• 1.6.2002

    Rakouský prezident Thomas Klestil se vyslovil pro to, aby československé dekrety, týkající se vyhánění po druhé světové válce, byly zrušeny "politickým nebo legislativním prohlášením". Napsala to v sobotu rakouská agentura APA, podle níž Klestil na okraj setkání prezidentů středoevropských zemí ve slovinském Bledu navíc požadoval "uznání morální odpovědnosti za spáchané bezpráví". Zároveň však podle APA nabádal rakouský prezident k "opatrnému zacházení se sporným tématem Benešových dekretů", při němž prý nesmí být zpochybňovány základy československého státu. Mezi Rakouskem a Českou republikou byla v minulosti na obou stranách učiněna prohlášení, která vzájemným vztahům nijak neprospěla, cituje APA dále rakouského prezidenta, podle něhož je třeba bilaterální vztahy obou zemí zlepšit. I proto se prý na podzim pravděpodobně znovu setká s českým prezidentem Václavem Havlem. Havel řekl novinářům po setkání s Klestilem, že tématu Benešových dekretů se s rakouským prezidentem při několikaminutovém setkání jen "trošku dotkli", stejně jako tématu jihočeské jaderné elektrárny Temelín.

  • 1.6.2002

    Prezident Václav Havel nepodezřívá členy vlády z toho, že by zrušili plánovanou cestu do Kábulu kvůli strachu. Ministři obrany Jaroslav Tvrdík a zahraničí Jan Kavan měli do afghánské metropole odletět v neděli a navštívit vojáky z české polní nemocnice. Cestu ale z bezpečnostních důvodů zrušili. "Vskutku bych si nemyslel, že ti dva páni ministři mají strach. Spíš jsem si kladl otázku na smysl té cesty ... pár dní před volbami," řekl v sobotu novinářům Havel, který je ve slovinském Bledu na summitu prezidentů střední a východní Evropy.

    Před cestou do Afghánistánu varovali členy vlády zpravodajské služby, vojáci i lékaři. Tvrdík v sobotu novinářům řekl, že nemohli riskovat možnost, že by se komukoli z početné delegace něco stalo. "V dané chvíli jsme se rozhodli s ohledem na zájmy ne svoje vlastní, ale na zájmy lidí, kteří by cestovali s námi," dodal.

  • 1.6.2002

    O vstupu České republiky do EU rozhodne buď referendum, nebo hlasování obou parlamentních komor. Oba způsoby umožní novela ústavy, která platí od soboty. Hlavní politické strany daly už dříve najevo, že o vstupu země do unie by měli rozhodnout občané v referendu. Hlavní překážkou pro jeho uspořádání je ale zatím to, že Česko nemá zákon, který by konání všelidového hlasování umožnil. Euronovela ústavy, která v sobotu vstoupila v platnost, umožní přenést na základě mezinárodní smlouvy některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizace nebo instituce, to znamená například na EU. Zmíněnou smlouvu musejí schválit občané v referendu, nebo ratifikovat parlament.

    O prosazení zákonů, jež by umožnily uspořádat referendum, se politické strany pokusily několikrát, ale vždy neúspěšně. Hlavní problém pokaždé spočíval v tom, že se nedokázaly shodnout, zda republika má mít jeden obecný zákon umožňující pořádat referenda o různých věcech, nebo zda má parlament pro každé všelidové hlasování přijmout zvláštní, jednorázový zákon. První model prosazovala hlavně ČSSD, druhý ODS a Unie svobody-DEU.

  • 1.6.2002

    Rakouští vládní svobodní (FPÖ) a opoziční sociální demokraté (SPÖ) v sobotu podrobili ostré kritice předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Danu Drábovou, která v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo připustila, že by také v druhém bloku jaderné elektrárny Temelín (JETE) mohlo dojít k rychlým odstávkám v průběhu testování. "Teď již samotným Českem připouštěné a očekávané poruchy činí naléhavě nutným odstavit Temelín," napsal generální tajemník nacionalistických svobodných Karl Schweitzer v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Poslanec rovněž soudí, že projekt Temelín je "každopádně nehospodárný a odstoupení od něj by bylo ekonomicky a ekologicky výhodnější". Drábovou v sobotu kritizovala také ekologická mluvčí opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simová, která její prohlášení v Právu označila za "zcela nezodpovědné a nebezpečné".

