Zprávy

Opoziční KSČM pobouřil postoj české vlády k válce v Iráku. Komunistům vadí, že údajně záměrně rozkolísaná a podlézavá vyjádření kabinetu nahrála Spojeným státům k tomu, aby Českou republiku zařadily na seznam svých spojenců. Ústřední výbor KSČM proto chce, aby byl Cyril Svoboda (KDU-ČSL) odvolán z funkce ministra zahraničí, řekl předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář ČTK řekl, že požadavek komunistů svědčí o tom, že česká zahraniční politika směřuje správným směrem.

Čeští politici se v hodnocení postavení České republiky ve válce v Iráku zprvu rozcházeli. Svoboda po středečním jednání vlády uvedl, že v případě vojenské operace bude Česko stát na straně koalice, jež podporuje Spojené státy. Špidla hned poté ale řekl, že země součástí vojenské koalice útočící na Irák rozhodně není. Svoboda pak svůj výrok vysvětloval i prezidentu Václavu Klausovi. Vláda ve svém středečním prohlášení uvedla, že chápe koaliční operaci v Iráku jako poslední prostředek k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN. Podle Ústředního výboru KSČM však je útok Spojených států na Irák agresí, jež porušuje mezinárodní právo a podkopává autoritu OSN, řekl místopředseda sněmovny za KSČM Vojtěch Filip.

Válka proti Iráku možná potrvá déle, než se předpokládalo, a zřízení demokratického režimu v této zemi si vyžádá dlouhodobou americkou angažovanost. Prohlásil to americký prezident George Bush v pravidelném rozhlasovém projevu. "Vojenské tažení v obtížném terénu by mohlo být delší a obtížnější, než někteří předvídali," řekl Bush. Naše mise je jasná: zbavit Irák zbraní hromadného ničení, skoncovat s podporou, kterou terorismu poskytuje Saddám Husajn, a osvobodit irácký lid, praví se dále v prohlášení. Bush zopakoval dřívější tvrzení, že irácké vedení umístilo své jednotky a zařízení mezi civilní obyvatelstvo a používají tak vlastní muže, ženy a děti jako lidské štíty.

Nové výbuchy otřásly v sobotu v podvečer iráckým Bagdádem a nad hlavním městem se vznáší oblaka hustého černého kouře, píše agentura Reuters. Podle údajů iráckých ministerstev během nočních útoků zahynuli tři lidé a dalších 207 bylo zraněno. Irácké síly zapálily kolem města příkopy naplněné ropou ve snaze vytvořit dostatečně hustou kouřovou clonu, jež by spojeneckým letounům znesnadnila zaměřování cílů.

Příslušníci americké námořní pěchoty v sobotu večer porazili irácké vojáky západně od města Basra na jihu Iráku a stovky jich zajali. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na kapitána Andrewa Bergena, který se bojů účastnil. Při bojích byli zraněni tři příslušníci námořní pěchoty, když na jedno z vojenských vozidel odpálil granát muž v civilních šatech. Kdo kontroluje samotnou Basru, největší město na jihu Iráku, stále není známo. Ačkoli během dne některé zdroje uváděly, že Basra už je pod kontrolou spojeneckých sil, vždy tuto informaci následující zprávy popřely, anebo alespoň zpochybnily.

Pět lidí, včetně zahraničního novináře, zahynulo a osm dalších osob bylo zraněno při výbuchu bomby nastražené na silnici v severní části Iráku. V jižní části země jsou pohřešováni zpravodaj a dva další členové štábu britské televizní stanice ITN, kteří se dostali do nepřátelské palby v blízkosti města Basra. Z pumového útoku na severu Iráku podle agentury Reuters místní kurdské úřady viní radikální skupinu Ansar Islámíja, kterou Washington spojuje s teroristickou sítí Al-Káida. Právě na velitelství této skupiny v severním Iráku zaútočily raketami americké jednotky. Útok si podle posledních bilancí vyžádal více než pět desítek obětí.

Americké jednotky oznámily, že obsadily město Násiríja na jihu Iráku, kde se před tím v pátek zastavil jejich postup. Američané prý rovněž obsadili klíčový most u města. Ten je pro invazní jednotky klíčovým bodem při postupu na Bagdád, který je asi 320 kilometrů dále na severozápad.

Turecká armáda popřela pravdivost zprávy, podle níž kvůli obavám před vlnou iráckých uprchlíků turecké jednotky vstoupily na území severního Iráku. Vojenské zdroje předtím v televizi CNN-Turc tvrdily, že Ankara vyslala do severního Iráku předvoj svých komand o síle 1000 vojáků. Kurdové ze severního Iráku rovněž tvrdí, že turecké jednotky hranici nepřekročily. Německo pohrozilo stažením posádek výzvědných letounů AWACS vyslaných k hlídkování nad Tureckem, pokud turecké jednotky vstoupí do Iráku. Uvedla to agentura AP.

Britský ministr obrany Geoff Hoon v Londýně řekl, že dosavadním cílem nočních spojeneckých náletů byly zbraně hromadného ničení, vojenské komunikační prostředky a "aparát režimu". Náčelník britského generálního štábu sir Michael Boyce potvrdil, že se u Basry vzdala 51. irácká divize. Irák však tuto informaci popřel. Podle Boyce mají Britové a Američané tisíce zajatců, což Bagdád zpochybňuje. Boyce také řekl, že se již podařilo zajistit jižní irácká ropná pole.

Britské námořnictvo přišlo o sedm mužů při kolizi dvou vrtulníků nad mezinárodními vodami Perského zálivu. Informoval o tom mluvčí britských sil operujících v rámci války s Irákem v Zálivu Al Lockwood, podle něhož neštěstí nebylo důsledkem nepřátelského útoku.

Komunistická strana Čech a Moravy svým příznivcům podle očekávání doporučuje, aby v červnovém referendu nehlasovali pro vstup země do EU. Rozhodnutí členů Ústředního výboru KSČM oznámil její předseda Miroslav Grebeníček. Komunisté podle jeho slov nezpochybňují členství v unii v dlouhodobější perspektivě. Nynější stanovisko zaujali kvůli údajně špatným podmínkám integrace, které vyjednala vláda a za něž KSČM nechce být odpovědná. Česko prý také není na vstup do unie připraveno.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že ve straně jsou na vstup země do EU různé názory. Asi čtvrtina členů a příznivců KSČM je připravena říci v referendu ano, ústřední výbor nebude doporučení nikomu vnucovat. Výsledek referenda bude KSČM respektovat, dodal.