• 9.9.2003

    Bankovní experti a právníci z Evropské komise prošetřují postup státu při sanaci našich bank. Evropská komise zkoumá, zda zhruba tří set miliardová pomoc českého státu bankám při jejich privatizaci byla slučitelná s evropským právem. Podle náměstka ministra financí Ladislava Zelinky její verdikt ovlivní i výsledek arbitráže mezi státem a japonskou Nomurou kvůli IPB. Pokud totiž komise řekne, že Česko porušilo soutěžní pravidla, významně by to podpořilo argumenty Nomury. Ministr financí Bohuslav Sobotka proto nevzdává snahu dohodnout se s Nomurou mimosoudně. Příští měsíc odletí do Japonska, aby v tokijské centrále osobně dokončil sérii jednání o případném smíru. Podle člena představenstva ČSOB Jana Lamsera své účty v Česku nemá vyřízeny ani Nomura. Obchodní banka na ní soudně vymáhá 12 až 24 miliard korun.

  • 8.9.2003

    Do irácké Basry v sobotu odletělo šest policistů z Útvaru rychlého nasazení (URNA), kteří mají z rozhodnutí vlády dohlížet na bezpečnost českých expertů v Iráku. Posílí tak 12 policistů z téhož útvaru, kteří od června střeží české velvyslanectví a rezidenci. Policejní posily budou chránit Čechy, kteří se podílí na obnově Iráku, sdělila to mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Z Basry do Bagdádu se policisté podle mluvčí přesunuli britským vojenským speciálem, který má svoji pravidelnou linku. Bezpečnost týmu českých expertů začnou podle ní zajišťovat neprodleně. "Tento úkol, který až dosud plnila vojenská policie, přebírají od vojáků ve dnech 8. a 9. září," doplnila Kosinová. Posílení bezpečnosti českých expertů, kteří působí v Bagdádu a v Basře, přijde státní kasu na necelých 18 milionů korun. V této částce je zahrnuto i pořízení obrněného vozu. Policisté jsou vybaveni krátkými a dlouhými osobními střelnými zbraněmi, k dispozici mají dvě pancéřovaná a jiná vozidla i další technické prostředky, upřesnila Kosinová. Příslušníci URNA se střídají každé dva měsíce. V Bagdádu setrvají do konce letošního roku, možné prodloužení jejich pobytu bude zváženo podle mezinárodní politické situace. URNA je nejelitnější českou policejní zásahovou jednotkou, cvičenou na protiteroristické operace.

  • 7.9.2003

    Dalších devět nemocných iráckých dětí míří v neděli do Prahy. Čtyři chlapce a pět děvčat čeká nutná operace na dětské kardiochirurgii motolské nemocnice. Děti ve věku od jednoho roku do deseti let přiveze armádní letoun, informovala ČTK Marie Masaříková z tiskového odboru ministerstva vnitra. První tři malé pacienty přivezl z Iráku před měsícem ministr obrany Miroslav Kostelka. Desetiletá Zajnab Razzáková už absolvovala operaci sleziny, stejně stará Bidur Abbásová se podrobila operaci srdce. Nyní jsou na na rekonvalescenci v ozdravovně v Říčanech u Prahy. Spolu s nimi tehdy přiletěl roční Muhammad Adžád, který má potíže s močovými cestami. Jeho operace ale bude možná až za dva roky. Podobně jako před měsícem i nyní s dětmi přiletí jejich otcové, jednoho z nich musel nahradit strýc. Spolu s dětmi budou muset strávit nějaký čas v karanténě na infekčním oddělení nemocnice, uvedla Masaříková.

