Zprávy

Komunisté se sice v českých parlamentních volbách umístili na třetím místě, ale zvítězili v tom, že kontrolují situaci. V telefonickém rozhovoru pro ČTK to uvedl francouzský politolog Michel Perottino, který se dlouhodobě zabývá pozicí komunistů na české politické scéně. V Poslanecké sněmovně bude KSČM sloužit jako hrozba, což by mělo vést pravděpodobné vládní strany - ČSSD s Koalicí - k disciplíně, míní pražský rodák Perottino, který nyní působí v českém hlavním městě ve Francouzském středisku výzkumu ve společenských vědách (CEFRES) a situaci sleduje na místě. Podle něj nemá předseda vítězné ČSSD Vladimír Špidla na vybranou a musí se při sestavování vlády obrátit na Koalici, neboť opakovaně odmítl spojenectví s ODS. Perottino zároveň zdůraznil, že situaci komplikují dva nezávislí poslanci na kandidátce Koalice. "Pokud vláda nebude disciplinovaná, tak je možné, že ČSSD půjde do vlády s komunisty," řekl Perottino, podle něhož existuje i riziko předčasných parlamentních voleb.

Celkem 441,620.600 korun dostanou podle výpočtu ČTK od státu politické formace, které v letošních volbách do Poslanecké sněmovny získaly více než 1,5 procenta hlasů. V roce 1998 byla tato hranice tři procenta a strany získaly za hlasy celkem téměř 514 miliónů. V minulých volbách platil stát za jeden voličský hlas 90 korun, v letošních je to 100 korun. Přísun státních peněz do stranických pokladen tím však nekončí. Každý politický subjekt, který získá ve volbách tři procenta hlasů, dostane každoročně šest miliónů korun a navíc 200.000 korun za každých dalších i započatých 0,1 procenta hlasů. Obdrží-li strana a hnutí více než pět procent hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje. Dalším příjmem je roční příspěvek 900.000 korun na mandát poslance.

Nízká volební účast českých krajanů, kteří do Poslanecké sněmovny volili vůbec poprvé, je dána byrokratizací voleb. Ve volebním studiu České televize to uvedl Petr Holub z Respektu. Způsob voleb v zahraničí byl podle jeho názoru málo vstřícný ke krajanům, kteří se tak mohli cítit svým způsobem uraženi. Při korespondenční volbě by byl zájem českých občanů v zahraničí určitě větší. Naproti tomu politolog Tomáš Lebeda si nemyslí, že by způsob voleb v zahraničí byl málo vstřícný. Úprava voleb krajanů u jiných států je totiž mnohem tvrdší. Pokud by se v tuzemsku aplikovala úprava podobná Austrálii či Novému Zélandu, drtivá většina českých krajanů by právo volby ztratila. Tamní úprava totiž odebírá volební právo těm krajanům, kteří v posledních třech respektive pěti letech nenavštívili mateřskou zemi.

Volby v zahraničí měly umožnit hlasování zhruba 70.000 krajanů s českým občanstvím. Zahraniční Češi nakonec odevzdali 3742 platných hlasů. Nejúspěšnější stranou v zahraničí byla v českých sněmovních volbách Koalice, která získala 33,99 procenta voličů. Bohumil Pečínka z Reflexu výsledek přičítá zejména skutečnosti, že se Koalice dlouhodobě zasazovala o to, aby krajané měli možnost volit. Samotnou volební účast krajanů označil Pečínka za obrovský krach.

Reaktor prvního bloku jaderné elektrárny Temelín pracuje od sobotního dopoledne na 100 procent a výkon se pohybuje kolem 980 megawattů. "Je horko, takže je také teplejší chladicí voda. Tím pádem výkon během dne klesne třeba na 960 nebo 980 megawattů," řekl ČTK výkonný ředitel elektrárny František Hezoučký. V každém bloku Temelína je jeden turbogenerátor o elektrickém výkonu 1000 megawattů. První blok získal v pondělí 10. června povolení k zahájení zkušebního provozu, ale v úterý večer a ve čtvrtek ráno způsobily technické problémy odstavení turbogenerátoru. "Problémy s únikem vodíku se ukázaly jako falešný poplach, takže v sobotu dopoledne jsme zvýšily výkon na 100 procent a teď jedeme jenom podle potřeb Ústředního energetického dispečinku. Jestliže řekne, abychom výkon snížili, tak ho snížíme," uvedl Hezoučký.