Zprávy

Útok na Irák zatím život v České republice výrazně neomezil. Policie ve spolupráci s armádou sice zpřísnila bezpečnostní opatření, zatím ale nejsou příliš viditelná. "Stanovisko České republiky je zcela zřetelné - není v koalici států, které provádějí operaci Svobodu Iráku," shrnul po jednání Bezpečnostní rady státu postoj země premiér Vladimír Špidla. Stejný názor má i prezident Václav Klaus.

20 vojáků posílilo svých 46 kolegů na ruzyňském letišti, dalších téměř 600 pomůže policii hlídat továrny s rizikovou výrobou, zdroje pitné vody a důležité dopravní a energetické uzly zejména na území Prahy a Středočeského kraje. Policie ve čtvrtek také postavila stálé hlídky u budov státních institucí. V pohotovosti je Bezpečnostní informační služba.

Stálou hlídku postavila ve čtvrtek policejní ochranná služba také k dalším dvěma zastupitelským úřadům - britskému a kuvajtskému. Celkem tak bude policie neustále střežit šest zastupitelských úřadů, vedle těchto dvou ještě americký, izraelský, turecký a saúdskoarabský.

Podle ministra vnitra Stanislava Grosse by se bezpečnostní opatření neměla dotknout běžného života lidí. Zpřísnění ostrahy ve čtvrtek posvětila na ranním jednání Bezpečnostní rada státu. Premiér Špidla řekl, že vláda neví o žádné konkrétní hrozbě. Vyzval ale občany, aby byli opatrní a měli pro případná omezení pochopení.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík informoval o tom, že všech přibližně 400 českých a slovenských vojáků, kteří jsou v Kuvajtu, je v pořádku. Zdůraznil, že v případě nasazení českých vojenských chemiků během války nepůjdou do první linie, protože pro velitele jsou příliš vzácní. Tvrdík také oznámil, že velitel česko- slovenského protichemického praporu v Kuvajtu Dušan Lupuljev je osobou, která má konečné rozhodovací pravomoci o tom, kde a jak bude jeho jednotka nasazena. Tvrdík dodal, že má ve svého velitele naprostou důvěru.

Ve čtvrtek pokračovala také slovní přestřelka mezi premiérem a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou o míře zapojení ČR do válečných akcí. Přestože kabinet už po středečním jednání zdůrazňoval, že čeští vojáci nejsou součástí protiirácké koalice, ministr zahraničí Cyril Svoboda vzápětí v rozhovoru pro BBC uvedl, že země je se Spojenými státy. "Požádám pana Svobodu o upřesnění tohoto výroku," poznamenal po jednání Bezpečnostní rady premiér Špidla. Premiér připomněl, že české jednotky se nezapojí do válečných operací, protože nebyl dán mandát OSN. Zároveň ale platí, že jsou připraveny poskytnout v oblasti humanitární pomoc.

Premiér Vladimír Špidla požádal ve čtvrtek ministra vnitra Stanislava Grosse, aby se kvůli iráckému válečnému konfliktu věnoval ve své funkci pouze bezpečnosti státu. "Požádal ministra vnitra, aby se uvolnil z agend, které nesouvisejí s bezpečnostní situací v souvislosti se zvýšením mezinárodního napětí," informovala ČTK mluvčí kabinetu Anna Stárková. Předseda vlády tak učinil potom, co vyslechl informace Grosse a ředitelů zpravodajských služeb o situaci kolem Iráku. Špidla Grosse také požádal, aby ho trvale informoval o bezpečnostní situaci v zemi.

Velitel česko-slovenského protichemického praporu v Kuvajtu generál Dušan Lupuljev je osobou, která má konečné rozhodovací pravomoci o tom, kde a jak bude jeho jednotka nasazena. Na tiskové konferenci na ministerstvu obrany to ve čtvrtek řekl ministr Jaroslav Tvrdík s tím, že ve svého velitele má naprostou důvěru. Tvrdík se s ním v případě nutnosti může spojit satelitním telefonem, podle ministra je totiž v Kuvajtu nyní zřejmě rušena mobilní telefonní síť.

Lupuljev už v minulosti podle ministra použil takzvanou červenou kartu a odmítl souhlasit se zapojením protichemické jednotky do bojového uskupení arabských států. Ministr také uvedl, že nevyšla jednání s některými státy v Perském zálivu, které měly zájem o rozmístění části jednotky na svém území jako prevenci proti útoku zbraněmi hromadného ničení. Rozhovory o této možnosti podle Tvrdíka ztroskotaly na tom, že arabské státy, které měly o české vojáky zájem, požadovaly, aby se na ně vztahovaly předpisy islámského práva šaríja.

"Jsem nadšen z působení jednotky," řekl novinářům Tvrdík. Už poněkolikáté od začátku útoku koalice vedené Spojenými státy na Irák zopakoval, že vojáci nejsou součástí útočící koalice, zapojí se ovšem do akce, pokud Irák proti civilistům nebo spojeneckým jednotkám použije zbraně hromadného ničení.

Lupuljev má konečné slovo v tom, že byly splněny podmínky mandátu daného vojákům českou politickou reprezentací a jednotka může začít působit. Původně měl mít podobnou pravomoc i generál Petr Pavel na velitelství operace nejprve v Tampě na Floridě a nyní v Kataru. Protože ale Rada bezpečnosti OSN nezaujala k situaci nové stanovisko, Češi se nestali součástí protiirácké koalice a generál Pavel má nyní jen povinnost informovat české představitele. O bojových akcích přitom Češi nejsou dopředu informováni, uvedl ministr obrany.

Spojené státy využívají možnosti přeletů svých letadel nad Českou republikou cestou do Perského zálivu. ČTK to ve čtvrtek řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Jen ve čtvrtek se podle něj uskutečnilo jedenáct přeletů dopravních letadel. Štefka dodal, že neví o žádném pozemním transportu spojenecké vojenské techniky.

O možnost přeletů a přejezdů techniky požádaly v lednu Českou republiku Spojené státy v souvislosti se změnou mandátu české protichemické jednotky v Kuvajtu. Vláda i Poslanecká sněmovna s žádostí souhlasila, zapojení jednotky do války s Irákem ale podmínila novým aktem Rady bezpečnosti OSN. U přeletů a přejezdů podobná podmínka není. Některé evropské země USA přelety povolily, jiné, například Rakousko, tuto žádnost odmítly.