• 6.9.2002

    Schwarzenberský palác, ve kterém léta sídlilo Vojenské historické muzeum, je nyní zavřený a Národní galerie ho rekonstruuje pro svou další stálou expozici. V rámci Dnů evropského dědictví si nyní lidé budou moci od 10. do 13. září jeden z nejlépe zachovaných pražských renesančních paláců prohlédnout. Prohlídky se uskuteční vždy od 17:00 a 19:00, vstup je zdarma. Od 18:00 je připraveno šermířské vystoupení, které tematicky čerpá z doby Rudolfa II. Národní galerie plánuje palác zrekonstruovat za 350 milionů korun a otevřít v polovině roku 2007. Do budovy se přesune sbírka z kláštera sv. Jiří, v němž je Národní galerie pouze v pronájmu. Po rekonstrukci bude mít palác 2200 čtverečních metrů výstavní plochy. Podle ředitele galerie Milana Knížáka expozice počítá i s ukázkami uměleckého řemesla: mohly by se tam vystavovat například zbraně a jiné předměty z vojenského muzea.

  • 6.9.2002

    Ve věku 71 let zemřela v noci 5. září operní pěvkyně Ivana Mixová. V pražském Národním divadle působila 37 let. Od poloviny 60. let byla také stálým hostem operních domů v Berlíně a Hannoveru. Za životní roli Ivany Mixové kritika považuje Bizetovu Carmen, v níž na české první scéně zazářila v roce 1966. Kromě Carmen ráda vzpomínala i na Eboli ve Verdiho Donu Carlosovi, Oktaviána ve Straussově Růžovém kavalírovi a Cherubína v Mozartově Figarově svatbě. Její životní dílo bylo oceněno prestižní Thálií za rok 2000. Poslední rozloučení s umělkyní se uskuteční v pátek 13. září ve 12:00 ve foyeru Národního divadla.

  • 6.9.2002

    Židům začal pátečním západem slunce nový rok 5763. Při příležitosti svátku Roš hašana předal předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek 200.000 korun základní škole na Lyčkově náměstí v Karlíně, kterou poškodily srpnové záplavy. "Židovská obec utrpěla povodní také velké ztráty, ale nedopadli jsme tak špatně a navíc platí, že i chudý má dávat milodary," řekl Jelínek. "Peníze užijeme na obnovu učeben a pracoven dětí předškolního a nižšího školního věku," uvedla Olga Vejvodová, ředitelka zatopené karlínské základní školy spojené s mateřskou školou. Povodňové škody vyčíslila až na 20 milionů korun. Pražští židé sice zpřístupnili turistům Staronovou synagogu, ale bohoslužby se tam podle Jelínka budou moci konat zřejmě až za půl roku. Pro obřady začátku nového roku mají k dispozici Jubilejní a Vysokou synagogu. Uzavřeny jsou po záplavách rovněž objekty Židovského muzea. Jelínek odhaduje, že například expozice v Pinkasově synagoze bude k vidění nejdříve za rok.

  • 6.9.2002

    Na povodňový účet Nadace Charty 77 - Konto Bariéry věnovali dárci již 2,7 milionu korun. Stejně jako před pěti lety po záplavách na Moravě rozdělí nadace částku mezi zdravotně postižené lidi, kterým velká voda způsobila škody. Na krizovou linku nadace se obracejí hlavně postižení lidé, kterým velká voda vzala nebo poničila kompenzační pomůcky. Handicapovaní také potřebují peníze na zaplacení osobního asistenta, jenž by jim v době po záplavách pomohl například s vyřizováním žádostí o dávky i s orientací a pohybem v nezvyklém prostředí. V menšině nejsou ani osoby, kterým voda zdemolovala bydlení.

  • 6.9.2002

    Pražská zoologická zahrada otevře tento víkend své brány návštěvníkům. Zpřístupněna bude nejen horní část areálu, která zůstala velkou vodou nepoškozena, ale i expozice v dolní části postižená nedávnými povodněmi. Pracovníci připravili i malou výstavu povodňových fotografií. Po celém areálu budou rozmístěny kasičky pro lidi, kteří budou chtít přispět na obnovu zahrady. Pracovníci zahrady a dobrovolníci v současné době intenzivně pracují na obnově celé spodní části zoo. "Největší práce jsou na obnově pavilonu slonů, aby se jeho obyvatelé - tři sloni, terarijní zvířata a hroch Slávek - nemuseli na zimu stěhovat do náhradních prostor," řekl ředitel ZOO Petr Fejk, který už má na stole projekt nového pavilonu slonů v horní části zahrady. Provoz zahrady by měl být obnoven do tří let. Během povodní bylo do jiných zahrad po celé ČR převezeno z Prahy asi 400 zvířat. Pro zhruba stejný počet, především ptáků, hodlají pracovníci zahrady zprovoznit jejich normální prostory do zimy.

  • 5.9.2002

    Ministerstvo obrany plánuje, že ke konci letošního roku stáhne z Afghánistánu podstatnou část české polní nemocnice. V Afghánistánu by v rámci mezinárodní operace ISAF mělo zůstat zhruba 20 lékařů a dalšího personálu jako součást mezinárodní nemocnice. Jak uvedl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, stažením polní nemocnice by měla armáda ušetřit asi půl miliardy korun, které budou v nadcházejícím roce sloužit jako rezerva pro neočekávané situace, ale i pro opravu techniky ze zahraničních misí.

