• 6.9.2002

    Pojišťovny zvýšily odhady škod klientů z ničivých povodní na 30,7 miliardy korun. Odhadovaný počet pojistných událostí naopak snížily na 104.000. Údaje se týkají 17 pojišťoven, které jsou členy České asociace pojišťoven. Pojišťovny vyplatily svým klientům postiženým záplavami zatím kolem dvou miliard korun, a to především formou záloh. Jejich likvidátoři většinu nahlášených pojistných událostí již prohlédli. Nejvyšší nárůst odhadu škod ohlásily tento týden dva největší domácí pojišťovací ústavy - Česká pojišťovna a Kooperativa. Asociace pojišťoven současně upozornila na to, že po letošních povodních se pojišťovny budou na úhradě celkových škod podílet větší měrou, nežli tomu bylo po záplavách před pěti lety na Moravě. Na škodách odhadovaných mezi 90 až 100 miliardami Kč by mohly pojišťovny vyplatit až jednu třetinu. V roce 1997 byl poměr vyplacených pojistných plnění k celkovým škodám zhruba jedna k šesti.

  • 6.9.2002

    Pražský dopravní podnik chce během října zprovoznit další úseky metra na trasách C a A, které v srpnu zaplavila velká voda. V první polovině října plánuje obnovení provozu na trase C až do stanice Hlavní nádraží. Otevření celé trasy C v úseku Háje - Nádraží Holešovice plánuje DP během listopadu. Otevření dalších stanic na trase C je podle mluvčí Michaely Kuchařové prioritou. Přinese odlehčení pražské dopravě, zejména na magistrále, kterou nyní využívá náhradní autobusová doprava X-C. Voda z trasy C již byla podle Kuchařové vyčerpána ze všech stanic, zatopen zůstává pouze úsek pod Vltavou mezi stanicemi Florenc a Vltavská. Stanice se nyní čistí, stanici Nádraží Holešovice již pracovníci DP začali vysoušet. Na trase A chce podnik v říjnu otevřít úsek mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum, což umožní ve stanici Muzeum opět přímo přestupovat mezi trasami metra A a C.

  • 6.9.2002

    Evropskou komisi znepokojuje pomalá příprava konkrétních projektů obnovy a rekonstrukce infrastruktur poničených povodněmi v České republice, na které slíbila přispět 48 miliony eur (1,44 miliardy korun) z programu ISPA. Upozorňuje Prahu, že zvýhodněná forma této pomoci nebude trvat věčně. "Nyní velmi záleží na tom, aby technické přípravy byly urychleně dokončeny, pokud máme dosáhnout svého cíle, tedy poskytnout tuto pomoc účinně a rychle, aspoň do konce roku," řekl vyjednávač Evropské komise pro Českou republiku Rutger Wissels. Upřesnil, že ze 48 milionů byl zatím na konkrétní projekty vyčleněn jen zanedbatelný zlomek. Řídící výbor programu ISPA pracovně určil, že nabízený zvýhodněný režim bude platit pro projekty, které Česká republika předloží Bruselu do 24.-25. září. Po uplynutí tohoto termínu tedy hrozí, že by platila opět běžná pravidla - normální, tedy pomalejší nabídkové řízení a vyšší spolufinacování ze strany ČR.

  • 6.9.2002

    Evropská investiční banka (EIB) počítá s tím, že půjčí České republice na naléhavé odstraňování povodňových škod několik set tisíc eur za výhodných podmínek. Zatím se však neví, jak vysoký úrok z tohoto úvěru bude banka požadovat. Podle předběžných odhadů by se úroková sazba měla pohybovat kolem pěti procent. Banka již dříve oznámila, že půjčí ČR peníze na 30 let, splácet bude třeba začít až po uplynutí sedmileté lhůty. Mimořádně nebude EIB vyžadovat žádné spolufinancování projektů, na které vynaloží prostředky. Banka nabídla, že letos půjčí ČR, Německu, Rakousku, Slovensku a případně Maďarsku na odstraňování škod po povodních miliardu eur a v příštích letech několikanásobek.

  • 6.9.2002

    České republice chybí podle vicepremiéra pro legislativu Pavla Rychetského 30 proevropských zákonů a referendum. ČR je podle něj jedinou z desíti kandidátských zemí, která zákon o referendu nemá. A přitom je reálné, že evropská patnáctka o rozšíření Evropské unie rozhodne již v prosinci v Kodani a v lednu bude zřejmě hotova smlouva o přistoupení. Rozhodnou-li státy Evropské unie v Kodani o přijetí desíti kandidátských zemí, musí v nich do poloviny příštího roku proběhnout ratifikační proces, aby mohl v druhé polovině roku proběhnout stejný proces v evropské patnáctce. EU nebude ratifikovat přijetí žádné kandidátské země dříve, než se ona sama rozhodne. Rychetský proto ustavil smíšenou pracovní skupinu ze zástupců parlamentních stran, která se ve čtvrtek poprvé sešla k pracovnímu jednání. Nejjednodušší by podle něj bylo, kdyby počátkem roku sněmovnou schválený zákon o referendu schválil i Senát, aby bylo možné přijmout prováděcí zákon.

