• 3.4.2003

    Prezident Václav Klaus nechce nijak komentovat odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Je však přesvědčen o tom, že tento krok neřeší otázku arbitráže, kterou vedla společnost CME s Českou republikou kvůli televizi Nova a kterou země prohrála. "No comment," odpověděl Klaus na přímou otázku, co soudí o odvolání rady. Později ale toto rozhodnutí označil za křečovitý tah. Jestli si někdo myslí, že byl takto problém arbitráže vyřešen, tak to se asi mýlí, dodal prezident, který je nyní na návštěvě v Polsku. Radu pro rozhlasové a televizní vysílání na návrh Poslanecké sněmovny odvolal premiér Vladimír Špidla. Pro odvolání rady ve středu hlasovalo 90 ze 179 přítomných poslanců. Pád rady prosadila vládní koalice, která jí dává za vinu mimo jiné prohranou arbitráž se CME. Tato arbitráž znamená, že stát bude zřejmě muset zaplatit firmě zhruba 10,5 miliardy korun za znehodnocení její investice do televize Nova. Politici vládní koalice ale tvrdí, že arbitráž nebyla jediným důvodem k odvolání rady. Hovoří o řadě dalších chyb a také o dlouhodobé nespokojenosti s prací radních. Členové rady ale tvrdí, že odvolání je neplatné. "Prostě odvolávají nás za cenu znásilnění zákona a pak nejsou schopni nám sem poslat ani právně správný dopis," poznamenal člen rady Petr Štěpánek, podle kterého jsou tedy radní stále ve funkcích.

    Autor: Ivo Prokop
  • 2.4.2003

    Na společné cvičení s německou protichemickou jednotkou a s vojáky USA na okraji města Kuvajt se v těchto dnech připravují příslušníci 1. česko-slovenského protichemického praporu v Kuvajtu. Novinářům to ve středu telefonicky řekl velitel jednotky Dušan Lupuljev, podle něhož jsou všichni v pořádku a zdrávi. Cvičení bude podle něj dvoudenní a zaměří se na pomoc většímu počtu civilistů zasažených zbraněmi hromadného ničení a na dekontaminaci rozsáhlého území, mostů a silnic. Jako pozorovatelé se zúčastní i rumunští a ukrajinští protichemičtí specialisté. Podle některých informací se s postupem spojenců směrem k Bagdádu opět zvyšuje pravděpodobnost, že Irák použije ke své obraně zbraně hromadného ničení. Podle Lupuljeva ale čeští a slovenští vojáci v Kuvajtu na středu zažili od začátku války v Iráku nejklidnější noc.

  • 2.4.2003

    Za vynikající označil česko-rakouské vztahy rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Prohlásil, že plánovaným rozšířením Evropské unie v příštím roce se splní jeho sen. Schüssel to řekl ČTK po středečním jednání s českým premiérem Vladimírem Špidlou. Schüssel neuvedl, zda se oba státníci dotkli také citlivých poválečných témat, jimiž trpí vztahy mezi oběma zeměmi. Špidla, s nímž Schüssel jednal asi hodinu, z toho půl hodiny mezi čtyřma očima, se ke schůzce nevyjádřil. Schüssel poznamenal, že hovořili o spolupráci menších zemí, jako jsou ČR či Rakousko, v rozšířené EU, ekonomické a pohraniční spolupráci.

    Prezident Václav Klaus po Velikonocích zavítá do Vídně. K jižním sousedům pojede na jednodenní návštěvu 23. dubna, a dokončí tak představovací sérii návštěv v okolních státech. Po schůzce prezidenta s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem to řekl Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. S rakouským kancléřem podle něj prezident hovořil zejména o vztazích mezi zeměmi. "Pan prezident připomněl, že právě dobré sousedské vztahy považuje za prioritu v zahraniční politice," uvedl mluvčí. Václav Klaus s předsedou rakouské vlády hovořil také o ekonomice a hospodářské situaci v Rakousku. "Pan kancléř se zmínil o tom, jak se těší na spolupráci v Evropské unii," poznamenal Klvaňa. Během krátkého setkání se podle mluvčího politici vůbec nedostali ke kontroverzním tématům, jako jsou třeba Benešovy dekrety či jihočeská jaderná elektrárna Temelín.

  • 2.4.2003

    Prezident Václav Klaus se během své cesty do Polska setká také s bývalým prezidentem Lechem Walesou. K severním sousedům zavítá nový český prezident ve čtvrtek a v pátek. Nejdříve navštíví Varšavu, kde na něj čekají schůzky s oficiálními představiteli země, pak zavítá i do severopolského přístavního města Gdaňsk. Polsko je druhou zemí, kterou Klaus v prezidentské funkci navštíví. Na cestě ho bude doprovázet i jeho manželka Livia. Ve Varšavě čeká na Klause schůzka s prezidentem Aleksanderem Kwašniewským, s maršálkem Senátu Longinem Pastusiakem a také s šéfem Sejmu Markem Borowským. Klaus se rovněž projde městem a položí věnec ke hrobu Neznámého vojína. V pátek prezident navštíví přístavní město Gdaňsk. Ke zdejšímu pomníku Padlých loďařů položí květiny, projde se městem a setká se s bývalým polským prezidentem Walesou. Klause čeká také oběd s pomořanským vojvodou, vyjížďka motorovou lodí do vojenského přístavu, prohlédne si válečnou loď a položí květiny k památníku druhé světové války.

