-
7.4.2003
Pět sociálnědemokratických členů vlády, včetně premiéra Vladimíra Špidly, by mělo podle občanských demokratů kabinet opustit. Opoziční ODS je k tomu vyzvala kvůli severomoravské dálnici D47. Byli totiž členy předchozího kabinetu premiéra Miloše Zemana, jenž stavbu dálnice schválil. Je to laciné gesto, odmítla výzvu ODS ministryně školství Petra Buzková (ČSSD). "Vláda se rozhodla tu zakázku zrušit a myslím si, že je to dostatečně jasné stanovisko," řekl v pondělí premiér. Podle něj není nutné, aby dotyční členové vlády z celé záležitosti zvlášť vyvozovali nějaké závěry. Premiér a ministři Stanislav Gross, Jaroslav Tvrdík, Pavel Rychetský a Pavel Dostál jsou přímo odpovědní za zdržení stavby i za 750 milionů korun, jež bude muset stát zaplatit za vypovězení smlouvy firmě Housing&Construction, shodlo se v pondělí vedení nejsilnější opoziční strany. "Výkonná rada ODS proto vyzývá jmenované členy vlády k vyvození osobní odpovědnosti a odstoupení z funkcí," řekl novinářům místopředseda Petr Bendl. "Já se ODS nedivím, že něco podobného řekla, protože ona se vyhranila jako strana jasně opoziční, která odmítá přijímat jakékoli, byť pozitivní návrhy vládních stran," zastala se svých vládních kolegů Buzková. Na tradiční tiskovou konferenci po jednání kabinetu přišla jako jediná.
-
7.4.2003
Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan nepřipouští, že by současné vykonávání funkce předsedy Valného shromáždění OSN a poslance za sociální demokracii nadměrně zatěžovalo české daňové poplatníky. V rozhovoru pro ČTK vyjádřil přesvědčení, že se mu podařilo obě nynější zaměstnání úspěšně skloubit. Vůbec proto neuvažuje o složení poslaneckého mandátu. "Držíme se přesně rozpočtu schváleného vládou. Výdaje na moje cesty reprezentují v této chvíli 0,5 procenta rozpočtu na celou práci českého předsednictví OSN," řekl Kavan v reakci na nedávný článek Mladé fronty Dnes, podle něhož si jeho pendlování mezi New Yorkem a Prahou dosud vyžádalo půl milionu korun na letenkách. Diplomat namítl, že při zářijovém nástupu do funkce v OSN slíbil premiérovi Vladimíru Špidlovi, že se dostaví na všechna řádná plenární zasedání Poslanecké sněmovny. Důležitost jeho hlasu vychází z těsné většiny vládní koalice 101:99 mandátům. Z tohoto důvodu byl v Praze také při všech třech kolech prezidentské volby. Žádná z leteckých cest, které byly hrazeny ze státní kasy, nebyla zbytečná, protože je musel schválit premiér i ministr zahraničí, hájil se Kavan. Také jeho spolupracovníci prý průběžně sledují, aby stanovený rozpočet českého předsednictví v OSN nebyl překročen.
