• 15.2.2003

    Vojenská základní služba skončí možná již v roce 2005, tedy o rok dříve, než armáda plánovala, píše Mladá fronta Dnes. Dřívější zrušení základní služby má ale podle listu několik podmínek: nesmí ochabnout zájem o profesionální službu v armádě, ekonomika země by se neměla výrazněji prohloubit a Česku se musí vyhnout podobná katastrofa jako loňské povodně. Podle listu vše zatím nasvědčuje tomu, že ministerstvu obrany jeho plány ukončit vojenskou základní službu v roce 2005 vyjdou. Například zájem o profesionální službu ve vojsku zaskočil i armádní náboráře. Vojsko už letos najme 3300 profesionálů.

  • 15.2.2003

    Policejní vůz srazil ženu na přechodu pro chodce v Praze 10. Sanitka ji ve vážném stavu odvezla do nemocnice. Policistovi nebyl v krvi naměřen alkohol, řekla mluvčí pražské policie Eva Miklíková. Policejní vůz jel bez zapnutého majáku v levém jízdním pruhu. Jeho řidič přehlédl, že automobil jedoucí ve vedlejším pruhu dává přednost chodkyni, která přecházela po přechodu. Policista si jí nevšiml a srazil ji.

  • 14.2.2003

    Jediným člověkem, o jehož prezidentské kandidatuře nyní ČSSD a celá vládní koalice jedná, je vysokoškolský profesor Jan Sokol. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach prohlásil, že nemá cenu navrhovat v tuto chvíli nová jména. "V této chvíli jednáme jen o jednom kandidátovi, a tím je Jan Sokol," řekl Škromach novinářům. Sokol podle něj nemůže být jen kandidátem nejsilnější vládní strany, ale celé koalice. Škromach míní, že strana bude tentokrát velmi výrazně jednotná; stoprocentní podporu neočekává ani u koaliční KDU-ČSL a US-DEU. Jen "pět, šest, sedm, možná deset" poslanců ČSSD zatím není rozhodnuto, jak se při hlasování hlavy státu zachová, uvedl.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.2.2003

    Bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý byl překvapen, že se opět dostal do seznamu možných uchazečů o prezidentský úřad. Dlouholetý diplomat podle svých slov sleduje diskuse politiků o nástupci Václava Havla jen z tisku a zprostředkovaně. Jméno třiasedmdesátiletého exministra znovu "oprášil" poslanec ČSSD Ladislav Skopal. Šedivý ani netušil, že o něm ještě někdo v souvislosti s prezidentskou kandidaturou uvažuje. Jméno někdejšího velvyslance a šéfa české diplomacie jako možného kandidáta na prezidenta se objevilo již před první parlamentní volbou nástupce Václava Havla; tehdy o něm uvažovali unionisté. Před třetím hlasováním o hlavě státu se vyjednavači vládních stran shodli na Sokolovi. Nyní lidovci a unionisté čekají na postoj vedení ČSSD, které se sejde v sobotu, a poslaneckého klubu, který zasedne v úterý.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.2.2003

    Občanští demokraté podle svého předsedy Mirka Topolánka nejednají s komunisty o možné podpoře Václava Klause při třetí volbě prezidenta. "Jestli prostě oni mají některé požadavky, které jsem se dočetl, tak probourání té hranice nespolupráce s komunisty na komunální úrovni je pro nás nemyslitelné," řekl Topolánek novinářům při návštěvě v Brně. To, že občanští demokraté s KSČM nevyjednávají podle něj dokládá i hlasování v minulých dvou kolech volby prezidenta. Z těchto voleb je podle Topolánka zřejmé, že komunisté Klause nevolili. Pokud Klausovi někdo z nich svůj hlas dal, tak spíše někdo z reformních komunistů, kteří jsou podle Topolánkova osobního názoru lepší než někteří levicoví sociální demokraté. Topolánek také obhajoval parlament a tvrdil, že dvě neúspěšné prezidentské volby nejsou selháním poslanců a senátorů. Chyba je podle něj ve způsobu voleb do Poslanecké sněmovny, kdy systém neumožňuje sestavit ani vládu se silným mandátem a tedy ani zvolit prezidenta. Topolánek narážel na novelu volebního zákona, kterou prosadily ČSSD a ODS v rámci opoziční smlouvy a jejíž části zrušil Ústavní soud. ODS opakovaně do prezidentských voleb nominovala svého čestného předsedu Klause. Ten sice v každém kole získal nejvíce hlasů, ale k vítězství mu to nestačilo. Topolánek uvedl, že ODS je připravena i na třetí volbu, která se má konat 28. února, a v níž je zatím Klaus jediným oficiálně navrženým kandidátem. Výsledky třetí volby však Topolánek nechce odhadovat. Podle něj může být v parlamentu několik tlaků, například demonstrovat jednotu a "napráskat" Klausovi tím, že nedostane většinu hlasů. Druhou tendencí může být podle Topolánka chtít prezidenta zvolit, i v tomto případě je však nejisté jestli se většina přikloní ke Klausovi nebo k jinému kandidátu. Pokud nebude prezident zvolen na konci února a situace bude směřovat k přímé volbě hlavy státu, je ODS pro tuto variantu. Toplánek se však přímé volby osobně obává, protože podle něj vzroste populismus a mediální války. To by mohlo destabilizovat politickou scénu v době důležitých věcí jako je referendum o vstupu do Evropské unie.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.2.2003

