Zprávy

Případného útoku na Irák by se republika bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN nezúčastnila, a nebyla by tedy v takovém případě ani členem vojenské koalice států pod vedením USA. V pořadu České televize Špona to uvedl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld ve čtvrtek prohlásil, že americká armáda je nyní v oblasti Perského zálivu připravena k invazi do Iráku, pokud se tak prezident George Bush rozhodne. Zmínil se o opatřeních NATO na ochranu Turecka a o vyslání českých jednotek do Kuvajtu. "Pan Rumsfeld může zmiňovat české vojáky, ale čeští vojáci jsou pod českým velením, pod rozhodnutím české vlády, pod rozhodnutím českého parlamentu," řekl v této souvislosti Svoboda. Poslanci v polovině ledna schválili českou pomoc v případné vojenské akci proti Iráku. Do ní by se na základě mandátu OSN zapojila protichemická jednotka, která je v Kuvajtu. O jejím nasazení by ale podle sněmovny musela rozhodnout vláda usnesením na základě "nového aktu" Rady bezpečnosti OSN. Bez mandátu OSN by mohla být jednotka nasazena do záchranných prací v případě, že by Irák při vojenské akci použil zbraně hromadného ničení proti civilistům či spojeneckým silám.

Vysokoškolský profesor filozofie Jan Sokol, který se jako nestranický kandidát vládní koalice uchází o prezidentský úřad, po deseti letech znovu čelí pochybnostech o svém vzdělání. Zatímco v roce 1993 Sokolův titul zpochybnil deník Práce, nyní o údajných nejasnostech detailně píše list blízký ODS Fragmenty. Sokol to považuje za trapnou a směšnou pomluvu, kterou vyvrátil již před lety. "To je opravdu trapná a směšná věc, která deklasuje každého, kdo ji použije," reagoval na tyto informace Sokol. Tehdejší rektor Univerzity Karlovy Radim Palouš již při prvním obvinění potvrdil, že titul magistra filozofické fakulty získal Sokol řádně a v souladu s pravidly vysokého učení. Šéfredaktorka Fragmentů Ivana Haslingerová v článku "Jaké má vzdělání prezidentský kandidát Jan Sokol" zpochybnila fakt, že Sokol v 60. letech studoval tři roky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a o třicet let později na studia navázal v Institutu základů vzdělanosti UK, kde se v roce 1993 stal magistrem v oboru obecné antropologie. Později získal další akademické hodnosti, završené v roce 2000 profesurou. Od téhož roku je Sokol děkanem Fakulty humanitních studií UK. Sokol tento týden při návštěvě poslaneckého klubu Unie svobody-DEU řekl, že na pomluvy je připraven.

Anarchisté budou v sobotu v hlavním městě demonstrovat proti případné válce v Iráku. Shromáždění svolali na 14:00 na náměstí W. Churchilla v Praze 3. O hodinu později se odtud vydají na Václavské a poté na Palachovo náměstí, protest završí před budovou amerického velvyslanectví v ulici Tržiště na Malé Straně. Policisté připravují pouze běžná opatření provázející všechny podobné akce. Demonstranti si připravili dvě trasy pochodu. Z náměstí W. Churchilla se chtějí vydat Seifertovou, Hybernskou a Opletalovou ulicí na Václavské náměstí. Zamíří na Můstek, půjdou Rytířskou a Železnou ulicí přes Staroměstské náměstí a Kaprovou ulicí na náměstí Jana Palacha. Další pochod povede přes Mánesův most na Klárov; první trasa pak pokračuje Letenskou ulicí na Malostranské náměstí a Karmelitskou ulicí na Tržiště. Druhá varianta počítá s tím, že demonstranti půjdou na Malostranské náměstí Valdštejnskou a Sněmovní ulicí. Vojenský úder proti Iráku by podle anarchistů znamenal závažný zásah do mezinárodních práv a přinesl zbytečné ztráty na životech. Minulou sobotu v Praze, Brně a Ostravě pokojně protestovalo proti přípravám na ozbrojený zásah v Iráku na 2000 lidí. Odpůrci vyšli do ulic po celém světě.

Spojenečtí velitelé nepočítají podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka s tím, že česká chemická jednotka by byla za nynější mezinárodněpolitické situace nasazena mimo Kuvajt. "V tuto chvíli je téměř vyloučené nasazení jednotky někde jinde, například v Turecku, jak rozšířil mandát parlament," řekl na snídani s novináři Tvrdík. Do operace proti Iráku se jednotka zapojí pouze tehdy, bude-li vedena se souhlasem OSN. Bez něj zasáhnou v případě, že v oblasti budou použity zbraně hromadného ničení.

Pravděpodobně do konce května letošního roku by mělo být zřejmé, jak bude Česko chránit svůj vzdušný prostor. K jaké variantě ochrany vzdušného prostoru se armáda kloní, ale ministr Tvrdík nenaznačil. Česká armáda už musela kvůli zastaralosti z výzbroje vyřadit ruské stíhací bombardéry Su-22. Veškerá odpovědnost teď leží na několika posledních stíhačkách MiG-21, jejichž životnost však končí v roce 2004. Projekt společné ochrany českého a slovenského vzdušného prostoru, takzvané Společné nebe, je pro českou stranu stále aktuální.