Zprávy

Česká republika na vstupu do Evropské unie (EU) jedině vydělá. Na pondělní konferenci o EU v Krnově na Bruntálsku se na tom shodli politici a představitelé EU. Tvrdí totiž, že stát získá více prostředků, než bude muset v souvislosti s členstvím v unii vynaložit. V prvních letech země dostane z evropských strukturálních fondů navíc osm miliard korun ročně, které může využít na dobře připravené rozvojové projekty.

"Česká republika bude muset jako člen EU poskytnout podle kodaňských dohod do pokladny EU asi 30 miliard korun ročně. Zároveň bude mít právo dostat z Bruselu ročně 38 miliard korun," řekl velvyslanec Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. "Pokud se čeští občané rozhodnou v červnovém referendu připojit se k EU, členství jim přinese prosperitu, a to včetně lidí, kteří žijí na venkově," dodal. K EU by se ČR měla připojit v květnu 2004.

Podle předsedy Poslanecké sněmovny ČR Lubomíra Zaorálka (ČSSD) vytvoří EU pojistky pro případ, že by země slíbené peníze nečerpala. "Dovedu si představit, že v celé řadě míst Moravskoslezského kraje může mít (vstup do EU) velice pozitivní význam. Může to být aktivní prostředek na snížení nezaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst. Ale iniciativa musí být na lidech," dodal. Podle něj bude ještě věcí diskuse výše prostředků, které budou určeny na spolufinancování jednotlivých projektů.

Také hejtman Evžen Tošenovský(ODS) si myslí, že nejlidnatějšímu kraji v zemi může po vstupu do EU paradoxně pomoci jeho vysoká nezaměstnost a nízké výdělky. "Nezaměstnanost je velmi silný argument, protože v rámci EU získají programy z oblasti s vysokou nezaměstnaností vysokou prioritu při schvalovacích procesech," řekl. Velmi dobrou příležitost v regionu vidí Tošenovský pro oblasti Jesenicka a Beskyd, které jsou historicky velmi zaostalé.

Konference o Evropské unii se uskutečnila s cílem podpořit přípravy vstupu České republiky do EU. Akci, jíž se zúčastnilo asi 450 zástupců obcí, podnikatelů, zemědělců a neziskových organizací z Moravskoslezského kraje, uspořádalo Regionální evropské informační středisko města Krnova ve spolupráci s místním zastupitelstvem.

Po několikatýdenní přestávce se do parlamentu vrátí téma přímé volby prezidenta státu. Poslanecká sněmovna totiž při své schůzi, která začne v úterý, projedná poslanecký návrh novely Ústavy, která by umožnila přímou volbu hlavy státu. S přímou volbou by ale bylo možné počítat nejdříve za pět let, kdy skončí funkční období současného prezidenta Václava Klause. Přímou volbu prezidenta podporuje většina parlamentních stran. Zatím naposledy se sněmovna těmito iniciativami zabývala koncem loňského roku. Ani návrh skupiny poslanců Unie svobody-DEU, KDU-ČSL a ČSSD ani návrh opoziční ODS ale nepřijala. Dolní komora předlohu zákona o přímé volbě zřejmě neprojedná a neschválí rychle. Netlačí ji totiž čas a po zvolení Klause ani potřeba rychle prezidentský úřad obsadit. Proto se spíše očekává, že sněmovna předlohu předloží své zvláštní komisi, kterou ustavila na přelomu února a března a která má v příštích měsících podrobně posoudit nejen přímou volbu hlavy státu, ale i další změny Ústavy. Proto lze hlasování o návrhu přímé volby prezidenta očekávat až v další části tohoto, nebo příští rok.

Čeští vojáci z protichemické jednotky jsou v iráckém konfliktu na správné straně, jsou součástí spojeneckých vojsk. Prohlásil to předseda ODS Mirek Topolánek v sobotním pořadu České televize Špona. "Jsem v podstatě hrdý na to, že naše jednotky, naši vojáci po dlouhém čase stojí na správné straně a že nemusíme pořád mluvit o českých legiích a našich letcích v boji o Británii. Stojí na správné straně a plní tam vojenské úkoly spíše humanitárního a záchranného charakteru. Nicméně jsme součástí těch spojeneckých vojsk," uvedl šéf nejsilnější opoziční strany. Oponoval mu předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD). Podle něj čeští chemici "v žádném případě" nejsou součástí válečné koalice vzhledem k usnesení parlamentu, podle něhož pro zapojení do války potřebují mandát Rady bezpečnosti OSN.

Čeští vojáci a polní nemocnice by měli pomáhat lidem v Iráku, ale jen s mandátem OSN. Po schůzce s prezidentem Václavem Klausem to řekl šéf Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Stejný názor prý zastává i Klaus. České ministerstvo zahraničí má ale za to, že nemocnice bude mít humanitární poslání, pro které mandát OSN není nutný. Podle ředitele tiskového odboru prezidentské kanceláře Petra Hájka přijal Klaus Kavana na jeho žádost.