Zprávy

ODS a ČSSD i necelý měsíc před volbami zůstávají jasnými favority na vítězství, s odstupem následují Koalice a komunisté. Občanští a sociální demokraté si sice oproti minulému týdnu pohoršili, jejich náskok před ostatními je ale i tak stále značný. ODS by podle aktuálního průzkumu agentury TNS Factum pro internetový server www.iHNed.cz nyní volilo 27,1 procenta respondentů, druhou sociální demokracii 26,4 procenta. Koalice by nyní mohla počítat se ziskem 18 procent. Čtvrtá KSČM dosáhla stabilní patnáctiprocentní podpory. Žádná další strana se nepřibližuje pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.

Zahraniční výbor Evropského parlamentu schválil návrh rezoluce o rozšíření EU, která v části věnované České republice obsahuje jediný kompromisní odstavec ohledně Benešových dekretů. Vyjadřuje se v něm očekávání, že pokud by se zjistilo, že česká legislativa obsahuje diskriminační ustanovení plynoucí z dekretů, Praha takové normy do vstupu zruší.

Podmiňovací způsob, který schválil zahraniční výbor Evropského parlamentu u formulace o Benešových dekretech, premiéru Miloši Zemanovi vyhovuje. "Jsem přesvědčen, a analýza, kterou jsme udělali, prokázala, že žádné diskriminační opatření v dekretech není, a proto není důvod cokoli změnit. Proto si myslím, že tato formulace je přijatelná," řekl premiér během jednání vlády. Na kompromisním znění se ve výboru dohodli zástupci všech politických klubů. Je ještě mírnější než původní návrh zpravodaje pro Českou republiku, křesťanského demokrata Jürgena Schrödera. Přijaty nebyly žádné návrhy změn. Na červnové schůzi projedná rezoluci plénum Evropského parlamentu, text už by se ale neměl změnit. Analýza, o níž se Zeman zmínil, vznikla z popudu české vlády poté, co se diskuse o údajně diskriminačním charakteru dekretů přenesla na evropskou úroveň. Podle materiálu, který shrnuje oficiální postoj Prahy, se sporné dekrety takzvaně zkonzumovaly okamžikem vydání a v současnosti nemohou vyvolávat nové právní účinky. Je proto vyloučeno, aby diskriminovaly jakoukoli společenskou skupinu. Dekretům, které se vztahují k poválečnému zbavení občanství a majetku sudetských Němců a Maďarů, odpůrci z řad sudetských Němců a některých rakouských kruhů vytýkají, že jsou diskriminační.

Způsob financování pobytu českých vojenských lékařů v Afghánistánu je stále nejistý. Senátní výbor pro obranu nepodpořil ani neodmítl vládní návrh, aby stát afghánskou misi zaplatil z dluhopisů za 600 miliónů korun. Výhrady proti této formě mají zástupci pravicových stran i KDU- ČSL. Hlasování ve výboru se převážně zdrželi, řekl jeho místopředseda Vítězslav Matuška z vládní ČSSD. Výsledek hlasování byl do jisté míry ovlivněn blížícími se volbami do sněmovny, míní Matuška, jenž neúspěšně navrhoval vládní předlohu schválit. Její zamítnutí taktéž bez úspěchu prosazoval další místopředseda výboru Jiří Pospíšil (ODS), bývalý náměstek ministra obrany. Podle něj se zadlužením zvyšuje suma, kterou Česko slíbilo dávat na obranu při vstupu do NATO. Vláda měla s výdaji na afghánskou misi počítat při sestavování státního rozpočtu, řekl již dříve další místopředseda výboru pro obranu František Kroupa (KDU-ČSL). Podle něj i dalších opozičních politiků by vláda měla peníze hledat právě ve státní pokladně. Rozhodnutí Senátu by ale nemělo v žádném případě působení 6. polní nemocnice v Afghánistánu ohrozit, uvedl Kroupa.

Vláda na svém středečním zasedání projedná návrh na dohodu mezi Českou republikou a Slovenskem o včasném oznamování jaderné nehody. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové by předkládaná smlouva měla nahradit dosud platnou úmluvu se Slovenskem z roku 1993. Obdobné smlouvy má ČR se všemi okolními státy, ale i s Ruskem a Ukrajinou. Nová smlouva bude odpovídat mezinárodním standardům. Povinnost informovat sousední země zpravidla vzniká státu, ve kterém nastane událost hodnocená v rámci mezinárodní osmistupňové škály číslem dva a vyšším. Stupeň nula přitom podle Drábové znamená běžný stav, stupně jedna až tři mimořádnou událost, stupně čtyři až pět havárii a stupně šest až sedm vážnou havárii. "Stupeň jedna bylo například rychlé odstavení reaktoru, k němuž došlo v Temelíně 7. února, i když odstavení nemělo vliv na jadernou bezpečnost," vysvětlila předsedkyně. Stupeň sedm byla havárie v Černobylu.