Zprávy

Vláda ve středu rozhodne o rozdělení více než čtyř miliard korun, které Česká republika získala z Fondu solidarity Evropské unie na krytí škod způsobených loňskými povodněmi. Ministerstvo financí ve snaze o spravedlivé rozdělení peněz navrhuje, aby každý postižený kraj dostal na obnovu území stejné procento ze škod napáchaných v regionu. Celkovou sumu 129 milionů eur, tedy 4,087 miliardy korun, navrhuje rozdělit následovně: Částku 1,095 miliardy korun dostanou obce a kraje na úhradu nákladů na záchranné a likvidační práce po povodních. Dalších 2,286 miliardy půjde na obnovu území postižených krajů, přičemž každému kraji bude přiděleno 3,28 procenta z celkových škod, které během srpnových povodní utrpěl. Dalších 286 milionů korun půjde na odstraňování škod na majetku státu; peníze mají čerpat například státní podniky Povodí Vltavy, Labe, Ohře a Lesy ČR. O zbylých rezervních 420 milionech by měla dále rozhodnout vláda. Ministerstvo financí dostalo peníze z EU na účet 15. ledna. Prostředky musí vyčerpat do jednoho roku, tedy do 14. ledna 2004, jinak bude muset neutracené peníze vrátit Evropské komisi.

Česká i francouzská vláda soudí, že Evropská unie navzdory rozporům kvůli válce v Iráku nemůže rezignovat na společnou zahraniční a obrannou politiku. Premiér Vladimír Špidla a francouzská ministryně pro evropské záležitosti Noelle Lenoirová se při pondělním setkání v Praze shodli, že Evropa musí být suverénní politickou jednotkou, schopnou se bránit a společně vystupovat na diplomatickém poli. Lenoirová novinářům řekla, že i přes nynější krizi kolem Iráku se nemůže EU vzdát svých ambiciózních plánů na společnou zahraniční a obrannou politiku, byť se bude rodit za neustálých konzultací a dohadování. Za velmi důležité přitom označila zachování nadstandardních vztahů s USA. Francie přitom patří mezi největší kritiky americko-britského zásahu proti Bagdádu. Česká vláda zastává kompromisní stanovisko. Vojenskou akci v Iráku chápe Špidlův kabinet jako poslední prostředek k naplnění rezolucí Rady bezpečnosti OSN, ale lituje, že se pro tento krok nepodařilo získat nový mandát mezinárodního společenství. Čeští chemici v Kuvajtu se do vojenské operace zapojí jen, budou-li tam použity zbraně hromadného ničení. Francouzská ministryně připomněla nedávné usnesení Evropské unie o budoucím postupu vůči Iráku, které sází na ústřední roli Organizace spojených národů. EU se ve čtvrtek vyhnula přímému střetu kvůli americko-britské invazi a místo toho schválila usnesení o humanitární pomoci a o budoucí rekonstrukci Iráku řízené OSN. Lenoirová soudí, že blížící se rozšíření unie může posílit evropské instituce. Zdůraznila zejména princip právního státu. Mělo by se podle ní skoncovat s paradoxem, kdy soudci, státní zástupci a policisté jsou v boji proti kriminalitě a terorismu velmi omezeni národními hranicemi, zatímco zločinci bez problémů využívají svobodu volného pohybu. Je nutné vytvořit společný prostor spravedlnosti, uvedla ministryně.

O možnosti vyslat českou vojenskou polní nemocnici do případné mezinárodní operace po ukončení války v Iráku bude v úterý diskutovat Bezpečnostní rada státu. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Zdravotnická jednotka, tentokrát pod označením 7. polní nemocnice, by měla necelých 150 lidí, řekl její případný velitel Mojmír Mrva. Český velvyslanec v Británii a bývalý první náměstek ministra obrany Štefan Füle novinářům po telefonu z Londýna řekl, že spojenci mají zájem na českém podílu při obnově Iráku po válce. Ministerstvo proto uvažuje o tom, že nemocnici v případě příslušné žádosti do Iráku či do Kuvajtu pošle. Podle Tvrdíka existuje několik způsobů, jak to udělat. První možností je, že při rotaci členů současné protichemické jednotky přijedou lékaři místo specialistů na boj se zbraněmi hromadného ničení. Druhou možností je vyslat na 60 dní polní nemocnici bez souhlasu Poslanecké sněmovny a třetí je získat nový politický mandát. Na financování by se přitom nepodílela jen česká strana. "Je řada států, která má finanční prostředky, ale nemá příslušné schopnosti," řekl Tvrdík. Připustil však, že by se na nákladech podílelo i ministerstvo obrany. USA například na obnovu Iráku po válce už nyní vyčlenily okolo miliardy dolarů, ke sbírkám vyzvala OSN, Červený kříž a další organizace. Další fází po skončení bojů a stabilizaci situace by byla poválečná obnova irácké infrastruktury, kde mají podle ministra obrany české firmy možnosti především v jižním Iráku. Mnoho tamních podniků v minulých letech pomáhaly vybudovat firmy z tehdejšího Československa, a proto ani nynější české podniky nejsou bez šance. Füle i Tvrdík několikrát upozornili na možnosti českých firem podílet se na obnově Iráku, konkrétnější ale nebyli.

Předseda ČSSD Vladimír Špidla odmítá snahy některých svých stranických kolegů prolomit bariéru mezi sociální demokracií a komunisty. Ani současná KSČM podle Špidly neopustila některé revoluční myšlenky, například o vyvlastnění soukromého majetku, a navíc je proti vstupu do Evropské unie. Špidla novinářům řekl, že nadcházející sjezd by neměl nic měnit na takzvaném bohumínském usnesení z roku 1995, kterým si tehdy opoziční ČSSD zakázala vládní spolupráci s komunisty. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček řekl, že osm let staré usnesení zakazující spolupráci obou stran již "vyčichlo". "Jsem jasně pro to, aby se bohumínské usnesení zachovalo, protože nechci otevírat cestu ke strategické spolupráci s komunisty, kteří se koncipují jako revoluční strana, uvažují o rozsáhlém vyvlastňování a jsou proti Evropské unii," prohlásil premiér, který bude o víkendu obhajovat své předsednické křeslo. Komunisté podle Špidly ve svých "strategických programech" hovoří o tom, že soukromé vlastnictví je třeba překonat revolučními prostředky. "To je idea, která se už několikrát realizovala vždy k neštěstí našeho národa," připomněl totalitní historii země. Špidla si nechal od analytiků ČSSD na víkendový sjezd vypracovat analýzu KSČM. Materiál, který má podpořit zachování bohumínského usnesení, vykresluje komunisty jako pokračovatele předlistopadové komunistické strany, uvedl nedávno deník Mladá fronta Dnes. Při vypracovávání zprávy vycházeli analytici podle listu z různých interních materiálů KSČM, které jsou veřejnosti nepřístupné. Grebeníček řekl, že bohumínským usnesením si ČSSD nesmyslně zúžila politické hřiště. Špidla se podle něj obklopuje podprůměrnými poradci, kteří mu dodávají nesmyslné informace o KSČM.