Zprávy

Zdeněk Mácal, který bude od letošního léta po Vladimiru Ashkenazym šéfdirigentem České filharmonie, naplánoval již s orchestrem příští tři sezóny. Bude v nich mít 19 abonentních koncertních programů, čtyři vystoupení na festivalech Pražské jaro a nejméně osm zahraničních zájezdů. Hlavním cílem Zdeňka Mácala, který se přestěhoval z USA do Evropy, je věnovat se nyní České filharmonii. Filharmonie má podle něj jako první český orchestr i jako významný evropský a světový orchestr závazky a povinnosti k domácím skladatelům, a to i k těm, na něž se neprávem zapomíná. V Mácalových programech se proto objevuje nejen Dvořák a Martinů, ale více také Vítězslav Novák, Josef Suk, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster nebo Ladislav Vycpálek. Vedle toho Mácal nezapomene na svého oblíbeného Gustava Mahlera, na Brahmsovu a Franckovu hudbu, či na Čajkovského, Musorgského a Rachmaninova. Mácal chce s orchestrem pracovat pravidelně a co nejvíce. "Táhneme za jeden provaz, ve filharmonii je klid a můžeme spolu muzicírovat. Mám určité zvukové představy a rozdíl bude brzy slyšet," prohlásil Mácal.

Křeslu prezidenta republiky se v úterý zřejmě nejvíce ze všech zvažovaných kandidátů přiblížil sociálnědemokratický místopředseda vlády Pavel Rychetský. Získal totiž největší podporu svých stranických kolegů z poslaneckého klubu ČSSD. Jeho šance na zvolení ale záhy zpochybnili oba koaliční partneři nejsilnější vládnoucí strany, tedy KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Oznámili, že Rychetského jako kandidáta na prezidenta vyškrtli již před týdnem. "V případě, že se Rychetský stává oficiálním kandidátem ČSSD, naše vyjednávání se vrací do bodu nula," řekl v úterý novinářům místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Pro vládní Unii svobody-DEU je místopředseda vlády Pavel Rychetský (ČSSD) jako prezidentský kandidát také nepřijatelný, protože nemá šanci získat dostatečnou podporu zákonodárců vládní koalice. Namísto třetí parlamentní volby by se podle unionistů již mělo rovnou přejít k přímé volbě. "V tuto chvíli pro nás existuje pouze jediná cesta, a to je nekonat třetí volbu prezidenta a rovnou přejít k přímé volbě," řekl v úterý ČTK a deníku Právo předseda US-DEU Petr Mareš.

Ještě v průběhu dne přitom vicepremiérovu případnému úspěchu významně nahrálo také to, že z boje o Hrad dobrovolně odstoupili dva z jeho konkurentů - šéfka Akademie věd ČR Helena Illnerová a rektor Karlovy univerzity Ivan Wilhelm. Prezidentskými nominacemi může ale ještě zamíchat poslední ze zvažovaných kandidátů - onkolog Pavel Klener, jenž podle neoficiálních výsledků skončil v hlasování sociálnědemokratických poslanců na druhém místě.

Podle politologů přitom nebyly Rychetského šance na zvolení zrovna zanedbatelné. Jeho případný úspěch však mohl záviset mimo jiné na tom, zda by byl skutečně kandidátem celé sociální demokracie, a nikoli pouze určité její frakce.

Sociální demokraté po úterních jednáních nicméně nevylučují, že budou pro Rychetského hledat podporu i mezi komunisty. Vzhledem k tomu, že vicepremiér je levicově orientovaný, lze předpokládat, že nebude KSČM příliš vzdálený. Komunistický místopředseda sněmovny Vojtěch Filip řekl, že Rychetský by byl možná akceptovatelný. Postoj KSČM bude podle něj jasnější po čtvrtečním jednání lídrů všech parlamentních stran. V pátek bude o celé situaci jednat vedení komunistů.

Podle předsedy vlády a ČSSD Vladimíra Špidly bylo otevřenou otázkou, zda by mohl být Rychetský společným kandidátem vládní koalice. "Budeme v koalici debatovat. Pokud se do určité kratší doby nepodaří nalézt řešení, které odpovídá třetí volbě, budeme muset vážně uvažovat o volbě přímé," prohlásil těsně po jednání klubu ČSSD.

