• 9.4.2003

    Evropský parlament ve Štrasburku schválil ve středu přijetí České republiky do Evropské unie. Otevřel tak cestu k podpisu Smlouvy o přistoupení vysokými českými představiteli za týden v Aténách. Pro přistoupení ČR se vyslovilo 489 z 565 hlasujících poslanců. 39 poslanců bylo proti a 37 členů parlamentu se zdrželo hlasování. Byl to nejhorší výsledek ze všech 10 kandidátských zemí. Pro Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu hlasovalo vždy více a často podstatně více než 500 poslanců. Rozdíl nepochybně způsobily více než dvě desítky pravicových německých a rakouských členů EP, kteří se rozhodli hlasovat proti českému přistoupení nebo abstenovat. Učinili tak kvůli nespokojenosti s dosavadní nijakou reakcí české vlády na požadavek, aby vyjádřila politování nad excesy spojenými s odsunem sudetských Němců po druhé světové válce a nad pokračující platností tzv. Benešových dekretů. Desítka poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) a devět členů celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU) již dopoledne oznámili, že budou hlasovat proti, a to kvůli českému odmítání vyslovit lítost a také kvůli neochotě ČR odstranit z právního řádu tzv. amnestijní zákon z roku 1946, který považují za obzvlášť diskriminační.

  • 9.4.2003

    Německá konzervativní opozice CDU/CSU v Berlíně ujistila, že až bude Spolkový sněm schvalovat smluvní dokumenty o vstupu nových členů do Evropské unie, podpoří je. Učiní tak přesto, že si s Českou republikou ještě přeje dvoustrannou diskusi o takzvaných Benešových dekretech, které nadále považuje za sporné. "Bez ohledu na další potřebu rozhovoru mezi Německem a zejména Českou republikou vyjádří frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu souhlas s ratifikačním zákonem ke smlouvám o vstupu," uvedl v Berlíně zahraničněpolitický mluvčí konzervativců Peter Hintze v reakci na schválení přístupových smluv v Evropském parlamentu. Rozhodnutí EP označil Hintze za "dobrý signál pro národy Evropy". Výslovně přitom zdůraznil, že politicky, hospodářsky a kulturně patří do EU také Česká republika a Slovensko. Pokud jde o "vyhánění dekrety", "nikdo nechce otočit zpět kolo dějin". V Evropě, která se považuje za společenství hodnot, ale musí existovat "jasný postoj proti nespravedlnosti vyhnání", konstatoval Hintze.

  • 9.4.2003

    Senát bude o vyslání 7. polní nemocnice do Iráku rozhodovat už příští týden v úterý, tedy 15. dubna. Rozhodl o tom ve středu na mimořádném jednání senátní organizační výbor. Senátoři pravděpodobně vládní návrh, podle něhož by nemocnice měla působit u jihoirácké Basry, schválí. Podle původních plánů se měla horní komora misi armádních zdravotníků věnovat až o dva dny později; na čtvrtek 17. dubna, tedy den před plánovaným odjezdem nemocnice, si své jednání naplánovala také Poslanecká sněmovna. "Neměli bychom v této vážné věci cokoli riskovat a měli bychom být maximálně odpovědní," řekl ČTK k uspíšení termínu předseda Senátu Petr Pithart. Podle něj by nebylo dostatečně odpovědné rozhodovat pouze den před odletem prvních letounů An-124 Ruslan, které mají zdravotníky dopravit do Kuvajtu. Odtud by se pak nemocnice přepravila do Iráku. Úterní jednání Senátu by podle Pitharta poskytlo čas sladit představy vlády a obou komor, "abychom se pokud možno vyhnuli rozdílným usnesením". Připomněl v této souvislosti formulačně odlišná usnesení sněmovny a Senátu k misi českých chemiků v Kuvajtu, byť podle právních analýz jsou obsahově identická.

    Žádost kabinetu vychází z rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která vyzývá mezinárodní společenství k poskytnutí okamžité humanitární pomoci iráckému obyvatelstvu. Vládní návrh počítá s vysláním zdravotnického týmu v rámci operace Trvalá svoboda. Do oblasti chce vláda poslat až 300 vojáků, kromě členů nemocnice také asi stovku vojáků z Prostějova, kteří se budou starat o jejich ochranu, a 29 ženistů. I s chemiky by tak v oblasti Perského zálivu působilo až 700 českých vojáků.