  • 2.4.2003

    Němečtí studenti pomáhají v Českých Kopistech na Litoměřicku při odstraňování následků loňských záplav. Protože studují Institut pro léčebnou pedagogiku a vychovatelství v Kasselu, rozhodli se pro práci v jednom ze statků, který se postupně přeměňuje na camphill, tedy společný domov pro zdravé a mentálně postižené lidi. České Kopisty, které jsou místní částí Terezína, zaplavilo loni v srpnu Labe do výše 1,7 metru. Devatenáctiletý Johannes Schöps ČTK řekl, že projekt camphill je dobrá věc. "Všichni proto máme radost, že můžeme pomoci. Myslím, že pomáháme na správném místě," poznamenal Schöps, který je jedním ze čtyřiadvaceti studentů-brigádníků. Jejich práci ocenil správce budovaného camphillu Radomil Hradil. "Udělali tady obrovský kus práce, zejména při odstraňování povodňových škod," řekl ČTK. Studenti podle něj pomohli s demoličními pracemi, s oklepáváním omítky i s otloukáním starých kachlíků ze zdí. Řezali ale také dřevo a uklízeli stavební plochu. "Jejich brigáda začala v pondělí a skončí ve čtvrtek," uvedl Hradil. První rodina by se měla do camphillu v Českých Kopistech nastěhovat v létě. Na přelomu roku by pak měla přijmout první mentálně postižené dospělé lidi.

    První camphill vznikl v polovině minulého století ve skotské vesnici Camphill. Jeho zakladatelem byl rakouský doktor Karl König, který sem utekl před Adolfem Hitlerem.

  • 1.4.2003

    Vláda předloží parlamentu návrh na vyslání české 7. polní nemocnice do Iráku. Po úterním mimořádném jednání vlády to řekl premiér Vladimír Špidla. Vláda navrhuje poslat na Blízký východ dalších až 300 členů nemocnice, její logistiky a ochrany. Nemocnice by měla v souladu s páteční rezolucí OSN poskytovat humanitární činnost v Iráku i mimo něj. "Rezoluce OSN konstatuje, že v oblasti je humanitární katastrofa, a žádá státy, aby poskytly pomoc. Hledali jsme odpovídající reakci na tuto výzvu," prohlásil premiér Špidla. Ministr zahraničí Cyril Svoboda má také informovat Sankční výbor OSN o české reakci na její rezoluci. Svoboda poznamenal, že neví o žádné jiné zemi, která by na rezoluci zareagovala podobným způsobem. Vláda s návrhem souhlasila jednomyslně.

    Češi už mají v Kuvajtu 400 vojáků protichemického praporu. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zdůraznil, že vyslání nemocnice není zapojením do operace Svoboda pro Irák. Sdělil, že předpokládá konec legislativního procesu souvisejícího s návrhem kolem 20. dubna. Pak by nemocnice mohla vycestovat. Ministerstvo obrany počítá s tím, že náklady na půlroční působení nemocnice v oblasti by dosáhly asi 473,5 milionu korun, jen doprava 21 lety obřími letouny An-124 Ruslan vyjde přibližně na 118 milionů. Náklady by měli částečně uhradit spojenci.

  • 1.4.2003

    Klidná byla v uplynulých 24 hodinách situace v Kuvajtu, kde působí vojáci 1. česko-slovenského protichemického praporu. Novinářům to v úterý telefonicky řekl velitel jednotky Dušan Lupuljev. Podle něj byly pouze dva poplachy, rakety však byly sestřeleny ještě nad Irákem a Kuvajt vůbec neohrozily. Riziko použití zbraní hromadného ničení se podle něj se zpomalením postupu spojeneckých pozemních sil snížilo, až vojáci postup obnoví, nebezpečí zase vzroste. "Odpáleny byly v hloubce iráckého území," řekl Lupuljev o raketách, které zřejmě byly kratšího doletu. Zatím jedinou větší škodu v Kuvajtu způsobila před několika dny zřejmě námořní raketa, která vybuchla na pobřeží u obchodního střediska v luxusní čtvrti. Za obrannou linii okolo Bagdádu, takzvanou "červenou čáru", při jejímž překročení nepřítelem mají iráčtí velitelé údajně povoleno použít zbraně hromadného ničení, zatím spojenecké jednotky nepronikly, podotkl Lupuljev. Až se tak stane, riziko použití zbraní hromadného ničení opět vzroste. Právě jen v takovém případě by se čeští a slovenští vojáci zapojili do akce i na území Iráku a pomáhali by odstraňovat následky. "Až vojska koalice opět zahájí pozemní operaci, bude toto ohrožení opět velmi aktuální," řekl generál Lupuljev.

