Zprávy

Na stav kodifikace úpadkového práva a na řešení nedobrého fungování obchodních rejstříků se při setkání s místopředsedou vlády a ministrem spravedlnosti Pavlem Rychetským ptal velvyslanec a vedoucí Delegace Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Zajímal se o to, jak bude urychleně vyřešen zákonný rámec fungování soudnictví po nedávném nálezu Ústavního soudu, který zrušil podstatné pasáže zákona o soudech a soudcích, přijatého v loňském roce. Rychetský chce o této problematice diskutovat v obou komorách parlamentu. Vicepremiér Cibriana dále informoval, že kodifikace úpadkového práva je již hotova v paragrafovaném znění, které brzy dostanou k diskusi odborné kruhy. Ministr předpokládá zhruba tříměsíční diskusi nad tímto návrhem, který se má stát jednou z nejmodernějších úprav v Evropě. Nový zákon o úpadku bude předložen Poslanecké sněmovně už na jaře 2003. Rychetský také Cibrianovi sdělil, že současný model obchodních rejstříků nezůstane zachován. Je přesvědčen, že zásadní změnu můžeme očekávat v horizontu tří let a že v prvním stupni rejstříkového řízení nebude nutné, aby o zapsání či nezapsání do rejstříku rozhodovali soudci. Cibrian informoval vicepremiéra Rychetského o tom, že Evropská komise chce do konce letošního roku uzavřít politická jednání s ČR.

Situace při vyplácení povodňových dluhopisů na pobočkách České spořitelny se již během pátečního odpoledne zklidnila. Ještě dopoledne se však před pobočkami tvořily fronty klientů. V některých pobočkách výplaty dluhopisů stále komplikuje přetížená počítačová síť i přesto, že spořitelna v noci svůj systém posílila. S delší čekací dobou u přepážek tak museli počítat klienti poboček na Plzeňsku. Fronty klientů se naopak netvořily v oblastní pobočce České spořitelny v Ostravě ani jinde v Moravskoslezském kraji. Bez větších front se obešlo vyplácení povodňových dluhopisů také na pobočce v centru Ústí nad Labem. Na některých místech v Brně je patrný pomalejší provoz v důsledku zatíženého systému, jinde je naopak odbavení klientů plynulé. S minimálními frontami se vyplácely povodňové dluhopisy také v liberecké pobočce České spořitelny. Ve čtvrtek banka nápor nezvládla a její systém zkolaboval. Přestala proto dluhopisy proplácet. Situaci sleduje rovněž ministerstvo financí, pokud by se objevovaly čtvrteční potíže, nevyloučilo využití určitých sankcí.

Za pomoci Evropské unie pokračuje město Krupka na Teplicku v rekonstrukci svého hradu z počátku 14. století. Nyní získalo z programu Phare CBC téměř 204.000 eur (6,2 milionu korun) na přestavbu druhého a třetího podlaží jednoho z objektů hradu, takzvaného Panského domu, na ubytovací zařízení. Podle tajemníka radnice Františka Růžičky město přidá přes 2,5 milionu korun a příští rok budou mít turisté přímo na hradě k dispozici převážně dvoulůžkové pokoje s příslušenstvím. Růžička poznamenal, že radnice investovala od roku 1990, kdy začala rekonstrukce hradu, do obnovy této památky přes 12 milionů korun. Další miliony dostala Krupka od státu a EU. V areálu již byly zpevněny hradby, vydlážděny cesty, zpřístupněn Rytířský sál a pokračuje rekonstrukce Panského domu. O letních prázdninách provádějí turisty hradem studenti gymnázia, kteří mají připraveny i informace z historie hradu a jeho okolí.

Ke vstupu do EU by měl české soudy a justiční orgány připravit partnerský projekt Reforma justice a řízení, v němž bude České republice pomáhat ministerstvo spravedlnosti Severního Porýní-Vestfálska. Mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková sdělila, že projekt potrvá dva roky a je součástí programů PHARE. Vedle německých partnerů se na něm budou podílet též experti z Británie. Němečtí a britští odborníci budou podle mluvčí mimo jiné působit u vybraných soudů a provedou důkladnou analýzu současného stavu české justice. Ministr spravedlnosti Severního Porýní-Vestfálska Jochen Dieckmann ve středu v Düsseldorfu uvedl, že EU přebírá náklady na pomoc České republice při budování efektivnější justiční orgány v ve výši 850.000 eur (25,5 miliónu korun). Podle Chaloupkové bude české ministerstvo přispívat na ty položky projektu, které je podle pravidel PHARE povinna hradit kandidátská země.