-
6.4.2003
Lidé by podle ekologického sdružení Arnika měli vědět, že se od letošního ledna mohou vyjadřovat ke znečišťování ovzduší či produkci odpadů podniky, což dosud nemohli. Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika ČTK řekl, že tuto možnost dává obcím i občanům zákon o integrované prevenci. K jeho využití v praxi uspořádala Arnika o víkendu v Dobré Vodě u Českých Budějovic seminář. Procesem integrovaného povolení budou muset projít i stávající podniky. V Jihočeském kraji půjde podle odhadu o stovku průmyslových firem a zemědělských podniků. "Zákon dává obcím i občanům možnost vyjádřit se třeba ke znečišťování ovzduší a produkci odpadů podniky. Zároveň klade vysoké nároky na kvalitu jejich vyjádření a poskytuje jim prostor pouhých 30 dní na jeho vypracování. Chceme jim proto pomoci se na tuto možnost připravit," řekl Skalský.
-
6.4.2003
Zhruba tříkilometrový úsek cyklostezky a jejího nejbližšího okolí na střekovském nábřeží v Ústí nad Labem uklidilo v neděli 30 dobrovolníků. Od sběru odpadu je neodradily ani sněhové přeháňky a studený vítr. Brigádu uspořádaly společně ústecká Spolchemie, ekologické sdružení dětí a mládeže Tilia a ústecký Dům dětí a mládeže. Někteří z mladých brigádníků ČTK řekli, že podobný úklid by potřebovaly i další části téměř stotisícového Ústí. Mezi dobrovolníky, kteří se s černými pytli na odpad vydali po cyklostezce, byli i ústecký primátor Petr Gandalovič a generální ředitel Spolchemie Martin Procházka. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř ČTK řekl, že dobrovolníci nasbírali zhruba 70 pytlů odpadu. Kromě toho očistili okolí cyklostezky i od pneumatik, kabelů, velkých igelitů a dalších předmětů. "Tento větší odpad jsme soustředili na hromady, které v pondělí nechá město i s plnými pytli odvézt," uvedl Rytíř.
Cyklostezka byla v Ústí nad Labem postavena v roce 2000. Její dvanáctikilometrový úsek Ústí-Libochovany stál 27 milionů korun, z toho dvě třetiny byly uhrazeny z prostředků fondu Evropské unie CBC Phare a třetina z rozpočtu města Ústí nad Labem.
-
6.4.2003
Přestože spisovatel českého původu Milan Kundera vydal tento týden svůj poslední román L'Ignorance (Neznalost) ve Francii až se zpožděním tří let od prvního vydání, stal se v jeho druhé vlasti literární událostí. Literární přílohy listů Le Monde a Le Figaro přinášejí kritiky románu, který zkoumá téma emigrantů vracejících se po roce 1989 do vlasti, na prvních stranách svých literárních příloh. Další recenze přinesly bezprostředně list Libération či týdeník Le Nouvel Observateur. Na rozdíl od předcházejících dvou románů, které napsal francouzsky - L'Identité (Totožnost) a La Lenteur (Pomalost) - jsou tentokrát dosavadní kritiky bezvýhradně příznivé. Krásný román naplněný hroznou melancholií, jehož postavy se míjejí kvůli protikladnosti svých vzpomínek, svým iluzím a svým zklamáním, napsal Le Monde. Hudba, která byla vlastní Kunderovi a která byla slyšet v jeho českých textech, si nalezla cestu i do jeho nového jazyka, uvedl list. Kundera, politický filozof, básník, hudebník, vlastní životopisec se v románu skrývá ve francouzské jasnosti a jednoduchosti a každému čtenáři připravuje překvapení totální podívané, jejíž ironie a soucit ho nemůže nechat chladným, napsal Le Figaro.
-
6.4.2003
Cenu za nejlepší celovečerní film plzeňské soutěžní přehlídky Finále - Zlatého ledňáčka - získal Hřebejkův snímek Pupendo. Jan Hřebejk bude mít nyní ve své sbírce už druhého ledňáčka - před třemi lety dostal na třináctém ročníku plzeňského festivalu stejnou cenu za film Musíme si pomáhat. Zlatého ledňáčka také letos získaly i dva dokumentární snímky: Řezníčkova Úžera o lichvě a snímek Hitler, Stalin a já Heleny Třeštíkové. Divákům se nejvíc líbil Týcův film Smradi. Ten dostal i zvláštní cenu Kodak Vision za mimořádný umělecký počin. Snímky hodnotily dvě mezinárodní poroty. Ze 16 celovečerních českých filmů, které vznikly od loňského finále, vybrala Pupendo pětičlenná porota v čele s kameramanem Stanislavem Milotou. Dokumenty posuzovala tříčlenná porota, jíž předsedal Jiří Krejčík. Šestnáctý ročník festivalu byl opět divácky úspěšnější než předcházející. Navštívilo ho téměř 28.000 lidí, o několik tisíc víc než loni.
