• 30.8.2003

    V Bukovanech na Benešovsku si dali dostaveníčko dráteníci. Uskutečnil se tu jejich první "divoký" sraz. Na cestě k vesničce od nedalekých zastávek vyhlášeného Posázavského pacifiku bylo možné zahlédnout postavy v černých kloboucích s typickými dřevěnými krosnami a holemi v rukou. Organizátor srazu Petr Musil se drátenictvím zabývá přes deset let. A protože zaznamenal poměrně velký zájem lidí, kteří by toto řemeslo chtěli umět, nejen se jím živit, otevřel před necelými třemi lety v Zadní Třebáni drátenickou školu. Prošlo jí už přes 130 lidí. A protože dráteníci chodili po kraji pěšky, vymyslel pro ně i tuto akci. Kolébkou řemesla bylo Slovensko. Dráteníci podrobně a pečlivě poznávali svůj rajón, který sahal třeba až do západní Evropy, Ameriky i Austrálie, Asie nebo Afriky, dodal Musil.

  • 30.8.2003

    Státní tiskárna cenin vytiskla omylem několik tisícikorunových bankovek bez podobizny historika Františka Palackého. Nedodělané bankovky proklouzly i kontrole a ocitly se v oběhu. Píše to deník Blesk. Jednu takovou bankovku našel podnikatel v balíčku peněz, považoval ji za padělek a vrátil ji bance. Úředník Pravoslav Schleis pak s úžasem našel v kase ještě další dvě takové bankovky. Všechny skončily jako rarity v Horácké filatelii a sběratelům se touhou po nich rozbušilo srdce, dodává Blesk. Za jedinou tisícovku bez Palackého nabízejí až 120 s Palackým. Zájemci uvidí nepovedené bankovky od 12. do 14. září na mezinárodním veletrhu Sběratel na Výstavišti v Praze- Holešovicích, poznamenává deník.

  • 29.8.2003

    Senátorka ODS Dagmar Lastovecká se stala ústavní soudkyní. Jmenovací dekret jí v pátek na Pražském hradě předal prezident Václav Klaus. Dvaapadesátiletá Lastovecká je dcerou bývalého předsedy Ústavního soudu Zdeňka Kesslera, který v pondělí zemřel. "Slibuji, že se budu snažit a dělat všechno pro to, abych slib, který jsem zde složila, opravdu naplnila," řekla po jmenování Lastovecká. "My v to všichni věříme a taky věříme, že budete dobrou následovnicí vašeho tatínka," poznamenal Klaus.

  • 27.8.2003

    Nástupcem Pavla Rychetského v čele resortu spravedlnosti by se mohl stát bývalý šéf advokátní komory Karel Čermák. Zkušený advokát Čermák ve středu potvrdil, že jej premiér Vladimír Špidla s nabídkou vládní funkce oslovil. Zároveň připustil, že je ochoten ministerské místo převzít. Čermák, který podle publikace Kdo je kdo nikdy nebyl členem žádné politické strany, byt se mohl stát vedle ministra obrany Miroslava Kostelky druhým nestraníkem Špidlova koaličního kabinetu.

    Někdejší předseda České advokátní komory nyní působí v pražské advokátní a patentové kanceláři Čermák Hořejš Myslil. Jeho oborem je především právo duševního vlastnictví, patenty, ochranné známky, arbitráže, mezinárodní právo a smlouvy. Čermák je také rozhodcem u mezinárodního arbitrážního soudu ve Vídni a u Obchodní a průmyslové komory ČR v Praze, působí i jako soudní tlumočník angličtiny a němčiny.

    Nedávno o Čermákovi média spekulovala v souvislosti s uvolněnými místy ústavních soudců. Sám Čermák deníku Právo přiznal, že úvahy o jeho možném navržení na ústavního soudce již slyšel, "nešlo však o žádné oficiální oslovení". "A pokud bych snad nabídku dostal, odmítl bych ji," řekl Čermák listu bez bližšího vysvětlení. Uvedl ale, že pro ústavního soudce je nezbytný "nadhled, schopnost interpretace pozitivního práva z hlediska filozofických, světonázorových zásad". Uznal, že právě u obhájců je poněkud obtížnější tento požadavek naplnit, neboť "advokát slouží svému klientovi a v zásadě je vždy spíše pozitivním právníkem".

  • 27.8.2003

    Poslanec ČSSD Josef Hojdar možná podpoří alespoň některé odborářské návrhy změn reformy veřejných financí. Takový je výsledek jeho středeční schůzky s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Milanem Štěchem. "Mluvili jsme o pozměňovacích návrzích, které jsme předali poslancům," řekl Štěch po schůzce ČTK. Hojdar podle něj řekl, že s odborářskými návrhy pracuje a že jich asi značnou část využije.

