Zprávy

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) senátorům musel vysvětlovat, že mandát českých chemiků v Kuvajtu je z vojensko-politického hlediska zformulován dobře. Senátoři z výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost chtěli prostřednictvím Senátu požádat vládu, aby mandát chemiků v Kuvajtu zpřesnila. Po vystoupení Tvrdíka ale již na svém požadavku netrvali. Českým a slovenským chemikům naopak vyjádřili uznání a popřáli šťastný návrat domů. Senátoři původně chtěli upřesnit mandát chemiků pro plnění případného humanitárního poslání i na území Iráku. Ministr Tvrdík senátorům podrobně vysvětlil, že mandát je zformulován dostatečně. Připomněl, že chemici by se do protiiráckého tažení zapojili pouze v případě, že Irák použije zbraně hromadného ničení, případně k jejich použití bude rozhodnut. Vojáci by zasahovali také v případě humanitární katastrofy. Tvrdík senátory informoval, že nyní lze jen ztěží odhadnout, zda a kde by mohly být zbraně hromadného ničení případně použity. Právě proto by bylo jakékoli zpřesnění mandátu podle Tvrdíka téměř nemožné. Senátory ujistil, že s jednotkou se rozhodně nepočítá do bojové akce.

Irácká opozice chce, aby se české firmy zapojily po skončení války do obnovy Iráku, a již o tom informovala českou vládu. Irácký disident žijící v Praze Muvaffak Fattúhi na téma obnovy hovořil minulý týden například s vicepremiérem Petrem Marešem. Fattúhi je zástupcem nejvlivnější exilové opoziční skupiny Irácký národní kongres (INC). Mareš uvedl, že ministři o zájmu irácké opozice vědí a možnosti zapojit se do rekonstrukce země se budou snažit využít. Fattúhi uvedl, že nedávno navštívil i české ministerstvo zahraničí. Připomněl, že kdysi měly Irák a Československo velice dobré hospodářské vztahy. Bývalá federace Čechů a Slováků například dodávala zařízení pro rafinérie, uvedl disident.

Velmi rychle stihla vláda projednat všechny body svého programu. Zasedání, které ve Strakově akademii začíná pravidelně úderem deváté hodiny ranní, skončilo již před polednem. Obvykle přitom ministři stráví na Úřadu vlády většinu odpoledne, často se jejich jednání protáhne do večera. Omluven byl tentokrát i premiér Vladimír Špidla, i když podle programu uveřejněného na internetových stránkách vlády neměl mít žádný oficiální program. Příště se vláda kvůli jednání Poslanecké sněmovny sejde již v pondělí. Tehdy již budou známy výsledky víkendového sjezdu ČSSD, na kterém Špidla bude obhajovat předsednické křeslo i dosavadní politiku vládní koalice své strany s lidovci a unionisty. Špidla nebyl jediný, který na zasedání chyběl. Například při projednávání bodu o kauze afghánského občana Mohammada Fakiriho, který již deset let neúspěšně žádá o české státní občanství, hlasovalo podle vicepremiéra Pavla Rychetského jen sedm z celkem 17 členů vlády. K případu, s níž se na vládu obrátil veřejný ochránce práv Otakar Motejl, proto vláda kvůli malé účasti nezaujala žádné stanovisko. Rozhodnutí nechala na dohodě mezi ombudsmanem a ministrem vnitra. Vláda vyšla vstříc lidem, kteří uspěli se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tito občané budou mít možnost podat návrh na obnovu řízení před Ústavním soudem, a dosáhnout tak zrušení jeho původního nálezu. Kabinet se také rozhodl odvolat proti verdiktu štrasburského soudu, u něhož stát prohrál další spor se svým občanem. Podle štrasburského rozsudku má Česko zaplatit 15.500 eur (asi 465.000 korun) Daně Bořánkové, která si stěžovala na nepřiměřenou délku soudního řízení. Spor o vypořádání majetku s jejím bývalým manželem se totiž u českých soudů táhl 14 let. Kabinet nepřijal kvůli legislativním nedostatkům nařízení, které má omezit veřejné osvětlení kolem hvězdáren. Ministerstvo životního prostředí bude muset změnit zákon o ochraně ovzduší.

S případným vysláním vojenské 7. polní nemocnice do mírové operace v Iráku poté, co utichnou boje, vyslovila souhlas Bezpečnostní rada státu. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který má nyní dva týdny na jednání o této věci s politickými stranami. Případná mírová operace v Iráku, kde nyní s vojsky Saddáma Husajna válčí britsko-americká koalice, by podle Tvrdíka musela mít mandát OSN. Ministr uvedl, že nemocnice bude po vojenské stránce připravena vyjet do zahraničí kdykoliv po 1. dubnu. Jak novinářům řekl z New Yorku velvyslanec České republiky při OSN Hynek Kmoníček, měl by generální tajemník této mezinárodní organizace Kofi Annan ještě tento týden o mírové obnově Iráku jednat s Condoleezzou Riceovou, poradkyní pro národní bezpečnost amerického prezidenta George Bushe. Podle Kmoníčka totiž USA chtějí, aby se situace v Iráku co nejdříve vrátila pod gesci OSN. Spojenci by se ale museli na práci nemocnice podílet finančně, Česká republika nemá na vyslání a provoz peníze. Měsíčně nemocnice stojí okolo 40 milionů, při vyslání na půlroční misi by to bylo asi 240 milionů korun. Česku by přitom vyhovovalo, kdyby spojenci zaplatili jen ty náklady, o které se provoz nemocnice zvýší jejím pobytem ve válkou poničeném Iráku.