  • 1.6.2002

    První blok Jaderné elektrárny Temelín, který od 26. května prochází předepsanými 144 hodinami komplexního vyzkoušení před zahájením osmnáctiměsíčního zkušebního provozu, dál pracuje na plný výkon a dodává elektřinu do rozvodné sítě. "Vzhledem k tomu, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) má na rozhodnutí o přechodu bloku do zkušebního provozu desetidenní lhůtu, a komplexní vyzkoušení trvá jen šest dní, čekáme nyní na jeho souhlas," řekl v sobotu mluvčí elektrárny Milan Nebesář. "Program všech činností komplexního vyzkoušení (prvního bloku) byl naplněn, ale bez souhlasu SÚJB ho nemůžeme oficiálně uzavřít a přejít do zkušebního provozu," dodal.

  • 31.5.2002

    Čtyřem veteránům druhé světové války udělil ministr obrany Jaroslav Tvrdík Záslužný kříž 1. stupně. Generály Rudolfa Pernického a Rudolfa Krzáka a plukovníky Jaroslava Klemeše a Čestmíra Šikolu ministr vyznamenal za jejich práci v zahraničním odboji během 2. světové války. Ocenil také pět pracovníků vojenského historického ústavu a jednoho zaměstnance Akademie věd Záslužným křížem 3. stupně za přípravu výstavy Atentát - operace Anthropoid 1941-1942. Autoři výstavy o atentátu na Reinharda Heydricha Aleš Knížek, Eduard Stehlík, Michal Burian, Jiří Rajlich a Jaroslav Novotný odvedli podle Tvrdíka stejně záslužnou práci jako čeští vojáci při službě v zahraničí. Výstava je k vidění v muzeu Historického ústavu na Žižkově. Tvrdík přislíbil, že se postará o její co největší propagaci, hlavně mezi žáky a studenty škol.

  • 30.5.2002

    Ministr zahraničí Jan Kavan a prezident Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Thomas Dine ve čtvrtek projednali více možností, kam by se mohla tato stanice z centra Prahy přestěhovat. V červnu je ministr Kavan předloží k posouzení Bezpečnostní radě státu. Jaké lokality jsou na stole na plánované jednání bezpečnostní rady, nechtěli zástupci RFE/RL ani ministerstva zahraničí uvést.

    O stěhování rádia, financovaného Spojenými státy, se začalo mluvit po loňských útocích teroristů na Ameriku. Podle české vlády hrozí nebezpečí, že by se jejich terčem mohlo stát i pražské sídlo RFE/RL. Budovu rádia proto hlídá policie a vojáci s obrněnými transportéry. Omezena je i doprava v okolí.

    Rádio se do Prahy přestěhovalo před sedmi lety z Mnichova, kde bylo vysílání kvůli vysokým nákladům na provoz ohroženo. Proto přijalo pozvání české vlády do Prahy, kde nyní platí symbolické nájemné ve výši jedné koruny ročně. Na údržbu budovy ale vynakládá milióny. Svobodná Evropa nedávno dostala nabídky na přestěhování do Lotyšska a Maďarska, zatím je ale odmítla.

    Autor: Eva Petržílková
  • 30.5.2002

    V pátek nastartuje reaktor druhého bloku jaderné elektrárny Temelín. ČTK to řekl ve čtvrtek mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Povolení k nastartování reaktoru získala elektrárna od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) už ve středu. Podle předsedkyně SÚJB Dany Drábové bude druhý blok asi čtrnáct dní pracovat s dvouprocentním výkonem a zhruba za měsíc by měl být na výkonové hladině 35 až 38 procent. Všechny zkoušky energetického spouštění již má za sebou první blok, který od neděle podstupuje komplexní šestidenní vyzkoušení. Po něm začne zkušební provoz, který bude trvat 18 měsíců.

    Autor: Eva Petržílková
  • 30.5.2002

    Další žalobu zaměřenou proti jaderné elektrárně Temelín podalo počátkem května u Vrchního soudu v Praze sdružení Jihočeské matky. Domáhá se zrušení rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který povolil fyzikální spouštění druhého bloku elektrárny. Současně chce, aby mu SÚJB toto rozhodnutí jako účastníkovi řízení dodatečně doručil.

    Autor: Eva Petržílková
  • 30.5.2002

    Počet žádostí českých občanů o politický azyl v Británii se v prvním čtvrtletí podle statistiky, která byla zveřejněna ve čtvrtek, dále snížil na 80. Naproti tomu se zvyšuje počet deportací, kde se Češi v posledním čtvrtletí minulého roku propracovali se 180 deportacemi na druhé místo britské tabulky.

    Britské statistiky ukazují, že v lednu a únoru požádalo o azyl po 20 Češích, ale v březnu 40. V posledním čtvrtletí minulého roku to bylo 135 žádostí. Británie snižuje počet českých žádostí také tím, že její konzulární úředníci občas hlídkují na pražském letišti a prověřují cestující ještě před jejich odletem. Osoby, kterým byl takto odmítnut vstup do Británie, se v těchto statistikách neobjevují.

    Autor: Eva Petržílková

Pages