  • 1.4.2003

    Sdružení Česká katolická charita vyhlásilo veřejnou finanční sbírku na pomoc obětem války v Iráku. Charitní pomoc bude směřovat do celého regionu zasaženého konfliktem - do Iráku, Sýrie, Íránu a Jordánska. Podle organizátorů je zřejmé, že pomoc se bude odvíjet ve dvou hlavních liniích, a to přímo v Iráku a vedle toho v okolních zemích, kam lidé utíkají před válkou. "Mezinárodní charitní pomoc v této oblasti jsme podpořili před několika měsíci. Přispěli jsme tisícem dolarů na zdravotnické vybavení ambulancí," uvedla Květa Princová z České katolické charity. "Nyní čekáme na vyhodnocení situace v oblasti. Zatím nevíme, kde bude pomoci nejvíce potřeba," dodala. Podle Princové se česká Charita hodlá podílet na poskytování základních potřeb, jako je voda, potraviny, oděvy a přikrývky, dále léků a zdravotnického materiálu. Příspěvky je možné zasílat na účet 369-369369369/0800, variabilní symbol 180.

    Mezinárodní společenství Charit - Caritas Internationalis (CI), jehož je Česká katolická charita součástí, působilo v Iráku již před vznikem konfliktu. CI má centrální kancelář pro tuto oblast v jordánském Ammánu, spolupracuje s Červeným křížem a Charitou v Bagdádu, zejména v oblastech na severu Iráku. Mezinárodní Charita v současné době zásobuje svá ambulantní zdravotnická zařízení a zařízení Červeného kříže a pomáhá přímo v Bagdádu, Basře a v Mosulu. Její pracovníci jsou připraveni k poskytování humanitární pomoci zejména na severu Iráku, kde má Charita mnoho svých zařízení. CI se také podílí na stavbě uprchlických táborů v Iránu a Sýrii, budování provizorních přístřeší a zásobování centrálních skladů materiálem první pomoci.

  • 1.4.2003

    Velvyslanec nesmí pouze vystřihovat články z novin, ale jeho hlavním úkolem je zastupovat zájmy země. Na úterním setkání s českými diplomaty, kteří působí v členských zemích Severoatlantické aliance a Evropské unie a ve státech, jež o členství v těchto dvou organizacích usilují, to uvedl prezident Václav Klaus. "Chtěl bych připomenout, že místo velvyslance je velmi významným postem. Moc bych prosil, abyste to brali takto vážně," dodal Klaus. Pro nového prezidenta, který byl teprve před měsícem zvolen hlavou státu, bylo dnešní setkání první podobnou schůzkou s diplomaty, které ještě jmenoval jeho předchůdce Václav Havel. "Velvyslanec zastupuje a prosazuje zájmy země, kterou byl vyslán," poznamenal Klaus s tím, že ve valné většině by to měly být zájmy ekonomické. Požádal také diplomaty, aby se snažili přispět k jednotě české zahraniční politiky. "Abyste prosazovali autorizované postoje země," uvedl prezident. Velvyslanci by se podle něj také neměli snažit vměšovat do domácí politiky. "Jistě víte, o čem mluvím," dodal bez dalších podrobností Klaus.

    Právě za skandálem ODS, který vedl až k pádu Klausovy vlády, stál bývalý český velvyslanec ve Švédsku Petr Kolář. Byl to on, kdo zveřejnil informaci o podvodech spojených s privatizací Třineckých železáren a s milionovými úplatky, které pod cizími jmény poskytl ODS bývalý tenista Milan Šrejber.

    S velvyslanci, kteří zastupují ČR v členských a kandidátských státech EU a NATO a nyní jsou v Praze na pravidelné poradě, Klaus hovořil také o irácké krizi. Znovu zopakoval, že Česko není součástí koalice, která vede válku s režimem Saddáma Husajna.

  • 1.4.2003

    Čechy spojuje nejistota, jak bude vypadat jejich životní úroveň i česká ekonomika po vstupu do Evropské unie. Lidé jsou mírnými optimisty, zároveň jsou ale svázaní množstvím obav a jejich odpovědi si často protiřečí, vyplývá z průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM). Právě na životní úrovni se vstup do EU projeví nejvíc, soudí veřejnost. Necelá polovina obyvatel je přesvědčená, že si česká ekonomika v EU pohorší a jen třetina lidí očekává celkové zlepšení. Sami sobě lidé věří více. Obavu ze zhoršení vlastní životní úrovně má sice přes 60 procent Čechů, ale jen třetina dotázaných si myslí, že k tomu skutečně dojde. Šanci na zvýšení vlastní úrovně vidí v Evropské unii každý druhý Čech. Většími optimisty jsou již tradičně pravicově orientovaní mladí lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Obavy z budoucnosti mají naopak lidé starší, s nižším vzděláním a voliči levicových stran. Mezi perspektivní obory lidé zařadili pohostinství a další obory spojené s cestovním ruchem, finančnictví, pojišťovnictví a také stavebnictví. Na trhu práce se podle dotázaných nejlépe uplatní lékaři, státní úředníci a další lidé s vysokou kvalifikací, ale také například umělci. Největší problémy mohou mít podle veřejnosti po vstupu průmysloví dělníci, drobní podnikatelé a zemědělci.

Pages