Zprávy

Česká politická scéna stále hledá jednotný postoj k irácké krizi. Lidovečtí poslanci po vládě žádají, aby ve středu zaujala jasný postoj pro případ, že začne útok proti Iráku. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík uvedl, že vláda se situací zabývat bude. Nemyslí si ale, že by výrazně přehodnotila minulá rozhodnutí. "Naši vojáci v případě, že budou použity zbraně hromadného ničení, nebo bude důvodné podezření jejich použití, mohou vstoupit i na území Iráku a pomáhat koaličním vojákům či civilnímu obyvatelstvu při odstraňování následků použití těchto zbraní," uvedl. Reagoval tak na pochybnosti některých svých stranických kolegů, zda se současným mandátem čeští vojáci vůbec na území konfliktu mohou.

Lidovečtí poslanci se na zasedání klubu zabývali tím, zda by kabinet neměl vyslovit pochopení pro rozhodnutí Spojených států zaútočit na Irák a svrhnout Saddáma Husajna i za nynější situace, tedy bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. "Řekli jsme, že to ponecháme na vládě, ale že by bylo dobře, kdyby k tomu zaujala stanovisko," uvedl předseda sněmovního klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř. Nic to podle něj nemění na tom, že lidovci podporují usnesení sněmovny, která účast českých vojáků v bojových operacích podmínila "novým aktem" Rady bezpečnosti OSN.

Vedení ODS, nejsilnější opoziční strany, soudí, že republika by se měla stát součástí koalice zemí, které podporují zásah proti iráckému režimu. Bezpečnostní rada státu v pondělí rozhodla, že země zaujme konkrétní stanovisko k případné válce s Irákem bez mandátu OSN až ve chvíli, kdy začne. Místopředseda ODS Petr Nečas označil tento postoj za alibistický. Česká republika by podle něj měla zaujmout jasné a konzistentní stanovisko. Místopředsedkyně KSČM Zuzka Rujbrová však americké ultimátum Saddámu Husajnovi odsoudila jako ohrožení mezinárodního práva. Naprostá jednota v tomto ohledu nepanuje ve vládní ČSSD.

Postoj Bezpečnostní rady státu, která se v pondělí jednoznačně nepostavila pro ani proti vojenskému útoku na Irák, pokládají experti v současné době za správný. Poněkud se liší v názoru na to, zda má koalice v čele s USA přímý mandát k útoku na Irák i na základě dosavadních rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Mluvčí Bílého domu Ari Fleischer uvedl, že koaliční jednotky vstoupí do Iráku, i když Saddám Husajn odejde. Stane se tak ale mírovým způsobem, protože irácké jednotky by neuposlechly rozkazů, aby se bránily. Podle Fleischera vstup koaličních jednotek na irácké území by zajistilo, aby Irák byl zbaven "svých zbraní hromadného ničení".

Podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Jiřího Šedivého stávající rezoluce nedávají USA přímý mandát k vojenskému zásahu. Obsah rezolucí ovšem umožňuje jejich různý výklad, což vedlo i k nynějšímu rozkolu mezi zastánci a odpůrci vojenského řešení irácké krize, řekl Šedivý. Rozhodující podle něj bude, jak očekávaný vojenský zásah dopadne. Pokud bude vojenská operace v Iráku rychlá a s minimálními ztrátami na životech a podaří-li se zabránit poválečnému chaosu v Iráku, bude to úspěch. V opačném případě se stávající rozkol v Radě bezpečnosti OSN, NATO i Evropské unii bude dále prohlubovat, podotkl Šedivý.

Dosavadní "irácké rezoluce" OSN při určitém výkladu poskytují přímý mandát i k vojenské operaci, míní naopak doktor práv Miroslav Mareš, který spolupracuje s Mezinárodním politologickým ústavem v Brně. Podotkl, že Spojeným státům dosud jejich "specifický" výklad rezolucí u mezinárodního společenství procházel. Podle Mareše stanovisko Bezpečnostní rady státu svědčí o tom, že se Česko nyní nesnaží vstupovat příliš aktivně do mezinárodního dění a spíše zaujímá postoj, který mu jako nevelkému státu náleží.

Renomovaný francouzský právník českého původu Karel Vašák považuje za nelegální rozhodnutí Spojených států přikročit jednostranně k válce s Irákem bez nového rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Vašákův názor sdílí i další francouzští experti. Nicméně i ve Francii, která je jedním z nejvýraznějších odpůrců úderu na Irák, se v akademické obci najdou odborníci, kteří považují válku s Irákem bez nové rezoluce OSN za oprávněnou. Profesor Vašák, který se mezinárodním právem zabývá na špičkové úrovni více než čtyři desítky let, v telefonickém rozhovoru s ČTK uvedl, že americký postup je v rozporu s Chartou OSN. Podle něj totiž nebyly splněny podmínky použití síly, tedy legitimní obrana a povolení úderu Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil, že v předchozích rezolucích, na něž se americký prezident George Bush odvolává, není použití síly jasně vyjádřeno.

Psychický a morální stav příslušníků 1. česko-slovenského praporu v Kuvajtu je na vysoké úrovni. ČTK to řekl velitel jednotky Dušan Lupuljev. Vojáci jsou podle něj připraveni pomoci do půl hodiny v případě použití zbraní hromadného ničení přímo v Kuvajtu a maximálně do dvou hodin kdekoli v oblasti, pro kterou mají mandát v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda. Jedná se o 22 zemí, včetně Turecka a Izraele. Jednotka se nezúčastní přímo útoku aliančních vojsk proti Iráku.

Od začátku letošního roku odchází ze Slovenska do České republiky každý měsíc několik tisíc Romů. Důvodem migrace jsou zřejmě nejnovější sociální opatření slovenské vlády, píše slovenský deník Pravda. Kabinet Mikuláše Dzurindy od začátku letošního roku zpřísnil podmínky pro vyplácení sociálních dávek, které byly hlavním zdrojem příjmů Romů. Problémem se již musela zabývat také česká vláda, zatím však kvůli tomu nehodlá na Slovensku intervenovat. Podle české vládní rady pro romské záležitosti pochází převážná většina slovenských migrantů z nejchudších vrstev. Současný exodus začal podle listu už loni v červnu a od té doby se do Česka přestěhovalo možná až 20.000 slovenských Romů.