• 13.5.2003

    Romové se nechtějí vzdát myšlenky na vybudování památníku obětem romského koncentračního tábora v Letech na Písecku a budou i nadále usilovat o zrušení vepřína, který stojí nedaleko pietního místa. Vyzývají vládu, aby se návrhem na odstranění vepřína znovu zabývala. Při úterním pietním setkání v Letech to řekl romský aktivista a předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička. Romové předali Radě vlády pro národnostní menšiny dokument, ve kterém znovu žádají odstranění vepřína v Letech a také rekreačního střediska na místě dalšího koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Podle Růžičky je třeba problém pietních míst vyřešit ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Nedaleko vepřína dnes stojí kamenný monument na počest obětem tábora a trojramenný pravoslavný kříž. V budoucnu by zde chtěli Romové vybudovat zeď se jmény všech 326 Romů, kteří v táboře přišli o život a také kapli.

  • 12.5.2003

    Přechod na nový důchodový systém, na jehož principech se v neděli shodli experti vládní koalice, zabere zhruba 20 let, míní premiér Vladimír Špidla. Penze vypočtené pouze podle nového systému budou dostávat až lidé narození po roce 1969, tedy dnešní třicátníci. Postupný přechod na nový systém začne podle premiéra od ročníků 1950. Důchod lidí narozených v roce 1951, tedy i samotného premiéra, by se počítal z 95 procent podle současného systému a z pěti pět procent podle nového systému. Lidí narozených před rokem 1950 se reforma nedotkne vůbec. Schválení zákonů vedoucích k penzijní reformě Špidla předpokládá do konce příštího roku.

    Reformovaný systém zachovává současný princip průběžného financování důchodů, kdy se z pojistného vybraného od stávajících pracovníků hradí penze stávajících důchodců, výše penzí však bude více odpovídat výdělkům. Počítá se zřízením tzv. zdánlivých individuálních účtů, z nichž by se každý dozvěděl, kolik již odvedl na pojistném a jakou penzi bude v závislosti na odpracovaných letech pobírat. Lidé si budou moci načasovat odchod do důchodu sami, minimálně by však měli odpracovat 25 let. Obdobný systém funguje ve Švédsku či Itálii, z okolních zemí ho zavádí například Polsko. Podle Špidly bude také nutné zavést minimální důchod pro lidi, kteří odpracují méně než 25 let. Schodkový důchodový systém je hlavním problémem českých veřejných financí. Stát totiž každoročně na důchodech vyplatí o 20 miliard korun více než vybere na pojistném.

  • 12.5.2003

    Na projekty obnovy Iráku budou moci české podniky získat od státu přes půl miliardy korun. Ještě v letošním roce uvolní vláda z kapitoly všeobecné pokladní správy 120 milionů a v následujících dvou letech vždy 200 milionů korun. Po zasedání kabinetu v Brně to řekl premiér Vladimír Špidla. Původně se měla na tyto účely uvolnit částka 368 milionů korun. Nyní schválené půl miliardy se podle premiéra jeví jako dostatečné, navíc je i stanovena částka, která je k dispozici okamžitě. Českým podnikům nahrává podle Špidly i dostatečně výhodná pozice republiky v Iráku. Situace v zemi však podle jeho slov ještě není stabilizovaná, ale je velmi důležité udržet si tam kontakty.

  • 12.5.2003

    Armádní 7. polní nemocnici v jihoirácké Basře by měl v neděli dopoledne slavnostně otevřít první náměstek ministra obrany Miroslav Kostelka. ČTK to řekl velitel česko-slovenského kontingentu v Perském zálivu Dušan Lupuljev. Stavba nemocnice podle něj pokračuje úspěšně, už ve čtvrtek by měla začít fungovat v Basře česká polní kuchyně. "Vojáci se na ni velmi těší, kuchaři jim slíbili svíčkovou," sdělil Lupuljev.

  • 12.5.2003

    Páteční nehodu českých vojáků v Iráku zřejmě zavinil místní řidič nákladního auta, který náhle změnil směr jízdy. ČTK to řekl velitel česko-slovenského kontingentu v Perském zálivu generál Dušan Lupuljev. O nákladním voze se zmínil i český diplomat Petr Přebinda, kterého vojáci doprovázeli na cestě z Bagdádu do Kuvajtu. Stav vojáka, který se při havárii zranil nejhůře, se podle Lupuljeva přes víkend zlepšil. Život mu zachránil příslušník skupiny speciálních sil se zdravotní průpravou. Skoro dvě hodiny mu totiž poskytoval pomoc a několikrát jej musel přivádět zpět k životu. Pro zraněnou trojici odlétl do Kuvajtu vojenský speciál Tu-154 vybavený nezbytným zdravotnickým zařízením.