    Program humanitárních evakuací schválila vláda na základě materiálu ministerstva vnitra letos v červenci a vyčlenila na něj sedm milionů korun. Výběr pacientů i základní vstupní vyšetření mají na starosti lékaři z české polní nemocnice v jihoirácké Basře ve spolupráci s odborným lékařem specializovaného pracoviště v České republice. Do programu by měly být zařazeny především děti, jimž nemůže být v Iráku poskytnuta odborná lékařská pomoc. Přednost by měli mít pacienti s předpokládanou operací očí, srdce a následků střelných zranění.

  • 6.9.2003

    Německý kancléř Gerhard Schröder a český premiér Vladimír Špidla nepřímo potvrdili, že mezi Německem a Českem existují určité názorové rozdíly v otázce budoucí evropské ústavy. Schröder v Praze opakovaně zdůraznil, že jednání o návrhu ústavy je třeba dovést do konce, Špidla konstatoval, že jsou stále otázky, o nichž je možné jednat. Kancléř uvedl, že i malé státy mají samozřejmě plné právo vyjádřit své výhrady k nynějšímu návrhu a sdělit, s čím nesouhlasí. Připomněl, že ani Německo nesouhlasí se vším, co návrh obsahuje. Naléhavě však varoval, že "bez ohledu na rozdíly je třeba mít na paměti, co by mohlo způsobit úplné rozvázání balíčku, a zda by se tím celá konstrukce nezhroutila". "Máme respekt k rozdílným názorům, ale neměl by být ohrožen celý koncept," řekl.

    Špidla souhlasil s tím, že jednání o evropské ústavě "musí být efektivní, kvalitní a musí vést k výsledku". Řekl ale zároveň, že podle jeho názoru existují otázky, o kterých je ještě možné jednat, a že je možné návrh pozměnit, aniž by to vedlo k jeho úplnému odmítnutí. Malé a střední evropské státy mají dojem, že návrh evropské ústavy zvýhodňuje velké členské země. V pondělí se zástupci 15 členských a kandidátských zemí setkali z iniciativy Česka a Rakouska v Praze. Shodli se, že budou nadále usilovat například o to, aby každý člen měl svého komisaře a aby bylo zachováno rotující předsednictví v EU. K novému americkému návrhu Rady bezpečnosti OSN k Iráku, který probíral i se Špidlou, Schröder uvedl, že přinesl pohyb do jednání o poválečném vývoji v této zemi. Zdůraznil, že nyní jde bez ohledu na počátek konfliktu především o to, aby Irák dospěl ke stabilizaci a demokracii. K připomínkám k návrhu rezoluce řekl pouze, že Německo je bude tlumočit Radě bezpečnosti OSN. Americký návrh vyzývá ostatní země světa, aby přispěly více penězi i jednotkami k obnově Iráku, přičemž politické i vojenské rozhodování ponechává v rukou USA. Schröder s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem označili ve čtvrtek návrh za nedostatečný.

  • 5.9.2003

    Německý kancléř Gerhard Schröder a český premiér Vladimír Špidla nepřímo potvrdili, že mezi Německem a Českem existují určité názorové rozdíly v otázce budoucí evropské ústavy. Schröder v Praze opakovaně zdůraznil, že jednání o návrhu ústavy je třeba dovést do konce, Špidla konstatoval, že jsou stále otázky, o nichž je možné jednat.

    Kancléř uvedl, že i malé státy mají samozřejmě plné právo vyjádřit své výhrady k nynějšímu návrhu a sdělit, s čím nesouhlasí. Připomněl, že ani Německo nesouhlasí se vším, co návrh obsahuje. Naléhavě však varoval, že "bez ohledu na rozdíly je třeba mít na paměti, co by mohlo způsobit úplné rozvázání balíčku, a zda by se tím celá konstrukce nezhroutila". "Máme respekt k rozdílným názorům, ale neměl by být ohrožen celý koncept," řekl.