-
7.4.2003
Prohra ředitele televize Nova a senátora Vladimíra Železného ve sporu s ředitelem České nezávislé televizní společnosti (ČNTS) Janem Vávrou a Lidovými novinami je definitivní. Odvolání šéfa Novy proti lednovému rozsudku totiž dorazilo k pražskému městskému soudu pozdě. Pře se týkala článku, v němž Vávra o svém někdejším šéfovi mimo jiné napsal, že byl loajální k minulému režimu. Soud dostal odvolání Železného až po stanovené lhůtě, a proto je nepřijal, řekl v pondělí Vávrův právní zástupce Petr Toman. Soud ho o tom vyrozuměl v pátek. Verdikt je již pravomocný. Samosoudkyně Jaroslava Lobotková v lednu senátorovu žalobu zamítla. Vávra a deník se podle rozsudku nemusí Železnému omluvit ani mu zaplatit 100.000 korun, které od obou požadoval za morální újmu. Naopak ředitel Novy má uhradit každému z právníků žalovaných téměř 13.000 korun. V soudní při šlo o obsah Vávrova článku, který 2. listopadu 2000 zveřejnily Lidové noviny. Někdejší šéfredaktor Novy tehdy mimo jiné napsal, že Železný "jako loajální redaktor zahraničního oddělení televizního zpravodajství také točil oslavné pořady k výročí Února, Velké říjnové socialistické revoluce a o cestách Leonida Iljiče Brežněva". Podle Vávry tehdejší spolupracovníci Železného chválili za lásku k Sovětskému svazu. Uvedl také, že televizní ředitel vytuneloval ČNTS. Samosoudkyně zamítnutí žaloby zdůvodnila i tím, že Vávra v novinách reagoval na dřívější článek Železného, který v deníku Právo psal o Vávrovi. Podle Lobotkové si oba muži přes tisk vyměnili své názory. Železný se podle soudu nemůže domnívat, že sám může druhé kritizovat, ale kritizován být nesmí.
-
7.4.2003
V příhraničním německém městě Ebersbachu na pomezí s nejsevernějšími výběžky Čech začne od příštího školního roku fungovat základní škola, která bude mít češtinu jako vyučovací jazyk. Půjde již o třetí takovou školu ve spolkové zemi Sasko, jež sousedí s Českem. Jak v pondělí informuje německý list Sächsische Zeitung, česky se bude učit dva dny v týdnu. Do první třídy s češtinou se přijme 24 dětí, i když zájem byl dvojnásobný. S tím podle deníku nikdo ve škole nepočítal. Německý projekt nese příznačně slovanský název Schkola (Škola), jemuž se v česko-německo-polském pomezí dobře rozumí. Dvě dosavadní zařízení s vyučovací češtinou v Jonsdorfu a Hartau rodiče velmi dobře akceptují, konstatuje list. V Hartau, kde se češtině učí 200 dětí, se na každé místo hlásí tři uchazeči a v Jonsdorfu s dosud 80 "českými" žáky dva. Děti z Hartau se přitom každý týden setkávají se svými vrstevníky z nedalekého Hrádku nad Nisou, a to střídavě v obou zemích.
-
7.4.2003
Česká republika plní úkoly a opatření k Jaderné elektrárně Temelín vyplývajících z melkského procesu a schválené předloni v Bruselu premiéry ČR a Rakouska. Shrnuje to hodnotící zpráva přijatá v pondělí vládou. Vláda dále schválila i roční zprávu o činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a zprávu o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady. ČTK to řekla mluvčí vlády Anna Stárková. Vedle informační linky o mimořádných událostech na elektrárně a systému včasného varování občanů jde o soubor 28 úkolů a opatření, které se dotýkají jaderné bezpečnosti a případného vlivu Temelína na prostředí, vysvětlil závazky z Melku poradce ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Hanzlíček. Přístup české strany příznivě hodnotí i naši jižní sousedé. Rakousko totiž podle Hanzlíčka nevzneslo k uvedené zprávě žádné zásadní připomínky. "Snad poprvé," připomněl poradce. "Nebyly vzneseny žádné výhrady k rozsahu, ani výsledkům," souhlasila předsedkyně SÚJB Dana Drábová. Drábová zdůraznila, že se Česká republika přihlásila k plnění dohod z Melku i do budoucna.
-
7.4.2003
Čeští senátoři ze zahraničního výboru budou v úterý v Budapešti sbírat zkušenosti s přípravou na referendum o vstupu do EU. Maďaři budou o začlenění do unie rozhodovat už v sobotu. Podle průzkumů by měli vstup schválit podobně jako Slovinci před dvěma týdny. V Česku se má euroreferendum konat v červnu. "Pozvali nás na jednodenní návštěvu, abychom se seznámili s přípravami," řekl v pondělí ČTK k účelu cesty šéf lidoveckých senátorů Josef Kaňa.
