Zprávy

Většina lidí si myslí, že Česká republika bude na vstup do EU připravena a že se do dvou let skutečně stane novým členským státem. O připravenosti země je přesvědčeno 54 procent, o přijetí 76 procent lidí, což je od roku 1996 nejvíce, uvedl průzkum agentury STEM. Jeho výsledky v sobotu poskytlo ministerstvo zahraničí. Největší pochybnosti o míře příprav měli lidé v roce 1999, od té doby se situace zlepšuje. Téměř dvě třetiny občanů zastávají názor, že za uplynulý rok země značně postoupila v přípravách vstupu do EU, uvedl STEM.

Proti průzkumům z let 2000 a 2001 je podíl občanů příznivě hodnotících pokrok v přípravách významně vyšší. Pětina lidí si však nadále myslí, že ČR do EU vstoupí s nedostatečně sladěnými normami. Podle STEM se snížil počet lidí, podle nichž nebude ČR do EU ani přijata, ani nebude připravena. Zatímco v roce 2001 tento názor zastávalo 42 procent, loni to bylo 30 procent, letos 28 procent respondentů.

Všechny významné zahraniční tiskové agentury zaznamenaly prohlášení prezidenta Václava Klause k česko-německým vztahům při příležitosti 64. výročí nacistické okupace českých zemí. Všímají si zejména pasáže označující nacistické násilí a poválečný násilný odsun Němců z Československa za "z dnešního hlediska nepřijatelné". Německá agentura DPA cituje tato Klausova slova včetně výzvy ke vzájemnému pochopení a nutnosti orientovat se ve vztahu mezi oběma národy na budoucnost. "Političtí pozorovatelé vidí prezidentovo prohlášení v prvních reakcích jako přínos pro bilaterální vztahy," konstatuje DPA a připomíná, že němečtí a čeští politici se v uplynulém roce silně přeli o takzvané Benešovy dekrety, které byly (údajně) podkladem pro vysídlení. Rakouská agentura APA zatím Klausovo prohlášení nekomentovala nijak, vedle běžné agenturní zprávy však vydala překlad plného textu prezidentova prohlášení. Agentura Reuters na jádro Klausova prohlášení navazuje vysvětlením, že problematiku vysídlení a takzvaných Benešových dekretů se snažila vyřešit už česko-německá deklarace z roku 1997, avšak krajně pravicový rakouský politik Jörg Haider loni narušil klid, když začal hrozit vetováním českého přijetí do Evropské unie, pokud Praha dekrety nezruší.

Prezident Václav Klaus má zájem na tom, aby česká politická reprezentace byla ve vztahu k irácké krizi jednotná. Současně by postoj politiků měl být co nejblíže názoru české veřejnosti, řekl Klaus novinářům na Pražském hradě. Většina společnosti přitom nesouhlasí s postojem Spojených států, které chtějí režim Saddáma Husajna odzbrojit silou. Prezident uvedl, že se hodlá do této věci "vmísit". "Jestli je něco mým úkolem, tak pokusit se, aby hlas České republiky zněl jednotně, aby mezi ústavními činiteli nebyly v této věci zásadní rozpory, a pokud možno, aby tento názor byl co nejblíže názoru české veřejnosti na tuto věc," prohlásil Klaus.

V pondělí má o Iráku jednat Bezpečnostní rada státu. Přijít má i Klaus, vrchní velitel ozbrojených sil. Česká republika souhlasila s nasazením své protichemické jednotky v případném válečném konfliktu proti Iráku, podmínila to ale mandátem OSN.

O irácké krizi hovořil Klaus již několikrát telefonicky se státníky sousedních zemí i velmocí a osobně s některými velvyslanci, které přijal na Pražském hradě. Irácká krize již dlouhou dobu rozděluje mezinárodní společenství - Američané a jejich spojenci chtějí na Bagdád zaútočit a nyní hledají širší podporu pro novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by použití síly umožnila. Německo, Francie, Rusko a další státy však chtějí dát ještě čas zbrojním inspektorům.

Klaus po svém zvolení telefonicky mluvil s americkým prezidentem Georgem Bushem. Přestože Hrad vůbec neuvedl, že hlavy států spolu hovořily rovněž o Iráku, v zahraničních agenturách se objevily zprávy o tom, že Bush poděkoval Klausovi za podporu, které se Spojeným státům od Prahy v řešení irácké krize dostává.

V úterý pak Klaus přijal telefonickou gratulaci také od ruského prezidenta Vladimira Putina. Informovali se o postojích svých zemí k současné irácké krizi, které vycházejí z ne příliš odlišných názorových pozic, sdělil poté šéf Klausova sekretariátu Ladislav Jakl. Rusko přitom s útokem na Irák nesouhlasí a chce přijetí americké rezoluce zablokovat. Hrad odmítl tento rozpor jakkoli komentovat.

Prezident Václav Klaus vyzval Čechy a Němce, aby se obraceli do budoucnosti a usilovali o vzájemnou spolupráci a přátelství. U příležitosti 64. výročí nacistické okupace zveřejnil prohlášení a připomněl v něm, že tehdejší události zasáhly tragicky nejprve do života Čechů a dalších národností a později, v podobě poválečného odsunu, i do života českých Němců. "Obracejme se do budoucnosti a podpořme kroky, které nastolují vzájemnou spolupráci, přátelství a porozumění," uvedl Klaus. Události, plné násilí a lidských tragédií, poznamenaly podle Klause celé generace. Pocity křivd tak prý v myslích řady lidí přežívají dodnes. "V České republice i v Německu bychom si měli umět říci: toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné," uvedl.

Klaus již krátce po svém zvolení prezidentem načrtl, jak hodlá přistupovat k problematice sudetských Němců. V české soukromé televizi Nova řekl, že nehodlá zajít dál, než zašel v roce 1997 jako premiér při podpisu česko-německé deklarace. Podle něj je třeba uvádět časovou posloupnost událostí, tedy že poválečný násilný odsun Němců z Československa byl reakcí na nacistický teror a druhou světovou válku.

Od některých politiků z Německa i Rakouska zní, že je třeba odsoudit odsun sudetských Němců. S nástupem Klause na Pražský hrad se přitom objevily obavy, zda se tato záležitost nevyhrotí, neboť podle odborníků je Klausův postoj méně smířlivý, než byl postoj jeho předchůdce Václava Havla. Ten byl také prakticky jediným představitelem země, který se už na počátku svého prezidentství za bezpráví páchané během poválečného odsunu omluvil.

Šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku Gerhard Zeihsel kupříkladu vyzval Českou republiku v čele s prezidentem Klausem, aby se vynasnažila napravit bezpráví kolektivního vyvlastnění a vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce účinnou lítostí. Reagoval tak na Klausův výrok ve čtvrtečním listu Neue Kronen Zeitung, že problém dekretů prezidenta Edvarda Beneše, které se dotýkají poválečného osudu sudetských Němců, by se měl přenechat historikům. Právě poválečné dekrety mohly podle některých názorů zkomplikovat přijetí České republiky do Evropské unie. Unie si proto nechala zpracovat jejich právní analýzy. Hlavní z nich vesměs tvrdily, že dekrety nejsou překážkou vstupu Česka do unie.