    Špidla souhlasil s tím, že jednání o evropské ústavě "musí být efektivní, kvalitní a musí vést k výsledku". Řekl ale zároveň, že podle jeho názoru existují otázky, o kterých je ještě možné jednat, a že je možné návrh pozměnit, aniž by to vedlo k jeho úplnému odmítnutí. Malé a střední evropské státy mají dojem, že návrh evropské ústavy zvýhodňuje velké členské země. V pondělí se zástupci 15 členských a kandidátských zemí setkali z iniciativy Česka a Rakouska v Praze. Shodli se, že budou nadále usilovat například o to, aby každý člen měl svého komisaře a aby bylo zachováno rotující předsednictví v EU.

  • 5.9.2003

    Evropská unie poskytne tuzemským vinařům prostředky na restrukturalizaci a přeměnu zhruba 280 hektarů vinic. Předběžný propočet částky na hektar vychází na 194.000 korun. Podpora EU se týká odrůdové přeměny, přesunů vinic do svahů, ale i závlah nebo zvýšení počtu keřů. Vyplývá to z odborných přednášek na páteční Znojemské galerii veltlínů.

    Tuzemští vinaři se po vstupu do unie stanou součástí společné zemědělské politiky a tím i organizace trhu s vínem. Budou přitom moci využívat systém podpor. Například na soukromé skladování stolního vína a moštu dostanou paušálně 0,01544 až 0,06152 eura na den a hektolitr. Při užití hroznů na výrobu hroznové šťávy dostanou vinaři podporu 4,952 eur na 100 kilogramů produktu. Producenti mohou získat rovněž vývozní náhradu za export vína do třetí země. S osvědčením a vývozní licencí činí například nyní částka na vývoz stolního vína do ČR 3,771 až 6,271 eur na jeden hektolitr podle obsahu alkoholu. Při jednáních v Kodani získali vinaři výjimku a nemusí povinně destilovat vedlejší produkty z výroby vína, tedy výlisky a kaly.

    Pokud se některý pěstitel vzdá vinohradnictví, získá prémii za plochu, kde bude po vyklučení ztraceno právo na opětovnou výsadbu. Částka se stanovuje podle průměrného hektarového výnosu a činí v přepočtu 43.500 až 396.000 korun na hektar. Vinohradníci také nebudou smět překročit stanovený maximální hektarový výnos z vinice, pokud nechtějí víno prodávat pouze jako stolní. Z řady dalších změn v oboru budou pro spotřebitele viditelné nové kategorie, například zemské víno, víno originální produkce nebo výběr z cibéb jako nový druh v kategorii vín přívlastkových.

  • 4.9.2003

    Prezident Václav Klaus souhlasí s novou podobou reformy a profesionalizace české armády, kterou mu na Pražském hradě vysvětlilo vedení ministerstva obrany a armády. Novinářům to po více než tříhodinovém jednání řekl ministr obrany Miroslav Kostelka. S prezidentem hovořil i o otázkách spojených s profesionalizací Hradní stráže. Klausovi se podle Kostelky nelíbí na současné situaci resortu obrany například to, že vojáci nemohou ve svém rozpočtu počítat s konkrétními čísly, ale musí spoléhat, že dostanou dvě procenta hrubého domácího produktu. "Ideální pro resort obrany by bylo, kdybychom vycházeli z absolutního čísla," řekl ministr, který má na starosti přípravu reformy armády právě za dvě procenta HDP. Původní verze totiž počítala s 2,2 procenta HDP a kvůli tomu na post ministra rezignoval nynější šéf Českých aerolinií Jaroslav Tvrdík.

  • 3.9.2003

    Vláda chce legislativně sjednotit uznávání zdravotnických profesí v České republice s Evropskou unií. Kabinet ve středu schválil předlohy, které podrobně upravují tři zdravotnická povolání - lékaře, zubaře a lékárníky, jež jsou v EU regulovaná, řekla ČTK mluvčí vlády Anna Stárková. Z materiálů plyne, že například zubaři by měli v budoucnu užívat titul MDDr. Legislativa by měla rozlišovat, zda uchazeč o uznání odborné způsobilosti nabyl vzdělání v členské zemi Evropské unie nebo jinde. Pro ty, kteří uznání získali mimo EU, je pak stanovena povinnost složit aprobační zkoušku, prokázat bezúhonnost a schopnost odborně komunikovat v češtině.

