Zprávy

Především o budoucnosti Rady Evropy po rozšíření Evropské unie v příštím roce hovořili v Praze český premiér Vladimír Špidla a generální tajemník Rady Evropy Walter Schwimmer. Po rozšíření bude mezi 45 členy Rady Evropy už 25 členů Evropské unie. Český premiér ocenil roli rady v otázkách lidských práv. Schwimmer se také setkal s prezidentem Václavem Klausem. Prezident podle svého mluvčího zdůraznil, že po rozšíření EU bude potřeba zabránit duplicitě činností EU a Rady Evropy. "Bylo by zapotřebí vytvořit určité panevropské fórum, kde partnerem mezivládních organizací by byla také Evropská unie," řekl generální tajemník Rady Evropy po setkání se Špidlou. Fórum by podle jeho představ řešilo otázky, ve kterých EU figuruje jako partner ke zbývajícím zemí Rady Evropy, které nejsou členy unie. Takovými otázkami jsou například migrace lidí, praní špinavých peněz, organizovaný zločin, korupce a podobně, dodal Schwimmer.

Špidla sám nadnesl otázky bioetiky a biomedicíny. "Medicínský pokrok klade nové a nové etické otázky, například přístupnosti k určitým postupům či hloubce zásahům, které jsou ještě přijatelné," prohlásil. Tyto otázky podle Špidly nejsou řešitelné na úrovni jednotlivých států. Proto Schwimmerovi navrhl, zda by nebylo vhodné, aby tuto oblast pokrývala podobná instituce jako Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Se Schwimmerem obědval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Po pracovním obědě řekl ČTK, že tak jako OSN bude pro sebe hledat novou cestu, tak ji musí najít i Rada Evropy.

RE je vládní politická poradní organizace, jejímž úkolem je podpora evropské jednoty, ochrana lidských práv, usnadnění sociálního a hospodářského pokroku a koordinace politické činnosti mezi členskými státy. Snaží se i o harmonizaci právních řádů členských zemí.

Základním principem Evropské unie je a musí i nadále být rovnoprávnost všech členských zemí bez ohledu na jejich velikost. Jakékoli řešení dalšího vývoje EU, kterým bychom se dostali do nerovnoprávného postavení, je pro Česko nepřijatelné. Prohlásil to český premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro pondělní německý deník Süddeutsche Zeitung. Odpověděl tak na otázku listu, jakou míru integrace unie považuje Česko z únosnou. Pokud se týká konkrétně společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, vidí Špidla prostor ke konvergenci. "Vytvořením schengenského systému se společnou vnější hranicí (a zrušením vnitřních hranic mezi členskými státy) a rovněž přijetím eura vznikla nezbytnost integrace také v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky společenství," uvedl premiér. "Nejsem si ale jist, jak by měl tento jednotný hlas Evropy znít. Řekl bych totiž, že Evropa bude mít tendenci k vícehlasosti," dodal.

Odmítl názory, že v EU probíhá nyní konflikt mezi malými a velkými členskými státy. "Dokud si unie uchová své základy, svou duši, nebude její politika definována geopoliticky, tedy podle toho, kdo je velký či malý, kdo je na severu a kdo na jihu. Bude ražena proměnlivými koalicemi vytvářenými k řešení konkrétních problémů." Česko nyní táhne za jeden provaz s ostatními malými státy a prosazuje s nimi zásadu "jeden komisař za každou členskou zemi", což se velkým nelíbí, protože příliš početná Evropská komise by podle nich byla málo funkční. "Potřebujeme silnou komisi, ale v tom není otázka počtu komisařů klíčová. Existuje totiž technokratická efektivita (na niž se v případě budoucí EK odvolávají "velcí", pozn. ČTK) a existuje politická efektivita (kterou argumentují malí). Nejsem si totiž jist, zda země, která by se necítila být v EK zastoupena, by byla ochotna přijímat její rozhodnutí, i kdyby bylo učiněno technokraticky rychle," vysvětlil Špidla.

Ve Francii zemřel ve věku nedožitých 86 let někdejší ministr kultury, významný český spisovatel a publicista Pavel Tigrid. Exprezident Václav Havel poslal rodině soustrastný telegram. "Václav Havel přijal zprávu o úmrtí pana Tigrida s bolestí v srdci. Pokládá Pavla Tigrida za člověka, který mohl z tohoto světa odcházet s dobrým pocitem, že za ním zůstalo bohaté dílo," řekl v rozhlase Havlův tajemník Jakub Hladík.

