• 10.7.2002

    Evropská komise naznačila, jakou cestou by se podle ní měla v příštích letech ubírat reforma společné zemědělské politiky Evropské unie. Podstatou návrhu je zrušení výše přímých plateb v závislosti na objemu výroby, jejich postupné snižování o konečných 20 procent a přelití ušetřených peněz do venkovského rozvoje, s důrazem na zdravotní nezávadnost potravin, ochranu zdraví, péči o zvířata a životní prostředí. O návrhu budou nyní debatovat jednotlivé členské státy, které ale zdaleka nemají stejný názor na to, jak dál v EU zemědělství subvencovat. Návrh je důležitý také pro kandidátské země, protože ovlivní jejich jednání o připojení ke společné zemědělské politice EU, zejména o podílu na přímých podporách. "Chtěli bychom vědět, kterým směrem se bude vývoj v EU ubírat a podle toho nastavit vlastní politiku," řekl velvyslanec ČR při EU Libor Sečka.

  • 10.7.2002

    Rakouský parlament jednal o podpisovém referendu, v němž letos v lednu 915 tisíc Rakušanů žádalo rakouské státní orgány, aby vetovaly vstup České republiky do EU, pokud neodstaví Jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. Po více než tříhodinové rozpravě parlament přijal prohlášení, v němž vyzývá k dalším rozhovorům o odstavení této elektrárny, poslanci však státní orgány k vetovávní vstupu Česka do EU nezavázali. Deklarace dále vyzývá k uspořádání mezinárodní konference o odstoupení od projektu JETE i k vyslání sněmovní delegace do Prahy, aby o těchto otázkách jednala. Poslanci požadují v dokumentu také změnu smlouvy o organizaci Euratom, která jadernou energetiku podporuje, a úplné prosazování mezistátních dohod z Melku a Bruselu, jež se bezpečností v JETE zabývají. Vláda by měla navázat nový dialog s českou vládou, přičemž by s ní měla jednat o dosažení "nulové varianty", tedy právě o odstavení elektrárny. Rakousko v deklaraci poprvé připouští také možnost finanční nabídky České republice za zastavení provozu v Temelíně.

  • 10.7.2002

    Závada na rotoru generátoru druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín podle sdružení Jihočeské matky dokládá, že optimistické vize budovatelů elektrárny o bezproblémovém spouštění druhého bloku byly jen zbožným přáním. Tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář v úterý uvedl, že po pátečním zkratu na části rotoru generátoru je třeba zařízení vyměnit, což si vyžádá asi šestitýdenní odstávku. "Ani dostatečné zkušenosti s problematickým spouštěním prvního bloku nejsou automatickou zárukou toho, že se chyby na druhém bloku nebudou opakovat," řekla představitelka Jihočeských matek Dana Kuchtová. "Závada, která nastala při spouštění druhého bloku je mnohem závažnější, než bylo původně ohlášeno," dodala. Připomněla, že sdružení již mnohokrát upozorňovalo na to, že informace, které poskytuje provozovatel elektrárny, neodpovídají vždy realitě prací v Temelíně a jsou často rozporuplné. "Jak dokazuje dnešní nutná výměna rotoru, je zde vždy nejprve snaha význam problému zlehčovat," podotkla.

  • 9.7.2002

    Kuvajt vysoce oceňuje kvalitu českého protichemického kontingentu působícího na jeho území a má zájem o upevnění česko-kuvajtské spolupráce i v některých vojenských oblastech. V úterý to telefonicky sdělil náčelník generálního štábu české armády generál Jiří Šedivý, který ukončil třídenní návštěvu této blízkovýchodní země. Na závěr návštěvy se v úterý generál Šedivý sešel k rozhovorům s místopředsedou kuvajtské vlády a ministrem obrany šajchem Džábirem Mubárakem Hamadem Sabahem. Podle Šedivého byly na schůzce podrobněji posouzeny čtyři okruhy otázek: regionální bezpečnost, možný podíl českých expertů na školení kuvajtské protichemické jednotky, oblast vzdělávání, a možnosti využití kapacit českých armádních zdravotnických zařízení kuvajtskou stranou. "S výsledky návštěvy jsem velmi spokojen," poznamenal generál. Uvedl, že za pobytu v Kuvajtu pozval představitele tamní armády k českému kontingentu, který jim ukázal své schopnosti a možnosti. "Naše jednotka byla vysoce oceněna," řekl náčelník generálního štábu.

  • 9.7.2002

    Závada na rotoru generátoru druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín podle sdružení Jihočeské matky dokládá, že optimistické vize budovatelů elektrárny o bezproblémovém spouštění druhého bloku byly jen zbožným přáním. Tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář v úterý uvedl, že po pátečním zkratu na části rotoru generátoru je třeba zařízení vyměnit, což si vyžádá asi šestitýdenní odstávku.

    "Ani dostatečné zkušenosti s problematickým spouštěním prvního bloku nejsou automatickou zárukou toho, že se chyby na druhém bloku nebudou opakovat," řekla představitelka Jihočeských matek Dana Kuchtová. "Závada, která nastala při spouštění druhého bloku je mnohem závažnější, než bylo původně ohlášeno," dodala. Připomněla, že sdružení již mnohokrát upozorňovalo na to, že informace, které poskytuje provozovatel elektrárny, neodpovídají vždy realitě prací v Temelíně a jsou často rozporuplné. "Jak dokazuje dnešní nutná výměna rotoru, je zde vždy nejprve snaha význam problému zlehčovat," podotkla.

