Zprávy

České parlamentní volby začnou nejdříve na zastupitelských úřadech v Brazílii, Uruguayi a Argentině. Češi na americkém kontinentu budou podle volebního zákona hlasovat kvůli časovému posunu už ve čtvrtek a v pátek od 14:00 do 21:00 místního času, v ostatních světadílech pak v pátek a v sobotu. První hlasovací lístky se tedy mohou objevit ve volebních urnách už ve čtvrtek 13. června po 18:00 středoevropského času (SEČ).

Jako první se otevřou volební místnosti na velvyslanectvích a generálních konzulátech v Brasílii, Rio de Janeiru, Sao Paulu, v uruguayské metropoli Montevideu a v argentinském Buenos Aires. První den hlasování zde skončí v pátek hodinu po půlnoci SEČ, druhý den začne opět v pátek v 18:00 SEČ.

Jako poslední se v Americe otevřou pro voliče ambasáda v kostarické metropoli San José a konzulát v Los Angeles, kde hlasování začne ve čtvrtek ve 22:00 SEČ; první den voleb skončí v pátek v 05:00 SEČ. Češi zde budou mít možnost volit ještě sedm hodin od pátečních 22:00 SEČ. Na východním pobřeží USA začne první den hlasování ve 20:00 SEČ. Vyplývá to z informací, které uvádí na svých internetových stránkách ministerstvo zahraničí.

Už v pátek v poledne místního času budou moci začít hlasovat Češi v Londýně, Dublinu, Lisabonu a osmi západoafrických a severoafrických metropolích. Hlasování zde skončí v sobotu ve 13:00 SEČ; v České republice se hlasuje do sobotních 14:00.

Kvůli časovému posunu se v pátek otevřou první volební místnosti na východě Austrálie, a to v 05:00 SEČ. Hlasování skončí stejně jako na západním pobřeží USA v sobotu také v 05:00 SEČ.

O osm hodin dříve oproti Česku se otevřou pro voliče například ambasády v Tokiu a Soulu, v pátek v 07:00 SEČ se začne hlasovat v Pekingu či v Manile. O hodinu později přivítají první voliče v Hanoji či v Bangkoku. Po 08:30 SEČ se budou moci dostavit voliči k urně v Dillí, na 10:00 SEČ budou muset počkat v pákistánském Islámábádu.

Čeští vojáci v Kuvajtu budou moci odvolit stejně jako Češi v Moskvě v pátek po 12:00 SEČ, o hodinu později například v Tel Avivu, v Istanbulu nebo v Aténách.

Ve střední Evropě se začne hlasovat v pátek ve 14:00, poslední voliči budou mít šanci v sobotu rovněž před 14:00.

S vojáky na americké základně v kuvajtském Dauhá, kde je rozmístěna také česká protichemická jednotka, se setkal americký ministr obrany Donald Rumsfeld, který v Kuvajtu zahájil oficiální cestu po státech Perského zálivu, na níž naváže jednáními v Pákistánu a Indii. Rumsfeld krátce promluvil ke shromážděným vojákům včetně zástupců české jednotky především o hrozbách mezinárodního terorismu a nutnosti široké protiteroristické koalice. Příslušníci českého kontingentu pro misi Trvalá svoboda, kteří působí na americké základně Dauhá, odletěli do Kuvajtu 19. března a jejich úkolem je chránit organizační štáb operace v Kuvajtu. Kontingent čítá 250 vojáků, kteří by se měli z Kuvajtu vrátit po šesti měsících.

Volební programy politických stran jsou většinou velmi vágní. Volič se z nich nedozví, jaké kroky mají strany připraveny pro období po volbách a jak by se vypořádaly s hlavními ekonomickými problémy země, uvedla ve své volební studii investiční společnost Patria Finance. Ani jedna politická strana není přesvědčena o tom, že právě nyní je doba na provedení nepopulárních, ale nevyhnutelných reforem. Důsledná reforma veřejných rozpočtů, důchodových systémů či antikorupční program tak zřejmě musí počkat na další krizi, na kterou dříve či později česká ekonomika narazí, uzavřela Patria.

Památku tisíce kolínských Židů, kteří v roce 1942 zemřeli při nacistické odplatě za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, v Kolíně uctili účastníci pietního shromáždění. Na zavražděné spoluobčany zavzpomínala u zdejší synagogy i hrstka těch, kteří útrapy nacistického vězení přežili.

O nacistické odplatě v podobě vypálení středočeské obce Lidice ví každý, ale o kolínských obětech málokdo, posteskla si ČTK pamětnice Hana Greenfieldová. Patří k hrstce šťastných, kterým se podařilo přežít. Z 35 příbuzných, kteří byli v červnu 1942 z Kolína odvlečeni, se vrátila jen ona se sestrou. Na cestu si mohli sbalit jen kufr nejnutnějších věcí. Vedle deky a jídla v něm nechyběly knihy. V Terezíně z nich pak založili velkou knihovnu, protože skoro každý si s sebou vzal milovanou knihu, podotkla. Přežila Terezín, Osvětim i nucené práce v Hamburku. S rodinou, manželem a třemi dětmi nyní žije v Jeruzalémě. Do Čech se ale několikrát ročně vrací. I díky její pomoci opět ožila kolínská synagoga, která je mimo Prahu nejcennější a nejstarší v Čechách.