    Senátní komise pro Ústavu zřejmě opět odmítne návrh ústavního zákona, podle něhož by prezidenta republiky měli místo parlamentu vybírat občané. K předloze unionistů a nestraníků mají členové komise podobné výhrady jako vůči návrhu na přímou volbu prezidenta, který loni vypracovali unionisté s některými lidovci. "Stanovisko komise bude asi takové, jaké bylo před půl rokem, to jest nedoporučující," řekl po jednání komise její předseda Jiří Stodůlka (KDU-ČSL). Podle něj nelze zavést přímou volbu hlavy státu, aniž se zároveň upraví postavení prezidenta v ústavním systému. Navrhovaná novela s tím nepočítá. Podle Stodůlky by bylo třeba vyjasnit, komu by byl přímo volený prezident odpovědný, kdo by ho mohl odvolat a jaké by měl mít pravomoci. Novela také neřeší situaci, kdy by soud označil výsledek přímé prezidentské volby za neplatný. Konečné doporučení má ústavní komise přijmout na svém příštím zasedání, které by se mělo konat zhruba za dva týdny.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.2.2003

    Konference irácké opozice, která se měla konat v sobotu v iráckém Kurdistánu a jíž se měl v roli pozorovatele zúčastnit i český zástupce, byla znovu odložena. Oznámilo tžo tiskové oddělení ministerstva zahraničí. Schůzka v severoiráckém Saláhaddínu, hlídaném USA, se měla konat již v lednu. Měla navázat na obdobné prosincové setkání v Londýně. Pozvání na schůzku v oblasti, která leží mimo dosah Bagdádu, přišlo podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra zahraničí Alexandra Vondry od Američanů. Prý to ale neznamená, že by se jednání odehrávalo pod taktovkou Spojených států. Za českou stranu by se ho patrně zúčastnil odborník nebo diplomat z českých zastupitelských úřadů ležících v regionu. Podle diplomatických zdrojů by Česká republika mohla předávat své zkušenosti s přechodem od totality k demokracii. Irácký disident žijící v Praze Muvaffak Fattúhi ale podle týdeníku Prague Post nepředpokládá, že by na to na zasedání zbylo moc času.

    Autor: Ivo Prokop
  • 14.2.2003

    Postoje české vlády k pomoci v možném vojenském konfliktu s Irákem i k žádosti Turecka o ochranu NATO vyplývají ze závazků Česka a občanští demokraté s tím nemají žádný problém. Novinářům to řekl předseda ODS Mirek Topolánek. Na rozdíl od představitelů vlády se ODS jednoznačně přihlásila ke kroku bývalého prezidenta Václava Havla, který v lednu podepsal "dopis osmi". Představitelé některých evropských zemí, například Španělska či Británie, v něm vyzývali k podpoře USA. Premiér Vladimír Špidla se k výzvě nepřidal, třebaže o to byl žádán. Podle Topolánka byl Havlův podpis gesto, které Česká republika potřebovala. Brněnský primátor Petr Duchoň (ODS) šel ještě dál, když uvedl, že se tak Česká republika postavila na správnou stranu. V dopise, který kromě Havla podepsalo dalších sedm státníků, se psalo, že ve věci Iráku je nutné postupovat jednotně s tím, že ve hře je i věrohodnost OSN. Nejen tento dopis je považován za známku nejednotnosti EU. Představitelé ODS se shodli na tom, že izolace Francie, Německa a Belgie není dobrá. Tyto země zatím mimo jiné nechtějí vyhovět žádosti Turecka o zajištění alianční ochrany. Česko i jiní členové NATO si však myslí, že Ankara na to má nárok.

