Zprávy

Otevřením volebních místností na americkém kontinentě začínají ve čtvrtek české parlamentní volby. Možnost ovlivnit složení Poslanecké sněmovny mají totiž letos poprvé i čeští občané, kteří žijí nebo jen dočasně přebývají v cizině. Ze zhruba 70.000 českých krajanů tuto nabídku využil jen minimální počet. K volbám na 108 zastupitelských úřadech po celém světě se zapsalo pouze 2960 lidí. Mnoho krajanů z velkých zemí od účasti ve volbách odradila skutečnost, že volební zákon navzdory jejich naléhání nepočítá s korespondenčním způsobem hlasování. Týká se to například USA, Austrálie, Kanady či Ruska.

Zatímco v Evropě i na dalších kontinentech se bude hlasovat tradičně v pátek a v sobotu, na americkém kontinentě bude 17 volebních místností otevřeno kvůli časovému posunu už ve čtvrtek a v pátek od 14:00 do 21:00 místního času. První voliče tak podle časových pásem přivítají na velvyslanectvích v Brazílii, Uruguayi a Argentině, a to ve čtvrtek po 19:00 středoevropského letního času (SELČ).

O hodinu později se začne volit ve venezuelském Caracasu a v Santiagu de Chile, s dvouhodinovým odstupem se otevřou volební místnosti na východním pobřeží USA, v Montrealu a Ottawě, v Havaně, kolumbijské Bogotě a peruánské Limě. Od 22:00 SELČ budou moci hlasovat voliči v Mexiku a v kostarické metropoli San José, jako poslední se v Americe otevře pro voliče konzulát v Los Angeles, kde hlasování začne o dvě hodiny později.

Volební seriál se poté přesune do Austrálie, kde se v pátek v 06:00 SELČ otevřou volební místnosti v Sydney a hlavním městě Canbeře. O hodinu později se bude moci volit například v Tokiu a v Soulu, v Pekingu o dvě hodiny později. První hlasovací lístky mohou objevit ve volebních urnách v Hanoji či Bangkoku v 09:00 SELČ. Po 09:30 SELČ se budou moci dostavit voliči k urně v Dillí, na 11:00 SELČ budou muset počkat v pákistánském Islámábádu.

Češi v Moskvě začnou hlasovat ve 12:00. Čeští vojáci v Kuvajtu budou moci odvolit po 13:00 SELČ, kdy začne také hlasování v Londýně, Dublinu, Lisabonu a čtyřech afrických metropolích. V dalších čtyřech, například v Dakaru, se začne hlasovat stejně jako v ČR a většině evropských zemích, tedy ve 14:00 SELČ. Páteční hlasování skončí ve 22:00, sobotní odstartuje v 08:00 a skončí ve 14:00 místního času.

Čeští voliči v zahraničí dostanou na rozdíl od tuzemských voličů hlasovací lístky až ve volebních místnostech. I když pocházejí z různých koutů České republiky, rozhodovat se budou mezi 23 volebními uskupeními, které kandidují v Jihomoravském kraji. S kandidáty se tak mohou seznámit nejsnáze prostřednictvím internetových stránek. Odkazy na webové prezentace kandidujících stran nabízí i internetová stránka ministerstva zahraničí. I když se k volbám na velvyslanectvích zapsaly necelé tři tisícovky Čechů, počet voličů by nakonec mohl být vyšší. Češi v zahraničí mohou totiž volit také po předložení voličského průkazu.

