Zprávy

Současná informační kampaň vlády na podporu vstupu České republiky do Evropské unie je podle odborníků oslovených ČTK kvalitně provedená a dobře časově naplánovaná. Za jediný stín na kampani považují to, že byl dán prostor pouze pro pozitivní informace. "Kampaň, která je netradičně založená na zkušenostech lidí z EU, je udělaná velice dobře," řekl ředitel největší reklamní agentury Young & Rubicam Petr Havlíček. Podle něj ale není dobré ovlivňovat veřejnost pouze jedním názorem. Pokud by vláda dala prostor i pro "ne", lidé by se mohli o hlasování rozhodnout na základě vlastního názoru. Že se stát snaží lidi přimět, aby v červnovém referendu hlasovali pro vstup do unie, si podle průzkumu společnosti TNS Factum myslí téměř polovina Čechů. Přesvědčení, že jim stát ponechává dostatečný prostor pro jejich vlastní rozhodování, zastává 35 procent lidí. "Kampaň upozorňuje, že se dostaneme do lepší společnosti a že být mimo tuto společnost se nevyplácí," uvedl ředitel Asociace komunikačních agentur Jiří Mikeš. Většina lidí si podle něj myslí, že by Česká republika měla v EU být. "Teď jde o to, aby přišli hlasovat," řekl Mikeš s tím, že vládní kampaň by měla vrcholit právě zvoláním, aby lidé nezapomněli k hlasování přijít.

Podle prognózy společnosti TNS Factum by vstup země do EU mělo podpořit v České republice 83 procent lidí, tedy zhruba osm lidí z deseti. Podle podobného dubnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by pro vstup hlasovalo 70 procent z více než tří čtvrtin voličů, kteří by se referenda zřejmě zúčastnili. Referendum o vstupu země do Evropské unie se bude konat 13. a 14. června. Vláda na informační kampaň před referendem vyčlenila 200 milionů korun.

Česká republika musí mít podle ministra zahraničí Cyrila Svobody podíl v mezinárodních stabilizačních silách v Iráku. Svoboda to řekl na společné tiskové konferenci s českou koordinátorkou pomoci v Iráku Janinou Hřebíčkovou. Podle ministra účast pouze v silách zajišťujících klid v Iráku umožní účinný podíl Česka na obnově a rekonstrukci země. Vláda podle něj požádá sněmovnu o vyslovení souhlasu s českou účastí ve stabilizačních silách. Příslušný materiál nyní vzniká na ministerstvu obrany. Ve stabilizačních silách by podle Svobody působili nejspíše vojenští policisté. S otázkou bezpečnosti přitom souvisí i termín otevření českého velvyslanectví v Bagdádu. Také česká zástupkyně u Úřadu pro obnovu a humanitární pomoc Iráku (ORHA) Janina Hřebíčková upozornila, že česká účast by zajistila jí a jejím lidem dostatečnou bezpečnost, ale také možnost pohybovat se a pracovat v Iráku.

Čeští vojáci během úterý budovali jádro 7. polní nemocnice v jihoirácké Basře. Jde o centrální část tzv. nemocničního koridoru, ke kterému budou postupně připojovány další speciální moduly. Činnost nemocnice by měla být zahájena v neděli dopoledne. Slavnostně otevřít by ji měl první náměstek ministra obrany Miroslav Kostelka a náčelník Generálního štábu generálporučík Pavel Štefka. I když nemocnice ještě celá nestojí, čeští zdravotníci nezahálejí. Před budovou je rozvinuta polní převazovna, kde čeští lékaři denně poskytnou odbornou péči v průměru 50 osobám. Nemocnice měla původně být otevřena už 6. května, kdy Basru navštívil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Problémy s leteckou dopravou jejího materiálu z České republiky, ale i nutnost upravit plochu před vlastní stavbou, ale její otevření opozdily.

Armádní chemici, vracející se v těchto dnech z Kuvajtu, odjíždějí z letiště přímo do Těchonína na Ústeckoorlicku. Zhruba dvoudenní zpoždění na cestě k rodinám a na libereckou základnu jim však nevadí. Z těchonínského armádního Centra biologické ochrany odjíždějí s vědomím, že se z mise vracejí zdrávi. U žádného z více než sta chemiků, kteří se v minulých dnech vrátili z Kuvajtu, nezjistili lékaři žádné onemocnění. Prvními vojáky, kteří absolvovali zevrubné prohlídky v Těchoníně bezprostředně po návratu, byli příslušníci nemocnic působících v Afghánistánu. Do konce května, kdy by mělo skončit stahování celého protichemického kontingentu z Kuvajtu, projde centrem na 400 chemiků. Kromě jistoty, že jsou po návratu zdrávi, získá armáda i srovnávací vzorky do sérové banky. Díky porovnání vzorků odebraných před odjezdem a po návratu jsou odborníci schopni rozlišit, zda případnou chorobou onemocněl voják během mise, nebo jí trpěl již před odjezdem.