  • 9.4.2003

    Senátní bezpečnostní výbor rozšířil vládní usnesení umožňující vyslat do Iráku armádní polní nemocnici o možnost, aby se do humanitární pomoci zapojili i vojáci protichemického praporu v Kuvajtu. Výbor téměř jednomyslně doporučil Senátu toto rozšířené usnesení schválit; jednat se o něm bude v úterý. Proti návrhu hlasoval komunistický senátor Jaroslav Doubrava. Vláda navrhuje, aby se 7. polní nemocnice s odpovídající ochranou zapojila do humanitárních operací na jihu Iráku. Nejpravděpodobnějším místem nasazení je Basra, přístav Um Kasr, nebo město Zubar asi deset kilometrů na jih od Basry. První letadlo se zařízením lazaretu by - v případě souhlasu obou komor parlamentu - mělo odletět 18. dubna. Na financování půlročního pobytu nemocnice v oblasti se budou podílet i Spojené státy. Nemocnice bude součástí českého národního kontingentu, kterému velí generál Dušan Lupuljev. Druhou část kontingentu tvoří česko-slovenský protichemický prapor. Jeho vojáci mohou podle svého současného mandátu do Iráku pouze v případě, že byly použity zbraně hromadného ničení.

  • 9.4.2003

    Občanská demokratická strana bude při jednání o vyslání armádní polní nemocnice navrhovat, aby do Iráku mohla jet s lazaretem i česká protichemická jednotka působící v Kuvajtu. ODS považuje za logické, aby jednotka nemocnici pomohla zajistit logistickou podporu. Chemici podle dosavadního mandátu mohou do Iráku pouze v případě, že by Irák použil zbraně hromadného ničení. Zástupci vládních stran se k návrhu staví velmi opatrně. "Budeme prosazovat, aby do Iráku nebyla vyslána jenom nemocnice, ale aby parlament umožnil vyslání celého kontingentu, jehož součástí je i protichemická jednotka," řekl ČTK místopředseda ODS Petr Nečas. Dodal, že o návrhu již mluvil s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem, který údajně souhlasil. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Libor Rouček ČTK řekl, že klub o takovém návrhu nejednal a sám zatím není schopen takový návrh zhodnotit.

  • 9.4.2003

    K financování pobytu českých protichemických specialistů v Kuvajtu bude použito 170 milionů korun, původně určených pro českou 6. polní nemocnici v Afghánistánu. Přesun nevyčerpaných peněz, který navrhla vláda, hladce schválila sněmovna. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky. V roce 2002 souhlasil parlament s financováním pobytu 6. polní nemocnice v Afghánistánu dluhopisovým programem v hodnotě 600 milionů korun. Později se ministerstvo obrany rozhodlo pobyt nemocnice v misi zkrátit do konce loňského roku s tím, že na místě zůstane pouze chirurgický tým v mezinárodní polní nemocnici. Tým by se měl do vlasti vrátit koncem dubna.

    Výdaje polní nemocnice do konce roku činily 303 miliony korun. Z ostatních 297 milionů byla hrazena likvidace nemocnice a přesun jejích lidí i techniky zpět do republiky. Ukončení činnosti nemocnice si vyžádalo 127 milionů korun. Zbývajících 170 milionů navrhlo ministerstvo financí převést pro potřeby 1. česko-slovenského praporu radiační, chemické a biologické ochrany v Kuvajtu.

  • 9.4.2003

    Neúnavným sledováním zpravodajství z války v Iráku tráví již třetí týden většina brněnských muslimů. V Brně žije z celé republiky nejpočetnější irácká menšina a mnozí z nich mají v Iráku mnoho příbuzných. Od zahájení útoku na Irák se v brněnské mešitě konají bohoslužby za mír. Přichází na ně až 80 věřících, což je rekordně mnoho. "Spojují nás nyní obavy z války a jejích následků," řekl ČTK předseda brněnské islámské nadace Muníb Hasan, který také pochází z Iráku. Názory na válku a prezidenta Saddáma Husajna se mezi muslimy různí. Například Bahaa Aldin, který před lety dezertoval ze Saddámovy armády a nyní má v Brně směnárnu, v pondělí oslavoval. Američané se totiž probojovali až do centra Bagdádu a on očekává, že Saddámův režim asi brzy padne. "To naše trápení jistě brzy skončí," svěřil se ČTK. Syřan Hani Baloush, který v Brně žije už 25 let, však vidí Saddáma v úplně jiném světle. Podle něj je to muslimy milovaný hrdina, jehož USA pošpinily v očích světové veřejnosti. "Saddáma nutně potřebujeme. Držím mu palce, aby se ubránil. Snad ty agresory z iráckého území ještě vytlačí," doufá Baloush.