    Odboráři mimo jiné chtějí, aby se nemocenské dávky v prvních třech dnech nekrátily, chtějí zachovat pětiprocentní daň z převodu nemovitostí, započítávat středoškolské studium do doby výpočtu výše důchodu, zachovat pro ženy s dětmi možnost dřívějšího odchodu do důchodu nebo vytvořit páté daňové pásmo pro bohatší osoby. Hojdar, který nedávno na protest proti podobě návrhu reformy vystoupil z poslaneckého klubu ČSSD, byl podle Štěcha k návrhům vstřícný. "K žádnému návrhu neřekl odmítavé stanovisko. U některých bylo zřejmé, že je asi výrazně podporuje, některé si nechal vysvětlit a asi to bude zvažovat," uvedl odborový předák.

    Hojdar není jediným poslancem, s nímž se šéf odborů setkal. Desítku změn, které reformu změkčují, zaslali odboráři všem dvěma stům poslancům. "Někteří se ozvali a chtěli to s námi konzultovat," řekl Štěch. Několik zákonodárců podle něj slíbilo, že návrhy odborů zčásti nebo zcela využijí pro své pozměňovací návrhy. Odbory, které si stěžují, že s nimi vláda o jejich návrzích nejedná, hodlají na 13. září svolat protestní akci proti reformě.

  • 27.8.2003

    Představa ministerstva obrany, že i příští rok zůstane v jihoirácké Basře několik desítek vojenských policistů, dostává konkrétnější obrysy. Ministr obrany Miroslav Kostelka ve středu ČTK řekl, že o české vojáky požádal přímo velitel britské mnohonárodní divize v Basře. "Zřejmě do vlády půjde návrh, abychom je tam nechali ještě příští rok," uvedl Kostelka.

    V současnosti je v Iráku 79 vojenských policistů, kteří se podílejí na ostraze české vojenské nemocnice, zajišťují bezpečnost českých diplomatů a expertů v Bagdádu a pracují v mnohonárodní divizi v jižním Iráku. "Úpěnlivě mne o vojenské policisty žádal," prohlásil ministr obrany. "Mají zkušenosti z oblasti," podotkl mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha. Dodal, že české vojáky v Basře nevnímají někteří místní lidé tak kontroverzně, jako například muže v amerických a britských uniformách. Náplní práce českých vojenských policistů bude zřejmě běžná hlídková činnost v ulicích Basry a v jejím okolí, dodal.

    Personál české polní nemocnice v Basře se v září vystřídá, mandát působit v Iráku dostali lékaři od poslanců do konce letošního roku. Ministerstvo obrany bude navrhovat, aby se pobyt nemocnice prodloužil o dva měsíce.

  • 27.8.2003

    Školy, které projeví menší míru solidarity s požadavky odborů a plánované stávce učitelů obětují pouze část dne, nebudou zahrnuty do konečného počtu stávkujících zařízení. "Vycházíme stále z toho, že jsme pedagogy vyzvali k úplnému uzavření škol," řekl ČTK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Dodal, že odboráře nicméně těší jakákoli forma podpory a chápou, že míra odvahy je u různých lidí různá.

    O tom, že budou stávkovat pouze polovinu pracovní doby, uvažují například učitelé ze základní školy v ulici U Dělnického cvičiště v Praze 6. Domů chtějí odejít společně s dětmi již v poledne, a budou tudíž částečně kráceni na mzdě. S úsilím odborářů prý sice sympatizují, nechtějí si však "brát děti jako rukojmí". Některé další školy zase chtějí jen zveřejnit prohlášení o tom, že požadavky stávkujících podporují, k zastavení práce se však připojit nehodlají.

    Přesný počet škol, v nichž se 1. září nebude učit, by měli odboráři znát v pátek v poledne. Zatím předpokládají, že jich bude stávkovat přibližně polovina. Dobšík soudí, že řada škol od protestu upustí kvůli nátlaku ze strany zřizovatelů. V úterý odboráři uveřejnili prohlášení, v němž upozorňují na případy údajného zastrašování ředitelů škol v Teplicích a Pardubicích. Podle Dobšíka je podobná situace také v některých obcích na Brněnsku, Znojemsku a Benešovsku.

  • 27.8.2003

    Ministr zahraničí Cyril Svoboda navštíví v pátek chorvatský Záhřeb a Split. Bude jednat mimo jiné se svým protějškem Toninem Piculou. Svoboda se chce zaměřit vedle bilaterálních vztahů na konzulární služby a turistiku - Chorvatsko totiž patří k nejoblíbenějším letním destinacím Čechů. Podle ministerstva zahraničí se Svoboda chystá například poděkovat chorvatským lékařům za pomoc poskytovanou českým občanům.