    O stažení polní nemocnice se uvažuje i z bezpečnostních důvodů. Uvedl to velitel nemocnice Jindřich Sitta. Čeští vojáci však podle něj nejsou v nebezpečí života. K důvodům odchodu z Afghánistánu kromě snahy ušetřit finance pak podle Sitty patří i rostoucí vyčerpání personálu nemocnice, který v těžkých podmínkách nedaleko od Kábulu pracuje od května. Za dva a půl měsíce na místě čeští lékaři ošetřili asi tisícovku vojáků, uvedl Sitta. Lékaři také ošetřili přes 8000 místních zraněných a nemocných, často v rámci výjezdů do okolí své základny.

    Významné změny chystá armáda v systému činnosti protichemické jednotky v Kuvajtu. Vojáci počítají s tím, že od 1. dubna příštího roku zanechají v Kuvajtu veškerou techniku a pouze 50 osob. Zbytek jednotky, tedy asi 200 vojáků, bude v pohotovostním režimu připraven v České republice. Do Kuvajtu by se v případě potřeby vojáci přesunuli do 48 hodin. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Přechodem na takzvanou sníženou úroveň pohotovosti, kterou již nyní v Kuvajtu praktikují němečtí vojáci, ušetří armáda značné finanční prostředky. Pro nadcházející rok je pro misi v Kuvajtu vyčleněno 224 miliónů korun.

  • 5.9.2002

    Důvodem snižování účasti českých vojáků v zahraničních misích je snaha ministerstva obrany dokázat v příštích letech zaplatit celou účast z vlastního rozpočtu. Dosud byly některé mise financovány například z dluhopisového programu nebo z jiných rozpočtových kapitol. Náměstek ministra obrany Ján Dzvoník řekl, že státní rozpočet by v příštím roce jen těžko platil nákladné zahraniční armádní operace.

    Česká republika má nyní své vojáky ve čtyřech zahraničních misích. V Kosovu v rámci operace KFOR působí ve společném česko- slovenském kontingentu 409 českých vojáků. V misi SFOR je 15 vojáků, z toho na velitelství v Sarajevu osm. V rámci operace Trvalá svoboda v Kuvajtu působí protichemická jednotka v počtu 247 vojáků a v Afghánistánu v operaci ISAF je 132 vojáků. ČR má i vojenské pozorovatele, a to například v Chorvatsku, Gruzii, Iráku, Kosovu a Kongu. Celkové náklady na činnost zahraničních jednotek mají v roce 2003 dosáhnout necelé miliardy korun.

  • 5.9.2002

    K věcnému dialogu o sporných česko- rakouských otázkách Benešových dekretech a budoucnosti temelínské jaderné elektrárny vyzvali ve Znojmě prezidenti obou zemí Václav Havel a Thomas Klestil. Za schůzky na jižní Moravě vypracovali prohlášení, které by mělo přispět k uzavření všech problematických otázek do vstupu České republiky do Evropské unie. Uvedli v něm, že Rakousko se důrazně zasazuje o přijetí ČR do unie. Je ale také nutné pojmenovat stinné stránky společných dějin obou zemí a kriticky se vypořádat s minulostí. "Morální odpovědnost za těžké utrpění a křivdy způsobené v minulosti mnoha lidem musí být uznána," píše se v dokumentu, který se tak nepřímo dotýká vysídlení sudetských Němců po druhé světové válce z Československa. Češi a Rakušané nyní stojí podle prezidentů před výzvou poučit se z chyb minulosti a otevřít novou kapitolu společných dějin založených na důvěře, přátelství a soužití ve společné Evropě.

    Případný ozbrojený zásah proti Iráku by měl být podle českého prezidenta Václava Havla a jeho rakouského protějšku Thomase Klestila akcí mezinárodního společenství. Shodli se na tom při jednání ve Znojmě. Reagovali tak na úmysl USA zasáhnout v rámci potírání světového terorismu v Iráku i bez asistence vojenských spojenců.

  • 5.9.2002

    O budoucnosti takzvané visegrádské čtyřky před a po očekávaném vstupu České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska do Evropské unie jednal český premiér Vladimír Špidla s polským prezidentem Aleksandrem Kwašniewským ve Varšavě. Během půlhodinového rozhovoru v Prezidentském paláci se dotkli i summitu OSN o trvale udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu, odkud se Kwašniewski právě vrátil.

  • 5.9.2002

    Na nápravu povodňových škod možná poputují i peníze určené na nemocenské dávky. Vláda by ráda jejich horní hranici zmrazila. Maximální denní dávka měla podle zákona od ledna ze 419 korun vzrůst na 455 korun, nyní se pravděpodobně zvýší jen o desetikorunu. Na zmrazování nemocenských tak opět doplatí lidé s vyšší mzdou. Podle premiéra Vladimíra Špidly by horní hranice pro výpočet nemocenské dávky neměla růst jeden až dva roky. Odbory se zmrazením nemocenské nesouhlasí. Zvýšení o inflaci chce odborová konfederace ministrovi práce navrhnout v pátek. V neděli má totiž vláda návrhy úsporných opatření, mezi něž patří i úprava nemocenské, projednat. "Je to kompromisní řešení. Chceme, aby se dávky proti životním nákladům nepropadly," řekl předseda odborů Štěch.

Pages