Zprávy

Dlouhých 65 let čekala na možnost volit v zahraničí české poslance Marie Dubinová. Z tehdejšího Československa odešla v roce 1937 a od té doby žije ve Francii. "Je to zadostiučinění. Od sametové revoluce jsem pořád bojovala o to, aby Češi v zahraničí mohli volit, takže velice ráda splňuji tuto povinnost," řekla při volbách na českém konzulátě v Paříži tato letos 87letá žena, na kterou s vděčností vzpomíná dlouhá řada českých a slovenských emigrantů. Na svůj věk neuvěřitelně vitální vdova, o níž čeští krajané nemluví jinak než o "Maryšce", o svých zásluhách takřka nemluví. A tak je o obětavé pomoci československým exulantům možné dozvědět se ze vzpomínek těch, kteří díky manželům Dubinovým snáze našli ve Francii útočiště.

Absolvent pražské právnické fakulty Oldřich Dubina odešel do Paříže v roce 1936, aby zde pokračoval ve studiích. Po okupaci Čech a Moravy nacistickými vojsky se rozhodl pomáhat svým uprchlým krajanům a v roce 1940 odešel na frontu. Po kapitulaci Francie se snažil pomáhat nejen českým emigrantům, ale všem odpůrcům fašismu, když na farmách ve střední Francii našel zaměstnání a úkryt pro stovky lidí. V prosinci 1942 však byli Dubinovi a jejich přátelé zatčeni a deportováni do Německa. Podařilo se jim přežít a po válce se vrátili do Francie. Oldřich Dubina poté odmítl nabízený ministerský post v první poválečné československé vládě a namísto toho se se svou ženou usadil na farmě ve střední Francii, aby vytvořil ekonomickou základnu pro uprchlíky z Československa.

Jako první poslal údaje o volebním hlasování českých občanů v zahraničí zastupitelský úřad v pákistánském Karáčí. Do pražského centra Českého statistického úřadu přišly údaje o dvou hlasech pro ODS kolem 14:30, tedy půl hodiny po uzavření volebních místností v České republice. Jako druhý se přihlásil libanonský Bejrút, následován těsně Manilou ve Filipínách, Sao Paulem v Brazílii a venezuelským Caracasem. Pozadu nezůstaly mimo jiné ani české diplomatické mise v Číně a Keni. Zatímco podle dosavadních celorepublikových výsledků vede ve sněmovních volbách ČSSD, ze zahraničí zatím dostala nejvíce hlasů Koalice (33 procent). Výsledky se do Prahy posílají elektronicky a faxem.

Nejznámějším Čechem, který zavítal do volební místnosti v Bruselu zřízené v prostorách českého konzulátu, byl nepochybně český dramatik a spisovatel Pavel Kohout. Samozřejmě se nešířil, který z volebních lístků si za zástěnou vybral. Na otázku, zda dává přednost změně nebo kontinuitě, odpověděl mnohoznačně: "Já jsem celý život pro změnu. Změna však nemusí znamenat ztrátu kontinuity." Volební komise v Bruselu přivítala 121 voličů, z nichž dvě třetiny byli pracovníci českých zastupitelských úřadů, projíždějící cestovatelé, studenti a turisté vybavení voličskými průkazy z ČR. Ze čtyř desítek lidí zapsaných na místním volebním seznamu tvořili jen asi polovinu krajani, zbytek byli čeští pracovníci. Kohout si posteskl, že s dvojím občanstvím, českým a rakouským, vlastně pořád jenom volí. Možnost hlasovat v zahraničí považuje za pokrok, i když by uvítal spíše korespondenční formu.

Parlamentních voleb se na velvyslanectví ve Vídní zúčastnilo 120 českých občanů. Hlasovat přišla také asi třicítka diplomatů a jejich rodinných příslušníků. Účast byla mírně nad očekáváním zdejší volební komise. Navzdory mírně vyšší účasti oproti předpokladům byl ale zájem českých občanů o volby velmi malý. Podle neoficiálních statistik totiž žije v alpské republice na 7500 českých státních příslušníků, z nichž naprostá většina má bydliště právě ve Vídni. K hlasovací urně na ambasádě sídlící poblíž zámku Schönbrunn se dostavili lidé různého věku i profesí, nechyběly ani návštěvy rodin s dětmi. V pátek odvolilo 99 lidí, mezi nimiž byl i velvyslanec Jiří Gruša a potomek známého šlechtického roku Karel Schwarzenberg.

Velvyslanectví zaznamenalo také jeden kuriózní případ: Přibližně hodinu před uzavřením volební místnosti přijel na kole k volbám asi 50letý český občan, který se dožadoval hlasování, aniž měl voličský průkaz. Poté, co mu komise hlasovat neumožnila, dožadoval se telefonátu na Ústřední volební komisi, od níž požadoval udělení výjimky. Ta mu pochopitelně nevyhověla, a tak kuchař z jedné z vídeňských restaurací musel opět sednout na svůj bicykl a odjet domů. K volbám údajně na kole přijel z osmikilometrové vzdálenosti ve třicetistupňovém horku. Ambasáda na připravila také společenskou akci "povolební guláš", na níž asi stovka hostů mohla zhlédnout záznamy přenosů České televize s předběžnými výsledky. Záznam byl tlumočen také do němčiny a podávalo se kromě guláše také české pivo.