Zprávy

Celkem 2960 českých občanů se podle čtvrtečních informací českého ministerstva zahraničí zapsalo v cizině k červnovým parlamentním volbám v České republice. Jak ministerstvo ČTK sdělilo, konečný počet může ještě doznat drobných změn, protože v současnosti běží lhůta pro odstranění případných duplicit. Dubnové odhady Československého ústavu zahraničního přitom naznačovaly, že teoreticky by mohlo na českých zastupitelských úřadech volit až kolem 70 tisíc občanů. Termín pro registraci českých občanů v zahraničí vypršel na všech 108 zastupitelských úřadech ČR v zahraničí v neděli 5. května. Nejvíce držitelů českých pasů se zapsalo ve Spojených státech - 290 - a na Slovensku - 286. Ve Francii se zaregistrovalo 157 osob a v Kanadě 109. Především v USA a v Kanadě se čeští občané dožadovali práva volit nejdůrazněji. Ve Vatikánu, v Jemenu, v Pákistánu, v Senegalu a v Tunisku se k volbám nezapsal jediný český občan. Čeští diplomaté v různých zemích již dříve prakticky shodně přiznali, že zájem o volby je menší, než se původně očekávalo. Na druhou stranu podotkli, že nelze odhadnout, kolik lidí si nechá poslat nebo si přiveze z ČR své volební průkazy. V takovém případě se voliči nemusejí předem na zastupitelských úřadech registrovat. Přesné počty českých občanů žijících mimo území ČR zastupitelské úřady neznají, žádná ústřední evidence se totiž nevede.

Mechanismy rozhodování v Evropské unii, která na počátku sdružovala pouze šest zemí, musí podle ministra zahraničí Jana Kavana do budoucna reflektovat rozšířený počet členů tohoto společenství. Kavan si ale nemyslí, že pro fungování rozšířené Evropské unie je nutná radikální transformace jejích institucí. "Nechceme vytvářet novou Evropskou unii, ale učinit tu stávající efektivnější v podmínkách rozšířeného množství členů," uvedl ministr na veřejném slyšení v Senátu o budoucnosti unie. Podle něj bude například nutné zvážit zachování práva veta, aby jeho příliš časté užívání neparalyzovalo práci unie. Jan Kavan je pro rozšíření oblastí, kde bude unie rozhodovat kvalifikovanou většinou svých členů. Ministr Kavan je vládním zástupcem v Konventu EU, který má doporučit budoucí uspořádání evropského společenství. Senátní zástupce Josef Zieleniec při slyšení uvedl, že evropská politika je nyní pouze výsledkem mezivládních jednání jednotlivých členských států. "Doufám, že Konvent přijde s ústavním dokumentem, který vytvoří rámec pro evropský politický život. Pro to, aby nikoli technokraté, nikoli zástupci vlád, ale občané mohli určovat klíčové směry rozvoje Evropské unie," míní senátor. Až na takto vybudovaném základě bude podle něj možné dobudovat systém rozdělení kompetencí mezi unii a její členy.

Jihočeská jaderná elektrárna Temelín požádá Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení spustit druhý reaktor zřejmě až příští týden. Blok přitom prošel dalšími testy a personál elektrárny průběžně předává inspektorům SÚJB podklady o připravenosti zařízení na spuštění reaktoru. V noci na úterý převedli pracovníci blok do tzv. horkého stavu, v němž je teplota vody v jaderném okruhu vyšší než 280 stupňů Celsia. Palivo je v reaktoru druhého bloku zavezeno od 11. března. Vedení elektrárny chtělo nastartovat řízenou štěpnou reakci do šesti týdnů po zavezení paliva, avšak vzhledem k souběhu prací na druhém bloku a dynamických zkoušek v prvním bloku má přednost dokončení energetického spouštění prvního bloku. To pokračovalo další částí dynamických zkoušek, mezi nimiž bylo i úspěšné zregulování bloku na vlastní spotřebu s plánovaným snížením výkonu na 40 procent. Po ukončení série testů se znovu zvýšil výkon reaktoru na 100 procent, při nichž výkon turbosoustrojí dosahuje zhruba 1000 megawattů. Dynamické zkoušky budou pokračovat i v dalších dnech.

Stát by se měl podle prezidenta Václava Havla více zajímat o problémy Romů, azylantů a vězňů. Novinářům to po schůzce hlavy státu s vládním zmocněncem pro lidská práva Janem Jařabem řekl mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl. Havel s Jařabem na Pražském hradě hovořil zejména o dodržování lidských práv v České republice. Podle Jařaba se vláda snaží pomoci Romům v jejich zapojení do společnosti například podporou takzvaných terénních pracovníků či podporou vzdělávání. Rovněž v dalších oblastech, které se týkají lidských práv, se připravují nové zákony. Uvažuje se také o bezplatné právní pomoci lidem, kteří si z finančních důvodů nemohou dovolit zaplatit právního zástupce v občanskoprávních sporech, podotkl Jařab. Rada vlády pro lidská práva sleduje dodržování a naplňování ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších právních norem upravujících ochranu a dodržování lidských práv a základních svobod. Rada také sleduje plnění mezinárodních závazků v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod.