• 24.2.2003

    Kabinet dal v pondělí za úkol ministrům financí a průmyslu a guvernéru České národní banky, aby do 30. září letošního roku připravili plán na přijetí jednotné evropské měny. Strategii ČNB, v níž banka doporučuje co nejrychlejší přijetí eura, v pondělí vláda pouze vzala na vědomí jako výchozí materiál pro další diskusi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Podle něj se musí vláda nejprve shodnout na reformě veřejných financí a teprve poté může připravit strategii, kdy se Česká republika připojí k euru.

    Vstup ČR do Evropské unie je plánován na květen 2004. Z procedurálního hlediska je tak při splnění maastrichtských kritérií prvním možným rokem přistoupení k eurozóně rok 2007. Jednou z podmínek přijetí eura je deficit veřejných financí nepřesahující tři procenta HDP. Pokud by ale vláda pokračovala v nynější rozpočtové politice, české veřejné finance by se v roce 2006 propadly do schodku 6,6 procenta HDP. Ministerstvo financí proto ve snaze zabránit narůstajícím deficitům přišlo s návrhem reformy rozpočtových výdajů a daní. Radikální verze reformy by měla vést k poklesu deficitu veřejných financí v roce 2006 na 3,7 procenta HDP.

    Prakticky všechny kandidátské země chtějí euro přijmout co nejdříve a hovoří nejčastěji o letech 2006 až 2007. Zástupci Evropské centrální banky a Evropské komise však již několikrát varovali kandidáty před uspěchanou snahou o přijetí eura. Podle EK bude do roku 2007 v eurozóně z desítky nových členů EU jen jedna, maximálně dvě země.

    Autor: Eva Petržílková
  • 24.2.2003

    Infrastrukturu v lázeňských městech, sportovní a hygienická zařízení ve městech a propagaci regionů podpoří částkou 150 milionů korun ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Státního programu cestovního ruchu, jehož zaměření také schválila vláda. Ministerstvo letos hodlá při výběru upřednostňovat obce, které byly postiženy srpnovou povodní. Vloni MMR podle Martiny Petříkové z tiskového oddělení na program poskytlo 200 milionů a o rok dříve 270 milionů korun.

    Autor: Eva Petržílková
  • 24.2.2003

    Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) odpustí zemědělcům zhruba 809 milionů korun půjček, které dostali po povodních z let 1997 a 2002. "Důvodem předložení návrhu je současná ekonomická situace resortu a nutnost částečného oddlužení zemědělských podnikatelských subjektů," uvedl v pondělí na tiskové konferenci ministr zemědělství Jaroslav Palas. Rolníci, kteří už část půjček splatili, dostanou tyto peníze zpátky, dodal ministr s tím, že Pozemkový fond zároveň podle vládou schváleného usnesení promine PGRLF půjčku 750 milionů korun, kterou mu poskytl právě na pomoc zemědělcům postiženým záplavami.

    Ztráty v resortu způsobené loňskou velkou vodou MZe vyčíslilo na 3,6 miliardy Kč. Z toho asi 1,16 miliardy Kč představovaly škody v potravinářství. Dotace na řešení povodňových škod loni činily 977 milionů korun a Pozemkový fond prominul splátky za 87 milionů korun.

    Autor: Eva Petržílková
  • 24.2.2003

    Jednání Invesmartu s Českou národní bankou o situaci v Union bance zatím pravděpodobně nijak nepokročila. Invesmart jednal o vývoji především s ostatními akcionáři, u jednání s centrální bankou zřejmě nenastal výraznější posun. Centrální banka nechce jednání komentovat. Některé informace zevnitř centrální banky však hovoří o tom, že odpovědní pracovníci ČNB už jsou téměř rozhodnuti a odebrání licence pravděpodobně nic nezvrátí.

    Banka čelí vážné finanční krizi. Minulý pátek uzavřela všechny pobočky a centrální banka s ní zahájila správní řízení o odebrání licence. Důvodem tohoto vývoje je fakt, že stát odmítl bance poskytnout finanční pomoc ve výši 1,7 miliardy korun.

    Autor: Eva Petržílková
  • 24.2.2003

    Dozorčí rada Union banky odvolala předsedu představenstva Radovana Vávru a člena představenstva Romana Truhláře. ČTK to sdělila agentura Donath- Burson-Marsteller zastupující italskou skupinu Invesmart. Důvody odvolání Invesmart neuvedl. Novými členy představenstva jmenovala dozorčí rada Romana Mentlíka a Michala Gaubeho. Mentlík dosud působil jako poradce generálního ředitele České konsolidační agentury. Podle informací ČTK by se předsedou představenstva měl stát právě Mentlík. Představenstvo by nyní mělo být tříčlenné a dalšími členy by měli být místopředseda představenstva Štěpán Veselovský a Michal Gaube. Invesmart tyto lidi údajně již představil centrální bance a požádal ji o urychlení schvalovacího procesu.