    Zůstat by měla zásada dobrovolnosti pro absolvování specializovaného vzdělávání a jednoznačně jsou stanoveny podmínky samostatného výkonu povolání. Zavádí se akreditační řízení. Akreditace totiž podle ministerstva zdravotnictví umožňují přístup ke specializovanému vzdělávání právnickým nebo fyzickým osobám, které splní její podmínky. Specializovaným vzděláváním byl dosud pověřen Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.

  • 3.9.2003

    Rozpory ohledně rodící se ústavy Evropské unie se promítají také do postojů českých pozorovatelů, kteří bedlivě sledovali středeční rozpravu v plénu Evropského parlamentu na toto téma. Vedle tradičního zlomu mezi zdrženlivými postoji ODS a euroambicemi ČSSD je celá řada odstínů. Senátor Daniel Kroupa (ODA) v rozhovoru pro ČTK nastolil otázku, zda mají vlády dostatečnou legitimitu pro změny výplodu Konventu, ve kterém byly zastoupeny nejen vlády, ale všechny politické proudy včetně opozic z 28 zemí - dosažené kompromisy zavazují proto celé politické spektrum. Kroupa považuje návrhy české vlády směřující ke změnám v návrhu institucionálního uspořádání EU za "nešťastné" a "neodpovídající českým zájmům". Její úsilí dosáhnout zastoupení všech zemí v EK považuje za "naprosté nepochopení role komise", jejíž členové nemají v žádném případě reprezentovat národní zájmy.

    Naopak poslanec Vilém Holáň (KDU-ČSL) má zato, že by bylo záhodno, aby se mezivládní konference pokusila upravit některé sporné body, aniž by narušila návrh ústavy jako celek. Přeje si, aby se vlády textem zevrubně zabývaly - čím viditelněji budou pracovat, tím snáze se lidé s ústavou ztotožní. Senátor Luděk Sefzig (US) pochybuje celkově o smyslu ústavy, která rozšiřuje rozsah většinového hlasování - má za to, že by určujícím principem počínání EU měla být mezivládní spolupráce zahrnující široké využití národního práva veta. Není si jist, zda je pro vstupující země výhodné načasování ústavodárného procesu. Soudí, že by bylo bývalo lepší, kdyby se s ústavou nějaký čas počkalo.

    Středeční rozprava v EP naznačila, jak bude vypadat scéna dramatu mezivládní konference, které nejvyšší představitelé 25 zemí včetně ČR odstartují 4. října v Římě. O modalitách se budou poprvé o víkendu bavit na neformálním zasedání v Lago di Garda ministři zahraničních věcí.

  • 2.9.2003

    Velmi rozdílné reakce vyvolaly v kruzích EU výsledky pondělního setkání vysokých diplomatů 15 menších a malých členů a kandidátů EU, kteří z Prahy vyzvali k přehodnocení některých bodů návrhu ústavy Evropské unie. Zatímco Evropská komise reagovala kladně, zástupci velkých zemí byli roztrpčeni. Česko a dvanáct dalších menších států nejsou spokojeny s tím, že v Evropské komisi si od roku 2009 již nemají být všechny státy rovny; některé budou mít hlasující komisaře, zbývající jen komisaře bez práva rozhodovat. Nelíbí se jim také nejasné formulace o systému rotace v Radě ministrů EU a nepovažují za nezbytné mít stálého prezidenta Evropské rady, což je orgán sdružující hlavy států a vlád. Výhrady mají k navrženému systému hlasování v Radě EU. Velcí členové EU mají ale zato, že Konvent dosáhl nejzazšího možného kompromisu.

Pages