Zprávy

Na 40 levicových stran pozvala KSČM do Prahy na kontrasummit NATO. Očekává se, že na konferenci, která by měla vymyslet alternativní bezpečnostní konstrukci pro Evropu, přijede 21. září 150 až 200 účastníků, řekl na tiskové konferenci místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Hlavní referát přednese předseda KSČM Miroslav Grebeníček a následovat budou příspěvky zástupců hlavních evropských levicových myšlenkových proudů. Čeští komunisté považují NATO za "relikt studené války". Mělo by podle nich buď zaniknout, nebo se transformovat. Na kontrasummit přijedou i ruští komunisté. Jejich účast bude podle Dolejše významná proto, že Rusko hraje v souvislosti s aliancí významnou úlohu. Komunisté by neuvítali, kdyby spolupráce Ruska a aliance vyústila v nějakou formu dohody bohatého severu proti chudému jihu, uvedl místopředseda. Den před vrcholnou schůzkou NATO v Praze, která se bude konat 21. a 22. listopadu, chystají komunisté v odpoledních hodinách demonstraci na Staroměstském náměstí. Odpůrce aliance tam chtějí seznámit se závěry kontrasummitu. Schůzku NATO a Partnerství pro mír, na kterou přijede 46 hlav států s početnými delegacemi a několik tisíc novinářů, budou provázet přísná bezpečnostní opatření. S ochranou vzdušného prostoru nad Českou republikou pomohou českému letectvu spojenci z aliance. Už nyní si policisté evropských zemí vyměňují informace o lidech, kteří by mohli summit rušit, spolupracují i tajné služby. Prověrkami budou muset projít všichni, kdo se budou podílet na organizaci.

První blok Jaderné elektrárny Temelín pracuje ve zkušebním provozu nadále na plný výkon a v současné době vyrábí 1000 megawattů. Druhý blok se naopak připravuje na tlakovou zkoušku. Energetické spouštění druhého bloku, které začalo 24. června, přerušil 5. července zkrat na jedné z částí stotunového rotoru generátoru. Celkem čeká druhý blok v rámci čtyř výkonových etap energetického spouštění 1007 testů a pracovníci elektrárny a dodavatelských firem je chtějí přes zdržení, které způsobí výměna rotoru, dokončit do konce letošního roku.

Vláda schválila nové složení výboru pro zpravodajskou činnost a Bezpečnostní rady státu. V čele výboru je premiér Vladimír Špidla (ČSSD), výkonným místopředsedou vicepremiér a ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD). Dalším jeho členem je vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Dalšími členy bezpečnostní rady jsou ministři dopravy a spojů Milan Šimonovský (KDU-ČSL), obrany Jaroslav Tvrdík, financí Bohuslav Sobotka a průmyslu a obchodu Jiří Rusnok (všichni ČSSD). Navíc v ní jsou zastoupení oproti dosavadní praxi vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský a ministryně zdravotnictví Marie Součková. Ze stran vládní koalice v ní tedy nemá zastoupení Unie svobody-DEU. Kabinet rovněž jmenoval svou mluvčí. Stala se jí Anna Stárková, která v téže funkci dosud působila na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský chce ministrovi pro informatiku Vladimíru Mlynářovi předat ze svého resortu pouze sekci telekomunikací a dohled nad poštami si chce ponechat. Ministr to uvedl na setkání s novináři. Naopak Mlynář podle svých internetových stránek počítá s převzetím telekomunikací i pošty. K rozdělení resortu dopravy a spojů by mělo dojít na základě politické dohody stran vládní koalice. Kvůli nutné změně kompetenčního zákona dojde k vyčlenění telekomunikací nejdříve na podzim. Pokud vláda rozhodne o prodeji 51 procent v Českém Telecomu, nezůstane v resortu telekomunikací jediný podnik, kde by měl stát rozhodující majetkovou účast. Naopak s prodejem pošty do soukromých stát v nejbližší době nepočítá.