Zprávy

Evropská komisařka pro energetiku Loyola de Palaciová chce několik let čerpat z rezervních fondů energetických koncernů členských zemí EU a tyto prostředky věnovat na zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren v kandidátských zemích, nebo na jejich odstavení a likvidaci. Píše to ve svém připravovaném pondělním vydání německý magazín Der Spiegel, z nějž citují tiskové agentury. Jako příjemce těchto prostředků ve výši mnoha miliard eur list jmenuje Litvu, Bulharsko a Česko. Koncerny v první reakci označily plány za "pokus o vyvlastnění" a zahájily také společné porady, jak realizaci plánů evropské komisařky zabránit.

Příklady pěti osobností, z nichž by sestavoval po volbách do Poslanecké sněmovny novou vládu, uvedl předseda ČSSD Vladimír Špidla. Na tiskové konferenci v Lidovém domě ale rozhodně odmítl, že by s kýmkoli z nich již nyní jednal o obsazení konkrétního ministerského křesla. Ze současných členů vlády Špidla jmenoval ministry obrany a vnitra Jaroslava Tvrdíka a Stanislava Grosse. O Grossovi jako o budoucím ministru vnitra se zmínil již dříve. Dalšími příklady lidí, které prý má Špidla k dispozici, jsou místopředsedkyně ČSSD Marie Součková, místopředsedkyně sněmovny a šéfka pražských sociálních demokratů Petra Buzková a místopředseda strany a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdeněk Škromach.

Problém "kabotáže", tedy využívání vozů jednoho státu k vnitrostátní přepravě nákladů, které patří jinému státu EU, bude podle komisaře Günthera Verheugena vyřešen po volbách v Německu "za 12 hodin". Dosud na něj naráží uzavření kapitoly "doprava" v přístupových jednáních České republiky s Evropskou unií. Česko odmítlo přistoupit na požadavek EU, aby strpělo po vstupu až pětiletý odklad práva pro své dopravce podnikat na vnitřním trhu ostatních členských zemí, a to ani s možností reciprocity. Čeští vyjednávači požádali unii, aby souhlasila s vyčleněním tohoto problému z kapitoly o dopravě (tzv. set-aside), která by byla uzavřena bez něj. Evropská komise odmítla tento postup podpořit, a členské státy se jím proto nezabývaly. EK naopak doufala, že se problém podaří odstranit bilaterálním jednáním mezi Českem a Německem. I tato snaha však selhala. Verheugen slíbil při návštěvě premiéra Miloše Zemana, že se o řešení osobně zasadí.

Zvláštní výbor rakouského parlamentu, který se zabývá výsledky lednového podpisového referenda proti jaderné elektrárně Temelín, téměř čtyři hodiny debatoval o bezpečnostních a zejména ekonomických otázkách kolem elektrárny a jaderné energetiky všeobecně. Zákonodárci se sice shodli na potřebě odstavení elektrárny, vzhledem k různým názorům vládní koalice a opozice se ale nepodařilo najít shodu v otázce, jak přesvědčit Česko, aby provoz elektrárny zastavila. Debata, která byla zpočátku silně emocionální, se později uklidnila a poslanci se později ptali přizvaných expertů z oblasti jaderné energetiky, práva a ekonomiky zejména na hospodářský význam JETE. Zúčastnění odborníci se vesměs shodli na tom, že Temelín je ztrátovou investicí a pro Česko je výhodnější, aby byl odstaven. V debatě vystoupil také zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec, který hovořil o nerentabilnosti JETE. "Celková investice (do Temelína) je absolutně ztracena a minimálně 90 miliard bylo investováno zcela zbytečně," prohlásil Pavlovec. Temelín je podle něj projekt "ekonomicky zcela mimo realitu a dá se říct, že se jedná o tunelování České republiky jadernou lobby". Další zasedání zvláštního "temelínského" výboru se má uskutečnit 4. července. Sněmovna se podle rakouské ústavy do podzimu musí vyjádřit k podpisovému referendu, které v lednu pořádala FPÖ. Tehdy se proti JETE vyslovilo 915.000 Rakušanů. Zákonodárci ale nejsou povinni požadavek na zablokování českého vstupu do EU kvůli Temelínu podpořit a vzhledem k početním poměrům ve sněmovně se to ani neočekává.