roku. Pokud to nestihne včas, může o peníze přijít. "Je totiž možné, že ministerstvo udělí souhlas až v období, kdy klimatické podmínky a stav hladiny v řece znemožní provedení prací," uvedla Kubalová.

Život netopýrů přiblíží v sobotu 6. září noční program na hradě Cornštejn na Znojemsku. "Kromě povídání o netopýrech a jejich zvláštním způsobu života budou mít návštěvníci možnost uvidět zblízka živé netopýry a poslouchat jejich hlasy v běžné přírodě lidským uchem neslyšitelné," řekla ČTK Jiřina Jarošová z pořádajícího Jihomoravského muzea ve Znojmě. Kromě netopýrů bude Netopýří noc zaměřena i na poznávání noční krajiny Podyjí. Při zimním spánku bývá na Cornštějně každoročně zastiženo kolem 15 netopýrů šesti druhů. Akce je součástí Evropské netopýří noci, která se koná na mnoha místech kontinentu letos již posedmé.

Netopýří noc v Podyjí spoluorganizuje Správa Národního parku Podyjí a Česká společnost pro ochranu netopýrů. Zajímavostí je, že netopýří trus používají podle Marcely Mikeskové z Českého svazu ochránců přírody ke hnojení ve Křtinách na Blanensku. V kopuli místního kostela se totiž uhnízdila velká netopýří kolonie a místní zahrádkáře vydatně zásobuje kvalitním hnojivem. V kopuli jich je prý na 500.

Létající savec podle Mikeskové patří mezi živočichy, kteří jsou hojně opředeni mýty. "Nejznámější je ten, že se netopýr dokáže zamotat do vlasů. Toto tvrzení ale není podloženo. Před časem Jiří Gaisler udělal pokus se dvaceti studentkami. Vkládal jim do vlasů netopýry a ani jeden se nezamotal," řekla Mikesková. Netopýři jsou důležití pro přírodu - živí se nepříjemným hmyzem. Lidé, kterým vletí netopýr do bytu a nebude ho chtít opustit, by měli podle Mikeskové kontaktovat nejbližší stanici pro handicapované živočichy ČSOP.