Pořádání loňského summitu NATO stálo Českou republiku přibližně miliardu korun. Zhruba 305 milionů pohltila organizace vrcholné schůzky Severoatlantické aliance, zbývající část peněz šla na zajištění bezpečnosti. "Ve státním rozpočtu se na organizaci summitu počítalo se sumou 337,5 milionu korun. Utratili jsme celkem 304,8 milionu," řekl v úterý novinářům náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra, který měl přípravu summitu na starosti. Rozpočet, který schvalovala Poslanecká sněmovna, počítal s tím, že celkem na organizaci a zajištění bezpečnosti summitu NATO půjde kolem 800 milionů korun. Další peníze vyčlenila ve svých kapitolách jednotlivá ministerstva, zejména vnitra, obrany, ale například i zdravotnictví. Před listopadovým summitem se také opravovaly některé prostory na Pražském hradě, které by se však podle tamních úředníků musely i bez toho rekonstruovat.

Vondrova kancelář, která summit připravovala, z 800 milionů korun dostala zmíněných 340 milionů. Zbytek byl určen na bezpečnost. Policii a armádu stálo zajištění bezpečnosti 620 milionů korun. Policie kupovala například vybavení pro své muže, které jim zůstane i po summitu. Speciální obleky pro takzvané těžkooděnce totiž využije například také při různých demonstracích či zajišťování bezpečnosti při sportovních utkáních.

Způsob, jakým hledají strany vládní koalice možného nástupce prezidenta Václava Havla, oslabuje podle opoziční ODS důstojnost kandidátů na nejvyšší ústavní funkci i samotný prezidentský úřad. Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek novinářům řekl, že jeho strana je znepokojena jednáním sociálních demokratů, lidovců a unionistů v této věci. Lídr největší opoziční strany by už také rád od vládních stran slyšel, kdy by se měla uskutečnit třetí volba.

"Jsme poněkud nervózní, že není určen termín třetí volby, protože ten termín se podle Ústavy blíží," uvedl Topolánek po jednání Výkonné rady ODS. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) přitom svolal schůzku na toto téma na čtvrtek a do vypršení lhůty zbývá zhruba měsíc. Zatímco vládní koalice po dvou neúspěšných volbách dosud v hledání společného kandidáta tápe, Topolánek znovu zdůraznil, že ODS neuvažuje o jiném kandidátovi než o svém čestném předsedovi Václavu Klausovi.

"ODS nadále nabízí Václava Klause jako ruku podanou napříč politickým spektrem, jako osobnost, která má širokou podporu veřejnosti i doposud největší podporu parlamentu, jako kandidáta, který již prokázal politické i státnické postoje," citoval Topolánek z usnesení rady. Nechtěl se přitom vyjadřovat k osobnostem, o nichž mluví vládní koalice.

"K mediálním spekulacím se nevyjadřuji, počkám si, kdo bude deseti senátory či poslanci do třetí volby nominován. Já ta jména neznám," řekl ke trojici akademiků, jejichž šance na zvolení se v úterý chystá zkušební tajnou volbou prověřit ČSSD. Jde o předsedkyni Akademie věd Helenu Illnerovou, rektora Karlovy univerzity Ivana Wilhelma a prorektory téže školy Pavla Klenera.

Ačkoli ODS chce o Klausovi jako prezidentském kandidátovi vyjednávat, myslí si Topolánek, že by bylo zbytečné organizovat kulatý stůl všech parlamentních stran, kde by se hledal společný kandidát. "Nevím, jestli je to účelné, když si strana určí svého kandidáta, potom za ním stojí," konstatoval.

Česká republika je od pondělí bez prezidenta, nástupce Havla, kterému v neděli vypršel mandát, se zákonodárci pokusili najít v první volbě 15. ledna a v druhé 24. ledna. V obou volbách získal nejvíce hlasů Klaus, ke zvolení mu to ale nestačilo. Bývalý předseda občanských demokratů je považován také za favorita případné přímé volby prezidenta. Pokud vládní koalice nenalezne z nejbližší době silnou osobnost a cestu, jak ji prosadit v parlamentní volbě, je pravděpodobné, že se tak nestane ani před všelidovým hlasováním. To by se mohlo uskutečnit podle politologů zřejmě až na podzim.