• 8.4.2003

    Premiér Vladimír Špidla v osobním dopise informuje generálního tajemníka OSN Kofiho Annana o úmyslu české vlády vyslat do Perského zálivu vojenskou nemocnici. Špidla vysvětluje, že Česko chce okamžitou humanitární pomocí podle svých možností přispět ke zmírnění válečného utrpení civilního iráckého obyvatelstva. Generálního tajemníka OSN se premiér rozhodl s tímto krokem osobně seznámit s ohledem na závažnou humanitární situaci v Iráku. Sdělil mu také, že jsou o záměrech české vlády informováni i členové sankčního výboru Rady bezpečnosti OSN. Návrh na vyslání sedmé vojenské nemocnice vláda schválila 1. dubna. Do Perského zálivu chce kabinet poslat až 300 vojáků, vedle zdravotnického personálu také ženisty a asi 100 výsadkářů z Prostějova, kteří se budou starat o bezpečnost lazaretu. Parlament by se mohl vysláním nemocnice zabývat v úterý 15. dubna. Proti vyslání vojenské nemocnice v Perského zálivu bez mandátu OSN rozhodně vystupují komunisté. Špidla ale přesto očekává, že se mu podaří získat podporu většiny zákonodárců.

  • 8.4.2003

    Naprostá většina poslanců Evropského parlamentu bude ve středu podle všeho hlasovat pro přijetí deseti nových členských států včetně České republiky. Vůči Česku se však nadále z pravicových německých a rakouských řad ozývají výhrady kvůli poválečnému postupu vůči sudetským Němcům na základě tzv. Benešových dekretů. "Lituji, že česká vláda neměla sílu nebo odvahu, aby učinila prohlášení srovnatelné s tím, které udělal nedávno zvolený prezident Václav Klaus," uvedl Hans-Gert Pöttering, předseda Evropské lidové strany, nejsilnějšího klubu v EP. Evropský parlament bude ve středu hlasovat jednotlivě o přijetí každé z deseti vstupujících zemí. Musí schválit všechny, jinak nebude možné příští týden předložit nejvyšším představitelům 25 států k podpisu Smlouvu o přistoupení, která je společná pro všech deset. Každá vstupující země musí dostat nadpoloviční většinu z celkového počtu poslanců EP, kterých je momentálně 624; pro se tedy musí vyslovit 313 z nich. Kvůli Benešovým dekretům bude proti přistoupení Česka k unii hlasovat Bernd Posselt, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

  • 8.4.2003

    Česká republika již získala z předvstupních fondů a z Fondu solidarity Evropské unie asi 44,2 miliardy korun. Pokud ČR vstoupí do unie, získá v letech 2004 až 2006 z prostředků EU dalších asi 70 miliard korun. Tyto údaje poskytly ministerstvo pro místní rozvoj a delegace Evropské komise. Celkem 28,5 miliardy korun získala ČR z fondu Phare. Na životní prostředí a dopravu EU poskytla 10,5 miliardy prostřednictvím fondu ISPA, 1,4 miliardy korun obdrželi čeští zemědělci z programu Sapard. Dalších 3,8 miliardy korun věnovala unie z Fondu solidarity na odstranění následků loňských ničivých povodní. 45 milionů korun věnoval fond Phare na přípravu českých úředníků, kteří se od svých kolegů z Velké Británie, Francie a Irska učili připravovat projekty na čerpání prostředků z evropských fondů. Zahraniční poradci také pomohli při přípravě Národní rozvojové strategie. V České republice se již uskutečnilo 90 podobných projektů, ve kterých úředníci ze zemí EU předávali České republice své zkušenosti a znalosti. Evropská patnáctka na tyto projekty vynaložila téměř dvě miliardy korun.

  • 8.4.2003

    Pokud bude v České republice po vstupu do Evropské unie platit současný zákon o zadávání veřejných zakázek, který velmi ztěžuje účast zahraničním subjektům, nepřispěje Evropská unie na české projekty ani centem. Na tiskové konferenci ministerstva pro místní rozvoj a delegace Evropské komise to uvedl vedoucí investiční sekce delegace EK Ruud van Enk. Evropská unie se podílí na financování pouze těch projektů, u kterých se výběrového řízení může účastnit jakákoliv firma nebo podnikatel ze zemí Evropské unie. Současný český zákon však podle náměstka MMR Čestmíra Sajdy účast zahraničních subjektů velmi ztěžuje. Podle mluvčího MMR Petra Dimuna již ministerstvo zákon připravilo a je reálná šance, že vstoupí v platnost k 1. lednu 2004, tedy ještě před případným vstupem ČR do EU. Na rychlé přijetí zákona je právě kvůli blížícímu se vstupu do unie velký tlak.

  • 8.4.2003

    Případ zveřejnění textové zprávy z mobilního telefonu Václava Klause, v níž se nelichotivě vyjadřoval o svém nástupci ve funkci šéfa ODS Mirku Topolánkovi, policie odložila. Policisté dospěli k závěru, že nešlo o trestný čin. Zveřejněním zprávy nevznikla žádná škoda a nikdo z ní neměl neoprávněný prospěch. Snímky textových zpráv na Klausově mobilním telefonu pořídil fotograf Blesku na prosincovém kongresu ODS ve Františkových Lázních, kde byl novým lídrem ODS zvolen senátor Mirek Topolánek. Klaus ho v SMS zprávě označil za "absolutně prázdného a falešného Topola". Topolánek bezprostředně poté uvedl, že ho to nijak neurazilo. Případem se zabývalo i obvodní policejní oddělení ve Františkových Lázních. Tam případ odložili již v únoru.