Velitele vojenské akademie NATO Defense College Jeana-Paula Raffenna přijal ve středu na Pražském Hradě prezident Václav Havel. Podle jeho mluvčího Ladislava Špačka pokládá Raffenn listopadový summit aliance v Praze za klíčový, protože aliance se nyní orientuje z čistě obranných na bezpečnostní aspekty mezinárodní situace. V současné době je 82 procent studentů akademie vojáky. Raffenn by však rád zvýšil počet civilistů, chtěl by vychovávat diplomaty, historiky, policisty i právníky. Václav Havel se svému hostu omluvil, že akademii nemohl navštívit, když byla zrušena jeho cesta do Itálie loni na podzim kvůli jeho srdeční arytmii. Summit považuje Václav Havel za klíčový pro alianci. "Naším cílem je dát veřejnosti najevo, že aliance slouží k obraně jejich svobod, k obraně jejich práv. Lidé se musí s aliancí identifikovat jako s organizací, která existuje především proto, aby jim zajistila bezpečnost," tlumočil Špaček prezidentova slova z rozhovoru s Jeanem-Paulem Raffennem.

Vojenská akademie NATO byla založena v roce 1951 na základě myšlenek generála a amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera. V jeho představách šlo o instituci vychovávající civilní i vojenské odborníky tak, aby plně chápali složitost obranného postoje NATO a aby uměli reagovat na měnící se mezinárodněpolitické prostředí. Akademie sídlí v Římě a nyní školí vyšší důstojníky pro funkce v alianci a v Partnerství pro mír. Každoročně se v řadě kursů setká na 500 studentů ze 40 zemí. Česká republika od roku 1996 vyslala 20 kandidátů. Většina nyní pracuje ve vysokých funkcích ministerstva obrany, ve strukturách NATO nebo na zastupitelských úřadech v zahraničí.

Zrušení takzvaných Benešových dekretů není podmínkou vstupu České republiky do Evropské unie. Prohlásil to ve středu v Berlíně kandidát německé konzervativní opozice na úřad kancléře v zářijových volbách Edmund Stoiber s tím, že tyto otázky spolu nicméně souvisejí. Na tiskové konferenci o zahraniční politice křesťanského bloku CDU/CSU se Stoiber ohradil proti líčení některých médií, že na květnovém sudetoněmeckém srazu v Norimberku podmínil český vstup do společenství zrušením dekretů. "Souvislost je přece ale logická," řekl. Když nějaká země podle Stoibera vstupuje o EU, pak musí splnit kodaňská kritéria unie z roku 1993.

Česká republika při jednání o vstupu do Evropské unie uzavřela za uplynulé pololetí pouze kapitolu "regionální politika". S 25 hotovými kapitolami ze 30 zaostává v pomyslném žebříčku za řadou "konkurentů" včetně Slovenska. Podle ministra zahraničí Jana Kavana to však nevadí, protože v této fázi nejde už vůbec o počty kapitol, ale o kvalitu podmínek, za nichž byly uzavřeny. Španělský státní tajemník Ramón de Miguel a komisař Günter Verheugen ovšem na tiskové konferenci po dvou dnech rozhovorů s ministry kandidátských zemí zdůraznili, že jednání vstoupilo do klíčové konečné etapy, kdy je třeba urychleně odstraňovat všechny nedodělky. Podle Verheugena by bylo žádoucí se jich zbavit do října, aby se pak mohli všichni jednající soustředit na stěžejní sporné problémy, zejména finanční. Jan Kavan protějškům z 15 členských států unie vyložil, že Praha nadále odmítá ukončit jednání o kapitole "doprava", protože považuje za neopodstatněný požadavek EU na odklad práva českých dopravců poskytovat vnitrostátní služby v jiných zemích (kabotáž). Předpokládá, že po zářijových německých volbách bude možné tuto věc snadno vyřešit ku prospěchu české strany. Obdobně nemůže ČR přistoupit na nabízené podmínky uzavření kapitoly "instituce", dokud nebude napraveno diskriminační rozhodnutí ze summitu EU v Nice, které jí přisoudilo o dva poslance v budoucím Evropském parlamentu méně, než mají srovnatelně lidnaté státy unie. Předsedající Španělsko vyjádřilo přesvědčení, že se tuto věc povede vyřešit na samém konci přístupových rozhovorů.