Zprávy

Vláda ve středu projedná návrh na snížení počtu sektorových operačních programů, jež umožní České republice čerpat v prvních letech po vstupu peníze z Evropské unie. Snížení počtu těchto programů z šesti na tři navrhla EU.

Podle Martiny Petříkové z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj by se navrhovaný program Cestovní ruch a lázeňství měl začlenit do Společného regionálního operačního programu. Peníze na operační programy Doprava a Životní prostředí mají přejít z části do Fondu soudržnosti a regionálního programu.

Samostatné operační programy, tedy základní programové dokumenty pro získání peněz ze strukturálních fondů EU, by tak měl pouze průmysl a podnikání, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Celkový objem prostředků vyčleněných na projekty se však při snížení počtu operačních programů nezmění.

Česká republika by tedy měla mít po započtení změn z kodaňského summitu Evropské unie na operační programy v letech 2004 až 2006 k dispozici 39,878 miliardy korun. K penězům, které bude moci Česká republika ze strukturálních fondů čerpat, musí zajistit z národních zdrojů, veřejných či soukromých, spolufinancování minimálně ve stejném objemu.

Podle odborníků může být nižší počet operačních programů výhodnější. Česká strana totiž nemusí v případě přesunů peněz v rámci jednoho programu žádat o souhlas Brusel. Je tedy výhodnější mít větší objem peněz v jednom programu. Podle MMR je výhodou nižšího počtu programů i menší počet orgánů, jež programy spravují.

Odboráři z jaderných elektráren Temelín a Dukovany žádají, aby se s nimi do 19. února sešli ministři financí a průmyslu Bohuslav Sobotka a Jiří Rusnok. "Chceme s nimi řešit problémy, které máme ve firmě. V případě, že se nesejdeme, vyhlásíme asi 20. února stávkovou pohotovost," řekl temelínský odborový předák František Haman. Odborům leží na srdci především chystané propouštění. Z Dukovan loni odešlo zhruba 100 a z Temelína kolem 160 lidí převážně z investičních a ekonomických odborů. Letos by se měl snížit také počet provozních pracovníků. Zatímco v Dukovanech už odbory mají harmonogram propouštění prvních desítek zaměstnanců, v Temelíně zatím ne. Propouštění souvisí se spojením obou elektráren v jeden celek a snižováním nákladů. Haman připomněl, že odboráři nemají rozpory s vedením elektráren, ale s představenstvem a.s. ČEZ. Analytici se shodují, že lidé propouštění z jaderných elektráren mají většinou kvalitní technické vzdělání a bez potíží si seženou nové uplatnění.

Vicepremiér Pavel Rychetský soudí, že exministr školství Jan Sokol by mohl mít šanci na zvolení prezidentem. V nedělním diskusním pořadu české soukromé televize Prima vyzdvihl jeho vyjednávací schopnosti v době, kdy působil ve federálním parlamentu. Rychetský též nepřímo kritizoval sociálně demokratické vyjednavače, že o prezidentských kandidátech nejdříve jednají s jinými stranami, a až pak o nich hovoří ve vlastní straně. Mezi vyjednavači je i šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla. "Byl bych velmi rád, kdyby se naši zákonodárci shodli na podpoře Janu Sokolovi, protože ho považuji za opravdu velmi kvalitního člověka, který by byl důstojným nástupcem pana prezidenta Václava Havla," řekl Rychetský. Uvedl, že v době, kdy Sokol působil počátkem 90. let v československém federálním parlamentu, měl díky svých schopnostem urovnávat spory přezdívku Anděl míru.

Rychetský soudí, že po dvou lednových neúspěšných kláních by ze třetí parlamentní volby 28. února mohl prezident vzejít. "Zatímco u prvních dvou pokusů jsem si byl téměř stoprocentně jist, že se nepodaří prezidenta zvolit, doufám, že v tomto třetím případě se přece jenom trochu naděje pootevírá, ale vůbec bych to neříkal s jistotou," řekl Rychetský. Současně ale varoval, že nepostaví-li a nepodpoří-li vládní koalice jednoho kandidáta, "nemá vůbec cenu parlamentem hlavu státu volit".

Kandidaturu Janu Sokolovi nabídl Vladimír Špidla. Sokol ji neodmítl. Nyní čeká na reakce ostatních stran. Z prvních ohlasů vyplynulo, že by ho mohli podpoří lidovci, unionisté a část ČSSD. Neodmítli ho ani někteří komunisté. Vlažný postoj k němu zaujali především stoupenci bývalého předsedy ČSSD a neúspěšného prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Sokola zřejmě nepodpoří ODS, která znovu postavila vlastního kandidáta Václava Klause.

Mezinárodní setkání eurokritiků v Praze vyvrcholilo sbíráním podpisů pod memorandum, v němž nesouhlasí se vstupem do Evropské unie a vládní kampaň k tomuto tématu označují jako jednostranně provstupní. Dokument chtějí poslat vládě a mezinárodním organizacím. "Odmítáme všechna tvrzení, že členství v Evropské unii je nevyhnutelné. Považujeme je za lživá a za součást manipulace veřejnosti," stojí mimo jiné v memorandu. "Vstup do EU sice principiálně odmítáme, přejeme si ale, aby občanům byla dána možnost demokraticky rozhodnout," řekl ČTK organizátor kongresu Pavel Sedláček z Národní strany. K tomu lidé podle něj musejí znát všechna pro a proti. Příprava referenda, jež se má uskutečnit v červnu, nesmí být podle něj založena na propagaci pouze jednoho stanoviska: "ano i ne" mají mít stejný prostor v médiích i odpovídající finanční možnosti. V mnoha dřívějších kandidátských zemích rozdělila podle Sedláčka vláda státní peníze na kampaň mezi zastánce i odpůrce EU. I když tam odpůrci dostali třeba jen zanedbatelnou částku, v Česku nedostali eurokritici z 200 milionů určených na kampaň ani korunu, poznamenal.

Vládní kampaň k referendu o vstupu do unie má vyvrcholit ve druhé polovině května. Ministerstvo zahraničí již dříve oznámilo, že bude dbát na vyváženou propagaci, která se nebude bát vykreslit i stinné stránky členství. Logo vlády pro kampaň tvoří zlatý nápis ANO na modrém pozadí. Písmeno O se skládá z hvězdiček, podobně jako je tomu na vlajce unie. Logo eurokritiků připomíná zákazovou dopravní značku. Písmena EU uprostřed jsou přeškrtnuta.