  • 7.7.2002

    Se vznikem vládní funkce ministra nebo místopředsedy vlády pro evropské záležitosti tak, jak to navrhuje předseda ČSSD a pravděpodobný budoucí premiér Vladimír Špidla, KSČM souhlasí. V diskusním pořadu české soukromé televize Nova to řekl komunistický místopředseda Miloslav Ransdorf. Šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda zopakoval názor své strany, že taková funkce není vhodná. Podle Svobody, o kterém se hovoří jako o budoucím ministru zahraničí ve vládě ČSSD a Koalice, měl Špidla na mysli post, který by měl na starosti komunikaci o evropské problematice a evropských projektech uvnitř České republiky. "Je to komunikace, která má připravovat i českou veřejnost na moment vstupu," poznamenal Svoboda. "Vyjednávání vede tým pana státního tajemníka Pavla Teličky a ministerstva zahraničí a bude pokračovat, o tom není nejmenších pochyb," řekl Svoboda. Zahraniční politiku musí mít podle něj na starosti vždy ministerstvo zahraničí, kterému jsou podřízeni všichni diplomaté. Svoboda připomněl působení "pana Evropy" Egona Lánského ve vládě premiéra Miloše Zemana. Lánský nakonec kabinet opustil po neshodách s ministerstvem zahraničí.

  • 7.7.2002

    Pro nové rozhovory s právě vznikající českou vládou o takzvané nulové variantě, tedy vlastně o odstavení jihočeské jaderné elektrárny Temelín se opětovně vyslovil rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer. V rozhovoru pro list Kronen Zeitung také kritizoval komisařku Evropské unie Loyolu de Palaciovou, která patří mezi zastánce jaderné energetiky. "Jaderná energie není správnou cestou pro budoucnost. Povedeme s Prahou nová jednání o odstavení Temelína," řekl lidovecký ministr. Molterer ale již nevidí šanci na dosažení jednotné pozice všech čtyř rakouských parlamentních stran v otázce jihočeské elektrárny. Ve zvláštním "protitemelínském" sněmovním výboru totiž společné prohlášení nepodpořili opoziční sociální demokraté, protože požadovali závazek pravicového kabinetu, že nebude vyhrožovat vetováním českého vstupu do EU kvůli Temelínu.

  • 7.7.2002

    Rakouští odpůrci jihočeské jaderné elektrárny Temelín opětovně požadují její odstavení poté, co v pátek došlo ke zkratu na jedné části rotoru generátoru druhého bloku. Závadu bylo podle sdružení Stop Temelín možné předvídat a jedinou alternativou je teď jednat o zastavení provozu v elektrárně. "Nebylo třeba býti věštcem, aby bylo možné předpovídat tuto novou poruchu na vysoce rizikovém reaktoru. Pouze nulová varianta spojená s konferencí o odstoupení od projektu může ochránit obyvatele od škod kvůli Temelínu," píše šéf organizace Josef Neumüller v prohlášení adresovaném ČTK. Pokud nebude podle Neumüllera konference o odstoupení od Temelína uspořádána, bude to znamenat provokaci směřující k dalším protestním akcím proti elektrárně.

  • 7.7.2002

    Atraktivní kolekci evropských filmů, které v uplynulém roce nejvíce zaujaly kritiky prestižního časopisu Variety, obsahuje jedna z doprovodných sekcí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Dvoudenní přehlídka se koná popáté a její zvláštností je, že poprvé je mezi desítkou titulů zastoupen i český snímek - Michálkovo Babí léto. Podle výkonného redaktora Variety, Američana se slovenskými kořeny Stevena Gaydose, převzala nad projekcemi záštitu vlivná filmová organizace European Film Promotion. Jejím členem je od letošního února i česká Asociace producentů v audiovizi. "Pořádat Dny kritiků Variety byl skvělý nápad. Za pět let se tato přehlídka stala nepostradatelnou součástí našeho programu," řekla umělecká ředitelka karlovarského festivalu Eva Zaoralová.

    Festival se stal i místem výročního dvoudenního zasedání Evropské filmové akademie. Další evropsky laděnou akcí bude ve dnech 11. a 12. července seminář věnovaný problémům souvisejícím se vstupem kandidátských zemí do Evropské unie. Už tradičně se na něm má hovořit o distribuci snímků evropských režisérů a možnostem vzájemné spolupráce.

  • 7.7.2002

    Nedostatek financí i vhodných scénářů je bolestí současné filmové produkce zemí střední a východní Evropy a států na území bývalého SSSR. Na karlovarském festivalu to řekli zástupci těchto kinematografií, kteří svá díla představují v rámci nesoutěžní sekce Na východ od Západu. "V osmimiliónovém Bulharsku ročně vznikají čtyři celovečerní hrané filmy. Veřejnoprávní televize na ně dává deset procent svého rozpočtu a stát je omezeně podporuje. Konkrétní částku se však stydím říci," uvedla kritička Gergana Dakovská, která má v tamním národním kinematografickém centru na starosti mezinárodní vztahy. Mladý režisér krátkého snímku s názvem Vůz přijel Sergej Poťomkin z Ruska vidí situaci ve své zemi lépe - zlepšila se prý i podpora debutů. Na malém počtu kvalitních scénářů nevidí Poťomkin nic zvláštního. "I ve světě je jich nedostatek," dodal. "Všichni jsme na jedné lodi, máme stejné starosti a problémy," shrnula diskusi režisérka Oksana Čepeliková z Ukrajiny. I tam prý vznikal jen jeden film ročně, distribuce byla zlikvidována a uzavřené kinosály se nikdy nepodaří vrátit původnímu účelu. Státní podpora je většinou určena televizním seriálům. Sekce Na východ od Západu, doplňující tradičně karlovarský festival, obsahuje 26 titulů. Je mezi nimi i estonský snímek Karu Süda - Medvědí srdce, na kterém se podílelo Česko, Německo a Rusko.

Pages