• 11.7.2002

    Novému předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi blahopřáli ke zvolení nejen kolegové poslanci, ale písemně i prezident Václav Havel a předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Havel v telegramu popřál Zaorálkovi "mnoho úspěchů v jeho odpovědné funkci. "Těším se, že budeme nacházet čas k projednávání všeho, co se týká vztahu mezi oběma komorami. Přeji Vám - a přeji si - abyste dokázal splnit očekávání, která s Vaším zvolením mnozí spojují," uvedl Pithart v dopise. Pithart se scházel už se Zaorálkovým předchůdcem Václavem Klausem (ODS). Vztahy mezi oběma parlamentními komorami jsou nicméně označovány za "zdvořile chladné". V uplynulém volebním období se poslanci se senátory například nedokázali dohodnout na zákonu o styku mezi oběma komorami a většinu senátorských předloh odmítali.

    Autor: Ivo Prokop
  • 11.7.2002

    Dramatické chvíle, které provázely zvolení kandidáta sociální demokracie Lubomíra Zaorálka předsedou Poslanecké sněmovny, svědčí podle politologů o tom, že budoucí koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU bude mít v dolní komoře patrně mnohem složitější pozici, než si byli její zástupci dosud ochotni připustit. Experti se také shodují, že hned první test pevnosti nové vládní koalice pro ni skončil naprostým neúspěchem. Těsná většina 101 hlasů podpořila Zaorálka teprve ve druhém kole hlasování. Jeho protikandidát, jímž byl předseda ODS Václav Klaus, získal 74 hlasů, přestože občanské demokraty ve sněmovně zastupuje pouze 58 zákonodárců. Tajné volby se přitom zúčastnilo všech 200 poslanců. Podle výsledku hlasování přichází v úvahu, že Zaorálka nepodpořili komunisté, jichž je 41. Je ale možné, že někdo z nich volil Klause. Odborníky zároveň nepřekvapilo, že někteří komunisté zřejmě podpořili v tajné volbě pravicového kandidáta.

    Autor: Ivo Prokop
  • 11.7.2002

    Poslanecké sněmovně se podařilo zvolit jen dva ze šesti místopředsedů. Předseda volební komise Pavel Hojda (KSČM) oznámil, že místopředseda ODS Ivan Langer, poslankyně ODS Miroslava Němcová, předseda poslanců KSČM Vojtěch Filip a bývalá předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová nebyli zvoleni ani ve druhém kole. Marvanová dostala 98 hlasů, Němcová 67, Langer 61 a Filip 47. Tajného hlasování se zúčastnilo 199 poslanců, takže ke zvolení bylo třeba nejméně 100 hlasů. V prvním kole tajné volby byli zvoleni Jitka Kupčová (ČSSD) a Jan Kasal (KDU-ČSL).

    Autor: Ivo Prokop
  • 11.7.2002

    Z proradnosti obvinil předseda KSČM Miroslav Grebeníček sociální demokraty. Budoucí vládu tandemu ČSSD-Koalice varoval, že s komunisty to nebude mít "vůbec jednoduché". Grebeníček tak reagoval na fakt, že v prvním kole volby místopředsedů sněmovny neuspěl komunistický kandidát Vojtěch Filip. "Sociální demokraté opakovaně prokazují, že je u nich základní rozpor mezi slovy a činy," řekl Grebeníček. Dodal, že jeho strana bude hrát roli "důrazné opozice".

    Autor: Ivo Prokop
  • 11.7.2002

    Pokud by se někomu zdálo, že často vídá šéfa lidovců a budoucího ministra zahraničí Cyrila Svobodu na ministerstvu financí, jde o mýlku. Je to jeho dvojče Josef, který od středy 10. července řídí na ministerstvu financí odbor finanční kontroly. Josef Svoboda na ministerstvo přichází z Nejvyššího kontrolního úřadu. Svobodův odbor bude kontrolovat mimo jiné finanční toky z Evropské unie. Ve čtvrtek zahájený twinningový projekt se zaměřuje právě na pomoc ministerstvu financí, aby zvládlo přílivy peněz z předvstupních fondů EU a následně i přísuny prostředků ze strukturálních fondů EU a odvody do společného rozpočtu EU. Odbor finanční kontroly vznikl z potřeby oddělit vnitřní audit a veřejnou kontrolu na základě zákona o veřejné finanční kontrole. Svoboda zvítězil v tendru mezi třemi uchazeči.

    Autor: Ivo Prokop
  • 11.7.2002

    Británie nepovažuje temelínskou jadernou elektrárnu za překážku vstupu České republiky do EU. Řídí se přitom závěry expertní komise, kterou unie ustavila pro dohled nad bezpečností reaktorů kandidátských zemí. Řekla to britská velvyslankyně Anne Pringleová na tiskové besedě po návštěvě elektrárny. "Nejsem nukleární expert, ale myslím, že Temelín vypadá velmi moderně jako nejnovější technologie. Kontrolní stanoviště a reaktor prvního bloku mi připadaly v pořádku. Z pohledu politiky Velké Británie elektrárnu nevidíme jako problém, který by měl blokovat vstup České republiky do EU," řekla Pringleová. Pringleová vedle Temelína navštívila také Písek. Zde se setkala s týmem pracujícím na rozsáhlém projektu plánování sociálních služeb. Projekt začal před dvěma lety jako v prvních městech právě v Písku a také v Olomouci. Měl by pomoci najít efektivní způsob plošného poskytování sociálních služeb. Britská vláda do něj investuje celkem milión liber (až 50 miliónů korun).

