• 11.4.2003

    Polsko si přímou účastí na bojových akcích v Iráku asi zajistilo proti českým firmám výhodnější pozici při začínající obnově území. "Samozřejmě státy, které se podílí na operaci, mají větší šanci se podílet i na obnově," řekl v pátek prezident Asociace obranného průmyslu ČR Jiří Hynek. Hodně bude záležet na tom, kdo bude financovat obnovu.

    První mezinárodní konference k ekonomické obnově poválečného Iráku se přitom má uskutečnit velmi brzy. USA na ni podle polského premiéra Leszka Millera pozvaly jen Británii, Austrálii a Polsko.

    "Logicky si dovedu představit, že kdo se tam účastní, má určitou výhodu," prohlásil též prezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký. Česku sice mohl připadnout větší díl tohoto "koláče", válčit pro zisk zakázek však považuje za nemorální. Kázecký se rovněž nedomnívá, že by Poláci hráli při obnově Iráku klíčovou roli. Podle něj budou přínosnější subdodávky pro americké firmy.

    Vyslání dvou českých specialistů do Kuvajtu, kteří by se měli po zklidnění situace přesunout do Iráku, považuje Kázecký za krok správným směrem. Odhadnout jejich úspěch předem však nelze. "Rozhodně tam nebudeme dodávat komplety, například rekonstrukci rafinérií," domnívá se a doufá alespoň v subdodávky a lepší výsledky než u zakázek v "nulovém" Kuvajtu.

  • 11.4.2003

    Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce podnikům, které postihly loňské ničivé záplavy, poskytovat tzv. měkké, neboli zvýhodněné úvěry. Program Rekonstrukce, který doposud umožňoval získat firmám poničeným vodou záruky a bonifikaci úrokové sazby komerčního úvěru, by měl proto začít firmám nabízet úvěry až do deseti milionů korun. Podle mluvčí ministerstva by o tom měla vláda rozhodnout v pondělí.

    MPO navrhuje, aby podniky mohly získávat úvěry od jednoho do deseti milionů korun s dvouprocentní úrokovou sazbou a splatností šest let. Podle mluvčí MPO Vladimíry Říhové se tak zlepší přístup ke kapitálu na obnovu podnikání pro malé a střední podniky postižené povodní v srpnu 2002. Úvěry malým vodou zasaženým podnikům poskytuje stát také v programu Obnova prostřednictvím Agentury pro rozvoj podnikání. Ta nabízí malým firmám půjčky od 250 tisíc do milionu korun.

    Stát v loňském roce rozdělil podnikatelům 9,1 milionu korun na příspěvcích k úrokům a letos dalších 14,2 milionu korun. V roce 2002 také vystavil záruky v objemu 102,6 milionu korun. Letos firmy získaly dalších 55,1 milionu korun záruk. Stát na program vyčlenil celkem 500 milionů korun.

  • 10.4.2003

    Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie (EU) by se mělo konat v pátek a v sobotu. Počítá s tím zákon, který schválila Poslanecká sněmovna. Přesný termín referenda stanoví prezident Václav Klaus. Předběžně se počítá s pátkem 13. a sobotou 14. června. Pokud by občané v referendu vstup země do EU neschválili, mohlo by se nové všelidové hlasování konat až za dva roky. Celkově by jeho organizace měla přijít státní pokladnu na 500 milionů korun. Bude to první referendum v historii Česka. Přistoupení země k EU schválí občané v referendu tehdy, pokud to podpoří nadpoloviční většina hlasujících.

    Pátek 13. června ale vyvolal už v minulosti u některých českých politiků nelibost. Obecně je totiž každý pátek třináctého považován za smolný den. Páteční a sobotní termín referenda prosadili poslanci. Vláda uvažovala o neděli 15. a pondělí 16. června. Soudila, že tento termín by mohl zajistit co největší účast voličů. Bála se také, že lidé dají před referendem přednost cestě na chalupy. Zástupci ODS upozornili, že pondělní termín může zkomplikovat chod škol, jež se tradičně stávají volebními místy. Někteří poslanci argumentovali také tím, že i volby do obou komor parlamentu a do obecních orgánů se konají v pátek a v sobotu.