    Diplomat Petr Přebinda v Bagdádu posuzoval stav budovy Českého velvyslanectví. Ta nebyla vyrabována a jejímu vykradení zabránili dva iráčtí zaměstnanci, kteří v ní přenocovali a zloděje vyháněli. Tento týden se bude na ministerstvu zahraničí jednat o tom, kdy ambasádu otevřít. Velvyslankyně ČR v Kuvajtu Jana Hybášková nedávno uvedla, že otevřeno by mohlo být 1. června.

  • 12.5.2003

    Ministr obrany Jaroslav Tvrdík navrhne zrušit základní vojenskou službu k 31. prosinci 2004. Nejpozději ve čtvrtek předloží návrh premiéru Vladimíru Špidlovi; patrně v pondělí se jím bude zabývat vláda. Tvrdík si nechal k návrhu vypracovat analýzu, z níž vyplývá, že co nejrychlejší úplné zrušení základní vojenské služby je finančně efektivnější než její zkracování z roku na devět, popřípadě šest měsíců. Zkrácení by znamenalo povolávat mnoho odvedenců, tím by se zvýšila ekonomická zátěž na jejich výcvik, přípravu a také výstroj a osobní vybavení. Pokud Tvrdík uspěje, bude základní vojenská služba zrušena o dva roky dříve, než se původně předpokládalo. Znamenalo by to i urychlení profesionalizace armády. Poslední odvedenci by pak k výkonu základní služby nastoupili pravděpodobně v lednu 2004.

  • 12.5.2003

    Úspěch referenda v Litvě o vstupu do Evropské unie ukázal, že Litevci mají odvahu a chuť být plnoprávnými členy evropského společenství, řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Doufá, že podobný výsledek bude i v dalších kandidátských zemích včetně České republiky a Slovenska. Svoboda litevským představitelům zaslal blahopřejný telegram. O víkendu se ve všelidovém hlasování vyslovilo pro vstup skoro 90 procent hlasujících Litevců. K urnám se jich v této pobaltské zemi dostavilo přes 60 procent z 2,6 milionu zapsaných voličů. Hlasování se nyní o víkendu čeká na Slovensku. V České republice se historicky první plebiscit uskuteční 13. a 14. června.

  • 12.5.2003

    O kampani před referendy o vstupu do Evropské unie a o integraci do EU jednala v Polsku s prezidentem Aleksanderem Kwašniewským a s maršálkem Senátu Longinem Pastusiakem delegace českých senátorů. Polští politici se zejména obávají nízké volební účasti, neboť v Polsku se musí referenda zúčastnit více než 50 procent voličů, aby bylo hlasování platné. Hlavní skupinu odpůrců vstupu do unie tvoří zemědělci, kteří se obávají důsledků tohoto kroku.

  • 12.5.2003

    Evropská unie, její integrace a také vztah zemí starého kontinentu se Spojenými státy - to byla hlavní témata, o kterých na Pražském hradě hovořil prezident Václav Klaus s italským vicepremiérem a členem Konventu EU Gianfrankem Finim a s italským ministrem zahraničí Frankem Frattinim. Zatímco Klaus je znám jako odpůrce federalizace Evropské unie, italští politici se ale obecně spíše kloní k prohloubení spolupráce zřízením funkce stálého předsedy. Itálie totiž patří s dalšími velkými zeměmi k příznivcům zrušení systému pravidelné půlroční rotace předsednictví EU. Menší státy, mezi které patří i Česká republika, si naopak myslí, že by tak byl omezen jejich vliv v Evropské unii. Požadují proto zachování současné rotace předsednictví.

  • 12.5.2003

    Poslanci ODS, zvolení za pozorovatele do Evropského parlamentu (EP), se nezúčastní nadcházejícího zasedání tohoto orgánu ve Štrasburku. ODS reaguje na rozhodnutí premiéra a šéfa ČSSD Vladimíra Špidly, který ministrům a poslancům vládních stran zakázal zahraniční cesty v době jednání sněmovny. Chce tím zabránit oslabení vládního tábora při důležitých hlasováních. Ze stejných důvodů se cesty svých poslanců zřekla i ODS. "Za těchto okolností nemá ODS záruky, že by se vládní koalice nepokusila zneužít nepřítomnosti poslanců ODS k silovému protlačení některých bodů jednáním parlamentní schůze," napsal v prohlášení pro média místopředseda ODS Jan Zahradil.

Pages