Zprávy

Ministři v pátek odevzdali návrhy svých částí vládního prohlášení vicepremiérovi Pavlu Rychetskému, kterého premiér Vladimír Špidla pověřil jejich první úpravou. Vicepremiér na to dostal čas do 25. července. Jana Muchová z Rychetského úřadu v pátek řekla, že návrhy přicházely během dne, nevěděla však, zda je má Rychetský už všechny. Premiér dá po konzultaci s ostatními vicepremiéry dokumentu konečnou podobu, kterou ještě ve středu 31. července posoudí vláda. Poté ho kabinet doručí sněmovně a 6. srpna se bude ucházet o její důvěru.

Ředitel tiskového odboru ministerstva zahraničí Karel Borůvka ČTK řekl, že jeho šéf vycházel z koaličních dohod a v textu zdůraznil směřování země do EU, zakotvení v euroatlantickém společenství, přípravu pražského summitu NATO a vztahy se Slovenskem. Uvolnit další peníze bude chtít na informovanost obyvatel o EU. Letošní rozpočet resortu je podle ministerstva financí 4,593 miliardy korun, o tři milióny méně než loni.

Podle návrhu ministerstva školství by vzdělávání a věda měly mít klíčový význam v politice nového kabinetu, řekl v pátek poradce ministryně Petry Buzkové Tomáš Frank. Do školství by mělo plynout minimálně šest procent hrubého domácího produktu (HDP). Tento záměr měla již Zemanova vláda, ale neuskutečnila ho. Školství tak dostává zhruba čtyři procenta HDP. Resort by chtěl zvýšit průměrný plat učitelů na 130 procent průměrného příjmu ve státě a pobídky pro výzkum a vývoj na 0,7 procenta HDP. Kabinet by měl umožnit většímu počtu postižených navštěvovat běžné školy, otevřít vysoké školy více uchazečům a přijmout spoluzodpovědnost za optimalizaci sítě škol.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek by ve vládním prohlášení rád měl ekologickou daňovou reformu. Jeho tajemník Daniel Vondouš v pátek řekl, že ministrův návrh vychází ze smlouvy o koaliční spolupráci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. "Nese se v duchu větší spolupráce s hospodářskými ministerstvy," uvedl.

Resort práce a sociálních věcí bude podle svého šéfa Zdeňka Škromacha proti předcházejícím letům potřebovat peníze na plošné vyplácení přídavků pro děti, školský příspěvek a na valorizaci důchodů. Ministr bude požadovat také více peněz na aktivní politiku zaměstnanosti.

Také ministerstvo spravedlnosti bude prý potřebovat více peněz. Mluvčí Iva Chaloupková uvedla, že spravedlnost v roce 2001 dostala ze státního rozpočtu zhruba dvě procenta. Ale vzhledem k reformě justice lze předpokládat mírný narůst této částky, což se projevilo už letos, kdy resort získal 2,1 procenta z rozpočtu. "Do skončení reformy justice budou naše nároky mírně stoupat," uvedla. Ostatní ministerstva vesměs pouze potvrzovala, že podklady pro vládní prohlášení již odevzdala. Jejich mluvčí však nechtěli o podrobnostech hovořit.

Souhrnnou zprávu o přípravách pražského summitu Severoatlantické aliance i politických dopadech této akce připravuje pro novou vládu budoucí pátý náměstek ministra zahraničí Alexander Vondra. Bývalého velvyslance ve Spojených státech, který na ministerstvu nyní pracuje jako vládní zmocněnec pro přípravu NATO, do funkce náměstka navrhla Unie svobody. Vondra v pátek řekl, že jako náměstek by měl přispět ke spojení technické agendy přípravy listopadového summitu NATO a politické agendy. "Blížíme se do finále," uvedl zmocněnec. Zprávu, kterou mu zadal ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL), by mohla již příští středu projednat vláda.

Vedení Poslanecké sněmovny má zájem o pravidelné kontakty s prezidentem republiky a chce také zlepšit mediální obraz parlamentu. Má zájem i o rozvoj kontaktů se Senátem. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) a její místopředsedové ale zatím mají většinou obecné představy o tom, jak své záměry naplnit. Konkretizovat je chtějí při svých dalších schůzkách, jež se budou pravidelně konat vždy v úterý. Poznatky chtějí čerpat i ze zkušeností zahraničních parlamentů. "Když jsme spolu mluvili v pondělí při jmenování vlády, pan prezident (Václav Havel) projevil zájem o určitou pravidelnější komunikaci s vedením parlamentu. Ve vedení sněmovny je shoda, že i my stojíme o takovou pravidelnější komunikaci," řekl v pátek Zaorálek.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) připustila, že průtahy, jež provázely její volbu do vysoké parlamentní funkce, byly odvetou za to, že ODS navrhovala svého předsedu Václava Klause na předsedu dolní komory. Šéf sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že například někteří sociální demokraté mohli být těmito motivy ovlivněni. Část lidovců zase soudí, že průtahy při volbě Němcové mohly být dozvukem potíží při volbě unionistky Hany Marvanové místopředsedkyní dolní komory. Předseda lidoveckých poslanců Jaromír Talíř viděl v průtazích se zvolením Němcové dozvuky předchozích problémů s volbou Marvanové místopředsedkyní dolní komory. Marvanová byla zvolena až na čtvrtý pokus v úterý, když dlouho nedostávala podporu ani všech poslanců vládních stran.