    Hlasovat se bude jen na území ČR, ne v zahraničí. Ministři argumentovali tím, že při posledních parlamentních volbách šlo v cizině volit málo lidí, ale organizace voleb stála mnoho peněz. Kdo tudíž nepřijede do ČR, referenda se nebude moci zúčastnit. Rychetský potvrdil, že volit nebudou moci například čeští vojáci, kteří budou na zahraničních vojenských misích.

  • 10.4.2003

    Pražský hrad popřel informace Lidových novin (LN), podle nichž se prezident Václav Klaus střetl s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem kvůli odlišným postojům k Iráku. Deník napsal, že Stapleton dokonce z jednání s Klausem předčasně odešel. Schůzka byla věcná a pracovní, a v žádném případě ji nelze vykládat jako spor, či dokonce hádku, stojí v prohlášení, které ČTK zaslal Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. Lidové noviny ale na pravdivosti informací trvají. Americké velvyslanectví událost odmítlo jakkoli komentovat.

    Schůzka Klause se Stapletonem se podle LN uskutečnila 28. března. Velvyslanci se údajně nelíbil Klausův nesouhlas se zařazením Česka na seznam zemí, které schvalují americký postup v Iráku. Český prezident prý navíc naznačil, že případný nález zakázaných zbraní v Iráku nemusí být důvěryhodný.

  • 10.4.2003

    V Bagdádu ještě neutichly zbraně a již začíná nová bitva o získání lukrativních zakázek na obnovu Iráku. České firmy přitom mají již nyní možnost subdodávek pro projekty USAID, stát však jedná o širším zapojení. "Nechceme však vyvolávat přehnaná očekávání. Cílem české státní správy je zajištění rovné šance pro naše podnikatele a poté bude jen na nich, jak uspějí v tvrdé mezinárodní konkurenci," sdělilo ministerstvo zahraničních věcí, které jednání koordinuje.

    V USA se nyní rozbíhá boj kolem zadávání zakázek na obnovu Iráku za miliardy dolarů. Přidělování zakázek má na starosti americká vládní agentura pro rozvojovou pomoc USAID. Jak píše americký tisk, jde přitom stranou průhlednost i důvěryhodnost, protože se vše odehrává v režimu spěšného rozhodování. Skepticky se dívá na případné české možnosti například obchodní společnost Technoexport, byť v minulosti postavila například rafinérii v jihoirácké Basře. Vychází však z planých nadějí v Kuvajtu před deseti lety.

  • 10.4.2003

    České úřady udělily souhlas k vydání víza pro Saliu Khalafovou, kterou cizinecká policie nedávno odmítla vpustit na české území. Vízum dostane také její těžce nemocný dvacetiměsíční syn a manžel. Rodina může přicestovat do České republiky, řekl ředitel tiskového odboru ministerstva zahraničí Karel Borůvka. Žena během nucené zpáteční cesty z Prahy do Damašku potratila. Nyní pobývá v Sýrii a české velvyslanectví v Damašku je s ní v kontaktu. Do Prahy jela za svou sestrou, která v Česku žije. Její syn má mozkovou obrnu a lékaři v Iráku mu nebyli schopni pomoci. Žena Českému rozhlasu řekla, že s mužem museli prodat dům, aby získali peníze na cestu do Prahy.

    Proti způsobu, jakým se k těhotné Iráčance zachovaly české úřady, přišlo před ministerstvo zahraničních věcí demonstrovat šest aktivisté Iniciativy proti válce. Iráčance nabídla pomoc společnost Člověk v tísni, zaplatí jí letenku z Damašku do Prahy. Ženu policisté minulý týden vrátili z pražského ruzyňského letiště i přesto, že měla platné vízum. Kvůli válečnému konfliktu v Iráku mají totiž všichni iráčtí občané zakázaný vstup do České republiky.