    Autor: Ivo Prokop
  • 11.7.2002

    Česká republika by měla po vstupu do Evropské unie do společného rozpočtu odvádět ročně zhruba 27 miliard korun. Čerpat by z něj však měla více, než do něj odvede. Na tiskové konferenci při příležitosti zahájení twinningového programu EU to řekli představitelé ministerstva financí. Zároveň však upozornili, že číslo je zkreslené. Kolik bude Česko ze společného rozpočtu čerpat, bude záležet na tom, zda bude schopno předložit kvalitní projekty, které EU bude ochotná spolufinancovat. To je dále podmíněno schopností zavádět evropskou legislativu, k čemuž přispívají i twinningové projekty. Česko může po vstupu z EU dostat prostředky maximálně ve výši čtyř procent HDP, tedy zhruba 80 miliard korun. Zejména v prvních dvou letech členství však hrozí, že se platby z EU budou zpožďovat. Proto se země snaží vyjednat, aby zpočátku do společného rozpočtu neodváděla celých 100 procent dané sumy. Jinou možností je, že EU Česku část platby vrátí zpět tak, aby si Česká republika nepohoršila proti nynějšímu stavu, kdy dostává pomoc z předvstupních fondů.

    Autor: Ivo Prokop
  • 11.7.2002

    Evropská komise ostře odsoudila rozhodnutí české státní veterinární správy zakázat do odvolání dovoz drůbežích produktů ze zemí Evropské unie. Vyzvala Prahu k rychlému odvolání tohoto kroku. Komise považuje české rozhodnutí za "zcela nepřiměřené, nepotřebné, přehnané a vědecky nepodložené", řekla mluvčí člena komise pro ochranu spotřebitelů a zdravotnictví Brita Davida Byrneho. Mluvčí zdůraznila, že Evropská komise nemá nic proti tomu, aby Česká republika odmítala dovoz jatečných těl kuřat, u nichž byl použit hovězí protein, pokud tuto praxi místní předpisy zakazují. Vysvětlila, že v EU každý vývozce drůbežích produktů má povinnost písemně uvést takové použití proteinu na produktu. Česko tedy nemá podle mluvčí důvod odmítat dovoz drůbežích produktů, u nichž podle průvodního štítku protein aplikován nebyl. Odsoudila britský deník The Guardian, který se podle ní zachoval neseriózně a svým nedávným článkem vyvolal nedorozumění. Česká státní veterinární správa po oficiálním potvrzení v EU, že u nizozemského vývozu byly skutečně zjištěny hovězí proteiny, přestože to nebylo uvedeno na průvodních etiketách, zastavila veškerý dovoz a reexport neděleného masa hrabavé a vodní drůbeže, masa děleného a jedlých drobů hrabavé a vodní drůbeže, určených k výživě lidí, z členských zemí EU. Zákaz slíbila ještě modifikovat podle toho, v jakých zemích se hovězí proteiny používají a kde jsou rovněž zakázány.

    Autor: Ivo Prokop
  • 10.7.2002

    O post šéfa Poslanecké sněmovny bude v tajných volbách znovu bojovat její dosavadní předseda Václav Klaus. Podle lidovce Jiřího Karase jde ze strany ODS o pouhé gesto, protože větší šance má při současném rozložení sil ve sněmovně kandidát ČSSD Lubomír Zaorálek, kterého zřejmě podpoří i Koalice. Předseda klubu ODS Vlastimil Tlustý je ale přesvědčen, že ODS jako druhá nejsilnější strana v letošních volbách má právo se o post šéfa sněmovny ucházet. Svoji kandidaturu na funkci šéfa sněmovny potvrdila i bývalá předsedkyně Unie svobody - DEU Hana Marvanová. Komunisté se dosud nevyjádřili, koho z kandidátů svými hlasy podpoří. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf uvedl, že až do čtvrteční volby budou probíhat konzultace v poslaneckých klubech. Ransdorf nicméně řekl, že kandidaturu Klause je třeba brát vážně jako "zcela rovnocennou možnost". O svém novém vedení budou poslanci rozhodovat ve čtvrtek. Musí však nejdříve rozšířit počet místopředsedů. Bývalá sněmovna měla jenom tři - nyní jich chce vládní koalice šest.

  • 10.7.2002

    O příčinách volebního neúspěchu v nedávných volbách do Poslanecké sněmovny jednala Občanská demokratická strana. Podle svého místopředsedy Jana Zahradila musí ODS zaujmout novými tématy. Pokud to občanští demokraté nezvládnou, hrozí straně pomalý a postupný sestup. Další z místopředsedů strany Ivan Langer prohlásil, že výsledek voleb pro ODS ovlivnila i existence opoziční smlouvy i souboj na pravici, který znamenal pro ODS velkou ztrátu. Bez chyby podle Langra nebyla také volební kampaň a to, že ODS se příliš zaměřila na osobu Václava Klause. Právě s dalším Klausovým rozhodnutí bude souviset budoucnost ODS, řekl Langer. Klaus by se měl co nejdříve rozhodnout, zda bude chtít stát v čele ODS nadále, nebo označí svého budoucího nástupce. Takový krok by podle Langra vnesl do řad ODS jistotu. Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky je příčinou volebního neúspěchu ODS chování občanských demokratů v době trvání takzvané opoziční smlouvy. Občanští demokraté se podle něj moc orientovali na spolupráci se socialisty v čele s Milošem Zemanem, zatímco vedení ČSSD přebral Vladimír Špidla.

Pages