    Autor: Eva Petržílková
  • 24.2.2003

    První zájemci se začínají objevovat kolem krachující Union banky. Hlavní výhodou peněžního ústavu je jeho silná pobočková síť a čtvrt milionu klientů, kteří vzbuzují zájem především těch bank, jež chtějí na českém trhu dále růst v drobném bankovnictví (retail). Mezi prvními zájemci nejsou žádná překvapivá jména, vesměs jde o banky, které už se v minulosti o Union banku ucházely a chtějí dále posilovat pozici v retailu. Zájem tak nevyloučili například GE Capital Bank, Raiffeisenbank či UniCredito. Tyto ústavy se však zároveň shodují, že jakékoli úvahy o převzetí jsou předčasné.

    Autor: Eva Petržílková
  • 24.2.2003

    Hlavní líčení s bývalým vyšetřovatelem Státní bezpečnosti, jedenaosmdesátiletým Aloisem Grebeníčkem, odročila soudkyně Radomíra Veselá na 24. března. Sám Grebeníček předvolání soudu přijal, ale pro nemoc se tentokrát omluvil jeho obhájce Čestmír Kubát. Bez jeho přítomnosti nelze podle předsedkyně senátu jednání vést. Grebeníček se k soudnímu procesu, který trvá už pět let, ze zdravotních důvodů ani jednou nedostavil. Stíhán je za mučení vězňů v 50. letech minulého století. Za těžké ublížení na zdraví mu hrozí až osm let vězení.

    Poslední vývoj kauzy nepřekvapil předsedu Konfederace politických vězňů Stanislava Drobného. Ten se dokonce vsadil o tisíc korun, že se zase omluví. A sázku vyhrál.

    Autor: Eva Petržílková
  • 24.2.2003

    Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 se zabývá případem jednaosmdesátiletého Milana Moučky, jenž v 50. letech velel vyšetřovací skupině Státní bezpečnosti (StB) v pražské ruzyňské věznici. Na starosti měl i přípravu procesu s Miladou Horákovou. Náměstkyně obvodního žalobce Jana Hercegová potvrdila, že zastupitelství před nedávnem obdrželo od Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) návrh na Moučkovu obžalobu ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Pracovnice zastupitelství, jež se případem zabývá, je ale v současnosti nemocná, takže rozhodnutí o dalším postupu ještě nepadlo, uvedla Hercegová.

    Moučka velel skupině StB s krycím označením VI B, která měla na starosti vyšetřování takzvané protistátní činnosti lidí, kteří nebyli funkcionáři komunistické strany. Jejím cílem bylo donutit obviněné k bezvýhradnému doznání. Podle ÚDV při tom používala i drastických metod fyzického a psychického týrání. Proto také byla Moučkova skupina pověřena vyšetřováním Milady Horákové. Tato významná představitelka Československé strany národně socialistické byla v červnu 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzena za údajnou velezradu a špionáž k trestu smrti a popravena. Spolu s ní bylo odsouzeno dalších 12 lidí, tři k trestu smrti, čtyři na doživotí a pět k trestům od 15 do osmadvaceti let. Moučkova ruzyňská skupina podle ÚDV připravovala i podklady pro procesy s církevními hodnostáři. Vyšetřovala například biskupa olomoucké arcidiecéze Stanislava Zelu a arciopata benediktínského kláštera v Břevnově Anastáze Opaska.

    Autor: Eva Petržílková
  • 24.2.2003

    Pokud by se referendum o vstupu České republiky do Evropské unie konalo v únoru, se vstupem by souhlasilo 59 procent lidí. Podpora vstupu se v posledních měsících zvyšuje, zatímco ochota lidí zúčastnit se hlasování stagnuje. Rozhodně by k urnám přišla jen necelá polovina dotázaných. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Každý třetí člověk přislíbil svou účast v referendu váhavěji. Celková ochota hlasovat tak pokračuje v trendu z ledna, kdy se mírně snížila. K těm, kteří by hlasovat nešli, patří nejčastěji lidé se základním vzděláním, důchodci, nezaměstnaní, obyvatelé Moravy, západních Čech a obcí s malým počtem obyvatel.

    Autor: Eva Petržílková
  • 23.2.2003

    S cenami v tuzemsku se po vstupu Česka do Evropské unie nestane nic výrazného. V diskusním pořadu Sedmička televize Nova to uvedl premiér Vladimír Špidla. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že stát je pod ekonomickým tlakem unie už nyní. Inflace se podle Špidly může po dobu tří až pěti let pohybovat mezi čtyřmi až sedmi procenty. S tím souhlasil i místopředseda ODS Jan Zahradil. Oba politici se shodli, že cenová hladina se bude odvíjet od výkonnosti české ekonomiky. U některých potravin se podle Zahradila zvednou ceny o čtvrtinu, někde i o polovinu. Premiér dodal, že se tak stane během pěti až sedmi let. Kromě cen se živě diskutovalo i o důchodech. Špidla dokonce uvedl, že důchodci jsou pro vstup do unie nejzabezpečenější vrstvou obyvatel. Systém důchodů je totiž založen na valorizaci, důchody se tedy zvyšují v závislosti na růstu spotřebitelských cen a růstu reálných mezd. Cenová hladina i hladina důchodů se však podle Jana Zahradila bude odvíjet od výkonnosti české ekonomiky, systém důchodové politiky záleží na státu a českém zákonodárství.

Pages