  • 10.4.2003

    Český prezident Václav Klaus se setkal v německým ministrem Joschkou Fischerem. Po setkání oba politici s novináři nehovořili, vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigl však řekl, že předmětem jednání byly v první řadě otázky vzájemných vztahů, které oba označili za velmi dobré. Český prezident vyjádřil určité znepokojení nad tím, že proti vstupu ČR do EU hlasovali všichni poslanci CSU a vznikl tak dojem, že jde o postoj celé této bavorské strany. V postojích k válce v Iráku oba konstatovali, že pozice obou zemí jsou dosti podobné. V popředí zájmu je snaha odvrátit humanitární katastrofu a zmírnit utrpení obyvatel Iráku a zároveň snaha zabránit rozdělení Evropy a oslabení transatlantické vazby.

    Po krátké zastávce na velvyslanectví ČR, kde poskytl několik rozhovorů německým médiím, prezident Klaus odjel do zámku Bellevue. Tam jej s nejvyššími poctami přijal prezident Johannes Rau, na jehož pozvání se návštěva uskutečňuje. Václav Klaus se setkal také s kancléřem Gerhardem Schrödrem.

  • 10.4.2003

    "Neakceptuji koncept evropské zahraniční politiky jako protiváhy ke Spojeným státům, nepotřebuji žádnou evropskou zahraniční politiku. To by bylo nebezpečnější než cokoli jiného. Nepotřebujeme jednotnou politiku, ale naopak myšlenkovou různorodost v zahraniční politice," uvedl prezident Václav Klaus v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) u příležitosti své návštěvy v Berlíně. Klaus opakovaně zdůraznil, že posilování Evropy jako protiváhy k USA není jeho pozice. "Neakceptuji dilema stát buď na straně USA, nebo na straně Německa a Francie. To je špatná otázka. Já zastávám českou pozici, jen ten, kdo nemá žádné stanovisko, musí se přidat k jednomu nebo druhému," cituje list Klause.

    Český prezident potvrzuje, že v otázce války v Iráku má jiný názor, než jeho strana ODS, a připomíná, že tomu tak bylo už v případě Jugoslávie. "Nevěřím, že válka je správnou metodou k dosahování cílů, o nichž mluví americký prezident. Podle mého názoru nemůže demokracie přijít shora. Doufám, že válka skončí brzy. Ale nevěřím, že tam bude nastolena skutečná demokracie. Musíme spíše počítat s jakýmsi protektorátem. A nevěřím, že Američané tento úkol přenechají někomu jinému," říká Klaus dále k problematice války v Iráku.

  • 10.4.2003

    Tři organizace obránců lidských práv požádaly Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby vyšetřila minulé případy nucených sterilizací Romek na Slovensku, v Česku a v Maďarsku. Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity však žádný žádný případ nucené sterilizace není znám. Jedna z mezinárodních romských organizací radu informovala, že několik případů se stalo na Ostravsku. Žádost o bližší údaje, které by mohly informace potvrdit, ale její zástupci odmítli, uvedl představitel rady Roman Krištof.

  • 10.4.2003

    Hlavní město Praha bude do roku 2006 chráněno před pětisetletou vodou, řekl primátor hlavního města Pavel Bém. Protipovodňové zábrany budou postaveny s rezervou 30 centimetrů nad maximální hladinu srpnové povodně. Letos magistrát na tato opatření vyčlenil 400 milionů korun. Dalších 900 milionů až miliardu korun poskytne v příštím roce. Právě zábrany proti velké vodě jsou jednou z podmínek developerských firem, které chtějí investovat v nejvíce postižené pražské čtvrti, Karlíně. Srpnové povodně způsobily Praze škody za více než 26 miliard korun, z toho v Karlíně se škody odhadují až na devět miliard.

Pages