Zprávy

Zásadní nesouhlas se zřízením úřadu evropského prezidenta a naopak podporu posílení komunitární metody v EU vyslovili v Bruselu zástupci malých zemí v Konventu o budoucnosti EU. Tento postoj je obsažen v dokumentu, který byl vypracován z iniciativy 16 států včetně České republiky a který tvoří alternativu k návrhu Francie a Německa na vytvoření instituce prezidenta EU voleného na více let šéfy států a vlád členských zemí. Zástupci malých zemí totiž míní, že systém, kde se po půl roce střídají v předsednictví EU jednotlivé země, zaručuje rovnost členů EU. Funkce prezidenta by ji proti tomu narušila.

Americký ministr zahraničí Colin Powell ocenil rozhodnutí české vlády vyslat do Kuvajtu pod mandátem operace Trvalá svoboda vojenskou polní nemocnici. Označil to za "naprosto zřetelné a konkrétní humanitární gesto", uvedl po setkání s ním šéf české diplomacie Cyril Svoboda. "V rozhovoru jsme se shodli, že právě tento typ pomoci je mimořádně naléhavý, protože lidé, kteří trpí, potřebují pomoc," řekl Svoboda. Dodal, že nemocnice bude poskytovat pomoc každému, kdo to bude potřebovat. Bude sice formální součástí české protichemické jednotky, ovšem s možností působit ve válčícím Iráku, kde momentálně nemohou vyvíjet činnost mezinárodní Červený kříž ani nevládní organizace. "Vyjádřili jsme společně naději, že obě komory (českého) parlamentu vysloví souhlas s rozhodnutím vlády. Česká i americká strana mají zájem, aby se to stalo co nejdříve," sdělil dále. Podotkl, že Spojené státy nabízejí pro nemocnici pomoc, například její dopravu z Česka do Kuvajtu. Takový krok by napřed musel schválit Kongres USA. Svoboda se s Powellem sešel na dvacet minut na žádost amerického ministra. Mluvili v podstatě pouze o Iráku. Powell vyložil, že přijel do Bruselu se spojenci v NATO a s členskými státy Evropské unie debatovat převážně o poválečné obnově této země. Svoboda v této souvislosti připomněl české zkušenosti v Iráku, zájmy Česka a také irácký dluh vůči ní. Byl ujištěn, že Washington koncipuje obnovu jako multilaterální akci. Vzhledem k tomu, že vojenská polní nemocnice, vybavená vlastní ozbrojenou ochranou, bude působit v rámci široké protiteroristické operace Trvalá svoboda (Enduring Freedom), nikoli operace Svoboda pro Irák (Iraqui Freedom), a bude podřízena jen českému velení, nelze Českou republiku formálně považovat za součást protiirácké ozbrojené koalice, vyložil ministr. Svoboda potvrdil, že Praha podporuje stanovisko Evropské unie z 20. března, podle něhož by se poválečná obnova měla odehrávat pod dohledem Rady bezpečnosti OSN a na základě jejího mandátu. Přeje si, aby probíhala ve správní režii OSN, přičemž Severoatlantická aliance by se zapojila jako záruka bezpečnosti a Evropská unie by byla pověřena ekonomickou stránkou.

Zpět na spojeneckou základnu v Dauhá se stěhují příslušníci 1. česko-slovenského praporu, kteří dosud byli umístěni přímo v kuvajtském hlavním městě. Novinářům to řekl velitel praporu Dušan Lupuljev. Podle něj je důvodem přesunu především zvyšující se riziko teroristických útoků proti vojákům a také to, že základna je asi o 60 kilometrů blíž k irácké hranici. Kuvajtu samotnému už také velké nebezpečí nehrozí. Na bývalém výstavišti v centru města Kuvajt byla většina ze 469 vojáků české a slovenské armády dislokována 24 dní, v noci odjeli zpět na základnu v Dauhá. Nyní jsou všichni, až na ty, kteří tábor na výstavišti bourají, zpět v obří spojenecké základně a střeženi americkými vojáky. Podle Lupuljeva je v Kuvajtu situace klidná a vojáci se připravují na společné cvičení s Němci a Američany. V současné době je vyhlášen nejvyšší stupeň pohotovosti. S postupem spojeneckých vojsk k Bagdádu se totiž zvyšuje pravděpodobnost, že irácký režim Saddáma Husajna použije zbraně hromadného ničení.

Čtyři ze čtyř stovek českých příslušníků 1. česko-slovenského protichemického praporu, který nyní působí v Kuvajtu, byli před pádem komunistického režimu v roce 1989 spolupracovníky tehdejší Vojenské kontrarozvědky. Řekl to ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Mezi těmito čtyřmi vojáky je i psycholog praporu a jeho mluvčí Luděk Lávička. "Nemám z toho samozřejmě žádnou radost," řekl ministr. Otázkou podle něj například je, zda budou vojáci i nadále cítit ke svému psychologovi důvěru. Lidé v jednotce by podle něj v tuto chvíli potřebovali především cítit z Česka podporu rodin, ale i politiků, médií a veřejnosti. Vojáci splnili všechny kvalifikační předpoklady a nejsou na místech, která by podléhala lustračnímu zákonu či bezpečnostnímu prověření na vyšší utajení stupně, než je "vyhrazené", řekl ministr Tvrdík. Čtveřice vojáků 1. česko- slovenského protichemického praporu, která před lety pracovala pro komunistickou Vojenskou kontrarozvědku, dostala důvěru svých kolegů a zůstává v Kuvajtu. Řekl to velitel praporu Dušan Lupuljev. Podle něj vojáci o věci diskutovali na základně v Dauhá asi třičtvrtě hodiny a čtveřici vojáků vyslovili stoprocentní podporu.