  • 9.4.2003

    Občané České republiky se o něco více přiblížili naději, že v budoucnu budou sami volit prezidenta republiky. První čtení totiž v Poslanecké sněmovně přežil unionistický návrh, který to má umožnit. V příštích měsících ho posoudí sněmovní ústavně-právní výbor a chystaná sněmovní komise, která by měla posoudit a navrhnout celkovou změnu Ústavy. Vlastní změny Ústavy včetně přímé volby hlavy státu chce ještě do prázdnin předložit parlamentu i vláda. Návrh, který sněmovna projednala, počítá s dvoukolovou volbou hlavy státu a s tím, že kandidáty na prezidenta by navrhovali nejen poslanci a senátoři, ale i občané. Nyní volí prezidenta obě komory parlamentu, přičemž kandidáty mohou navrhovat pouze poslanci a senátoři.

  • 9.4.2003

    Při plném výkonu reaktoru čeká druhý blok jaderné elektrárny Temelín na povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zahájit zkušební provoz. V pondělí dokončili pracovníci elektrárny protokolární vyhodnocení posledních zkoušek a večer předali dokumentaci o spouštění druhého bloku inspektorům úřadu. Ti by měli rozhodnout do deseti dnů. "Zkušebnímu provozu bude předcházet komplexní vyzkoušení bloku, tedy jeho průkazný provoz při stoprocentním výkonu po dobu šesti dnů," řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Podle něho je výkon reaktoru druhého bloku ustálen na 100 procentech a výkon turbogenerátoru činí 1000 megawattů. Blok nyní zajišťuje i dodávku tepla a ohřev teplé vody pro město Týn nad Vltavou.

    Energetické spouštění druhého bloku, při němž personál při postupném zvyšování výkonu testoval zařízení, trvalo necelých deset měsíců. Bylo tak o polovinu kratší než v případě prvního bloku, který je od loňského června ve zkušebním provozu. Od 31. ledna je první blok odstaven kvůli výměně jedné čtvrtiny paliva v reaktoru a revizi. "V úterý odpoledne už inspektoři Mezinárodní atomové agentury zapečetili reaktor," uvedl Nebesář. Za několik dnů začne druhý blok znovu vyrábět elektřinu.

  • 8.4.2003

    Vyslání 7. polní nemocnice do Iráku Senát patrně schválí, míní předseda horní komory Petr Pithart. Uvedl to při své úterní návštěvě ve Zbirohu na Rokycansku, kde se nemocnice formuje před plánovaným odjezdem. Horní komora bude její misi, kterou navrhuje vláda, schvalovat patrně příští týden ve čtvrtek. Vyslání nemocnice podpoří dvě nejsilnější frakce - ODS a Klub otevřené demokracie, který sdružuje nestraníky a unionisty. Dohromady mají v Senátu nadpoloviční většinu. Vládní žádost dostane hlasy i z klubů ČSSD a KDU-ČSL, podpoří ji také klub Nezávislí. O vyslání armádních zdravotníků bude Senát s největší pravděpodobností jednat den před jejím plánovaným odletem, tedy 17. dubna. Nemocnice by měla být součástí kontingentu armády ČR pod velením Dušana Lupuljeva.

    Velvyslankyně ČR v Kuvajtu Jana Hybášková chce prosadit, aby vojenská polní nemocnice jela přímo do Iráku namísto tranzitu přes Kuvajt. Během nedávné cesty po jižním Iráku totiž zjistila, že z humanitárních důvodů není jakékoli zdržování na místě. Podle ní je naléhavě třeba obnovit dodávky vody, elektřiny, potravin a zdravotnické péče. Čekat, že se toho ujmou mírové síly OSN, je podle ní časově nereálné, protože ty se na místo dostanou až s velkým zpožděním. Váhavost zde není na místě, protože bez obnovy nejzákladnějších principů bezpečnosti nelze do Iráku posílat nechráněné humanitární konvoje. Ředitel nemocnice v Basře jasně řekl českému týmu, že bez ochranného oddílu nemá cenu do Basry zdravotníky a materiál posílat.

Pages