-
5.4.2003
Premiér a šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla se domnívá, že vládní návrh vyslat armádní polní nemocnici do Iráku, projde úspěšně parlamentem. "Předběžná jednání prozatím ukazují, že podpora je dost vysoká," řekl předseda vlády ČTK. Uvedl, že návrh se v parlamentních klubech projednával ještě před tím, než vyslání nemocnice schválila vláda, a vyjednává se stále. Špidla dodal, že očekává nad návrhem velice zodpovědnou diskusi.
Kabinet rozhodl jednohlasně o vyslání nemocnice již 1. dubna. Dosud ale sněmovnu nepožádal o potřebný souhlas. Žádost o vyslání nemocnice není součástí ani schůze, která bude zahájena v úterý 8. dubna. Poslanci jsou překvapeni tím, že vláda o nemocnici jedná na mimořádném zasedání, ale s předložením žádosti do sněmovny otálí.
Zákonodárci nejsou v názoru na vyslání nemocnice jednotní. Proti vyslání jsou komunisté, pro občanští demokraté. Kvůli nejednoznačnému mandátu nemocnice ale váhají někteří poslanci ČSSD a KDU-ČSL. Špidla poté, co vláda rozhodla, že nemocnice bude do Iráku vyslána, řekl, že ne všichni sociální demokraté budou pro vládní návrh. Podobně se vyjádřil i ministr zahraničních věcí a předseda lidovců Cyril Svoboda.
Špidla v sobotním diskusním pořadu České televize řekl, že neexistuje žádná jiná instituce než vojenská nemocnice, která by v Iráku mohla efektivně poskytovat pomoc. "Neexistuje efektivnější způsob, než do těchto neurovnaných poměrů vyslat vojenskou nemocnici. Stošedesát lidí denně je schopna ošetřit. To jsou v daných poměrech ohromná čísla," prohlásil premiér.
-
5.4.2003
Desítky anarchistů a dalších mladých lidí hlasitě v sobotu protestovaly v Čáslavi proti válce v Iráku. Při zahájení akce se na náměstí objevila asi desítka skinheadů a mezi pořadateli protestu a holými lebkami vznikaly drobné slovní rozepře. Policisté a strážníci oba tábory ale hned od začátku důsledně oddělili. Pořadatelé se snažili přimět policii, aby skiny z náměstí vykázala. "My tady fašisty nechceme, to je v přímém rozporu s tím, co chceme touto akcí vyjádřit," vykřikoval jeden z pořadatelů. Hřmotný skin odmítl nařčení z fašismu a prohlásil, že jako rodný čáslavák má právo stát na náměstí. Policie ale pouze zabránila tomu, aby se obě skupiny začaly napadat. Anarchisté u radnice rozbalili transparenty s nápisy "Žádnou válku pro ropu" a "Ne válce pro zisk". Přečetli krátký projev, ve kterém odsoudili americké válečné aktivity. Celé akci přihlíželo jen několik desítek obyvatel. "Myslíme si také, že je to vlastně příprava na další válku, jako útok na severní Koreu. Amerika si vlastně hraje na světového policajta, který chce vládnout celému světu," řekl ČTK spoluorganizátor akce Petr Semerád. Z náměstí se asi padesát hlasitě skandujících a bubnujících mladých lidí vydalo na předem ohlášený průvod městem, na kterém je už skinové nedoprovázeli. Zato policie jim vydatně asistovala a na frekventovaných komunikacích a křižovatkách usměrňovala dopravu. Protest skončil opět na náměstí. Akci pořádala sdružení Československá anarchistická federace Kutnohorsko a sdružení Země především. Podobné protestní akce proti válce v Iráku se v posledních dnech konaly v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Opavě a Jihlavě.
-
5.4.2003
Česká policie zatkla v sobotu ráno v Praze šéfa slovenského podsvětí Mikuláše Černáka, který byl loni koncem listopadu na základě své žádosti podmínečně propuštěn z vězení za násilnou trestnou činnost. Čeští policisté zjistili, že se Černák pohybuje na území republiky a je napojen na ruskojazyčný organizovaný zločin, řekla ČTK mluvčí Policejního prezidia Blanka Kosinová. O Černákově zatčení informoval také slovenský ministr vnitra Vladimír Palko. Uvedl, že Černák opustil Slovensko před dvěma týdny, podle některých informací se údajně zdržoval v České republice. Proto požádal českého ministra vnitra Stanislava Grosse o spolupráci, na jejímž základě byl Černák vypátrán a zadržen.