-
7.4.2003
Zřejmě jen jednotliví zástupci z Rakouska a Německa budou proti smlouvě o českém vstupu do Evropské unie, kterou budou ve středu schvalovat ve Štrasburku poslanci Evropského parlamentu vedle dohod o začlenění dalších devíti kandidátských zemí do společenství. Signalizuje to v pondělí rakouská agentura APA i prohlášení některých politiků z vysídleneckých kruhů. Vzhledem k tomu, že procedury předepisují souhlas EP s každým návrhem na vstup jednotlivě, může parlament teoreticky hlasovat proti přijetí ČR kvůli sporu o takzvané Benešovy dekrety, připomíná APA. Většina poslanců ale takový postup odmítá a čeká se spolehlivá většina i pro českou smlouvu.
-
7.4.2003
Česko posílí s Bulharskem spolupráci v telekomunikacích, spravování chráněných informací a v sociálních záležitostech. Podle agentury DPA to vyplývá z pondělního jednání českého ministra zahraničí v Sofii. Příslušné bilaterální dohody budou dokončeny a brzy podepsány, prohlásil Svoboda po rozhovorech s bulharským ministrem zahraničí Solomonem Pasim. Oba státy dohodly také liberalizaci vízové povinnosti. Napříště budou moci občané vzájemně zůstat ve druhé zemi 90 dní oproti nynějším 30 dnům. Česko podpoří také přijetí Bulharska do Evropské unie a do Severoatlantické aliance. Český parlament přijetí Bulharska do NATO ratifikuje, přislíbil Svoboda podle DPA.
-
7.4.2003
Pro cestu do Srbska a Černé Hory (SČH) nepotřebují čeští turisté v období od dubna do konce září vízum. Stačí jim pouze platný pas. Na hranicích dostanou propustku, na jejímž základě mohou v zemi zůstat maximálně 30 dní, informovalo v pondělí ministerstvo zahraničí. Zrušení vízové povinnosti neplatí pro ty, kteří se chystají do Srbska a Černé Hory za jiným účelem, než je turistika. Lidé, kteří tam pojedou třeba na služební cestu, nebo tudy chtějí jen projet, musejí požádat o vízum. Soustátí Srbsko a Černá Hora začalo oficiálně existovat počátkem letošního února. Nahradilo tak již neexistující Jugoslávii, která například v loňském roce rovněž zrušila v době letní sezony vízovou povinnost pro české turisty. Stejné opatření zavedla loni i Bosna a Hercegovina.
-
7.4.2003
Na infekční klinice Fakultní nemocnice Bulovka není už žádný pacient s podezřením na onemocnění SARS. V Brně zůstává tříletý chlapec, dokud kontrolní testy nákazu definitivně nevyloučí. Celkem bylo dosud v Praze, Brně a Příbrami hospitalizováno s podezřením na nový typ zápalu plic 17 lidí. U nikoho se nákaza nepotvrdila. Byli propuštěni s výjimkou brněnského pacienta, který by měl jít domů v polovině týdne. Žádné úmrtí na SARS lékaři v Česku nezaznamenali. Z Bulovky v pondělí lékaři po poledni pustili šestiletou holčičku, kterou po návštěvě Thajska trápily bolesti svalů a horečka. Na klinice byla od středy. Již v pátek šla domů mladá žena, která byla po návratu z Vietnamu pět dní hospitalizována se zánětem horních cest dýchacích. "Veškeré testy nákazu vyloučily," řekla v pondělí ČTK primářka kliniky Hana Roháčová.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13527
- 13528
- 13529
- 13530
- 13531
- 13532
- 13533
- 13534
- 13535
- …
- následující ›
- poslední »