    Češi jsou třetí nejpočetnější skupinou zahraničních turistů v Chorvatsku: loni jich tam přijelo za odpočinkem 700.000. Konzulové a chorvatské úřady řeší jejich různé problémy jako jsou nehody, zranění, potíže cestovních kanceláří a v nejhorším případě například utonutí.

  • 27.8.2003

    Pravděpodobnost, že by bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním zasedání opět snížila úrokové sazby, je podle analytiků malá. Zcela však pokles nevylučují. Centrální banka totiž letos trhy zcela překvapila, když v létě dvakrát po sobě úrokové sazby snížila, uvedli analytici oslovení ČTK. "S vysokou pravděpodobností se domníváme, že zítra k žádné úpravě sazeb nedojde. Přesto ale nevylučujeme méně pravděpodobnou možnost, že by sazby mohly být sníženy o čtvrt procentního bodu," řekla hlavní ekonomka Volksbank Markéta Šichtařová. Pro další snížení sazeb hovoří podle Davida Marka z Patria Online především "záplava nepříznivých informací z eurozóny". "Recese v Německu pokračuje. Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí snížil o další desetinu procenta," upozornil. Právě informace o negativním vývoji v sousedním Německu byly přitom jedním z důvodů červencového snížení sazeb. Naopak podle Marka Féra z ČSOB centrální banka od minulého zasedání nedostala žádné nové zásadní podněty či informace. "Proto není důvod sazby měnit, naopak nejasný výsledek bitvy o reformu nabádá spíše k opatrnosti," řekl. ČNB snížila sazby na konci června i o měsíc později, vždy o čtvrt procentního bodu. Základní úroková sazba je nyní na historických dvou procentech.

    Mediální rada zahájila řízení s Novou, ČT dala pokutu

    Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila ve středu správní řízení s televizí Nova. Důvodem byla již druhá stížnost ministra kultury Pavla Dostála, který tvrdí, že Nova odvysílala neobjektivní informace. Rada také uložila České televizi pokutu 100.000 korun. ČT totiž letos na jaře překročila limit reklamního vysílacího času o osm sekund.

    Nova ústy mluvčího Petra Kostky odmítla, že by se pochybení dopustila. "Respektujeme právo pana Dostála podat stížnost, ale neshledáváme ji opodstatněnou," dodal s tím, že s radou samozřejmě Nova bude v rámci správního řízení plně spolupracovat.

    Podle Dostála Nova neobjektivně informovala o výsledku jednání rady o první ministrově stížnosti na Novu. V té Dostál upozornil, že Nova v několika případech porušila zákon, když neoddělila hodnotící komentáře od informací zpravodajského charakteru. Inkriminované příspěvky Novy souvisely s Dostálovým resortem. Rada poté na adresu CET 21 vydala "upozornění", což je standardní postup, když médium poruší zákon tímto způsobem poprvé. Pokud se pochybení opakuje, hrozí mu finanční sankce. Nova se ještě v den vydání upozornění radou ve svých Televizních novinách proti Dostálově stížnosti ohradila, na druhou stranu však uvedla, že rozhodnutí rady respektuje. Zároveň vyjádřila obavu, zda se Dostálův postup nestane precedentem a rada nebude zahlcena stížnostmi těch, kteří se budou cítit poškozeni kritickými reportážemi v médiích.

    Ministr je přesvědčen, že se Nova záměrně dopustila hrubého zkreslení výsledku jednání mediální rady a navíc znovu opakovala lživé tvrzení na adresu ministerstva kultury. Ministr v druhé stížnosti také Novu obvinil, že se nerozpakuje požívat své vysílání jako propagandistický nástroj ve svých sporech s mediální radou či Poslaneckou sněmovnou.

  • 27.8.2003

    Na zhoršování mzdových podmínek berních úředníků upozornili premiéra Vladimíra Špidlu otevřeným dopisem odboráři finančních úřadů. Žádají v něm, aby jejich průměrný měsíční plat 16.803 korun vzrostl nejméně na úroveň platů celníků, kteří podle nich za stejnou práci dostali loni v průměru měsíčně 20.090 korun. Výběrčí daní chtějí také příplatky za rizikovou práci a mzdové zařazení odpovídající významu jejich práce.

    Berní úředníci se v pondělí připojí k výstražné stávce učitelů, protestovat bude podle odhadů odborů až 90 procent z 15.707 zaměstnanců finančních úřadů. "Je to poprvé, co berňáci protestují, vždy byli velmi loajální," řekl novinářům odborový předák berních úředníků Jaroslav Staněk. Uvedl, že od roku 1993 do roku 2002 vzrostl hospodářský růst o 270 procent, zatímco platy výběrčích daní pouze o 210 procent.

Pages