Zprávy

Památku slovanských věrozvěstů svatých Cyrila a Metoděje si v pátek ve Velehradě na Národní pouti připomnělo přes 25 tisíc věřících. U největší moravské baziliky sv. Cyrila a Metoděje a Nanebevzetí panny Marie vedl hlavní mši pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Pouť byla letos zaměřena na rodiny a měla motto "Společně svědčíme o Boží lásce". Bohoslužbu sloužili spolu s Vlkem moravský metropolita a arcibiskup olomoucký Jan Graubner, papežský nuncius Erwin Josef Ender a 17 biskupů z diecézí Čech, Moravy a Slezska. Kardinál pozdravil biskupy a kněze z Itálie, Francie, Slovenska a dalších zemí, zástupce nekatolických církví a poutníky, kteří přijeli z okolních států i ze zámoří. Úlohu rodiny připomněl v kázání brněnský biskup Vojtěch Cikrle. "Individualismus a touha po osobním prospěchu, příznačné pro naši dobu, činí rodiny stále křehčími. Prvními oběťmi jsou děti, protože jsou zbaveny opory v jednotě rodičů," řekl biskup Cikrle. V ideální rodině se podle něj zdokonaluje schopnost člověka žít ve vztazích. Sexualitu je podle biskupa třeba chápat jako Boží dar, a ne jako idol oddělený od lásky a odpovědnosti. Vyzval politiky, aby jedinečnou roli rodiny právně zakotvili, bránili skrytému porušování Deklarace lidských práv a nezacházeli s muži a ženami v manželství jako s jedinci žijícími odděleně.

Česká biskupská konference udělila při pouti Řád sv. Cyrila a Metoděje jezuitovi Tomáši Špidlíkovi z Vatikánu. Ocenila tak mimo jiné jeho zásluhu na budování mostů mezi Českem a Evropou. Děkovné uznání převzali za službu české literatuře Mojmír Trávníček a Jaroslav Med. Pozdrav papeže Jana Pavla II. předal poutníkům jeho velvyslanec Ender. Pozdravil je též evangelický farář Vladislav Volný a zahraniční biskupové.

Soluňské bratry Cyrila a Metoděje pozval v roce 863 velkomoravský kníže Rastislav, aby šířili křesťanství. Papež Jan Pavel II. je o více než tisíc let později nazval patrony Evropy a samotný Velehrad spojnicí křesťanství západu a východu.

Česká republika zahájila boj proti rozhodnutí Evropské komise, že výrobní kvóty pro české zemědělce budou vypočítávány ze statistik za referenční období 1995 až 99. Státní tajemník Pavel Telička snesl řadu argumentů vyvracejících "výhodnost" tohoto období. Přesvědčoval komisi mimo jiné srovnáním s okolními zeměmi, hlavně Rakouskem a Bavorskem. "Pro výpočet kvóty je relevantní spotřeba i v posledních letech a také její trend - u některých komodit i před rokem 1990. Dále pak je důležitá struktura této spotřeby a srovnání s klimaticky obdobnými sousedními zeměmi, jako jsou Rakousko či Bavorsko, které navíc mají podobný jídelníček," vyložil Telička svůj postup při čtvfrteční výměně názorů s úředníky EK.

Rakouští opoziční sociální demokraté (SPÖ) kritizovali výsledky čtvrtečního zasedání zvláštního "protitemelínského" sněmovního výboru, na němž se nepodařilo najít shodu mezi pravicí a Zelenými na jedné straně a SPÖ na straně druhé. Sociální demokraté totiž do prohlášení výboru chtěli přidat pokyn pro vládu, aby v budoucnosti nevyhrožovala České republice vetováním jejího vstupu do Evropské unie, pokud jihočeská jaderná elektrárna Temelín nebude odstavena. SPÖ ústy své ekologické mluvčí Ulli Simaové kritizovala zejména krajně pravicové Svobodné, kteří vetem vyhrožují. Vyjádřila ale také naději, že se rakouské strany nakonec na přijatelném znění dohodnou a sněmovna bude moci vydat jednohlasné stanovisko k Temelínu.

V konsenzus všech čtyř parlamentních stran doufají také Zelení, informovala ve Vídni jejich místopředsedkyně Eva Gawischnigová. Rovněž tato opoziční strana ale apeluje na vládní koalici - zejména pak na lidovce -, aby po čtvrtečním opětovném vyhrožování vetem ze strany FPÖ vyjádřili jasnou pozici podporující rozšíření unie.

Předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová rezignovala ve čtvrtek na nejvyšší stranickou funkci. Šéfka unionistů odstoupila na předsednictvu strany, protože nesouhlasí s programem vznikajícího kabinetu. ČTK řekla, že chce v Poslanecké sněmovně podpořit vznik vlády, která bude proevropská. Zdůraznila, že v úterý na zasedání republikového výboru unie navrhovala kvůli nesouhlasu s chystaným tempem snižování státního dluhu, aby se US-DEU přímo na vzniku vlády nepodílela. Výbor ji však nepodpořil. Unionisté by ale podle ní měli umožnit vznik tohoto kabinetu v Poslanecké sněmovně jako jedinou variantu proevropské vlády. "Ráda bych, aby Unie svobody v budoucnu byla liberální konzervativní stranou," řekla rezignující šéfka US-DEU Českému rozhlasu. "Z hlediska programu Unie svobody je programový kompromis podle mého názoru za hranicí toho, co lze dobře obhajovat před voliči," uvedla v rozhlase. Účast ve vládě s takovým programem podle ní pro unii znamená popření většiny vlastního programu. Marvanová upřesnila, že neměla mandát, aby jednání o společném kabinetu zablokovala, a proto se rozhodla rezignovat sama. "Jsem připravena jako poslankyně poslaneckého klubu US-DEU i přes své výhrady k programové části koaliční smlouvy ustavení této vlády podpořit," řekla. Dodala, že proto není důvod pochybovat o tom, že vláda bude mít ve sněmovně k dispozici 101 hlasů. Marvanová rozhodně zůstane členkou unie a přeje si, aby její krok stranu nerozštěpil. US-DEU by teď měl podle stanov vést první místopředseda Ivan Pilip, který neuspěl ve volbách do Poslanecké sněmovny. Sociální demokraté tím dosud zdůvodňovali svůj nezájem o Pilipa jako budoucího člena vlády.