  • 7.4.2003

    Vláda bude informovat o záměru vyslat českou polní nemocnici do Kuvajtu sankční výbor Rady bezpečnosti OSN. "Dopisem byl pověřen pan ministr zahraničních věcí (Cyril Svoboda); pokud jsem informován, dopis už byl napsán," řekl v pondělí v Plzni premiér Vladimír Špidla. Česká polní nemocnice by mohla podle armády odjet do Kuvajtu už 18. dubna, vyslání českých zdravotníků, jejichž konečným cílem by měl být Irák, však musí ještě schválit parlament. Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan v neděli řekl, že premiér Špidla chce ještě před jednáním parlamentu o sedmé polní nemocnici požádat o názor mezinárodní společenství. Špidla v pondělí řekl, že o vyslání bude vláda OSN informovat, nebude přímo žádat o vyjádření. "Pokud bude sankční výbor tuto informaci projednávat a vyjádří se k ní, bude to věc, která může být důležitá," dodal premiér.

  • 7.4.2003

    Občanští demokraté chtějí, aby armádní polní nemocnice byla vyslána do jižního Iráku na pomoc civilnímu obyvatelstvu co nejrychleji. K vyslání nemocnice není podle ODS zapotřebí nová rezoluce OSN. ODS se spokojí jen se souhlasem sněmovny a Senátu. Novinářům to v pondělí řekl místopředseda strany Petr Nečas. Vyjádření OSN k vyslání nemocnice požadují ale sociální demokraté. "Jsme pro to, aby tato nemocnice byla vyslána neprodleně. Není žádný důvod čekat na žádné usnesení jakéhokoliv orgánu s výjimkou našich ústavních orgánů, má-li tato nemocnice smysluplně a efektivně pomáhat civilnímu obyvatelstvu," řekl Nečas. ODS podle něj podporuje vyslání nemocnice za podmínek, že bude nasazena tam, kde bude moci účinně pomáhat civilnímu obyvatelstvu, bude zajištěně účinná ochrana nemocnice vlastními silami a bude doložen efektivní model financování celé nemocnice. Nečas dodal, že je zájmem ČR podpořit spojence a humanitární akci. "To, že s tím má problém vládní koalice, je její ostudou. To, že předsedové koaliční stran nedokáží získat jednoznačnou podporu svých poslanců, je jejich problém," řekl.

  • 7.4.2003

    Turecko dostane od České republiky pomůcky osobní protichemické ochrany za více než tři miliony korun. Vláda o tom podle své mluvčí Anny Stárkové rozhodla na pondělní řádné schůzi. O humanitární pomoc požádala turecká vláda v souvislosti s válkou v Iráku. Česko již Turecku poskytlo detekční přístroje za pět milionů korun, které mají posílit jeho obranu proti případnému použití zbraní hromadného ničení iráckou armádou. Podle vládního materiálu jde o opatření v rámci Severoatlantické aliance, jejímž je Turecko členem. Druhá česká dodávka bude obsahovat individuální protichemické balíčky a jednorázové pláštěnky. Věci na své náklady přepraví turecká strana. Součástí dřívější humanitární pomoci byla i dodávka stanů a dalších věcí, kterou odvezla z Prahy skupina kamionů. Automobily přepravily dvě polní kuchyně, 1000 vlněných přikrývek, 40 stanů a dezinfekční prostředky. Dodávky byly určeny iráckým uprchlíkům.

  • 7.4.2003

    Tři až čtyři stovky zejména mladých lidí protestovaly v pondělí poklidně na náměstí Republiky v centru Plzně proti válce v Iráku. Demonstrace, kterou organizovalo místní sdružení "Iniciativa proti válce", měla podle pořadatelů ukázat zejména na nesmyslnost války a její dopad na civilisty. Aktivisté, kteří akci pořádali, označili konflikt za nemorální a nelegální. Veřejnost seznámili se svými názory a vyzvali k vyjadřování nesouhlasu s válkou. Demonstranti, shromáždění v kruhu, kritizovali na desítkách transparentů s českými, anglickými i arabskými nápisy válečný konflikt, Spojené státy i prezidenta George Bushe. Válku podle jednoho z organizátorů Petra Schmieda vyvolaly spíše mocenské zájmy o nerostné zdroje a vojenskou přítomnost ve strategicky důležitém regionu než ušlechtilý boj za demokracii. "Svým protestem chceme poukázat na špinavé hry mocných, kteří pod rouškou boje za demokracii prosazují své vlastní zájmy bez ohledu na veřejnost," řekl Schmied.

  • 7.4.2003

    Vláda v pondělí jmenovala řídící a koordinační výbor pro výstavbu dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu na hranice s Polskem. Předsedou výboru bude ministr dopravy Milan Šimonovský, sdělila ČTK mluvčí kabinetu Anna Stárková. Ve výboru dále zasednou ministr financí Bohuslav Sobotka, ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, primátor Ostravy Aleš Zedník, náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek, místostarosta Frýdku-Místku a poslanec Petr Rafaj, vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Vítězslav Zamarský a náměstek ministra průmyslu a obchodu Václav Petříček.

Pages