"Myslím si, že odešla legenda české žurnalistiky a zároveň legenda obou emigrací - jak emigrace po německé, tak později po únorové okupaci," komentoval smutnou událost ministr kultury Pavel Dostál. Tigrid se podle něj svou publikační činností v zahraničí, kam odešel po Únoru 1948, zasloužil i o pozdější vítězství demokracie v České republice. "Jako socialista si na Pavlu Tigridovi cením, že ačkoliv byl konzervativního zaměření, tak ve svém časopise Svědectví dovedl dát prostor všem opozičním silám, ať šlo o emigraci protikomunistickou nebo pozdější emigraci reformních komunistů," dodal Dostál. "Jsem rád, že jsem Pavla Tigrida poznal, těšil jsem se z jeho přátelské přízně, je mi to nesmírně líto," uzavřel.

Politog Jiří Pehe označil Tigrida je jednu z největších postav 20. století v českých kulturních dějinách. "Řadím ho vedle takových publicistů, jako byl například Ferdinand Peroutka a myslím si, že to byl jeden z posledních lidí té generace, která hrála velmi pozitivní roli v boji proti totalitám různého druhu, ať už nacistické nebo komunistické," řekl ČTK Pehe. Jeho kolega Rupnik míní, že Tigrid byl jedním z mála symbolů kontinuity s českou demokracií před druhou světovou válkou a velký patriot, který nastavoval české společnosti zrcadlo. "Jeho životní zkušenost úzce souvisela s osudem jeho země," dodal.

Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld, se narodil roku 1917 v Praze. Německá okupace jej přinutila přerušit studium na pražské Právnické fakultě UK a odejít do Velké Británie. Tam zpracoval jako hlasatel československého vysílání společnosti BBC, později jako redaktor rozhlasového programu československé exilové vlády v Londýně. Po válce se vrátil do tehdejšího Československa, komunistický převrat v roce 1948 jej však odsoudil k emigraci podruhé. Tigrid odešel do tehdejšího západního Německa, kde pracoval jako programový ředitel československého vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Po krátkém pobytu v Německu odjel do USA a natrvalo pak zakotvil ve Francii. Neodmyslitelnou etapou jeho života v exilu se stal kulturně-politický čtvrtletník Svědectví, který vydával 35 let. Od roku 1960, kdy s manželkou přesídlil do Paříže, se postupně z redakce časopisu stalo v podstatě kulturní centrum české emigrace.

Po pádu komunismu se Tigrid stal blízkým spolupracovníkem tehdejšího prezidenta Václava Havla, i jako jeho poradce pro česko-německé otázky. V letech 1994 až 1996 obsadil ve vládě tehdejšího premiéra Václava Klause křeslo ministra kultury. Po odchodu z politiky žil střídavě ve Francii a v České republice. Pavel Tigrid byl nositelem řady vyznamenání. V roce 2000 obdržel německý Velký kříž s hvězdou řádu za zásluhy, nejdůležitější německé ocenění udělované spolkovým prezidentem. Získal jej zejména za zásluhy o porozumění mezi oběma národy a činnost v Koordinační radě česko-německého diskusního fóra.

Zpráva o Tigridově úmrtí způsobila mezi českou krajanskou komunitou ve Francii šok. Tigrid i přes svůj vysoký věk až do poslední chvíle žil velmi aktivně, vyjadřoval se k aktuálnímu politickému dění v České republice, přispíval do českých novin a nevyhýbal se společnosti. "Bez Tigrida se dá těžko představit česká Paříž," řekl ČTK Jiří Slavíček, který se pod pseudonymem Adolf Bašta dlouhá léta hlásil posluchačům z Paříže na vlnách rádia Svobodná Evropa. Za nejkrásnější léta svého více než třicetiletého života ve Francii považuje tento novinář právě roky, které strávil v redakci časopisu Svědectvíi. "To, co vím, jsem se naučil od něj," řekl Slavíček. Podle něj bylo Tigridovo Svědectví po léta motorem života českých exulantů ve Francii. "Tigrid byl pro nás monument," zdůraznil Slavíček.

Poslední rozloučení s vůdčí osobností českého exilu ve Francii se podle ní bude konat v obci Héricy nedaleko Paříže, kde Tigrid v posledních letech trávil penzi. "Máme v Héricy rodinnou hrobku," uvedla Tigridova manželka Ivana s tím, že datum pohřbu zatím nebylo stanoveno.

Děčínský okresní soud v úterý projedná žalobu Františka Oldřicha Kinského, kterou se domáhá majetku v obci Jiřetín pod Jedlovou na Děčínsku. "Měli bychom vydat nějaké cesty, pozemky a hlavně restauraci na vrcholu Jedlové hory, kterou jsme na počátku 90. let převzali od státu," řekl jiřetínský starosta a senátor Josef Zoser. Vedení obce je ale podle něj odhodláno o majetek bojovat. "Restauraci jsme pronajali na 20 let podnikateli, který ji za to za několik milionů korun opravil," uvedl Zoser. Prohraje-li Jiřetín s Kinským soudní spor o majetek, měl by podle starosty škodu obci, potažmo podnikateli zaplatit stát.