    Autor: Ivo Prokop
  • 13.2.2003

    Možnost, že by i KSČM navrhla svého prezidentského kandidáta, stále definitivně nepadla. Komunistický místopředseda sněmovny Vojtěch Filip řekl, že KSČM to rozhodně neudělá do 24. února. V mezidobí do tohoto dne hodlají komunisté politickým partnerům neformálně nabízet jména, která považují za široce přijatelná. Pokud nabydou dojmu, že to ostatní ignorují, znovu asi zváží oficiální nominaci vlastního kandidáta. Místopředseda KSČM Vlastimil Balín na tiskové konferenci přitom řekl, že komunisté nikoho navrhovat nebudou. "Zcela vyloučeno to ještě není, v politice platí, že nikdy se neříká nikdy," uvedl Filip. Do 24. února ale KSČM určitě nikoho navrhovat nebude a možná ani pak ne, to v případě, že mezi kandidáty bude někdo pro komunisty přijatelný a se skutečnou šancí na zvolení. Třetí prezidentská volba se koná 28. února, 24. února si KSČM podle Filipa stanovila tak, aby případně pohodlně stihla poslední termín pro navrhování kandidátů, což je 48 hodin před dnem volby. Jan Sokol, na kterém se vládní koalice a hlavně sociální demokraté sami mezi sebou snaží dohodnout, komunisty zjevně příliš nenadchl. Podle některých spekulací je komunistům bližší kandidát ODS Václav Klaus. Na Sokolovi jim vadí především jeho kritický postoj k poválečnému odsunu sudetských Němců a to, že se vyslovoval pro zavedení školného na vysokých školách. Filip nechtěl říci, koho tedy KSČM hodlá v rozhovorech se zástupci dalších stran doporučovat. V médiích se objevilo třeba jméno bývalého poslance ČSSD Zdeňka Jičínského a někdejšího kosmonauta Vladimíra Remka. Filip rovněž uvedl, že ve sněmovně se spolu sešli Grebeníček a předseda dolní komory Lubomír Zaorálek z ČSSD. Schůzka Grebeníčka se Špidlou se podle Filipa zatím neuskutečnila, komunisté jsou k ní ale připraveni.

    Autor: Ivo Prokop
  • 12.2.2003

    Česká republika podpoří v případě potřeby Turecko, jež se cítí ohroženo případným výpadem ze strany sousedního Iráku. Premiér Vladimír Špidla po zasedání vlády novinářům řekl, že Turecko má nárok na solidaritu a český velvyslanec při NATO Karel Kovanda bude v tomto směru postupovat. Špidla nevyloučil, že v případě potřeby by mohli v Turecku působit i čeští chemici, kteří jsou nyní v Kuvajtu.

    Turecko žádá spojence o poskytnutí obranných raketových systémů Patriot, radarových letadel AWACS, systémů včasné výstrahy a o vyslání protichemických a protibiologických jednotek, včetně českých. Se zahájením příprav obrany Turecka ale nesouhlasí Francie, Německo a Belgie. Ostatní spojenci jsou pro, aby s takovými přípravami aliance začala. Ti, kteří s nároky Turecka nesouhlasí, se domnívají, že aliance by neměla chystat vojenské aktivity související s připravovaným americkým útokem na Irák, dokud nebudou vyčerpány všechny možnosti diplomatického řešení konfliktu. "Náš postoj je nesouhlasný s tím, že Francie, Německo a Belgie zablokovaly takzvanou tichou proceduru, která by vedla k podpoře Turecka v okamžiku, kdy podalo svou žádost," řekl novinářům Špidla. Turecko podle něj vždycky bylo pevnou součástí NATO, významným článkem mezinárodní stability a solidaritu členských zemí aliance si zaslouží.

Pages