  • 6.9.2002

    Při odstraňování povodňových škod nebudou zřejmě obce muset vypisovat výběrová řízení. Návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek, který předkládá ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, však musí ještě v neděli na mimořádném jednání schválit vláda. Podle předkládané novely by obce mohly bez výběrového řízení postupovat po dobu trvání až tři měsíce po skončení krizového stavu. Přijetím novely by tak vzrostla šance, že firmy v postižených obcích postaví do konce roku pro lidi, kterým velká voda vzala střechu nad hlavou, montované rodinné domky. Státní dotace až milion korun, která je poskytována obcím, je totiž podmíněna dokončením stavby právě do konce roku. Nutnost výběrového řízení by přitom začátek stavby mohla podstatně odsunout. Vláda by v neděli měla projednat i novelu stavebního zákona. Orgán územního plánování by na jejím základě musel do územních plánů zanést aktualizovaná zátopová území.

  • 6.9.2002

    Ve zkušebním provozu je nyní osm mostů, které tento týden postavili vojáci jako náhradu za mosty postižené povodněmi. Nejvýznamnější, celkem 57 metrů dlouhý most postavili ženisté v obci Koráz přes Blanici u Vodňan v jižních Čechách. Mosty budou předány veřejnosti po zátěžových zkouškách a dokončení úprav okolí. V operaci nazvané příznačně Mosty teď vojáci připravují a plánují stavbu dalších šesti přemostění. Nejdůležitější z nich bude v Těšovicích na silnici druhé třídy číslo 141, také přes řeku Blanici. Vojáci původně provizorně pokládali jen mostovky na šíři jednoho vozu, nyní budované mosty už mohou sloužit neomezeně dlouhou dobu. Jejich konstrukce a materiál na ně pochází ze zásob státních hmotných rezerv.

  • 6.9.2002

    Mechanické čištění a takzvané kalové hospodářství plzeňské čistírny odpadních vod zprovoznila v pátek Vodárna a.s. Plzeň. Podle vedoucího úseku odpadních vod Zbyňka Bejvla pokračují intenzivní práce na zprovoznění biologické části, neboť čistírna zatím není schopna eliminovat tuky a další odpady biologického původu. Firma opravuje aktivační a dosazovací nádrže a turbodmychadla k provzdušňování biologické kultury. Plzeňská radnice odhaduje, že vinou záplav bude muset hradit asi 110 milionů korun škod na městském vodohospodářského majetku. Největší škody, zhruba 60 milionů korun, napáchala velká voda právě na nové čistírně odpadních vod na Roudné, která byla nejvíce zaplavenou městskou částí.

  • 6.9.2002

    Labská vodní cesta je s některými omezeními už téměř celá v provozu. Jedinou výjimkou je zhruba 20kilometrový úsek mezi Mělníkem a Kostelcem nad Labem. Na Vltavě mohou lodě jezdit od Štvanice do Braníku a osobní plavidla pak ve dne na Slapech, Orlíku a Lipně. Uzavřeny zůstávají nádrže Hracholusky a Kořensko. Škody na labské a vltavské vodní cestě po nedávných povodních nepřesáhnou podle ministra dopravy Milana Šimonovského jednu miliardu korun. Fond dopravy přitom očekával až dvojnásobný rozsah poškození.

  • 6.9.2002

    Ukázkovou likvidaci tábora teroristů za pomoci nejmodernější průzkumné a informační techniky předvedlo ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku více než pět stovek českých a německých vojáků. Obdobnou ukázku uvidí příští týden představitelé vojenského výboru NATO, kteří Doupov navštíví v rámci výjezdního zasedání náčelníků generálních štábů NATO v ČR a Německu. Vojenským přidělencům akreditovaným v České republice a dalším odborníkům vojáci předvedli v akci například průzkumný pozorovací komplex Sněžka, automatický systém řízení palby dělostřeleckého oddílu ASPRO či bezpilotní průzkumné letadélko Sojka. Všechny předvedené prostředky jsou kompatibilní se zařízeními spojeneckých armád a patří ve svém oboru ke špičce. Předvedené průzkumné prostředky byly úspěšně nasazeny v Bosně a v současné době je využívá česká mise v Kosovu.

Pages