Zprávy

V pátek by mohly být podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka obnoveny lety pilotů české armády na bitevnících L-159 Alca. Letadla přestala létat po havárii jednoho z těchto strojů ve vojenském prostoru Jince na Příbramsku 24. února. Ministr to zmínil na čtvrteční tiskové konferenci věnované nejnovějšímu vývoji války v Iráku a bezpečnostní situace v České republice. Fakt, že bitevníky nesmí stále do vzduchu, neovlivňuje podle něj zásadně schopnosti české armády střežit vzdušný prostor nad republikou, protože L-159 mají jen doplňkovou funkci. Hlavními letouny vzdušné ostrahy jsou modernizované stíhačky MiG-21. Do hlídání vzdušného prostoru jsou zapojeny i stroje L-39 Albatros a bitevní vrtulníky Mi-24.

V případě vojenské operace bude stát Česká republika na straně koalice států, které podporují Spojené státy ve válce proti Iráku. Na středečním jednání se na tom shodla vláda. "Vláda chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda v rozhovoru pro BBC.

Česká vláda je připravena poskytnout Iráku humanitární pomoc a podílet se na obnově země po vojenské operaci. Po jednání vlády to uvedl premiér Vladimír Špidla. Čeští vojáci se však nezúčastní přímo vojenské akce. V Iráku a dalších okolních zemích budou moci zasáhnout pouze v rámci humanitárních operací. To znamená, že mohou začít fungovat jen v případě, že budou použity zbraně hromadného ničení nebo bude podezření, že takové zbraně byly použity.

České ministerstvo zahraničí ve středu vyhostilo čtyři pracovníky iráckého velvyslanectví. Diplomaté mají opustit území České republiky do pátku 21. března. Tito Iráčané byli označeni za nežádoucí, proto byli vyhoštěni. "V úvahu jsme vzali mimo jiné informace našich zpravodajských služeb," řekl šéf resortu Cyril Svoboda.

Ústavní soud ve středu vyhověl žádosti skupiny senátorů a zrušil cenové moratorium na nájemné, které vydala vláda v prosinci. Platnost moratoria přitom končí o středeční půlnoci. Zrušení moratoria odůvodnili soudci jeho neústavností. Hlavním argumentem pro zrušení moratoria bylo, že toto nařízení vlády jen zakonzervovalo protiústavní situaci, panující na trhu s byty s regulovaným nájemným. Soudce zpravodaj Antonín Procházka navíc uvedl, že zmrazení nájemného bylo neodůvodněné. Podle zákona má totiž reagovat na mimořádnou tržní situaci, ta však podle Ústavního soudu nenastala. Jako příklad takové situace soudce uvedl možný případ, kdy by došlo k několikanásobnému nárůstu cen nájemného v krátké době. Soudci zároveň zamítli návrh vydat předběžné opatření, kterým by zakázali vládě, aby pokračovala v zásazích do nájemného z bytů vydáváním vlastních předpisů. Důvodem zamítnutí předběžného opatření byl především fakt, že v takových případech jej Ústavní soud není oprávněn vydávat.

Vlastníky televizních a rozhlasových přijímačů čeká zřejmě zvýšení koncesionářských poplatků. S návrhem ministra Pavla Dostála zvýšit poplatek za televizi na 95 korun a za rozhlas na 45 korun za měsíc souhlasila vláda na svém středečním zasedání. Nový zákon ještě musí posoudit parlament, přičemž například ODS není zvyšování poplatků nakloněna. Dostál vysvětluje nutnost zvýšení poplatku u televize o 20 korun a u rozhlasu o osm korun nárůstem nákladů na výrobu ve veřejnoprávních médiích. Česká televize by se podle ministra mohla díky vyšším příjmům dostat z finančních problémů. Zvýšení poplatků doprovázejí zpřísněná pravidla pro evidenci plátců a kontrolu dodržování zákona. Návrh také zavádí možnost zvyšovat poplatky podle růstu inflace, o dalším zvýšení už tak bude moci vláda rozhodnout nařízením, tedy bez souhlasu Poslanecké sněmovny a Senátu.