Šestatřicetiletý Mikuláš Černák je považován za šéfa slovenského podsvětí. Byl majitelem soukromé bezpečnostní služby, která měla podle policie vydírat podnikatele na středním Slovensku a požadovat od nich "výpalné". V lednu 2000 jej Krajský soud v Banské Bystrici odsoudil k nepodmíněnému trestu 15 let vězení. Při procesu, který začal v listopadu 1999, byla Černákovi prokázána vražda polského spekulanta Grzegorze Szymaneka, vydírání a braní rukojmích. Černák si ve věznici odseděl polovinu trestu a požádal o podmínečné propuštění. V listopadu 2002 Krajský soud v Trenčíně rozhodl o jeho propuštění na svobodu. V březnu 2003 ale slovenský Nejvyšší soud vyhověl námitce ministra spravedlnosti Lipšice, podle něhož byl Černák propuštěn na podmínku předčasně. Rozhodl, že Černák musí zpět do vězení.
-
5.4.2003
Vakovlaka matičního, podivné zvíře připomínající lokomotivu, vyrobily v sobotu převážně z umělých hmot děti z ústecké Matiční ulice a okolí. Chtějí ho přihlásit do soutěže o nejošklivější zvíře z neekologických materiálů, již ke Dni Země připravila ústecká zoologická zahrada. "Soutěž bude 21. dubna," řekl ČTK Petr Šimák z dobrovolnického sdružení Fajronti (romský výraz pro skupinu lidí). Jeho členové dětem s přípravou na Den Země pomáhali. Asi půl metrů vysoké zvíře tvoří kostra, zřejmě ze starého kola či koloběžky, která je ověšena plastovými lahvemi a potrhanými magnetofonovými páskami. "Do soutěže ještě určitě něco zvířeti přidáme," řekly zpravodajce ČTK děti, které už vymýšlely další doplňky pro vakovlaka matičního. Kromě přípravy soutěžního exponátu nabídli členové sdružení Fajronti dětem program v místním komunitním centru: v kuchyni pekla děvčata bábovky a vařila bramborovou polévku, v relaxační místnosti zase chlapci vyhrávali na hudební nástroje. Zájem dětí byl tak velký, že se do komunitního centra ani všechny nevešly.
Matiční ulice se stala známou na konci 90. let, kdy zde nechala samospráva postavit plot mezi majiteli rodinných domků a obyvateli obecních bytů, převážně Romy. Ochránci lidských práv označili plot za projev rasismu. Vláda proto dala Ústí 10 milionů korun. Město nechalo plot zbourat a vykoupilo tři rodinné domky. V jednom z nich je komunitní centrum.
-
4.4.2003
Někteří poslanci ČSSD a KDU-ČSL nesouhlasí s vysláním armádní nemocnice do Iráku. Právě proto údajně vláda zatím sněmovnu nepožádala o souhlas s vysláním. Poslanci se obávají, že by Česko mohlo být díky nemocnici vnímáno jako součást vojenských sil v Iráku. Pro vyslání nemocnice je ODS. Tvrdí ale, že chybějící vládní hlasy nahrazovat nebude. Vyslání lazaretu je podle vlády v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN, která vyzvala státy k humanitární pomoci v Iráku i mimo něj. Vysláním nemocnice se ČR podle kabinetu nezapojí do americko-britské operace Svoboda pro Irák.
V sedmé polní vojenské nemocnici ve Zbirohu na Rokycansku vrcholí přípravy na odjezd. Nejdůležitější věci jsou už složeny - chybí zabalit pouze potraviny. Jednotka má kolem 150 lidí, z toho je asi 20 žen. Ženy jsou většinou zdravotní sestry či administrativní pracovnice, ale působí zde i dvě lékařky - anestezioložka a praktická lékařka. Všichni členové mise jsou trochu nervózní - přiznávají, že mají strach. Na výjezd s nemocnicí se chystá i kaplan Jiří Hladík z Rokycan a dva tlumočníci arabštiny.
-
4.4.2003
Současní příslušníci 1. česko-slovenského protichemického praporu by měli v oblasti Perského zálivu působit nejdéle do konce června. Pak by je měli vystřídat čerství vojáci, řekl novinářům zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš. Je ale možné, že v případě výrazného poklesu napětí v oblasti by vojáci byli vystřídáni už dříve.
Podle náměstka ministra obrany Jana Váni se uvažuje o restrukturalizaci praporu a jeho posílení jinými typy odborností, které budou po konci bojů v Iráku více potřeba. Češi mohou nabídnout například vojáky schopné dekontaminovat zasažené území, ale i odborníky z jednotek pro civilně-vojenskou spolupráci, které se podílejí na obnově civilní infrastruktury poničené boji.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13529
- 13530
- 13531
- 13532
- 13533
- 13534
- 13535
- 13536
- 13537
- …
- následující ›
- poslední »